Regál jako základ regálového skladování

Vydáno: 22 minut čtení

Jednotná a jednoznačná specifikace jakékoli reality tvoří základní předpoklad komunikační shody o předmětné realitě.

Úvodní zamyšlení

V rámci přípravy tohoto článku si autor vybavil několik událostí z doby své aktivní služby, týkajících se regálů, které je účelné představit a blíže komentovat. Vesměs se jednalo o značení regálů, dodejme, ve zjednodušené formě nosností. O účelnosti takovéhoto označení jistě není třeba diskutovat. Z bezpečnostních předpisů, v minulosti formulujících tento požadavek, lze uvést původní znění vyhlášky č. 48/1982 Sb. (1). Rovněž původní, dnes již zrušená ČSN 26 9030 (2), jakož i její rovněž již zrušená revize (3) požadovaly, ale i současné znění této normy (4) stále požaduje, opět ve zjednodušené formě, značení regálů nosností.

Poznámka:

Ze stávajících bezpečnostních předpisů, požadujících značení regálů (a to nejen nosností), lze uvést současnou evropskou normu EN 15635:2008; její českou verzi – viz (5). Soustavě evropských norem pro regály a skladovací systémy, respektive jejich českým verzí, bude věnována pozornost v navazujícím článku.

V praxi ale docházelo i k případům, kdy ve vazbě na výše citované bezpečnostní předpisy, bylo požadováno označení nosnosti také u police, resp. jenom u jedné police. Zejména v takovýchto případech bývalo v rámci odvolacího řízení diskutováno o účelnosti požadovaného označení. Naznačeným námitkám bylo vesměs nutno vyhovět, neboť polici nelze považovat za regál - viz dále.

Požadavek na označení police (často dokonce jenom poličky) nosností, kupř. v lékárně, na které jsou umístěny vzorky léků, lze dokonce chápat jako neodbornou byrokratickou extravaganci. Oproti tomu označení nosností, kupř. do zdi ukotvené „police pro těžké materiály“ může mít svoje opodstatnění.

Nevnímání rozdílu mezi policí a regálem, jak autor zjistil při studiu uvedeného problému, může souviset i s Wikipedií, kde pod heslem „Regál (police)“ je uvedena následující nepravdivá informace (6): „Regál je police nebo soustava polic.“

Poznámka:

Na Wikipedii je regál dále uveden ve významu:

  • Regál (právo) – výsadní či monopolní právo panovníka udělovat další práva - regály, regálie, např. regál pozemkový, tržní, mincovní, horní apod.
  • Regál (hudební nástroj)
  • Regál (varhaní rejstřík).

Dosud uvedený pojem Regál (police) je nutno opravit a pozměnit – kupř. jako Regál (technické zařízení).

K nejasnostem ve vnímání rozdílu mezi policí a regálem mohou v současnosti napomáhat i nepřesné a nekvalitní překlady některých nadnárodních norem. V české verzi (přesněji řečeno v českém překladu) evropské normy EN 15878:2010 (7) je článek 5.3.1 chybně - „tvrdě“ přeložen jako police. Přitom výše popsaná závada je zřejmá již při základním zamyšlení nad textovým významem následujícího článku 5.3.1.1.

Poznámka:

V navazujícím příspěvku, který bude přednostně věnován soustavě evropských norem regálů a regálových (skladovacích) systémů, bude věnována pozornost rovněž chybám a nepřesnostem v jejich české verzi.

Tak byla opět potvrzena v mottu uvedená zásada, že „jednotná a jednoznačná specifikace jakékoli reality tvoří základní předpoklad komunikační shody o předmětné realitě“.

Základní pohledy na regál

Regál je v našich podmínkách dlouhodobě definován jako vícepodlažní zařízení pro uložení zásob (materiálu), umožňující jejich odebírání z kteréhokoliv podlaží (8). Dokonce již předcházející, dnes zrušená terminologická norma, která nabyla platnost k 1. 10. 1964, specifikovala regál jako zařízení pro vícevrstvé skladování materiálu umožňující jeho odebírání z kterékoli vrstvy (9). Tuto skutečnost patrně přehlédl autor výše uvedeného hesla na Wikipedii. Opakovaně nutno zdůraznit, že v žádném případě nelze regál slučovat s policí. Přitom na samotné Wikipedii je pro názornost představen „regál na sušení pečiva“, dle následujícího obrázku, který by se dal označit jako pojízdný policový, resp. příčkový regál. Nutno ale doplnit, že příčkový (policový) regál tvoří pouze jedno z konstrukčních řešení celé řady regálů. Současně lze uvést, že kvalita našich norem, pravda až na výjimky, vždy bývala na vysoké odborné úrovni, což může autor potvrdit v rámci své specializace. Žel, pro současnost to již poměrně často neplatí.

