Regálové systémy pohledem současných bezpečnostních předpisů I

Skladování

Skladování je chápáno jako soubor činností uskutečňujících funkci skladu – tj. objektu, popřípadě prostoru, používaného ke skladování, vybaveného skladovací technikou a zařízením (1). Za regálové skladování je považováno skladování v regálovém skladu – tj. skladu, ve kterém je více jak 2/3 skladovacích prostorů vybaveno pro ukládání zásob v regálech (2). Regál pak představuje základní technický prostředek umožňující nejen skladování, ale též manipulaci s materiálem v nejširším slova smyslu.

Skladování je u nás dlouhodobě spojeno se zvýšenou úrazovostí, včetně úrazovosti nejzávažnější. V této souvislosti lze konstatovat, že v období třetího čtvrtletí minulého století bylo v rámci skladového provozu vykazováno více úrazů při porovnávání s celostátní úrazovostí, a to dokonce i úrazů nejzávažnějších. Bližší představu o dosahované úrovni bezpečnosti skladového provozu, v uvedené době, může čtenář získat v rámci úvodního článku tohoto seriálu, který je věnován bezpečnosti regálového skladování (3).

Zvýšená úrazovost ale provázela skladový provoz i v dalším období. Na počátku první dekády současného století, kdy byly již v provozu vysoce mechanizované, až automatizované, sklady, stále úrazová četnost při skladování převyšovala shodný celostátní ukazatel úrazovosti. Na této skutečnosti se podílelo zejména stohové skladování - skladování, ve kterém je více než 2/3 skladovacích prostorů uzpůsobeno pro ukládání ve stozích (2). Lze doplnit, že tento způsob skladování vždy představoval dokonce nejrizikovější způsob skladování. Bezpečnosti stohového skladování byla věnována pozornost v průběhu let 2014 až 2016 – přehled příslušných článků nalezne čtenář v zahajovacím příspěvku tohoto seriálu (3).

V provozu jsou u nás stále ještě i starší regály a regálové systémy, navrhované a vyráběné podle někdejších, dnes již zrušených technických norem. Tyto normy ale také obsahovaly bezpečnostně technické požadavky, sledující zajištění bezpečného provozu a obsluhy příslušných regálů. Proto uvedeným regálům a někdejším normám pro tyto regály byla věnována pozornost v předcházejícím příspěvku (4). Též je třeba vzít v úvahu, že výšky dřívějších regálů dosahovaly jednotek metrů, výšky dnešních regálů se mohou pohybovat v řádu i několika desítek metrů, a příslušné regály bývají součástí výškových plně automatizovaných skladů.

Ve značném rozsahu jsou regály používány také v rámci kombinovaných skladů pro volné uložení - tj. skladů, ve kterých je více než 2/3 skladovacích prostorů uzpůsobeno pro volné uložení zásob (2). Regály tvoří též součást nejrůznějších výrobně-provozních objektů. V předloženém článku je regálům věnována pozornost, v nejširším rozsahu jejich používání, a to zejména:

• regálům omezené výšky, které jsou obsluhovány výhradně ručně
• regálům dosahujícím výšky jednotek metrů, které jsou obsluhovány vysokozdvižnými vozíky
• regálům zejména přesahujícím výšku 10 metrů, které jsou obsluhovány regálovými zakladači řízenými ručně
• regálům přesahujícím výšku 10 metrů, které jsou obsluhovány regálovými zakladači s poloautomatickým nebo automatickým řízení
• regálům dosahujícím výšky až několik desítek metrů výhradně s automatickým provozem.

Současná soustava technických norem pro regály

Ve vstupním článku tohoto seriálu jsou uvedeny příklady nežádoucích událostí, ke kterým u nás docházelo, a žel, stále ještě dochází, v rámci regálového skladování (5). Jejich základní příčiny tvoří zejména:

1. závadný technický stav provozovaných regálů
2. neodborně prováděná montáž, demontáž apod. těchto zařízení
3. často až hrubé porušování základních bezpečnostních předpisů při provozu a obsluze regálů a regálových systémů.

