Daňové zvýhodnění pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob

Aktuální legislativní změny při uplatňování daňového zvýhodnění

V těchto dnech byla ve Sbírce zákonů publikována pod číslem 170/2017 prezidentem republiky podepsaná novela zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále též „novela“) - tzv. daňový balíček (sněmovní tisk č. 873), která obsahuje mimo jiné i další zvýšení daňového zvýhodnění na vyživované děti. Tím dochází nejen k ukončení legislativního procesu, ale od data uveřejnění ve Sbírce zákonů se odvíjí i účinnost toho zákona. Vzhledem k tomu, že novela ZDP byla schválena až po navrhované účinnosti od 1. 4. 2017, bude postupováno podle § 3 odst. 3 zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv. V tomto ustanovení je totiž uvedeno, že pokud není stanovena v právních předpisech účinnost pozdější, nabývají účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení.

Touto aktuální novelou se opětovně zvyšují částky daňového zvýhodnění na druhé dítě (o 2 400 Kč ročně, tj. o 200 Kč měsíčně) a na třetí a každé další dítě (o 3 600 Kč ročně, tj. o 300 Kč měsíčně), a to již pro rok 2017.

Tabulka: Daňové zvýhodnění na vyživované děti pro rok 2016 a 2017

Novela č. 170/2017 Sb. nabyla účinnosti dne 1. 7. 2017, proto se vyšší částky měsíčního daňového zvýhodnění na druhé dítě (1 617 Kč místo 1 417 Kč) a na třetí a každé další dítě (2 017 Kč místo 1 717 Kč) uplatní poprvé při zúčtování mezd a výpočtu zálohy na daň za kalendářní měsíc červenec (výplata za červenec se obvykle provádí počátkem srpna).

Tento postup vyplývá z přechodných ustanovení novely ZDP k § 35c zákona o daních z příjmů, a to z čl. II č. 21, kde je stanoveno, že „§ 35c odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije již pro zdaňovací období roku 2017“ (tj. že změny v tomto ustanovení se použijí ještě pro zdaňovací období roku 2017). Dále se zde stanoví, že „při zúčtování mzdy a výpočtu zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti za kalendářní měsíce roku 2017 přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije ustanovení § 35c odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona“. Tzn., že poprvé se navýšené částky měsíčního daňového zvýhodnění použijí až při zúčtování mzdy a výpočtu zálohy na daň za kalendářní měsíc, ve kterém novela nabude účinnosti.

Novelou se dále upřesňuje, že pro daňové účely je sčítání dětí třeba provést vždy z pohledu konkrétního poplatníka. Do součtu lze tedy u poplatníka zahrnout pouze ty děti, které jsou jeho vyživovanými (které splňují podmínky v ustanovení § 35c odst. 6 ZDP). Např. u druha jen jeho děti a děti, které má společně s družkou (nikoliv děti, které má družka z dřívějšího vztahu) a obdobný postup se uplatní u družky.

Novelou se v § 35c odst. 4 ZDP dále s účinností od roku 2018 zpřísňují podmínky pro výplatu daňového bonusu s tím, že příjmy z nájmu (§ 9 ZDP) a kapitálového majetku (§ 8 ZDP) se u poplatníka nebudou započítávat do úhrnného ročního limitu ve výši „6násobku minimální mzdy“ stanoveného pro jeho získání. Daňový bonus bude nově poskytován pouze poplatníkům, kteří dosahují tzv. aktivních příjmů, tj. příjmů podle § 6 ZDP (ze závislé činnosti) a § 7 ZDP (ze samostatné výdělečné činnosti).

Novelou se dále v § 35 odst. 6 ZDP od roku 2018 mění podmínky pro uplatnění daňového zvýhodnění na zletilé studující dítě (do dovršení věku 26 let věku) v tom smyslu, že se musí jednat o dítě, kterému nebyl přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně. Dle stávající právní úpravy bylo pro daňové účely rozhodující, kdy byl tento invalidní důchod dítěti poprvé vyplacen (odkdy byl důchod pobírán).

V této souvislosti dochází také v § 38k odst. 8 ZDP k zavedení 2 alternativních lhůt pro splnění oznamovací povinnosti u zaměstnance. S účinností od roku 2018 se stanoví, že dojde-li během roku ke změně skutečností rozhodných pro výpočet záloh na daň a daně nebo ke změně podmínek pro poskytnutí slevy na dani podle § 35ba a daňového zvýhodnění, je poplatník povinen oznámit takovou změnu prokazatelně (např. změnou v prohlášení k dani) plátci daně nejpozději poslední den kalendářního měsíce, v němž změna nastala, nebo nově v kalendářním měsíci, v němž bylo o změně rozhodnuto.

