Bezpečnostní předpis nerespektuje zásady bezpečnosti práce

Pro pochopení naznačeného problému v plném rozsahu, je třeba nařízením vlády č. 591/2006 Sb. (2) stanovenou stohovatelnost palet, až do, resp. jenom do, výšky 3 metrů, konfrontovat s požadavky souvisejících bezpečnostních předpisů.

Stohovatelnost prostých palet

Základní druhy vratných prostých palet jsou stohovatelné do maximální výšky 5 500 mm, kterou lze ještě překročit o 100 mm. Nevratné prosté palety lze stohovat pouze do stohovací výšky 4 000 mm, kterou lze rovněž překročit o 100 mm (4). Nejmenší prosté palety, půdorysného rozměru 800 mm x 600 mm, jsou ale stohovatelné pouze do výšky 2 000 mm, kterou lze taktéž překročit o 100 mm. Přitom jednopodlahové prosté palety – viz následující obrázek - nejsou vůbec určeny ke stohování (5), podobně jako přepravní plošiny.

Na staveništi se lze setkat též s Evropskou dřevěnou čtyřcestnou prostou paletou s rozměry 800 mm x 1 200 mm (6). Jedná se o výměnnou paletu používanou v mezinárodní přepravě v rámci Mezinárodní unie železnic. Tato paleta má následující nosnosti, v závislosti na způsobu jejího ložení:

• 1 000 kg, při ložení břemenem nerovnoměrně rozloženým na ložné podlaze palety,
• 1 500 kg, při ložení břemenem rovnoměrně rozloženým na ložné podlaze palety,
• 2 000 kg, při ložení břemenem rovnoměrně rozloženým a celistvě doléhajícím na celou plochu ložné podlahy palety.

Při stohování lze loženou, maximálně zatíženou paletu ve spodní vrstvě, (dle výše uvedeného přehledu), ještě dodatečně zatížit břemenem (loženými paletami) o maximální hmotnosti 4 000 kg. Z těchto hodnot lze určit též maximální stohovací výšku.

Současně je třeba si uvědomit, že prosté palety mohou být vyráběny z nejrůznějších materiálů. Vedle dřevěných palet se lze setkat i s paletami zhotovenými z kovu, plastu, kompozitových materiálů na bázi dřeva apod. Prosté palety jsou ale zhotovovány též kupř. z materiálů na bázi papíru – viz následující obrázek. Je logické, že na běžných staveništích nelze palety „tohoto typu“ nejen stohovat, ale většinou ani používat – a to ani v uzavřených prostorách.

Stohovatelnost palet s horní konstrukcí

V současné době lze ohradové, skříňové a sloupkové palety, u nichž jedna ze vzdáleností klopných hran je pouze do 700 mm, stohovat do stohovací výšky maximálně 4 000 mm, kterou lze překročit o 100 mm. Palety se vzdáleností klopných hran nad 700 mm lze stohovat až do stohovací výšky 8 000 mm, kterou lze rovněž překročit o 100 mm (7). Palety stavebnicové a skládací lze stohovat do stohovací výšky 6 000 mm, kterou lze taktéž překročit o 100 mm. Rozebrané stavebnicové palety složené v kompaktní manipulační jednotku, a sklopné palety skládací, se ale mohou stohovat pouze do stohovací výšky 2 000 mm (8).

Na staveništi by bylo možno se setkat též s Evropskou kovovou čtyřcestnou ohradovou paletou „Y“ s rozměry 800 mm x 1 200 mm (9). Rovněž tato paleta, která je výměnná, je určena pro mezinárodní přepravu zboží v rámci evropského paletového společenství. Při nerovnoměrně rozloženém břemeni má nosnost 1 000 kg, a při rovnoměrně rozloženém břemeni 1 500 kg. Dodatečné zatížení pak činí 6 000 kg. Z toho je zřejmé, že také tuto paletu, o jednotné stohovací výšce cca 1 000 mm, lze stohovat do stohovacích výšek převyšujících nařízením vlády č. 591/2006 Sb. povolenou maximální hodnotu 3 000 mm.