Regál na sušení pečiva

Regál na sušení pečiva

Vedle nových, moderních, a nově do provozu uváděných regálových - skladovacích systémů, se lze stále ještě v provozech setkat s regály, které byly uváděny do provozu v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století, navrhovaných a vyráběných podle tehdejších, dnes již zrušených norem. Přitom některé stále ještě provozované regály, byly uvedeny do provozu dokonce ještě v dřívějším období. Výše uvedené normy také obsahovaly řadu bezpečnostně technických požadavků, zajišťujících bezpečnost provozu a obsluhy příslušných regálů. Lze ale předpokládat, že se vesměs jedná o normy, které, až na vzácné výjimky, se již „vytratily z povědomí“ příslušných vedoucích, zodpovědných a kontrolních pracovníků a institucí. Bude tudíž účelné alespoň některé normy ve stručnosti přiblížit.

Též je vhodné připomenout, že se jedná o normy, které byly vytvářeny podle tehdejšího, dnes již zrušeného zákona o technické normalizaci (10). Technická normalizace v naznačené době, v souladu s § 1 odst. 1, písm. g) již citovaného zákona (10), na základě nejnovějších a ověřených výsledků vědy, techniky a praxe určovala a sjednocovala mj. opatření pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci. V této souvislosti dále specifikované, dnes již zrušené normy, obsahovaly bezpečnostně-technické požadavky na úrovni své doby. Mohou být využitelné i v současnosti. Také je třeba si uvědomit, že příslušné normy byly vydávány dokonce jako právně závazné (11). Závaznost těchto norem byla ukončena až novelou výše uvedeného zákona k 31. prosinci 1992 (12).

Předmětné regály, vedle dalších technických zařízení, musí být dnes pravidelně kontrolovány (13). V rámci prováděných kontrol by mělo být mj. sledováno, zda příslušný regál je používán k účelům a za podmínek pro které je, popřípadě byl určen (14). Jinými slovy lze říci, zda jeho současný technický stav je alespoň v souladu minimálně s tehdejší příslušnou normou.

Poznámka:

V rámci prováděných kontrol regálů je nutno současně přihlédnout k formulaci bezpečnostně-technických požadavků podle stávajících právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci - bezpečnostních předpisů.

Původní normy pro regály

Soustavu původních norem pro regály tvořily:

  1. ČSN 26 9530 – Regály opěrné kotvené. Parametry (15)
  2. ČSN 26 9531 – Regály opěrné nekotvené. Parametry (16)
  3. ČSN 26 9532 – Regály pro tabulový plech. Parametry (17)
  4. ČSN 26 9533 – Hřebenové regály pro tabulový plech. Parametry (18)
  5. ČSN 26 9540 – Regály hřebenové. Parametry (19)
  6. ČSN 26 9545 – Regály stromečkové nepřemístitelné. Parametry (20)
  7. ČSN 26 9550 – Stavebnicové priehradové regály do nosnosti podlažia 500 kg. Parametre. Technické požiadavky (21)
  8. ČSN 26 9600 – Nepřemístitelné konzolové a příčkové regály obsluhované strojně. Parametry (22)
  9. ČSN 26 9610 – Regály hřebenové se sklopnými podlažími. Základní parametry (23)
  10. ČSN 26 9611 – Regály hřebenové se sklopnými podlažími. Technické požadavky a zkoušení (24).
Poznámka:

Jak je již uvedeno výše, současným evropským normám regálů a regálových (skladovacích) systémů bude věnován samostatný příspěvek.

Třídění regálů a základní terminologie

Regály byly a stále jsou tříděny jako:

  1. nepřemístitelné, které svoji konstrukcí a provedením nejsou určeny k přemísťování; mohou být konstrukčně řešené jako kotvené a nekotvené – viz následující obrázek,
  2. přemístitelné, dále členěné na odsuvné a výsuvné, které mohou být:
    • přenosné
    • pojízdné
    • přesuvné.