Rozšíření oznamovací povinnosti souvisí mj. se zpřesněním podmínek pro přiznání slevy na invaliditu. Zde se nárok na daňovou úlevu od roku 2018 nově odvíjí od přiznání invalidního důchodu, a nikoliv od jeho pobírání. V situaci, kdy bude např. invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně přiznán zletilému studujícímu dítěti (na které poplatník uplatňuje daňové zvýhodnění) zpětně od dovršení věku 18 let, nově „stačí“, aby poplatník oznámil tuto změnu ve mzdové účtárně nejpozději poslední den kalendářního měsíce, v němž nastala - tj. až když obdržel pravomocné rozhodnutí o přiznání tohoto důchodu. Za daných okolností tedy nedojde v případě splnění oznamovací povinnosti v nové zákonné lhůtě ke dluhu vzniklému zaviněním poplatníka. To znamená, že zaměstnavatel bude sice muset provést opravu, dlužnou částku na daňovém zvýhodnění (od dovršení věku 18 let) uhradit správci daně a srazit ji i ze mzdy poplatníka podle § 38i ZDP, aplikace ust. § 38i odst. 5 ZDP však nepřichází do úvahy (dluh nevznikl zaviněním poplatníka).

Součástí novely je nově i možnost uplatnit výdaje procentem z příjmů a současně uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované děti a také slevu na manžela/manželku, avšak za cenu snížení maximálních částek „procentuálních výdajů“ (ty se snižují na polovinu). Dosud to bylo možné jen v případě, že dílčí základy daně stanovené s využitím výdajů stanovených procentem z příjmů nepřesáhly 50 % celkového základu daně (viz dále).

Daňové zvýhodnění

Daňové zvýhodnění v obdobné podobě, jako je známe dnes, se nám do zákona o daních z příjmů dostalo s účinností od roku 2005. V té době činilo na každé vyživované dítě jen částku ve výši 6 000 Kč ročně (500 Kč měsíčně). Postupem času se výše daňového zvýhodnění měnila (zvyšovala). V období let 2005 až 2012 daňové zvýhodnění náleželo ještě ve stejné výši na všechny vyživované děti.

Tabulka: Přehled právních předpisů, kterými se daňové zvýhodnění v letech 2005 až 2013 změnilo

Počínaje rokem 2015 bylo pak v souladu s Programovým prohlášením vlády zákonem č. 267/2014 Sb. zavedeno daňové zvýhodnění v diferencované výši (tj. „podle počtu vyživovaných dětí“). Daňové zvýhodnění na první dítě zůstalo v nezměněné výši 13 404 Kč, ale od roku 2015 se každoročně zvyšovaly částky daňového zvýhodnění náležející na druhé dítě a na třetí a každé další dítě. Výše daňového zvýhodnění závisí na počtu vyživovaných dětí ve společně hospodařící domácnosti a vyživované děti poplatníka se posuzují dohromady. Daňové zvýhodnění není ale závislé na pořadí narozených dětí a může-li v rámci jedné domácnosti nárok uplatnit více poplatníků, jedná se o dohodu - kdo a v jaké výši si daňové zvýhodnění uplatní.

Lze očekávat, že pro rok 2018 dojde i ke zvýšení daňového zvýhodnění na první dítě, a to na částku 15 204 Kč ročně (novela zákona o daních z příjmů - senátní tisk č. 115/0, v současné době doručen prezidentovi k podepsání).

Tabulka: Daňové zvýhodnění stanovené pro roky 2015 až 2017

Základní podmínky pro uplatnění daňového zvýhodnění

Kromě postupných změn upravujících samotnou výši daňového zvýhodnění v letech 2016 až 2017 (kdy již existuje daňové zvýhodnění v diferencované výši) se postupně měnily a upřesňovaly i další podmínky pro uplatnění daňového zvýhodnění zakotvené v § 35c a § 35d ZDP.

§ 35c odst. 1 ZDP od roku 2016 mimo jiné stanoví, že poplatník uvedený v § 2 (fyzická osoba) má nárok na daňové zvýhodnění jen na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor (dále jen „EU a EHP“) s tím, že je-li v jedné společně hospodařící domácnosti více vyživovaných dětí poplatníka, posuzují se pro účely tohoto ustanovení dohromady.

Podmínky pro uplatnění daňového bonusu v roce 2017

Daňové zvýhodnění lze uplatnit formou slevy na dani, daňového bonusu nebo kombinací slevy na dani a daňového bonusu (§ 35c odst. 1 a 3), resp. u zaměstnanců v průběhu zdaňovacího období formou měsíční slevy na dani a měsíčního bonusu.