Z dosud uvedeného vyplývá, že palety, v nejširším slova smyslu, lze podle ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci – a to i nadnárodní povahy (1), stohovat v rozmezí od 0 mm (některé palety nelze vůbec stohovat) až do 8 000 mm.

Vymezení pojmu staveniště

Ještě před provedením rozboru naznačeného problému, bude nutno zcela jednoznačně stanovit pojem staveniště, neboť v komentovaném nařízení vlády (2) není specifikován. Oproti minulosti, kdy se bylo možno setkávat pouze s malými až středně velkými staveništi, se dnes vyskytují i značně rozsáhlá, až gigantická staveniště, sloužící k výstavbě i celých souborů staveb. Tato skutečnost ovlivňuje i způsoby dočasného skladování materiálu na staveništích, včetně materiálů ložených na paletách. Nutno podotknout, že takovéto „dočasné skladování“ může mít až dlouhodobější charakter. Přitom se lze setkat od zcela neodborného krátkodobého jenom „odložení“ ložených palet na malých staveništích – viz následující obrázek, až po vysoce moderní dočasné skladové objekty, které mohou být vybaveny dokonce až špičkovou technikou a technologií.

Jako staveniště je dnes chápáno místo, na kterém se provádí stavba, nebo udržovací práce, nebo na kterém se stavba odstraňuje. Zahrnuje stavební pozemek, popřípadě zastavěný stavební pozemek, nebo jeho část, anebo část stavby, popřípadě, v rozsahu vymezeném stavebním úřadem, též jiný pozemek, nebo jeho část, anebo část jiné stavby (10).

Historie komentovaného bezpečnostního požadavku

Z dosud uvedeného vyplývá, že nařízením vlády č. 591/2006 Sb. (2) stanovená maximálně možná výška stohu palet na staveništích, které jsou loženy sypkými hmotami v pytlích, je v rozporu s řadou dalších bezpečnostních předpisů. Je tudíž třeba se podívat zejména do historie zmíněného bezpečnostního předpisu. Výše uvedenému nařízení vlády (2) předcházela vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 324/1990 Sb.(11).

Z našeho pohledu nelze přehlédnout ustanovení § 16, týkající se způsobů skladování, ve kterém odstavec 4 doslovně stanovil:

Porovnáním tohoto ustanovení se zněním dnešního nařízení vlády (2) – viz výše, je zřejmé, že po přidání slov „jsou-li na paletách“do původního textu, vznikly dnešní nejasnosti a pochybení. Dnešní stav komentovaného ustanovení bezpečnostního předpisu ale může být prvotní příčinou vzniku řady závažných nežádoucích událostí, které by mohly mít až soudní dohru. Autor nezjišťoval, zda k popsanému pochybení došlo již při prováděné novelizaci výše uvedené vyhlášky (11), nebo až v rámci připomínkování původního návrhu současného nařízení vlády (2). Tento úkon je ale v případě potřeby stále proveditelný.

Při pohledu do ještě vzdálenější minulosti komentovaného znění uvedeného bezpečnostního požadavku, lze upozornit na Výnos B3 ministerstva stavebnictví ze dne 13. července 1965 (12), který obsahoval toto ustanovení.

K rozšíření informovanosti nejen o uvedeném výnosu, ale o celé řadě tehdy vydaných stavebních bezpečnostních předpisů B1 až B6, zpracoval Brabec jejich ilustrovaný výklad (13), který po vydání se těšil značné popularitě. Na str. 109 jsou otištěny následující obrázky, které zcela jednoznačně osvětlují diskutovaný problém.

V rámci komentáře a hodnocení diskutovaného bezpečnostního požadavku, o způsobu skladování pytlovaných sypkých hmot na staveništích, je nutno vzít do úvahy též časový horizont. V době zpracovávání výnosu B3 – cca počátkem sedmdesátých let minulého století, byla paletizace na staveništích spíše v teoretické rovině, než v etapě praktické realizace. To byl patrně také důvod, proč tato problematika nebyla do připravovaného výnosu B3 začleněna.

V době přípravy vyhlášky č. 324/1990 Sb. (11) byla ale paletizace již celostátně rozšířena. V této souvislosti bylo zvažováno se začleněním bezpečnostních požadavků na stohové skladování nejrůznějších materiálů na staveništích do připravované vyhlášky. Po diskusích se zpracovatelem vyhlášky, a po celkovém zhodnocení této otázky, bylo nakonec od uvažovaného záměru upuštěno. Bylo shledáno, že celostátní požadavky na bezpečnost stohového skladování jsou nejen plně aplikovatelné, ale i postačující, též pro stohové skladování na staveništích.

Při pohledu do historie komentovaného bezpečnostního požadavku je nutno vzít v úvahu ještě další skutečnost. V době zpracovávání výnosu B3 byly vápno a sypké hmoty, jak uvádí tento výnos, na staveniště vesměs dodávány v tehdejších klasických pytlích – viz následující obrázek. S ohledem na téměř válcový tvar takovýchto pytlů, bylo při jejich ukládání do hromad dosti obtížné zajistit soudržnost a stabilitu vytvořené hromady. S ohledem na tuto skutečnost bylo výnosem požadováno:

• vybudování stabilizačních stěn, resp. opěr, nebo
• uložení pytlů v bezpečném sklonu a vazbě, jak je znázorněno na předcházejícím obrázku.

Pojmy „bezpečný sklon a vazba“ si vyžadují bližšího objasnění. Při vytváření hromad pytlovaného materiálu by měly být dodržovány následující obecné zásady:

• pytle, pokud možno, by měly být ukládány úvazky dovnitř a to tak, aby směrem ven směřovaly jejich čisté konce,
• první čtyři koncové pytle každé vrstvy - hranice - musí být položeny napříč,
• u cca každého pátého pytle na výšku by hranice měla ustoupit o jeden pytel, jak je i zřejmé z předcházejícího obrázku.

Při ukládání pytlů do pětky – viz následující obrázek, dále platí:

• v první vrstvě (viz na obrázku část A) se kladou tři pytle vedle sebe čistými konci ve stejném směru. Při koncích s úvazky se ukládají dva pytle za sebou a to úvazkovými konci do středu,
• ve druhé vrstvě (viz na obrázku část B) na třech pytlích první vrstvy vpředu se uloží dva pytle za sebou úvazkovými konci do středu a vzadu tři pytle vedle sebe čistými konci ven,
• jednotlivé vrstvy se střídavě opakují.

V současné době jsou nejrůznější suché stavební směsi často dodávány na staveniště v pytlích vhodných tvarů – viz následující obrázek, již uzpůsobených k paletizaci.

Takto tvarované pytle již mohou být rovnoměrně rozloženy na prosté paletě, jak je i zřejmé z následujícího obrázku. Při bližším pohledu je patrné, že pytle jsou rozloženy s vazbou (podobně jako při vytváření hromad), což zvyšuje homogenitu a kompaktnost vytvořené paletové jednotky – ložené palety

Hlubší analýza

Z dosud provedeného rozboru je patrné, že komentované ustanovení nařízení vlády č. 591/2006 Sb. (2) není dlouhodobě v souladu s požadavky technických předpisů a norem, a to i nadnárodní povahy, ve kterých jsou podrobně specifikovány bezpečnostní požadavky na palety s jejich stohování.

V této souvislosti je nutno si uvědomit, že „bezmyšlenkovité“ prosazování a dodržování komentovaného ustanovení výše citovaného bezpečnostního předpisu, může být nejen kontraproduktivní, ale dokonce by mohlo tvořit až prvotní příčinu vzniku úrazu, a to i nejzávažnějšího, jakož i výrazných ekonomických ztrát. V předcházející části tohoto článku je blíže rozvedeno, že palety, v nejširším slova smyslu, lze stohovat v rozmezí od 0 m až do 8 m. Některé palety, již svojí konstrukcí, nejsou ale ke stohování ani určeny, jiné, též svým provedením, lze stohovat pouze do nižších stohovacích výšek, než připouští komentované nařízení vlády (2). Na druhé straně na velkých staveništích lze i budovat sice dočasné, ale špičkovou technikou a technologií vybavené skladové objekty, určené i pro výškové skladování, kde de facto lze bez problémů stohovat palety až do 8 m. S ohledem na vymezený rozsah článku, nelze ale naznačené myšlenky dále rozvíjet.

V rámci prováděné analýzy je třeba upozornit též na stále účinnou vyhlášku č. 51/1989 Sb. (15), která v § 108 odst. 5 stanoví:

Tento požadavek, sám o sobě, nemůže ještě zajistit bezpečné vytváření stohů v rámci stohového skladování. Stabilita stohu je obecně odvislá také od jeho maximální odchylky, od svislé osy 2 %, vyplývající z výpočtu stability, které odpovídá maximální přípustný sklonu užitné plochy určené ke stohování 0,9 % (16).

Co dělat?

Autor na komentovaný problém již upozornil (17), žel, stále bez potřebné odezvy. Ač není právník, vnímá popsaný stav též jako předpisovou paranomii. Přitom je přesvědčen, že odpověď na dotaz vyslovený v nadpise tohoto článku je jediná: v minimálně možné době provést novelizaci komentovaného nařízení vlády č. 591/2006 Sb. (2) s cílem jeho uvedení do plného souladu s bezpečnostními předpisy. Při vzniku některé z možných nežádoucích událostí, která by vyvrcholila až u soudního řízení, by soud mohl hledat i trestně právní odpovědnost příslušného subjektu.

LITERATURA:

1. Zákoník práce – zákon č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 349
2. Nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění pozdějších předpisů
3. ČSN EN ISO 445 (26 9006) – Palety pro manipulaci s materiálem – Slovník, leden 2014
4. ČSN 26 9112 – Prosté palety. Technické požadavky a zkoušení, účinnost od 1.9.1992
5. ČSN EN 13382 (26 9111) – Prosté palety pro manipulaci s materiálem – Základní rozměry, září 2002
6. ČSN 26 9110 – Evropská dřevěná čtyřcestná prostá paleta s rozměry 800 mm x 1 200 mm, březen 1997
7. ČSN 26 9120 – Palety ohradové, skříňové a sloupkové. Základní parametry, účinnost od 1.5.1992
8. ČSN 26 9121 - Palety ohradové, skříňové a sloupkové. Technické požadavky a zkoušení, účinnost od 1.11.1991
9. ČSN 26 9128 – Evropská kovová čtyřcestná ohradová paleta „Y“ s rozměry 800 mm x 1 200 mm, únor 1993
10. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavením řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 3 odst. 3
11. Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 324/1990 Sb., o bezpečnosti práce a technických zařízení při stavebních pracích, ve znění pozdějších předpisů
12. Výnos B3 ministerstva stavebnictví, ze dne 13. července 1965, kterým se vydávají předpisy pro předvýrobní přípravu, přípravu práce a pracoviště při provádění stavebních prací z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví pracujících
13. Brabec, V.:Ilustrované bezpečnostní předpisy ve stavebnictví, Práce, Praha, 1970
14. Vládní nařízení č. 53/1931 Sb., o ochraně zdraví a života dělníků při živnostenském provádění staveb, § 90 odst. 1
15. Vyhláška č. 51/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při úpravě a zušlechťování nerostů, ve znění pozdějších předpisů, § 3 odst. 3
16. ČSN 26 9030 – Manipulační jednotky – Zásady pro tvorbu, bezpečnou manipulaci a skladování, prosinec 2016, čl. 4.3.2
17. Dušátko, A.: Skladování a stohové skladování na staveništích, Bezpečnost a hygiena práce, č.2/2016, s. 11 až 14