Regály kotvené - levá část, nekotvené - pravá část

Regály kotvené – levá část, nekotvené – pravá část

K nepřemístitelným regálům patří zejména:

  • Hřebenové regály, sestávající z rámů (dvou nebo více vzájemně spojených regálových sloupků), jejichž příčky vytvářejí nosníky pro ukládání tyčového materiály, popř. konstruované pro svislé ukládání plochého materiálu.
  • Stromečkové regály, s vetknutými nosníky pro ukládání tyčového, popřípadě plochého materiálu ve vodorovné poloze. Konstrukčně mohou být řešeny jako jednostranné – viz následujícím obrázek, nebo dvoustranné.

Jednostranný stromečkový regál

Jednostranný stromečkový regál
  • Konzolové regály, s nosníky které vytvářejí protilehlé podpěry pro ukládání materiálu po hloubce regálu v jeho příčných řadách - viz následující obrázek.

Konzolový regál jednořadý - levá část, blokový - pravá část

Konzolový regál jednořadý – levá část, blokový – pravá část

Bezpečnostně technické požadavky na regály

K regálům patří zejména:

a) Regály opěrné

Do této skupiny regálů jsou začleněny opěrné regály kotvené (15) a nekotvené (16). Jedná se výhradně o kovové regály s ruční obsluhou, které mohou být konstrukčně řešeny jako jednostranné, popř. dvoustranné – viz následující obrázky. Regály jsou určeny pro ukládání zejména tyčového a pásového materiálu, jakož i trubek apod. délky do 4 m nastojato opíráním v regálových buňkách.

Opěrný dvoustranný kotvený regál

Opěrný dvoustranný kotvený regál

Opěrný jednostranný nekotvený regál

Opěrný jednostranný nekotvený regál

V obrázcích znamená – zejména:
H celková výška regálu
B šířka regálu
B1 šířka základního rámu
b1 hloubka regálu
a sklon opření od svislé roviny
L základní délka regálu

Regály dle výše uvedených norem byly vyráběny o celkové výšce (H); nekotvené 2 500 mm, kotvené 2 400 mm. Nekotvené opěrné regály při jednotné základní délce L = 1 500 mm byly vyráběny v řadě skladebných délek L1 = 1 500 mm, 3 000 mm, 4 500 mm a 6000 mm. Skladované množství (Q) u jednostranného regálu činí od 3 tun do 12 tun, u dvoustranného regálu od 6 tun do 24 tun. Kotvené opěrné regály při jednotné základní délce L = 2 400 mm byly vyráběny v řadě skladebných délek L1 = 2 400 mm, 4 800 mm, 7 200 mm, 9 600 mm a 12 000 mm. Skladované množství (Q) u jednostranného kotveného regálu činí od 7,5 tun do 37,5 tun, u dvoustranného regálu od 15 tun do 65 tun.

Pro zamezení samovolného sklouznutí opřeného materiálu po podlaze jsou regály opatřeny ochranným rámem, který je upevněn na základové desce regálu. Výška rámu – viz v obrázcích písm. „a“ by měla být minimálně 50 mm. U kotvených regálů lze místo ochranného rámu vytvořit v podlaze žlábek, plnící stejnou funkci jako ochranný rám, - viz čerchovanou část v příslušném obrázku. Hloubka žlábku „a“ by měla být rovněž minimálně 50 mm.

Potřebnou výšku ochranného rámu v určitých provozních podmínkách, je nutno odborně posoudit (zejména ve vazbě na charakter materiálů ukládaných v příslušných regálech, druhu a provedení podlahy apod.). Pokud je kotvený regál opatřen žlábkem, je nutno stanovení potřebné hloubky žlábku věnovat zcela mimořádnou pozornost - zejména ve vazbě na možnost „zanášení“ žlábku. Uvedené bezpečnostní prvky opěrných regálů je nutno podrobit také zvýšené kontrole.

Pro zajištění stability uloženého materiálu musí být sklon opření u všech druhů opěrných regálů – viz v obrázcích úhel „a“ minimálně 6o. Jedná se o bezpečnostně- technický požadavek zásadní důležitosti.

b) Regály pro tabulový plech, plošné a profilové materiály

Do této skupiny regálů patří zejména nekotvené kovové regály pro ukládání tabulového plechu nastojato (17). Další variantu tvoří nekotvené hřebenové regály pro tabulový plech, určené rovněž pro ukládání nastojato (18). V dřívějších dobách byly dále vyráběny kovové regály hřebenové, určené pro vodorovné ukládání tyčového a pásového materiálu, včetně trubek (19), se kterými se lze dnes setkat pouze v omezeném rozsahu.