Slevu na dani může uplatnit poplatník až do výše daňové povinnosti vypočtené podle zákona za příslušné zdaňovací období, tj. o uplatněnou slevu se sníží vypočtená daň. Sleva na dani není omezena výší příjmů, ale prakticky tím, že nejde pod nulovou daňovou povinnost.

Ke vzniku daňového bonusu dojde, je-li částka daňového zvýhodnění u poplatníka vyšší než jeho daň vypočtená podle zákona za příslušné zdaňovací období, tj. poplatník nebude mít povinnost platit na dani žádnou částku a navíc mu vznikne nárok na vyplacení „nevyužité částky daňového zvýhodnění“ - daňový bonus.

Daňový bonus má své zákonné limity, a to:

• minimální ve výši 50 Kč/měsíc, 100 Kč/rok a
• maximální ve výši 5 025 Kč/měsíc, 60 300 Kč/rok.

Ve své podstatě to znamená, že i když poplatník splní všechny podmínky pro vyplacení daňového bonusu (např. na 4 vyživované děti se může jednat v roce 2017 o částku ve výši 81 216 Kč/rok), více jak 60 300 Kč/za rok mu vyplaceno nebude. Blokace pro výplatu daňového bonusu platí též pro poplatníka, který uplatňuje daňové zvýhodnění na dítě s průkazem ZTP/P v dvojnásobné výši.

Daňový bonus si může uplatnit v roce 2017 dle § 35c odst. 4 ZDP pouze poplatník, který měl ve zdaňovacím období příjmy podle § 6 až § 9 ZDP (ze závislé činnosti, ze samostatné výdělečné činnosti, z kapitálového majetku anebo z nájmu) alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy, tj. ve výši 66 000 Kč (6 x 11 000 Kč). Přitom platí, že u poplatníka, který má příjmy pouze podle § 9 (z nájmu), nesmí výdaje převýšit tyto příjmy. Do těchto příjmů se nezahrnují:

1. příjmy od daně osvobozené,
2. příjmy, z nichž je daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně s výjimkou příjmů, u nichž se uplatní postup podle § 36 odst. 7 nebo 8 ZDP (tj. nezahrne-li je poplatník po uplynutí zdaňovacího období do daňového přiznání), a dále
3. příjmy, které jsou podle § 38f vyjmuty ze zdanění (příjmy ze zdroje v zahraničí, jestliže pro vyloučení dvojího zdanění uplatní metodu vynětí s výhradou progrese).

Dítě, které lze pro účely daňového zvýhodnění považovat za vyživované

Daňové zvýhodnění může uplatnit poplatník jen na dítě vyživované, za které se pro daňové účely podle § 35c odst. 6 ZDP považuje:

1. dítě vlastní;
2. osvojenec (obecně používaný termín pro adoptované dítě). Osvojení je rodinněprávní vztah, při němž mezi osvojitelem a osvojencem vzniká se všemi právními důsledky takový poměr, jaký je mezi rodiči a dětmi a osvojitelé pak mají všechna práva a povinnosti místo rodičů, tj. mají rodičovskou odpovědnost - viz také § 794 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku;
3. dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů. Pokyn GFŘ D-22 (slouží k jednotnému výkladu některých ustanovení ZDP a je dostupný na internetu Finanční správy ČR) k tomuto uvádí, že za dítě převzaté do péče nahrazující péči rodičů se považuje dítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, dítě, jehož rodič zemřel, a dítě manžela, které mu bylo svěřeno do výchovy rozhodnutím soudu. Za rozhodnutí příslušného orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů se považuje podle § 7 odst. 10 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, rozhodnutí (usnesení) soudu o: svěření dítěte do péče jiné osoby (§ 953 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále též „NOZ“), osvojení dítěte (§ 796 NOZ), předání dítěte do péče budoucího osvojitele (§ 824 NOZ), předání dítěte osvojiteli do péče před osvojením (§ 826 NOZ), jmenování fyzické osoby poručníkem dítěte (§ 928 NOZ), svěření dítěte do pěstounské péče a do pěstounské péče na přechodnou dobu (§ 958 NOZ), svěření dítěte do předpěstounské péče zájemci o pěstounskou péči (§ 963 NOZ), nařízení předběžného opatření o péči o dítě a stejně jako rozhodnutí příslušného orgánu se pro nárok na dávky státní sociální podpory posuzuje až do rozhodnutí soudu podání návrhu soudu na zahájení soudního řízení o ustanovení osoby poručníkem dítěte, jestliže taková osoba o dítě, k němuž nemá vyživovací povinnost, osobně pečuje;
4. dítě, které přestalo být u tohoto poplatníka z důvodů nabytí plné svéprávnosti nebo zletilosti v pěstounské péči. Podle § 970 NOZ dosažením plné svéprávnosti a zletilosti dítěte totiž pěstounská péče zaniká. Pro účely daňového zvýhodnění se proto za vyživované dítě poplatníka považuje i dítě po zániku pěstounské péče, pokud toto dítě žije se svým bývalým pěstounem ve společně hospodařící domácnosti a studuje;
5. dítě druhého z manželů. Tzn. dítě vyženěné nebo vyvdané. Dítě žijící v domácnosti druha a družky, které mají spolu (jejich společné dítě), uplatní jeden z nich za stejných podmínek jako manželé; dítě druha nebo družky, které není jejich společné, může uplatnit pouze vlastní rodič dítěte; druhý z druhů jen tehdy, pokud by mu bylo svěřeno do péče, jež nahrazuje péči rodičů, nebo kdyby ho osvojil, případně by ho vyženil;
6. vlastní vnuk nebo vnuk druhého z manželů, pokud jeho rodiče nemají dostatečné příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění na něj uplatnit, tj. nemají-li příjmy alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy v souladu s § 35c odst. 4 ZDP a daňové zvýhodnění jim z toho důvodu nenáleží ani formou daňového bonusu;
7. též dítě druhého z partnerů podle zákona upravujícího registrované partnerství (§ 21e odst. 3 ZDP), a to obdobně jako u dítěte druhého z manželů.

Společně hospodařící domácnost

Od roku 2014 je pro účely daně z příjmů definován pojem společně hospodařící domácnost v § 21e odst. 4 ZDP. Společně hospodařící domácností se rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Nový občanský zákoník totiž již definici pojmu „společná domácnost“ neupravuje (definuje pojmy jako např. rodinná domácnost apod.). Pro daňové účely je ale nutné odlišit případy, kdy se „domácností“ myslí „pospolitost spolužijících osob“ (pro účely uplatnění daňového zvýhodnění a slevy na dani na manžela) a kdy se „domácnost“ používá ve smyslu „zařízeného obydlí“.

Pro daňové účely rovněž platí, že každý poplatník může být příslušníkem pouze jedné domácnosti a charakteristickým znakem pojmu společně hospodařící domácnosti je spotřební společenství, tzn., že určité osoby hospodaří společně se svými příjmy a společně uspokojují své potřeby (uhrazují společně náklady). Trvalost tohoto vztahu je dána tehdy, jestliže existují objektivní okolnosti, které svědčí o úmyslu vést takové společenství trvale, nikoliv pouze na přechodnou dobu.

Domácnost mohou tvořit i občané, kteří nemají stejný trvalý pobyt (místo trvalého pobytu). Rozhodující je, aby společně hospodařili se svými příjmy a společně uspokojovali své potřeby. Pokud osoby sice bydlí společně v jednom bytě, avšak hospodaří odděleně, o společně hospodařící domácnost se nejedná. Pro posouzení existence je vždy rozhodující skutečný (faktický) stav. K prokázání společně hospodařící domácnosti za běžných okolností postačuje zaměstnavateli doložit prohlášení jejích členů (shodné), že spolu trvale žijí a společně hospodaří se svými příjmy. Pro posouzení, odkdy nežije dítě ve společně hospodařící domácnosti s poplatníkem, nemůže být rozhodující okolnost, kdy byli rodiče rozvedeni, nebo kdy rozsudek soudu o rozvodu manželství nabyl právní moci. Rozhodující naopak je, že např. ještě před rozvodem prokazatelně zanikla společně hospodařící domácnost manželů a dítě od určité doby žije jen s jedním z rodičů, respektive ve společně hospodařící domácnosti jen jednoho z rodičů.

Je-li dítě při rozvodu manželství sice svěřeno do péče jednomu z rodičů a druhému je stanovena povinnost platit výživné, ale rodiče po čase obnoví společně hospodařící domácnost, aniž by znovu uzavřeli spolu sňatek, rozhodující bude, odkdy dítě žije opět ve společně hospodařící domácnosti s tímto poplatníkem, nikoliv okolnost, že k obnovení soužití rodičů došlo po právní moci stanovení výživného.

Rovněž v době před vydáním rozsudku soudu o rozvodu manželství je často problematické určit, se kterým z rodičů dítě v domácnosti skutečně žije. Zejména pokud manželé spolu nadále bydlí a ten z manželů, který se na společně hospodařící domácnosti nijak nepodílí, si odmítá daňové zvýhodnění nechat zastavit u svého zaměstnavatele (stále daňové zvýhodnění u zaměstnavatele neoprávněně uplatňuje). Činí-li uplatnění této daňové úlevy a předložení předepsaných průkazů u zaměstnavatele druhému z rodičů potíže, lze doporučit, aby po skončení zdaňovacího období podal přiznání k dani z příjmů fyzických osob, ve kterém si daňové zvýhodnění na vyživované dítě uplatní, neboť nárok na daňové zvýhodnění zde poplatník může správci daně prokazovat i jinými důkazními prostředky.

Další podmínky pro uplatnění daňového zvýhodnění

{n2}}Daňové zvýhodnění na nezletilé a zletilé dítě

Daňové zvýhodnění náleží na:

1. nezletilé dítě,
2. zletilé dítě až do dovršení věku 26 let, jestliže nepobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a soustavně se připravuje na budoucí povolání; příprava na budoucí povolání se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře (§ 12 až 15), nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

Na nezletilé dítě náleží daňové zvýhodnění bez ohledu na výši jeho vlastního příjmu a bez ohledu na jeho stav (ženatý - vdaná), a podmínkou pro uplatnění daňového zvýhodnění u rodiče je pouze skutečnost, že nezletilé dítě žije s poplatníkem (rodičem) ve společně hospodařící domácnosti na území EU nebo EHP. Pokud ale nezletilé dítě uzavře sňatek, nelze aplikovat § 35c odst. 8 ZDP, neboť zde je řešena situace pouze zletilého studujícího dítěte. To znamená, že na něj za stanovených podmínek nelze vyloučit uplatnění jak slevy na dani na manžela podle § 35b odst. 1 písm. b) ZDP, tak současně i daňového zvýhodnění u rodičů.

Na nezletilé dítě, které již nestuduje, již nelze poskytnout daňové zvýhodnění v měsíci, na jehož počátku dovrší věku 18 let. Například dítě narozené 1. února 1999 ve 14.35 hod. dovršilo 18 let věku dne 1. února 2017 v 0.00 hod., tzn. daňové zvýhodnění bylo možné poskytnout naposledy za leden 2017.

U zletilého dítěte pak zkoumáme podmínky ve vztahu k invalidnímu důchodu pro invaliditu třetího stupně a dále ve vztahu k tzv. soustavné přípravě na budoucí povolání. Naposledy lze daňové zvýhodnění na zletilé dítě za splnění podmínek přiznat za kalendářní měsíc, na jehož počátku dítě ještě nedovršilo 26 let věku - například na zletilé studující dítě, které dovršilo 26 let věku 1. dubna, lze naposledy přiznat daňové zvýhodnění za březen.

Zletilé dítě pobírající invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně je vyloučeno z okruhu vyživovaných dětí, na něž lze uplatnit daňové zvýhodnění, protože tento důchod nahrazuje plně příjem z výdělečné činnosti (uvedená úprava se nevztahuje na dítě, které pobírá invalidní důchod pro invaliditu v 1. nebo ve 2. stupni). Pro daňové účely je do konce roku 2017 rozhodující, odkdy je tento invalidní důchod dítěti skutečně vyplácen, tj. od kdy důchod pobírá. V případě zpětného přiznání invalidního důchodu lze daňové zvýhodnění na invalidní dítě ponechat jen za dobu, po kterou důchod nebyl vyplácen (ani zálohově) a jen za okolností, že toto zletilé dítě se soustavně připravuje na budoucí povolání - to znamená, pokud studuje na střední nebo vysoké škole, nikoliv v případech, kdy je žákem základní školy, byť speciální.

Změna od roku 2018 spočívá v posouzení okamžiku, odkdy je zletilému dítěti invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně přiznán, nikoliv odkdy tento invalidní důchod pobírá. Což ve svém důsledku znamená, že za období, odkdy je invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně zletilému dítěti přiznán, již nebude nově možné uplatnit daňové zvýhodnění.

Touto vazbou na okamžik, ke kterému datu bude invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně zletilému dítěti přiznán, dojde k jednoznačnému vymezení rozhodného okamžiku, od kterého daňové zvýhodnění na zletilé studující dítě již náležet nebude.

Tato změna bude platit až od roku 2018, tj. nikoliv za uplynulá zdaňovací období, a to i v případech, kdy bude tento důchod doplacen zpětně za uplynulé roky, např. za rok 2017.

Dočasný pobyt dítěte mimo společně hospodařící domácnost

Dočasný pobyt dítěte mimo společně hospodařící domácnost nemá podle ustanovení § 35c odst. 7 ZDP vliv na uplatnění daňového zvýhodnění. Předpokladem však je, že i po dobu tohoto přechodného pobytu společně hospodařící domácnost trvá. Např. dítě se zdržuje mimo společně hospodařící domácnost z důvodu léčení, školní docházky, studia, na základě žádosti rodičů je dítě dočasně umístěno v ústavním zařízení, neboť oba rodiče se dočasně zdržují pracovně v zahraničí, osamělý rodič dočasně nemůže o dítě pečovat vzhledem ke svému nepříznivému zdravotnímu stavu apod., tj. vazby k rodině zde nadále trvají.

Dítě, které uzavřelo sňatek

Ustanovení § 35c odst. 8 ZDP, ve kterém je upravena problematika uplatnění daňového zvýhodnění na zletilé studující dítě, které uzavřelo sňatek, je pro lepší znázornění vhodné rozdělit na dvě oblasti:

• Uzavře-li vyživované zletilé dítě uvedené v § 35c odst. 6 písm. b) ZDP (studující) manželství a žije-li ve společně hospodařící domácnosti s manželem (manželkou), může podle § 35c odst. 8 uplatnit manžel (manželka) slevu na dani při splnění podmínek uvedených v § 35ba (tj. slevu na manželku/manžela).
• Nemá-li manžel (manželka) dostatečné příjmy, z nichž by mohl (mohla) uplatnit slevu na dani při splnění podmínek uvedených v § 35ba, může daňové zvýhodnění uplatnit rodič dítěte nebo poplatník, u něhož jde ve vztahu k dítěti o péči nahrazující péči rodičů, pokud dítě s ním žije ve společně hospodařící domácnosti.

Nutno rozumět, že sleva na druhého z manželů podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP má přednost před uplatněním daňového zvýhodnění na zletilé dítě. Nemůže-li tedy manžel (manželka) uplatnit slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP pouze z toho titulu, že nemá „dostatečné“ příjmy, dochází k přenosu nároku na uplatnění daňové úlevy v souladu s § 35c odst. 8 ZDP na rodiče nebo na poplatníka, u něhož jde ve vztahu k dítěti o péči nahrazující péči rodičů, samozřejmě za předpokladu existence společně hospodařící domácnosti. V praxi to znamená, že např. při uplatnění daňového zvýhodnění na vdanou studující dceru je nejdříve nutné zkoumat příjmy manžela studující dcery. Pokud tento manžel nemá „dostatečné“ příjmy, z nichž by následně mohl uplatnit i slevu na manželku, vrací se právo uplatnění daňového zvýhodnění k rodiči studující dcery.

Daňové zvýhodnění na dítě s průkazem ZTP/P

Podle § 35c odst. 7 ZDP platí, že částka daňového zvýhodnění na vyživované dítě s průkazem ZTP/P se zvyšuje na dvojnásobek. Zde je vhodné opět připomenout, že maximální výše daňového bonusu (60 300 Kč) zůstává zachována, i pokud poplatník uplatňuje daňové zvýhodnění na dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P, tj. na které se částka daňového zvýhodnění zvyšuje na dvojnásobek.

Na základě sdělení GFŘ uveřejněného na stránkách Finanční správy ČR dne 6. 1. 2016 lze nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě s průkazem ZTP/P prokázat nejen průkazem ZTP/P podle § 38l odst. 3 písm. b) ZDP, ale i rozhodnutím Úřadu práce o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením označeným symbolem „ZTP/P“ (§ 35 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením). Tento postup platí i pro rok 2017. Od roku 2018 je shodná úprava zanesena novelou přímo do zákona o daních z příjmů.

Dítě v jedné domácnosti vyživuje více poplatníků

Ustanovení § 35c odst. 9 ZDP stanoví, že vyživuje-li dítě v jedné společně hospodařící domácnosti více poplatníků, může daňové zvýhodnění uplatnit ve zdaňovacím období nebo v tomtéž kalendářním měsíci zdaňovacího období jen jeden z nich.

Změna při uplatnění daňového zvýhodnění v průběhu roku (do budoucna) u zaměstnavatele je možná za předpokladu, že oba poplatníci s příjmy ze závislé činnosti vyplní změnovou tabulku v Prohlášení k dani a předloží nová potvrzení zaměstnavatele druhého z poplatníků (tiskopis č. MFin 5556). (Například rozhodnou-li se, že od června bude uplatňovat otec daňové zvýhodnění na všechny 4 děti, když za leden až květen uplatňovali každý 2 děti).

Změnu ve způsobu uplatňování daňového zvýhodnění po uplynutí zdaňovacího období lze u poplatníků s příjmy ze závislé činnosti provést zpětně pouze prostřednictvím přiznání k dani z příjmů fyzických osob (DAP) podaného oběma poplatníky. Pokud tedy např. po uplynutí zdaňovacího období uplatní daňové zvýhodnění druhý z manželů (nikoliv ten, který již v průběhu zdaňovacího období uplatňoval měsíční daňové zvýhodnění u svého zaměstnavatele), musí oba manželé podat DAP a vyplacené částky na měsíčních bonusech u prvního z manželů se posoudí jako daňový nedoplatek. Výjimkou jsou například případy, kdy daňové zvýhodnění bylo sice uplatněno jedním z rodičů v průběhu roku, ale nebylo poskytnuto, např. z důvodu dlouhodobé nemoci, anebo daňové zvýhodnění na některé dítě nebylo např. nedopatřením uplatněno vůbec.

Dítě svěřené do střídavé (společné) výchovy obou rodičů

Právní úpravu institutu střídavé péče nebo společné péče rodičů o dítě převzal do svého znění nový občanský zákoník, konkrétně v § 907. Střídavou péči lze vymezit jako péči rodičů o dítě, kdy oba výchovně způsobilí rodiče se v péči o něj v pravidelných časových intervalech střídají a tento způsob se ukázal být pro dítě vhodným. Zákon nikde neřeší délku střídavé péče, tj. v jakých intervalech by se rodiče měli ve výchově střídat. V praxi zatím převládá model po týdnu či měsíci. Má-li být dítě svěřeno do společné péče, je třeba, aby s tím rodiče souhlasili.

Vzhledem k tomu, že rozhodnutím soudu o svěření dítěte do střídavé, resp. do společné péče rodičů není rozhodnuto o tom, se kterým z rodičů bude žít dítě trvale ve společně hospodařící domácnosti (§ 21e ZDP), je uvedeno v Pokynu GFŘ D-22, že příslušnost ke společně hospodařící domácnosti v případě těchto dětí pro daňové účely stanoví dohoda rodičů - jinak by totiž musel o této skutečnosti rozhodnout soud. Osoba (i dítě) může být ale trvale příslušníkem pouze jedné společně hospodařící domácnosti.

Pojem společně hospodařící domácnost a institut svěření dítěte do střídavé nebo do společné péče rodičů nelze tedy směšovat - jedná se o dva právní instituty upravené zákonem. To znamená, že daňové zvýhodnění na dítě svěřené do střídavé nebo do společné péče rodičů (kteří nevedou společně hospodařící domácnost) může uplatňovat každý z rodičů ve zdaňovacím období pouze po dobu, ve které je dítě trvale příslušníkem jeho společně hospodařící domácnosti, tj. po několik kalendářních měsíců.

U dítěte, které je svěřeno soudem do střídavé nebo do společné péče, nelze ale vyloučit, že toto dítě bude žít nadále trvale ve společně hospodařící domácnosti jen s jedním z rodičů (na základě dohody rodičů, přičemž je zcela nerozhodné, se kterým z nich tráví dítě více času). Za těchto okolností bude pak daňové zvýhodnění uplatňovat po celé zdaňovací období jen jeden rodič a druhému z rodičů daňové zvýhodnění náležet nebude. Jestliže se rodiče na způsobu uplatnění daňového zvýhodnění na dítě svěřené do střídavé nebo do společné péče neshodnou, nelze než doporučit, aby si je uplatnili až po uplynutí zdaňovacího období ve svých daňových přiznáních u správce daně.

Doklady pro uplatnění daňového zvýhodnění na dítě svěřené soudem do střídavé nebo společné péče rodičů:

• Skutečnost, že dítě žije s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, prokazuje zaměstnanec u zaměstnavatele svým čestným prohlášením na tiskopisu Prohlášení k dani.
• Jedná-li se o dítě svěřené soudem do střídavé nebo do společné péče rodičů, lze při absenci podrobnější úpravy v ZDP dále doporučit, aby zaměstnanec předložil ještě čestné prohlášení druhého z rodičů nebo dohodu rodičů o tom, se kterým z nich žije dítě ve společně hospodařící domácnosti a po jako dobu, nebo že s druhým z rodičů ve společně hospodařící domácnosti dítě nežije (tj. že daňové zvýhodnění na takové dítě druhý z rodičů ve zdaňovacím období ani neuplatňuje).
• Je-li druhý z rodičů zaměstnán, je třeba předložit též potvrzení jeho zaměstnavatele; tj. i v těchto případech se předkládá: Potvrzení zaměstnavatele druhého z poplatníků pro uplatnění nároku na daňové zvýhodnění (tiskopis MFin 5556), a Potvrzení zaměstnavatele druhého z poplatníků pro uplatnění nároku na daňové zvýhodnění pro účely podání daňového přiznání (tiskopis MFin 5558).
• V případě, že druhý z poplatníků žádné daňové zvýhodnění u svého zaměstnavatele neuplatňuje, pak zcela postačuje tzv. jednoduché potvrzení.
• Pokud ale druhý z poplatníků, např. OSVČ, pracuje v zahraničí nebo je nezaměstnaný apod., postačuje čestné prohlášení zaměstnance.

Dítě, které vyživuje poplatník pouze po část roku

Ustanovení § 35 odst. 10 ZDP stanoví, že poplatníkovi, který vyživuje dítě jen jeden kalendářní měsíc nebo několik kalendářních měsíců ve zdaňovacím období, lze poskytnout daňové zvýhodnění ve výši 1/12 za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro jeho uplatnění.

Výjimky z tohoto pravidla jsou tři a daňové zvýhodnění lze uplatnit:

• již v kalendářním měsíci, ve kterém se dítě narodilo,
• již v měsíci, ve kterém začíná soustavná příprava dítěte na budoucí povolání,
• již v měsíci, ve kterém bylo dítě osvojeno nebo převzato do péče nahrazující péči rodičů.

Zaměstnanec nárok prokáže zaměstnavateli rozhodnutím příslušného orgánu, svým čestným prohlášením, že dítě svěřené mu do péče před osvojením s ním žije ve společně hospodařící domácnosti a potvrzením zaměstnavatele druhého z manželů, že ten na toto dítě daňové zvýhodnění neuplatňuje.

K předloženým dokladům přihlédne zaměstnavatel již počínaje kalendářním měsícem, v němž bylo dítě svěřeno do péče nahrazující péči rodičů.

Dítě jako spolupracující osoba

Zákon o daních z příjmů v § 13 umožňuje příjmy a výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení při samostatné činnosti (s výjimkou podílu společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti) rozdělit mezi poplatníka a s ním spolupracující osoby, kterými se mimo jiné rozumí spolupracující manžel a také spolupracující osoba žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti.

Příjmy a výdaje nelze ale rozdělovat např.:

• na dítě, které nemá ukončenou povinnou školní docházku,
• na dítě v kalendářních měsících, ve kterých je na něj uplatňováno daňové zvýhodnění,
• a na manžela, je-li na něj uplatněna sleva na manžela.

Daňové zvýhodnění na vyživované dítě však může rodič podnikatel bez omezení uplatnit, bude-li u něj studující dítě v pracovněprávním vztahu. Pro úplnost uvádíme, že podobně to platí při spolupráci manželky, která je jinak bez vlastních příjmů. To znamená, že pokud manžel na manželku přerozdělí část příjmů a výdajů, nemůže na ni již uplatňovat slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP (existenci pracovněprávního vztahu však mezi manželi vylučuje zákoník práce).

Daňové zvýhodnění u poplatníků uplatňujících výdaje procentem z příjmů

Výdaje procentem z příjmů, označované běžně také jako paušální výdaje, používají poplatníci mající příjmy podle § 7 či § 9 ZDP. Ustanovení § 35ca stanoví, že uplatní-li poplatník u dílčího základu daně podle § 7 výdaje podle § 7 odst. 7 nebo u dílčího základu daně podle § 9 výdaje podle § 9 odst. 4 a součet dílčích základů, u kterých byly výdaje tímto způsobem uplatněny, je vyšší než 50 % celkového základu daně,

1. nemůže snížit daň podle § 35ba odst. 1 písm. b), tj. uplatnit slevu na manželku,
2. nemůže uplatnit daňové zvýhodnění.

Novelou zákona o daních z příjmů (zákon č. 170/2017 Sb.) se ustanovení § 35ca ZDP s účinností od 1. 1. 2018 ruší. Přechodná ustanovení k novele zákona ale pod čl. 13 uvádí úpravu tohoto ustanovení pro rok 2017, a to následujícím způsobem:

„Jsou-li pro zdaňovací období roku 2017 u poplatníka splněny podmínky pro použití § 35ca zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, toto ustanovení se nepoužije, pokud poplatník postupuje pro toto zdaňovací období podle § 7 odst. 7 a § 9 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.“

V předmětné novele zákona o daních z příjmů totiž došlo ke snížení absolutní výše tzv. paušálních výdajů, a to na 1/2 (viz nová úprava § 7 odst. 7 a § 9 odst. 4 ZDP) ve vazbě na zrušení § 35ca ZDP - zrušení až v roce 2018.

Ve své podstatě to znamená, že poplatník si může sám zvolit, zda v roce 2017 uplatní daňové zvýhodnění, či nikoli. Současně však musí respektovat podmínky dané uvedeným čl. 13 přechodných ustanovení. Pokud poplatník využije možnosti uplatnění paušálních výdajů do výše stanovené novelou zákona o daních z příjmů (tj. do výše uvedené v posledním sloupci tabulky), pak si již za zdaňovací období roku 2017 může uplatnit daňové zvýhodnění.

Tabulka: Vývoj paušálních výdajů v letech 2015-2018

Právní předpisy citované v článku

(předpisy jsou vždy citovány ve znění pozdějších předpisů, pokud není výslovně uvedeno jinak)

• ZDP - zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
• zákon č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv
• NOZ - zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
• zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře
• zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád
• zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí
• zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením
• zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád