Činnost Státního úřadu inspekce práce a oblastních inspektorátů práce se v roce 2017 řídila, mimo další činnosti, schváleným programem Státního úřadu inspekce práce na rok 2017.
Úřad a inspektoráty jsou kontrolními orgány na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, na úseku ochrany pracovních vztahů a podmínek a na úseku zaměstnanosti. Zřízení, postavení, působnost a příslušnost orgánů inspekce práce jsou stanoveny zákonem č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů.
Úřad a inspektoráty zejména kontrolují dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů, z nichž vznikají zaměstnancům, odborovému orgánu, radě zaměstnanců a dalším osobám práva nebo povinnosti v pracovněprávních vztazích tzn. na pracovištích právnických a podnikajících osob a dále dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce, bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví a z předpisů o zaměstnanosti (především zákaz nelegálního zaměstnávání). Úřad vede a zajišťuje provoz informačního systému o pracovních úrazech a o rizicích při výkonu práce. Orgány inspekce práce provádějí pravidelnou systematickou poradenskou činnost. Úřad spolupracuje s orgány inspekce práce ostatních členských zemní EU a poskytuje informace a součinnost dalším orgánům státní správy v ČR.
V oblasti bezpečnosti práce a bezpečnosti při provozu vyhrazených technických zařízení byla kontrolní činnost v roce 2017 zaměřena do níže uvedených oblastí:
- Bezpečnost práce ve stavebnictví
- Kontrola provozovatelů osobní a nákladní dopravy
- Kontrola systému bezpečnosti práce, provozu technických zařízení a pracovních podmínek v mikro, malých, středních a v dalších vybraných podnicích s počtem zaměstnanců 250 a více
- Kontrola dodržování povinností k zajištění bezpečnosti práce při provozu elektrických zařízení jako součástí technologických celků v provozu
- Kontrola bezpečnosti práce při provozu zdvihacích zařízení na staveništích
- Kontrola dodržování bezpečnosti práce při provozu plynových spotřebičů
- Kontrola dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů o bezpečnosti provozu vyhrazených tlakových zařízení jako jsou kotle a tlakové nádoby
- Kontrola plnění úkolů zadavatele stavby a koordinátora BOZP na staveništi
- Kontrola bezpečnosti práce v zemědělské prvovýrobě se zaměřením na chov zvířat
- Kontrola organizace práce a pracovních postupů při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru
- Integrovaná inspekce podle zákona č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií
- Program Bezpečný podnik
Počet kontrol v daných oblastech (rok 2017)
Hlavní úkol | Počet kontrol |
---|---|
Bezpečnost práce ve stavebnictví | 785 |
Kontrola provozovatelů osobní a nákladní dopravy | 275 |
Kontrola systému bezpečnosti práce, provozu technických zařízení a pracovních podmínek v mikro, malých, středních a v dalších vybraných podnicích s počtem zaměstnanců 250 a více | 2 447 |
Kontrola dodržování povinností k zajištění bezpečnosti práce při provozu elektrických zařízení jako součástí technologických celků v provozu | 667 |
Kontrola bezpečnosti práce při provozu zdvihacích zařízení na staveništích | 509 |
Kontrola dodržování bezpečnosti práce při provozu plynových spotřebičů | 591 |
Kontrola dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů o bezpečnosti provozu vyhrazených tlakových zařízení jako jsou kotle a tlakové nádoby | 461 |
Kontrola plnění úkolů zadavatele stavby a koordinátora BOZP na staveništi | 307 |
Kontrola bezpečnosti práce v zemědělské prvovýrobě se zaměřením na chov zvířat | 294 |
Kontrola organizace práce a pracovních postupů při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru | 226 |
Integrovaná inspekce podle zákona č. 224/2015 sb., o prevenci závažných havárií | 162 |
Program "Bezpečný podnik" | 283 |
Ze spektra kontrolovaných oblastí dále prezentujeme vyhodnocení problematiky u zdvihacích zařízení. Konkrétně pak kontrolní činnost zaměřenou na bezpečnosti práce při provozu zdvihacích zařízení.
V případě zdvihacích zařízení byl nejčastěji kontrolovanými subjekty porušován zákoník práce a to v oblasti prevence rizik (§ 102), dále v oblasti nezajištění školení a neurčení obsahu a četnosti školení včetně nevedení evidence o školení zaměstnanců (§ 103) a nepřidělení OOPP dle vlastního seznamu na základě vyhodnocených rizik (§ 104). Velmi často zjišťovaným nedostatkem je však i nadále absence záznamu o provedení ověření znalostí školených zaměstnanců. Dále byl rovněž opakovaně porušován zák. č. 309/2006 Sb., a to v oblasti požadavků na výrobní a pracovní prostředky a zařízení, jak vyžaduje § 4 odst. 1 písm. c) zák. č. 309/2006 Sb. (pravidelná a řádná údržba, kontroly a revize).
Opakovaně kontrolované osoby také porušovaly i požadavky na organizaci práce a stanovení pracovních postupů tak, aby byly dodržovány zásady bezpečného chování na pracovišti (§ 5 odst. 1).
Dalším závažným zjištěním v oblasti bližších požadavků na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí bylo nedodržení požadavků stanovených nařízením vlády č. 378/2001 Sb. (§ 3 a 4). V rámci tohoto hlavního úkolu bylo také zjištěno, že kontrolované osoby velmi často porušovaly například ustanovení § 3 nařízení vlády č. 101/2005 Sb.
V rámci kontrolní činnosti bylo také zjištěno, že v řadě případech zaměstnavatel nestanovil lhůty pro provádění periodických lékařských prohlídek v souladu s vyhláškou č. 79/2013 Sb.
V tabulce 1 a grafu 1 (str. 7) je pro přehlednost provedeno shrnutí porušení právních a ostatních předpisů včetně počtu zjištěných nedostatků
Tabulka 1 - Přehled nejčastěji porušovaných předpisů
Předpis | Počet nedostatků | Počet kontrol | % ze zjištěných porušení předpisů |
---|---|---|---|
zákoník práce | 595 | 312 | 58,62 |
zákon č. 309/2006 Sb. | 221 | 106 | 21,77 |
ostatní předpisy: např. NV č. 378/2001 Sb., NV č. 101/2005 Sb., NV č. 73/2013 Sb. ČSN ISO12480-1, ČSN 27 0142, ČSN ISO 8792, ČSN ISO 9927-1 | 199 | 91 | 19,61 |
Celkem | 1 015 | 509 | 100 |
Mezi nejzávažnější zjištěné nedostatky v rámci kontrolní činnosti oblastních inspektorátů práce u zdvihacích zařízeních patří:
- nedostatečně zpracované vnitřní předpisy, v případě činnosti jeřábu se jedná, dle čl. 4.1 ČSN ISO 12480-1, o „Systém bezpečné práce“, tzn. zpracování tohoto dokumentu od různých (ne)profesionálů je vytvořen jako „univerzální materiál“, který neodráží konkrétní podmínky konkrétního provozovatele, tudíž ani nevychází z analýzy rizik,
- nestanovení lhůt pro kontroly vázacích prostředků, tzn., kontrola musí být prováděna v rozsahu stanovený výrobcem, nejméně však jednou za 12 měsíců, jak ukládá nařízení vlády č. 378/2001 Sb. V případě používání vázacích prostředků je nutno vždy vycházet i z analýzy rizik tzn. je nutno vzít v úvahu místo a prostředí, ve kterém je vázací prostředek používán, např. agresivní prostředí v galvanovnách, slévárnách apod.,
- nedostatky v oblasti školení obsluh zdvihacích zařízení, opakovaně je zjištěno, že jeřábník není školen (zacvičen) na konkrétní typ jeřábu, tzn., jeřábník může obsluhovat jen ten typ jeřábu, se kterým byl prokazatelně seznámen, z toho vyplývá, že v zápisech o školeních musí být uveden i konkrétní typ zařízení (školitelé toto nerespektují),
Graf 1 - Přehled nejčastěji porušovaných předpisů
V případě školení je vhodné upozornit na zvýšení důslednosti u národností, kde jsou zjišťovány, i opakovaně, nedostatky, které se týkají zásadní jazykové odlišnosti například u národnosti vietnamské, ukrajinské apod. Jsme toho názoru, že školitel u těchto zaměstnanců, a to nejen u těchto národností, sice ověří znalosti například testem, nejsme však přesvědčeni, že vždy školený zaměstnanec problematice (ovládání technických zařízení - ovládacím prvkům) správně a dle požadavků návodu výrobce porozuměl a umí tedy příslušné technické zařízení (zdvihací zařízení) řádně a bezpečně obsluhovat. Tato skutečnost je permanentně zjišťována v případě kontroly příčin a okolností pracovního úrazu, kdy ve většině případů od těchto postižených zaměstnanců obdržíte standardní odpověď: „jsem tomu nerozuměl“.
Několik příkladů pracovních úrazů
Uveďme si zdánlivě jednoduchý příklad závažného pracovního úrazu, který se může týkat i revizních techniků zdvihacích zařízení. Prezentací toho pracovního úrazu (pád zaměstnance ze žebříku) chceme říci, že informační systém Státního úřadu inspekce práce eviduje pracovní úrazy spojené s pády ze žebříků, a to jak závažné, tak i pracovní úrazy smrtelné.
Úkolem postiženého bylo překontrolovat na venkovním prostoru počet kusů v ohradové paletě ve výšce cca 1,5 m. Za tím účelem si postižený zaměstnanec přistavil jednoduchý hliníkový opěrný žebřík o délce 2 m opatřený gumovými patkami. Při této činnosti postižený vystoupil na 2 příčli s tím, že došlo k neočekávanému podklouznutí žebříku a následnému pádu úrazem postiženého na asfaltovou plochu. Výsledkem tohoto pádu bylo pohmoždění žeber, dále lehký otřes mozku a zlomenina levé horní končetiny. V rámci kontroly příčin a okolností pracovního úrazu bylo zjištěno, že se souhlasem zaměstnavatele (vedoucího zaměstnance) prováděl postižený činnost, a to v rozporu s návodem výrobce, ve kterém je stanoveno, že příslušný žebřík se nesmí používat na mokrém povrchu (venku pršelo).
Kontrolou bylo zjištěno, že zaměstnavatel porušil například povinnost vyplývající z ustanovení § 101 odst. 2, dále § 102 odst. 1, 2, 4 zákoníku práce.
Úrazem postiženého zaměstnance (délka pracovního zařazení 14 let, odpolední směna) bylo nakládat odlitky určené k dalšímu opracování pomocí zdvihacího zařízení na kolejový manipulační vozík. Po naložení odlitku o hmotnosti cca 160 kg a odvázání vázacích prostředků dal pokyn pro odjetí jeřábu.
V době vzniku pracovního úrazu kolejový vozík s elektrickým pohonem (Obrázek 1) měl uvolněné a pokřivené horní plechy (na více místech zdeformované a uvolněné od nosného rámu) tvořící plošinu, na kterou se ukládají převážené odlitky. Po odjetí jeřábu došlo k samovolnému sesunutí a pádu odlitku z kolejového vozíku na nohu postiženého, čímž došlo ke vzniku závažného pracovního úrazu.
Z kontrolního zjištění vyplývá, že zaměstnavatel například nesplnil povinnost zajistit, aby stroje, technická zařízení, dopravní prostředky byly z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vhodné pro práci, při které budou používány a aby byly pravidelně a řádně udržovány a kontrolovány. Tato povinnost je zaměstnavateli dána ustanovením § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů.
Obrázek 1
K problematice vývoje pracovní úrazovosti u zdvihacích zařízení (Tabulka 2) za období leden až květen 2018 uvádíme:
V případě smrtelných pracovních úrazů za rok 2017 se jedná o přimáčknutí jeřábníka při činnosti mobilního jeřábu a dále také o přimáčknutí hydraulických nakládacím jeřábem.
Legenda ke statistice vývoje pracovních úrazů (Tabulka 2):
Ostatní - pracovní neschopnost nad tři kalendářní dny
Závažný - s hospitalizací delší jak 5 dnů
Smrtelný - takové poškození zdraví, na jehož následky úrazem postižený zaměstnanec nejpozději do 1 roku zemřel
Další charakteristické příčiny možného vzniku pracovního úrazu u zdvihacích zařízení:
- při sestupování z jeřábu po žebříku došlo k uklouznutí a pádu z výšky cca 3,5 m na zem,
- při odepínání odlitku došlo ke zhoupnutí dvojháku a poranění kolene,
- při demontáži příhrady jeřábu došlo ke skřípnutí 4 prstů mezi lano a kladku jeřábu,
- při manipulaci pomocí zdvihacího zařízení došlo k uvolnění šroubu s okem a pádu kovového dílu (zavěšovací šroub s okem s jiným typem závitu než měl kovový díl),
- při uvolnění vázacích prostředků z prefabrikátu došlo k přimáčknutí zaměstnance ke druhému kusu.
Co lze tedy v rámci kontrolní činnosti očekávat v dalším období u zdvihacích zařízení
V zásadě je třeba říci, a to v návaznosti na vývoj pracovní úrazovosti a také i ze zjištěných nedostatků u zdvihacích zařízení, že kontrolní činnost se zaměří zejména na zdvihací zařízení bez rozdílu nosnosti a účelu použití. Lze tedy předpokládat, že předmětem kontrolní činnosti u zdvihacích zařízení bude nejen odborná příprava jeřábníků a vazačů tzn. teoretická a praktická, ale také i zpracování místního provozního bezpečnostního předpisu tzn. v případě jeřábu tzv. systému bezpečné práce odpovídající konkrétnímu pracovišti a konkrétním prováděných činnostem, dále, jak zaměstnavatelé přijali technická a organizační opatření k zabránění pádu zaměstnanců z výšky nebo do hloubky, kteří se podílí na činnosti zdvihacích zařízení apod.
Zdroj úrazu | Rok | Druh úrazu | ||
---|---|---|---|---|
Smrtelné | Závažné | Ostatní | ||
Jeřáby a jiná zdvihadla | 2017 | 2 | 3 | 10 |
05/2017 | 1 | 1 | 6 | |
05/2018 | 0 | 2 | 9 |