Regály pro tabulový plech dle (17) – viz následující obrázek, jsou určeny pouze pro ruční obsluhu. Tyto regály byly vyráběny pro tabulové plechy rozměrů 1000 mm x 2000 mm, 1250 mm x 2500 mm a 1500 mm x 3000 mm. Parametry vyráběných regálů jsou uvedeny v následující tabulce.

Regál na tabulový plech

Regál na tabulový plech

Parametry regálů pro tabulový plech

Druh parametru (mm) Tabulový plech (mm)

1 000 x 2 000

1 250 x 2 500

1 500 x 3 000

Šířka regálové buňky (l

1
)

250

250

150

Výška regálové buňky (h

1
)

1 050

1 300

1 550

Celková výška regálu (H)

1 250

1 500

1 750

Celková hloubka regálu (B)

2 000

2 500

3 000

Skladované množství v buňce (Q) v t.

1,5

2,5

1,3

Hřebenové regály pro tabulový plech dle (18) – viz následující obrázek, jsou určeny převážně pro mechanizované ukládání jednotlivých tabulí plechu tloušťky od 3 do 10 mm, popřípadě svazků plechu nebo obdobného tabulového, popřípadě deskového (plošného) materiálu.

Hřebenový regál na tabulový plech

Hřebenový regál na tabulový plech

V obrázku znamená - zejména:

l1 šířka regálové buňky
h výška regálové buňky
B celková hloubka regálu
H minimální celková výška regálu

Regály podle uvedené normy byly vyráběny pro šířky regálové buňky (l1) 350 mm a 500 mm, při výšce buňky (h) 800 mm a 1 200 mm. Minimální celková výška regálu pro regálovou buňku l1 x h = 350 mm x 800 mm byla stanovena 900 mm, pro buňku 2500 mm x 1 200mm 1 300 mm. Skladované množství (Q) při 60 % využití regálových buněk bylo stanoveno 5 tun (pro buňky 350 mm x 800 mm) a 10 tun (pro buňky 500 mm x 1 200 mm).

Jedná se o bezpečnostně technické parametry, které v souvislosti se zajištěním bezpečného provozu a obsluhy příslušných regálů je nutno stále, a to i dnes, respektovat. Citovaná norma současně doporučovala příslušné regály označit největším přípustným rozměrem tabulového materiálu, který je v nich možno bezpečně skladovat, což je rovněž stále aktuální bezpečnostní požadavek, dokonce vyplývající ze současných bezpečnostních předpisů. Dále je třeba respektovat důležitý bezpečnostně provozní požadavek, podle kterého při obsluze regálu by příslušný zaměstnanec (kupř. vazač) neměl vstupovat do vnitřního prostoru regálové buňky.

Nepřemístitelné regály hřebenové dle (19) byly konstrukčně řešeny jako jednopodlažní, nebo vícepodlažní, umožňující vodorovné ukládání jednotlivých materiálů vertikálně nad sebou. Vertikální vodorovné ukládání je umožněno zvláštním provedením regálových sloupků, umožňující mezi ně v případě potřeby vložení odnímatelných nosníků, a tím vytvoření potřebné výšky regálové buňky. Vyráběny byly varianty:

  • úzký hřebenový regál - pro šířku regálové buňky 400–450 mm, při její základní výšce 450 mm
  • normální hřebenový regál - pro šířku regálové buňky 500–600 mm, při její základní výšce 450 mm
  • široký hřebenový regál - pro šířku regálové buňky 700–800 mm, při její základní výšce 700 mm.

Celková výška a délka regálu je jednotná - 2 100 mm a 7 000 mm. Jednotná je i základní hloubka regálu – 2 400 mm, lze ji ale o tuto hloubku libovolně zvětšovat. Nosnost podlaží, v případě zabudování odnímatelného nosníku činí 5 tun, a nosnost sloupce u úzké a normální varianty regálu je 20 tun; u široké varianty 15 tun.

V řadě drobných a malých firem, které poměrně často nedisponují potřebnými skladovacími plochami a prostory, bývají problémy s ukládáním (dočasným skladováním) nejrůznějších, zejména plošných a profilových materiálů. Takovéto materiály bývají i volně ukládány, často dokonce, i jejich opíráním kolem obvodových zdí ve výrobních objektech.