Ve výše zmíněném článku je popsána též havárie, tehdy teprve do zkušebního provozu uváděného, jednoho z prvních plně automatizovaných regálových skladů u nás – viz událost č. 2. Tuto havárii posuzovali dvě skupiny soudních znalců, kteří současně stanovili možné příčiny vzniku havárie. V rámci posudku stavební části byl jako nejpravděpodobnější příčina havárie označen pokles jednoho nedostatečně podloženého a nesprávně ukotveného regálového sloupku směrem do podlahy. V posudku na ocelovou konstrukci regálů byla za základní příčinu celé události určena ztráta vzpěrné stability nesprávně navrženého regálového sloupku.

Vydání celé soustavy evropských technických norem pro regálové – skladovací systémy, je nutno jenom uvítat. Takto byly vytvořeny na evropské úrovni, základní předpoklady k jednotnému a bezpečnému navrhování a konstrukci nejrůznějších regálů, ale dokonce i celých skladovacích systémů. Normy též specifikují třídy regálů, v závislosti na způsobu jejich obsluhy, a stanoví požadavky na dovolené tolerance, deformace a vůle pro jejich montáž, včetně způsobu prováděné montáže. Požadavky na výrobní a stavebně montážní tolerance, jakož i přesnost montáže, se mohou až vymykat z běžných představ. Z pohledu bezpečnosti práce má zásadní význam, že normy současně stanoví požadavky na používání a údržbu, včetně provádění kontrol, regálů a regálových systémů, jakož i jejich vyhodnocování.

Mezi základní technické normy patří zejména:

1. ČSN EN 15620 (26 9633) – Ocelové statické skladovací systémy – Přestavitelné paletové regály – Tolerance, deformace a vůle (6)
2. ČSN EN 15629 (26 9634) – Ocelové statické skladovací systémy – Specifikace skladovacího zařízení (7)
3. ČSN EN 15635 (26 9635) – Ocelové statické skladovací systémy – Používání a údržba skladovacího zařízení (8)
4. ČSN EN 15512 (26 9636) – Ocelové statické skladovací systémy – Přestavitelné paletové regálové systémy – Zásady navrhování konstrukce (9)
5. ČSN EN 166681 (26 9637) - Ocelové statické skladovací systémy – Přestavitelné paletové regálové systémy – Principy pro seismický návrh (10)
6. ČSN EN 15878 (26 9638) – Ocelové statické skladovací systémy – Termíny a definice (11)

Základní připomínky k ČSN EN 15878 (26 9638) - Ocelové statické skladovací systémy – Termíny a definice (11)

Jedná se o českou verzi evropské terminologické normy, která si klade za cíl sjednotit, v řadě případů dokonce i nově vytvořit, základní pojmy související (z našeho českého pohledu) nejen s regály a regálovými systémy, kterým se věnujeme v tomto seriálu navazujících článků, ale dokonce v širším pojetí se systémy skladovacími. Vydání této normy je nutno jenom uvítat. Již úvodem je ale nutno upozornit, že norma, oproti svému názvu „statické skladovací systémy“, současně (a to zcela logicky) uvádí také terminologii pro nejrůznější přesuvné regály, karusely, skladovací výtahy apod., tudíž de facto také pro skladovací systémy mobilní - pohyblivé.

Nekomplexnost je dokonce již v samotném názvu normy „ocelové skladovací systémy“. I když rozhodující většina dnes vyráběných regálů je ocelových, stále se lze ještě setkat také s regály, které jsou zhotovovány i z jiných materiálů, kterým by měla být rovněž věnována pozornost. Název normy lze označit jako neúplný také ve vazbě na definované přepravní prostředky. V informativní příloze (čl. B.1.3.2) je specifikována evropská paleta, u které v poznámce je uvedeno, že EN 13698-1 a EN 13698-2 stanovují konstrukční charakteristiky těchto palet. Přitom již samotné názvy uvedených norem specifikují materiály, ze kterých jsou citované palety vyráběny. Jejich české verze; viz ČSN EN 13698-1 (26 9131) – Výrobní specifikace palet – Část 1: Konstrukční specifikace prostých dřevěných palet 800 mm x 1 200 mm a ČSN EN 13698-2 (26 9131) – Výrobní specifikace palet – Část 2: Konstrukční specifikace prostých dřevěných palet 1 000 mm x 1 200 mm.

Nejednotnou a nejednoznačnou terminologii lze dnes vysledovat nejen geograficky v rámci různých regionů, ale dokonce i v jednotlivých firmách. V předcházejícím příspěvku jsou uvedeny příklady možných důsledků, ke kterým může docházet na základě nejednoznačného, nepřesného až nesprávného označování určitých realit (4). Nejednotnou specifikaci určité věci, činnosti apod. lze pochopit a snad i tolerovat, pokud k ní dochází v rámci odlišných odvětví a oborů. Je ale zcela nepřijatelná na úrovni konkrétní technologie, resp. prováděné činnosti; vždyť může mít v krajním případě až trestně právní důsledky.

Evropská terminologická norma palet definuje klecovou paletu jako ohradovou paletu s pletivovou výplní bočnic (12). Současně uvádí příklad pevné klecové palety – viz následující obrázek.

Pevná klecová paleta

Komentovaná evropská terminologická norma skladovacích systémů definuje klecový kontejner jako výrobek z drátěného pletiva, který může být vertikálně stohován – viz následující obrázek.

Klecový kontejner

Při porovnávání obou obrázků musí být i laikovi zřejmé, že se jedná o zcela identické, totožné předměty. Zde je nutno mj. zdůraznit, že požadavky na palety, včetně požadavků bezpečnostních, jsou odlišné od požadavků na kontejnery.

Mohlo by se stát, že určitý obhájce evropské terminologické normy skladovacích systémů, (jak již bylo výše konstatováno vydání této normy je ale nutno jenom uvítat), bude namítat, že současná terminologická norma palet je až z roku 2013, oproti evropské terminologické normě skladovacích systémů, která je již z roku 2010. Naznačený stav by ale jenom dokazoval, že příslušný „odborník – neodborník“ přes technickou normalizaci nesplňuje kvalifikaci pro výkon své činnosti. Totožnou specifikaci, včetně shodných obrázků klecové palety, obsahovala nejen předcházející evropská norma palet z roku 2009, ale dokonce také i obdobná norma z roku 1996. V této souvislosti autor opětovně připomíná motto z předcházejícího článku (4).

V informativní příloze A.3 komentované normy je přímo zmatečně specifikován motoricky poháněný ruční paletový vozík – viz následující obrázek. V našich podmínkách vždy byly, a stále jsou, manipulační vozíky členěny na vozíky s vlastním pohonem – motorové, a vozíky bez vlastního pohonu - ruční. Pojem motoricky ovládaný ruční vozík je ve vztahu na výše uvedené de facto „kočkopes“. O zásadních rozdílech mezi požadavky, a to nejen bezpečnostními, na motorové vozíky, oproti vozíkům ručním, má jistě představu rozhodující většina čtenářů. Autor si vybavuje z doby své aktivní služby, řadu problémů se závažnými důsledky pro vedoucí a zodpovědné pracovníky nejrůznějších subjektů, jejichž prvotní příčinou bylo nesprávné rozčlenění manipulačních vozíků.

Motoricky poháněný ruční paletový vozík

V návaznosti na výše uvedené nelze přehlédnout, že do skupiny evropských norem skladovacích systémů je začleněna také EN 15629 specifikující tato zařízení. V české verzi této evropské normy (15) je uvedena odpovídající terminologie – viz následující obrázek. Přitom překlady uvedených evropských norem prováděl stejný zpracovatel.

Odpovídající překlad stejného pojmu

Obdobných nedostatků lze při hlubším studiu komentované normy ale odhalit více. Ve skupině kontejnerů je zmatečně, přímo až schizofrenně, specifikován „evropský kontejner“, resp. „evropská ohradová paleta“. Je definován jako kontejner vyrobený z ocelového plechu a trubek s pletivovými bočnicemi a přišroubovanou dřevěnou podlahou, který může být vertikálně stohován vkládáním jeho noh do druhého, s ponecháním vůle mezi nimi pro usnadnění manipulace – viz čl. B.2.3.4 komentované normy a následující obrázek.

Poznámka 2 u výše uvedeného článku pouze informuje, že EN 13626 pro manipulační zařízení charakteristiky kontejnerů, (v komentované normě) stanoví termín evropské palety. Česká verze této normy – viz 13. Jedná se ale o normu vztahující se na celou skupinu ohradových palet bez rozdílu. Na předcházejícím obrázku ale je, a to zcela jednoznačně, znázorněna specifická výměnná kovová ohradová paleta určená pro přepravu zboží na výměnných paletách v rámci evropského paletového společenství dle ČSN 26 9128 (14). V této normě je zapracována vyhláška Mezinárodní unie železnic UIC 435. Předmětné palety musí být vyrobeny z jednoznačně stanovených materiálů podle výkresu, který tvoří normativní přílohu uvedené normy. Každá paleta pak musí s dostatečnou bezpečností odolávat stanovenému zatížení - v závislosti jednak na způsobu ložení materiálů v paletě a způsobu uložení samotné ložené palety.

Autor, který má jazykovou barieru, nemá možnost studovat v originálech uvedené základní evropské terminologické normy. Z jejich českých verzí lze ale předpokládat, že komentovaná evropská terminologická norma ocelových skladovacích systémů je v rozporu nejen s evropskou, ale dokonce s mezinárodní terminologickou normou pro palety. Palety s horní konstrukcí, z nepochopitelných důvodů, zásadně specifikuje jako kontejnery. Je s politováním, že popsaný závažný nedostatek, patrně přehlédl zpracovatel (překladatel) komentované evropské normy, a pokud o něm věděl, potom je nutno kritizovat že jej dokonce ignoroval. Zodpovědné národní subjekty by z této skutečnosti měly vyvodit potřebné závěry.

Autor se raději zdržuje komentáře o úrovni současné technické normalizace v rámci svého oboru, a to se značnou pravděpodobností patrně i na úrovni evropské. Terminologické normy, které mají tvořit a sjednocovat terminologii v dané oblasti, nesmí způsobovat názvoslovnou desorientaci, a tak přímo vytvářet podmínky pro nežádoucí komunikační chaos. Nutno si uvědomit, že technická norma není určena pouze pro úzký okruh specialistů a znalců. U běžných zaměstnavatelů, vedoucích a zodpovědných zaměstnanců, jakož i v okruhu nejširší veřejnosti mohou popsané nedostatky působit až destruktivně.

Stručné informace o ČSN EN 15878 (26 9638) - Ocelové statické skladovací systémy – Termíny a definice (11)

Opětovně je třeba zdůraznit, že se jedná o potřebnou základní normu, jejímž cílem je sjednocení a upřesnění terminologie v dané oblasti. Norma definuje skladovací systém jako ocelovou příčkovou nebo policovou konstrukci, navrženou pro skladování jednotkových břemen bezpečným (toto je třeba zdůraznit) a organizovaným způsobem. Uvedená norma mj. specifikuje bezpečnostně-technické prvky, primárně zajišťující bezpečnost příslušného regálu (regálového systému), a tím sekundárně i bezpečnost jeho provozu a obsluhy. Jednotkové břemeno je chápáno jako jednotlivá skladovaná položka, která může být uložena nebo odebrána při jedné operaci, např. paleta nebo kontejner se zbožím u příčkového regálového systému, nebo jednotlivá krabice nebo balení u systému policového.

Současné třídění regálových (skladovacích) systémů je uvedeno v následujícím přehledu.

Tabulka 1 - Současné třídění regálových (skladovacích) systémů

K základním komponentům zajišťujícím bezpečnost obecného regálového systému, včetně bezpečnosti jeho obsluhy, patří zejména (viz též následující obrázek):

• Sloupek – vertikální komponenta (často perforovaná), která nese zatížení od nosníků, konzol, podpěr apod., které jsou na ni připevněny,
• Patka sloupku – komponenta připojená ke sloupku, roznášející zatížení na podlahu a umožňující připevnění k podlaze,
• Rám – dva nebo více průřezů sloupku vzájemně spojených pomocí příhrad a výztuh a spojených s patkami sloupku; je určen pro nesení skladovacích úrovní (prostoru nebo skupiny komponent uvažovaných pro podepření skladovaných jednotkových břemen na určité výšce),
• Ochrana sloupku – volně stojící komponenta pro ochranu spodní části sloupku proti náhodným nárazům od mechanického manipulačního zařízení,
• Zábrana před rámem – volně stojící komponenta/komponenty pro ochranu spodní části rámů a průjezdných uliček proti náhodným nárazům od mechanického manipulačního zařízení,
• Zámek příruby nosníku – zařízení nezávislé nebo zabudované do příruby, snižující riziko náhodného vertikálního vysunutí nosníku ze záběru,
• Rozpěra – komponenta spojující a rozpínající dva rámy, které jsou zády k sobě.

Základní komponenty obecného uspořádání regálového systému jsou znázorněny na následujícím obrázku.

Základní komponenty regálového systému

V obrázku u vybraných komponent (sledujících vedle funkčnosti, zejména bezpečnost regálového systému), znamená:

a - rám

b - nosník

c - příčná podpěra palety

d - zámek příruby nosníku

e - příruba nosníku

g - ochrana sloupku

i - sloupek

j - rozpěra

l - kotvení

m - zábrana před rámem.

Stabilitu, a tím i bezpečnost regálového systému zajišťuje též vhodné vyztužení (viz následující obrázek), a to:

• horizontální vyztužení – viz pos. a), chápané jako konstrukce na nosných úrovních v řadě regálů zajišťující spolu se zadním vyztužením potřebnou stabilitu regálového systému,
• zadní vyztužení – viz pos. b), tvořící sestavu komponent ve vertikální rovině, které spolu s horizontálním a/nebo horním horizontálním vyztužením zajišťuje ve směru uličky stabilitu regálového systému.

Horizontální a zadní vyztužení

Komentovaná norma současně uvádí terminologii pro jednotlivé typy statických regálů, která navazuje a doplňuje terminologii základní. V části 5.3 Ručně manipulované malé kusy, je kapitola 5.3.1 nesprávně označena jako „police“; správný název má být „policový regál“. Nesprávné označení kapitoly již vyplývá z čl. 5.3.1.1, ve kterém je “police“ specifikována jako systém rámů spojených horizontálními policemi nebo nosníky s podlahami, které mohou být vertikálně přestavitelné pro vytvoření skladovacích úrovní pro jednotlivá břemena. Z obrázku 12 je pak patrné provedení nesprávně označené „police“, přičemž obrázek 13 je přímo nazván jako „detail policového regálu“. Na možné důsledky nesprávné záměny regálu a police bylo již upozorněno v úvodu vstupního článku tohoto seriálu (16).

V části 5.5 komentované normy, Pohyblivé skladování pro malé díly a paletizované zboží, jsou specifikovány přesuvné regály, chápané jako pevná nebo přestavitelná rámová konstrukce, nesoucí jednotková břemena. Konstrukce je uchycena na pohyblivé základně nesené na kolech, pohybujících se po kolejnicích v podlaze. Přesuvné regály mohou být policové, většinou ručně ovládané – viz následující obrázek, nebo příčkové, které bývají nejčastěji s motorickým pohonem. Základní bezpečnostní funkce u motoricky ovládaných regálů plní:

• přístupové fotoelektrické články - určené k zastavení nebo zabránění pohybu základny regálu, pokud osoba (nebo mechanické manipulační zařízení) vstoupí do provozní uličky regálu,
• bezpečnostní vypínací tyč – mechanické nebo fotoelektrické zařízení určené k zastavení pohybující se základny, pokud vznikne překážka v provozní uličce.

Přesuvné ručně ovládané policové regály

Do skupiny pohyblivého skladování dále patří systém dynamického skladování palet. Sestává z rámů a/nebo sloupků vzájemně spojených, umožňující skladování palet na hloubku. Je vybaven válečky, koly nebo vozíky umožňujícími gravitační pohyb jednotkových břemen (palet). Systém může být řešen jako:

• FIFO - první dovnitř – první ven, viz následující obrázek
• LIFO – poslední dovnitř – první ven.

Dynamické skladování palet – systém FIFO

V obrázku znamená:

a – rám

b – patka sloupku

c – nosník

d – válečková trať

e - oddělovač palet

V komentované normě jsou specifikovány rovněž složité, výhradně mechanicky ovládané, pohyblivé skladovací regálové systémy, dosahující značných rozměrů, a to:

• karusely, které mohou být konstrukčně řešeny jako vertikální nebo horizontální konstrukce, opatřené přístupovými otvory, vybavené oběžným regálovým systémem s nosiči břemen
• skladovací výtahy, určené pro příjem zboží umístěného na nosičích, kde zabodované výtahové jednotky nesou nosiče od přístupového otvoru do skladovacího místa v regálové věži a vrací je zpět podle požadavků obsluhy.

Použitá literatura:

1. ČSN 26 9015 – Skladování. Základní názvosloví, účinnost od 1. 7. 1982
2. ČSN 26 9016 – Skladování. Názvosloví skladů, účinnost od 1. 4. 1986
3. Dušátko, A. Bezpečnost regálového skladování. Bezpečnost a hygiena práce. č. 9/2019, s. 12 až 14
4. Dušátko, A. Regál jako základ regálového skladování. Bezpečnost a hygiena práce. č. 11/2019, s. 20 až 27
5. Dušátko, A. Bezpečnost regálového skladování. Bezpečnost a hygiena práce. č. 9/2019, s. 19 až 22
6. ČSN EN 15620 (26 9633) – Ocelové statické skladovací systémy – Přestavitelné paletové regály – Tolerance, deformace a vůle, duben 2009
7. ČSN EN 15629 (26 9634) – Ocelové statické skladovací systémy – Specifikace skladovacího zařízení, květen 2009
8. ČSN EN 15635 (26 9635) – Ocelové statické skladovací systémy – Používání a údržba skladovacího zařízení, červenec 2009
9. ČSN EN 15512 (26 9636) – Ocelové statické skladovací systémy – Přestavitelné paletové regálové systémy – Zásady navrhování konstrukce, říjen 2009
10. ČSN EN 166681 (26 9637) - Ocelové statické skladovací systémy – Přestavitelné paletové regálové systémy – Principy pro seismický návrh, prosinec 2016
11. ČSN EN 15878 (26 9638) – Ocelové statické skladovací systémy – Termíny a definice, leden 2011
12. ČSN EN ISO 445 (26 9006) – Palety pro manipulaci s materiálem – Slovník, leden 2014
13. ČSN EN 13626 (26 9129) Obaly – Ohradové palety – Všeobecné požadavky a metody zkoušení, září 2003
14. ČSN 26 91278 – Evropská kovová čtyřcestná ohradová paleta „Y“ s rozměry 800 mm x 1 200 mm, únor 1993
15. ČSN EN 15629 (26 9634) – Ocelové statické skladovací systémy – Specifikace skladovacího zařízení, květen 2009
16. Dušátko, A. Regál jako základ regálového skladování. Bezpečnost a hygiena práce. č. 11/2019, s. 20