Takto odložené (uložené) materiály ale poměrně často nezaujímají stabilní polohu, což bývá základní příčinou jejich podklouznutí a pádu. Nutno doplnit, že naznačeným způsobem dochází k celé řadě zcela zbytečných až závažných a smrtelných úrazů. Přitom řešení tohoto problému je často nejen poměrně snadné, ale dokonce i málo nákladné. Pokud je již nutno výše popsané materiály ukládat kupříkladu přímo ve výrobních objektech jejich opíráním o obvodové zdi, lze k jejich uložení ve svislé poloze použít vhodný typ z výše popsaných regálů opěrných, popřípadě regálů pro plošné a profilové materiály.

Takovéto regály, po jejich úpravách a vylepšení oproti někdejším normám, jsou dnes dostupné i v úpravě a provedení podle individuálních požadavků. Přitom zaujímají, při porovnání s volně opřeným materiálem kupříkladu o obvodovou zeď, srovnatelnou podlahovou plochu. Popsaný způsob ale výrazně zvyšuje bezpečnost odloženého, či uloženého materiálu. Na následujících obrázcích jsou znázorněny regály pro ploché a deskové materiály, které jsou na své spodní části ještě opatřeny otočnými válečky, čímž zlepšují prováděné manipulace při ukládání i odebírání příslušných desek.

Současné regály určené pro ploché materiály

Současné regály určené pro ploché materiály

Dnes jsou též k disposici i vhodné vozíky na převážení deskových materiálů – viz následující obrázek. Tímto způsobem je odstraněno fyzicky namáhavé a nebezpečné přenášení podobných materiálů v ruce. Konstrukce vozíku je opatřena ochrannými výstupy proti sklouznutí převážených desek, což představuje obdobu s ochranným rámem u opěrných regálů.

Vozík na převážení deskových materiálů

Vozík na převážení deskových materiálů

c) Regály stromečkové nepřemístitelné

Nepřemístitelné stromečkové regály byly a stále jsou konstrukčně řešeny jako jednostranné a dvoustranné, v provedení jako kotvené a nekotvené – viz následující obrázek. Původní stromečkové regály dle (20) byly určeny pro ukládání zejména tyčového materiálu do hmotnosti 5 tun. Normalizovány byly regály pro průměry skladovaných svazků 350 až 450 mm, 500 až 700 mm a 800 až 1 000 mm. Parametry vyráběných kotvených regálů jsou uvedeny v následující tabulce. Obsluha může být ruční, bočním vysokozdvižným vozíkem a stohovacím jeřábem.

Dvoustranný stromečkový regál kotvený

Dvoustranný stromečkový regál kotvený

Základní parametry stromečkových kotvených regálů

Druh parametru (mm) Průměry skladovaných svazků (mm)
350 až 450 500 až 700 800 až 1000
Šířka regálové buňky (L), základní délka 1000 1250 1600
Hloubka regálové buňky (b1) 450 až 550 600 až 800 900 až 1100
Výška regálové buňky (h1) 570 až 770 820 až 1020 1120 až 1320
Výška horní hrany nejvyššího nosníku (h), při obsluze regálu ručně max. 1800
bočním vysokozdvižným vozíkem max. 5300
stohovacím jeřábem max. 10000
Poznámka:

U nekotveného stromečkového regálu může být výška horní hrany nejvyššího nosníku (h) při obsluze stohovacím jeřábem nejvýše 5 300 mm – shodně jako u bočního vysokozdvižného vozíku.

Pokud jsou stromečkové regály určeny pro ukládání svazků, jednotlivých tyčí apod., měly by být nosníky na koncích opatřeny vhodnou zarážkou. Výška zarážky by měla být volena podle charakteru materiálu, který je do regálu ukládán; vždy ale musí zajistit bezpečí uloženého materiálu. V této souvislosti by zarážka měla být vysoká alespoň 80 mm.

d) Regály hřebenové se sklopnými podlažími

Předmětné vícepodlažní hřebenové regály se sklopnými podlažími - viz následující obrázek, podle (23), jsou určeny k ukládání svazkovaného i nesvazkovaného tyčového materiálu až do hmotnosti 10 tun. Jedná se technicky o nejsložitější regálový systém v rámci původní soustavy regálů, komentované v tomto článku. Ukládání i vyjímání materiálu je zásadně prováděno prostředky pro bezvazačovou manipulaci – závěsnou manipulaci prováděnou bez zásahu vazače.

Hřebenový regál se sklopnými podlažími

Hřebenový regál se sklopnými podlažími

V obrázku znamená - zejména:
h1 jmenovitá výška buňky'
l1 jmenovitá šířka buňky
B1 základní hloubka regálu
H celková výška regálu

Regály byly konstruovány pro minimální počet 4 podlaží, minimální jmenovitou šířku buňky l1 400 mm, minimální základní hloubku regálu B1 1 600 mm, a minimální celkovou výšku H 2 500 mm. Při nosnostech nosníků regálu v řadě hodnot 1 000 kg, 2 500 kg a 5 000 kg dosahují největší nosnosti podlaží regálu (v kg) řady hodnot 2 000, 2 500, 3 200, 4 000, 5 000, 6 300, 8 000 a 10 000.

Podle bezpečnostně-technického požadavku (24), ovlivňujícího bezpečný provoz a obsluhu příslušného regálu, musí délka ukládaného materiálu převyšovat o 400 až 800 mm celkovou hloubku regálu B, znázorněnou na předcházejícím obrázku. Potřebná celková hloubka regálu B se stanoví jako násobek základní hloubky regálu B1. Tyčový materiál musí být uložen na všech nosnících příslušného podlaží. Všechny nosníky jsou sklopné, kdy:

  • při zatížení je nosník ve vodorovné poloze,
  • v přípravné poloze je nosník přizvednut nejvíce o 25o,
  • v základní poloze je nosník vztyčen do svislé polohy.

Nosník regálu ve vztyčené poloze nesmí zasahovat do manipulačního prostoru regálového sloupce a musí být zajištěn proti samovolnému sklopení. Při ukládání materiálu do regálu se hmotností ukládaného břemene sklopí zatěžovaný nosník regálu z přípravné polohy do vodorovné polohy při zatížení. Naopak při vyjímání materiálu se odlehčovaný nosník regálu automaticky zvedne z vodorovné polohy při zatížení, do přípravné polohy – tj. nejvíce 25o, přičemž se současně automaticky zvedne nejbližší vyšší nosník z přípravné polohy do polohy vztyčené.

V rámci prováděných kontrol a zkoušek je nutno zvýšenou pozornost věnovat zejména:

  • Zkoušce pevnosti, při které se do regálu postupně ukládá na všechna podlaží u tří sloupců vedle sebe materiál až do hmotnosti 1,25 nosnosti podlaží regálu. Po zaplnění regálu se zatížení nechá působit po dobu 10 minut. Následně se materiál postupně přeloží do sousedních sloupců, až do vyzkoušení všech sloupců regálu. Při zkoušce, a po odlehčení, je třeba kontrolovat, zda nedošlo k trvalé deformaci, která by ovlivnila základní a bezpečné užívání regálu.
  • Zkoušce funkce regálu, při které se postupně ukládá na všechna podlaží materiál o hmotnosti 500 až 1 000 kg. Po zaplnění celého sloupce se materiál postupně vyjímá až do jeho vyprázdnění. Pokud má regál více sloupců, zkouška se opakuje.

POUŽITÁ LITERATURA:

  1. Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, v původním znění, § 232 odst. 2.
  2. ČSN 26 9030 – Skladování. Zásady bezpečné manipulace, prosinec 1993, čl. 4.5.6.
  3. ČSN 26 9030 - Manipulační jednotky – Zásady pro tvorbu, bezpečnou manipulaci a skladování, srpen 1998, čl. 4.6.1.
  4. ČSN 26 9030 - Manipulační jednotky – Zásady pro tvorbu, bezpečnou manipulaci a skladování, prosinec 2016, čl. 4.6.1.
  5. ČSN EN 15635 (26 9635) – Ocelové statické skladovací systémy – Používání a údržba skladovacích zařízení, červenec 2009, čl. 8.1.2.
  6. https://cs.wikipedia.org/wiki/Reg%C3%A1l_(police).
  7. ČSN EN 15878 (26 9638) – Ocelové statické skladovací systémy – Termíny a definice, leden 2011.
  8. ČSN 26 9505 – Regály. Názvosloví a rozdělení, účinnost od 1. 1. 1983.
  9.  ČSN 26 9205 – Zařízení pro paletizaci, mezioperační dopravu a skladování, platnost od 1. 10. 1964, čl. 1.
  10. Zákon č. 96/1964 Sb., o technické normalizaci.
  11. Zákon č. 96/1964 Sb., o technické normalizaci, § 3 odst. 1.
  12. Zákon č. 142/1991 Sb., o československých technických normách, § 9 odst. 1.
  13. Nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým, se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí.
  14. Nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým, se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí. § 3 odst. 1, písm. a).
  15. ČSN 26 9530 – Regály opěrné kotvené. Parametry, účinnost od 1. 7. 1972.
  16. ČSN 26 9531 – Regály opěrné nekotvené. Parametry, účinnost od 1. 7. 1972.
  17. ČSN 26 9532 – Regály pro tabulový plech. Parametry, účinnost od 1. 7. 1972.
  18. ČSN 26 9533 – Hřebenové regály pro tabulový plech. Parametry, účinnost od 1. 1. 1973.
  19. ČSN 26 9540 – Hřebenové regály. Parametry, účinnost od 1. 7. 1972.
  20. ČSN 26 9545 – Regály stromečkové nepřemístitelné. Parametry, účinnost od 1. 7. 1972.
  21. ČSN 26 9550 – Stavebnicové priehradové regály do nosnosti podlažia 500 kg. Parametre. Technické požadavky, účinnost od 1. 9. 1972.
  22. ČSN 26 9600 – Nepřemístitelné konzolové a příčkové regály obsluhované strojně. Parametry, účinnost od 1. 10. 1983.
  23. ČSN 26 9610 – Regály hřebenové se sklopnými podlažími. Základní parametry, účinnost od 1. 7. 1986.
  24. ČSN 26 9611 – Regály hřebenové se sklopnými podlažími. Technické požadavky a zkoušení, účinnost od 1. 7. 1986.

Související dokumenty

Související články

Poznatky z kontrolní činnosti ve skladových provozech v oblasti bezpečnosti práce a bezpečném provozu manipulační techniky
Tvorba stabilních stohů jako rozhodující faktor bezpečnosti stohového skladování, 2. část
Bezpečnost regálového skladování
Posouzení stability stohu v rámci stohového skladování a výpočet stability
Skladování a stohové skladování na staveništích
Bezpečnost práce při používání zdvihacích zařízení pomocí magnetických zařízení
Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2019
Vybavování zaměstnanců osobními ochrannými pracovními prostředky pohledem jejich ochrany před infekčními onemocněními
Odškodňování školních úrazů
(Ne)bezpečný provoz a používání strojů a zařízení
Pracovní úrazy ve zvláštních případech
Muskuloskeletální poruchy problémem v oblasti BOZP na evropských pracovištích
Bezpečnost práce při používání zdvihacích zařízení
S autem do zaměstnání a na pracovní cesty
První rok v práci může být fatální
Profesionální onemocnění hlášená v ČR v roce 2018
Práce ve výškách v průmyslu a ochrana proti pádu
Pracovní úrazovost v lesním hospodářství
Úrazy lidské kůže vyvolané účinky tepelné energie
Povinnosti při pracovních úrazech a nemocech z povolání
Vyjádření k problematice pracovních úrazů a jejich odškodňování

Související otázky a odpovědi

Záznam o úrazu v případě nepracovního úrazu
Náhrada za pracovní úraz
Odškodnění zaměstnanců po zaviněné dopravní nehodě
Pracovní úraz
Náhrada za ztrátu na výdělku a srážky ze mzdy
Pracovní neschopnost v případě pracovního úrazu
Pracovní úraz
Úraz na pracovišti
Ohlášení pracovního úrazu OIP
Rozhodné období u odškodnění pracovních úrazů
Krácení dovolené, pracovní úraz
Šetření nemocí z povolání
Práce ve výškách
Ohrožení nemocí z povolání
Náhrada za ztrátu příjmu po skončení pracovní neschopnosti
Pojištění odpovědnosti zaměstnavatele
Pracovní úraz
Zdravotní pojištění a překážky na straně zaměstnance
Ztráta na výdělku při pracovním úrazu
Pracovní úraz

Související předpisy

48/1982 Sb. , kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení
96/1964 Sb. o technické normalizaci
142/1991 Sb. o československých technických normách
378/2001 Sb. , kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí