Sleva na pojistném na důchodové pojištění u zaměstnanců, kteří jsou poživateli starobního důchodu

Sleva na pojistném na důchodové pojištění (dále jen „sleva na pojistném“) byla zavedena na základě změny zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti“), kterou přinesl kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Sleva na pojistném se týká zaměstnanců a též osob samostatně výdělečně činných, u nichž však platí jiný režim uplatňování slevy na pojistném.

Sleva na pojistném dosavadní zvyšování procentní výměry starobního důchodu o 4 promile výpočtového základu za každých 360 kalendářních dní výdělečné činnosti, což v praxi činilo jen symbolickou částku, často jen v řádu desetikorun. Dosavadní úprava byla málo motivující pro další pracovní aktivitu poživatelů starobních důchodů. Nová úprava výrazně zvyšuje finanční motivaci k další pracovní aktivitě i po přiznání starobního důchodu, což též zaměstnavatelům usnadní získávání nových zaměstnanců.

Podle ustanovení § 34 odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), do 31. 12. 2024 platilo, že procentní výměra starobního důchodu se na žádost zvyšuje pojištěnci, který po vzniku nároku na starobní důchod vykonával výdělečnou činnost a pobíral přitom starobní důchod v plné výši, za každých 360 kalendářních dnů výdělečné činnosti o 0,4 % výpočtového základu; v případě předčasných starobních důchodů se takto postupovalo až za dobu výdělečné činnosti vykonávané po dosažení důchodového věku. Toto ustanovení bylo od 1. 1. 2025 zrušeno, avšak za dobu výdělečné činnosti vykonávané před tímto datem zůstává nárok na zvýšení procentní výměry starobního důchodu podle dosavadní právní úpravy zachován.

Podmínkou slevy u zaměstnanců je:

Sleva na pojistném se týká i zaměstnanců, jimž byl přiznán předčasný starobní důchod, avšak u těchto důchodců až od dosažení důchodového věku.

se rozumí jak obecný důchodová věk, tak i snížený důchodový věk za odpracování stanoveného počtu směn u vybraných kategorií pojištěnců (horníci, zdravotničtí záchranáři, podnikoví hasiči a od 1. 1. 2025 též pojištěnci vykonávající práce zařazené do čtvrté kategorie podle zákona o ochraně veřejného zdraví).

se rozumí starobní důchod přiznaný z českého důchodového pojištění, tj. podle zákona o důchodovém pojištění. Starobním důchodem se dále rozumí tento důchod přiznaný státem, který aplikuje nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 883/2024 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, tj. jedná se o členské státy EU, státy EHP a Švýcarsko, a státem, s nímž Česká republika uzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení. V případě starobního důchodu přiznaného jiným než uvedeným státem tedy sleva na pojistném nenáleží, byť by se jednalo o starobní důchod plně srovnatelný s českým starobním důchodem. Starobní důchod musí být přiznán, tj. nepostačuje pouhé splnění podmínek pro vznik nároku na starobní důchod.

Starobní důchod musí být pobírán v kalendářním měsíci . Výše pobíraného starobního důchodu není přitom rozhodná. Sleva na pojistném nenáleží, pokud je důchod pobírán jen ve výši poloviny na základě § 34 odst. 4 zákona o důchodovém pojištění nebo i když byl přiznán, není pobírán vůbec, neboť pojištěnec pracuje tzv. na procenta (tj. zvyšuje si procentní výměru starobního důchodu o 1,5 % výpočtového základu za každých 90 kalendářních dnů).

Starobní důchod musí být pobírán v plné výši . To platí i v případě, kdy je důchod přiznán v průběhu kalendářního měsíce; podmínka pobírání důchodu po celý měsíc by byla splněna pouze v případě, že by byl důchod přiznán od prvního dne v měsíci. Podmínka pobírání starobního důchodu po celý kalendářní měsíc se považuje za splněnou, pokud zaměstnanec zemřel v průběhu kalendářního měsíce, pokud pobíral starobní důchod v plné výši od počátku tohoto kalendářního měsíce do dne, v němž zemřel.

Sleva na pojistném za kalendářní měsíc činí z vyměřovacího základu. Sleva na pojistném se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Výši slevy vypočítává zaměstnavatel. Vzhledem k tomu, že sazba pojistného na důchodové pojištění činí u zaměstnance 6,5 % z vyměřovacího základu, bude platit zaměstnanec jen pojistné na nemocenské pojištění v sazbě 0,6 % z vyměřovacího základu.

Sleva na pojistném náleží též z příjmů zúčtovaných za kalendářní měsíce následující po kalendářním měsíci, v němž zaměstnanci skončilo zaměstnání, pokud v kalendářním měsíci, v němž skončilo zaměstnání, byly splněny podmínky pro slevu na pojistném.

Mohou nastat případy, kdy zaměstnavatel stanoví výši slevy na pojistném . Pokud zaměstnavatel odečetl z částky pojistného, jehož poplatníkem je zaměstnanec, který uplatnil nárok na slevu na pojistném, nižší slevu, než jaká měla být odečtena, považuje se tento rozdíl za přeplatek na pojistném, který je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vrátit nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byl tento přeplatek zjištěn. Pokud zaměstnavatel odečetl z částky pojistného, jehož poplatníkem je zaměstnavatel, vyšší slevu, než jaká náležela, považuje se částka, o kterou bylo takto zkráceno za pojistné, za dluh zaměstnavatele na pojistném; z tohoto dluhu pak nabíhá zaměstnavateli též penále. V tomto případě, kdy se jedná o dluh zaměstnavatele na pojistném, může zaměstnavatel požadovat úhradu tohoto dluhu na zaměstnanci jen v případě, že dluh vznikl v důsledku jednání zaměstnance, tj. zaměstnanec nesplnil některou svou povinnost nebo předložil zaměstnavateli nesprávné údaje.

Zaměstnanec slevu na pojistném zaměstnance . Sleva poskytovaná zaměstnavatelem náleží ; slevu nelze u zaměstnavatele uplatňovat zpětně. Pokud zaměstnanec uplatnil nárok na slevu na pojistném, platí tato jeho žádost včetně doložení stanovených skutečností i pro následující kalendářní měsíce.

Zaměstnanec musí zaměstnavateli splnění podmínek nároku na slevu, a to:

Za den uplatnění nároku na slevu na pojistném se považuje den, v němž zaměstnanec předložil zaměstnavateli tyto doklady.

V případě, že byl starobní důchod přiznán orgánem sociálního zabezpečení cizího státu, prokazuje se přiznání starobního důchodu rozhodnutím nebo potvrzením vydaným tímto orgánem a splnění pobírání důchodu se prokazuje čestným prohlášením zaměstnance. Má-li zaměstnavatel pochybnosti o přiznání důchodu tímto orgánem, sdělí tuto pochybnost zaměstnanci, který by se pak měl obrátit na Českou správu sociálního zabezpečení s žádostí doloženou rozhodnutím nebo potvrzením orgánu cizího státu, aby vydala potvrzení o přiznání starobního důchodu. Toto potvrzení vydané Českou správou sociálního zabezpečení je pak pro účely slevy na pojistném závazné.

Každému zaměstnavateli však musí zaměstnanec prokázat splnění podmínek nároku na slevu. Pokud zaměstnanec vykonává u zároveň (např. pracovní poměr a dohodu o pracovní činnosti), uplatňuje se sleva na pojistném jen jednou pro všechna zaměstnání. Pokud by po skončení zaměstnání bezprostředně navazovalo u téhož zaměstnavatele další zaměstnání (např. 30. 6. 2025 skončil pracovní poměr a od 1. 7. 2025 by navazovala dohoda o pracovní činnosti), platí uplatnění nároku na slevu na pojistném v předchozím zaměstnání i pro toto navazující zaměstnání.

Sleva na pojistném u zaměstnance nemá vliv na pojistné placené zaměstnavatelem jako poplatníkem pojistného, tj. nemá vliv na výši pojistného, jehož poplatníkem je zaměstnavatel. Sleva na pojistném u poživatelů starobního důchodu nemá žádný vliv ani na stávající slevu na pojistném zaměstnavatele za zaměstnávání zaměstnanců, kteří dosáhli věku aspoň 55 let, pokud jsou splněny další podmínky (zejména sjednání kratší pracovní doby a nepřekročení stanovené hranice příjmu).

Zaměstnanec může uplatnit , pokud neuplatnil nárok na slevu na pojistném u svého zaměstnavatele. V praxi se jedná především o případy, kdy je starobní důchod přiznáván zpětně (např. i několik let), nebo o případy, kdy se řízení o přiznání starobního důchodu protáhlo (např. bylo nutno došetřovat některé doby důchodového pojištění, aby vznikl nárok na starobní důchod) a rozhodnutí o přiznání důchodu bylo doručeno až po uplynutí měsíce, za který sleva na pojistném náleží. Byly-li v kalendářním měsíci splněny podmínky pro nárok na slevu a zaměstnanec za tento měsíc neuplatnil nárok na slevu na pojistném, bude pojistné odvedeno bez zřetele na slevu na pojistné (tedy fakticky ve vyšší výměře) a toto pojistné, které zaplatil zaměstnanec, se bude považovat ve výši slevy za přeplatek na pojistném. Tento přeplatek na pojistném vrátí zaměstnanci na základě jeho písemné žádosti doložené potvrzením zaměstnavatele územní správa sociálního zabezpečení.

Jde-li o, uplatňuje slevu na pojistném OSVČ na přehledu o příjmech a výdajích za kalendářní rok, který podává příslušné územní správě sociálního zabezpečení. OSVČ může přitom, pokud splňuje podmínky nároku na slevu, platit již v průběhu kalendářního roku měsíční zálohy na pojistné v nižší sazbě, tj. sazbě, která odpovídá výši slevy, tedy v sazbě ve výši 22,7 % z měsíčního vyměřovacího základu. Je-li OSVČ současně zaměstnána, má nárok na slevu na pojistném jak ve svém zaměstnání, tak z pojistného odváděného z titulu výkonu samostatné výdělečné činnosti.

Zaměstnanec, který uplatnil nárok na slevu na pojistném, je povinen zaměstnavateli všechny skutečnosti, které mají vliv na slevu na pojistném. V praxi se bude jednat především o plnění podmínky výplaty starobního důchodu v plné výši po celý kalendářní měsíc, neboť zaměstnanec se může vzdát výplaty starobního důchodu nebo může žádat o výplatu starobního důchodu ve výši poloviny. Zaměstnanec je povinen plnit tuto oznamovací povinnost do 8 kalendářních dnů ode dne, kdy příslušná skutečnost nastala.

Pokud zaměstnanec sdělil nebo doložil zaměstnavateli nesprávné údaje potřebné pro nárok na slevu na pojistném nebo neoznámil ve stanovené lhůtě změnu skutečností, které mají vliv na nárok na slevu na pojistném, a v důsledku toho byla zaměstnanci poskytnuta sleva, na kterou neměl nárok, je pojistné, které mělo být odvedeno, a to včetně penále.

Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci, který uplatnil a doložil nárok na slevu na pojistném, tuto , a to včetně vypočítání výše slevy.

Uplatnil-li nárok na slevu na pojistném aspoň jeden zaměstnanec, je zaměstnavatel na o pojistném za kalendářní měsíc (tj. na tiskopisu Přehled o výši pojistného podle § 9 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti) též další údaje týkající se slevy na pojistném, a to:

Zaměstnavatel je dále povinen o zaměstnancích, kteří uplatňují nárok na slevu na pojistném,

Na žádost zaměstnance je zaměstnavatel povinen výši vyměřovacích základů za jednotlivé kalendářní měsíce, za které neposkytl slevu; účelem tohoto potvrzení je uplatnění nároku na slevu na pojistném zaměstnancem u územní správy sociálního zabezpečení.

Porušení těchto povinností zaměstnavatele zakládá skutkovou podstatu přestupku, za který lze uložit až do 50 000 Kč.

Zaměstnavatel, který zaměstnává zaměstnance, který je poživatelem starobního důchodu a má nárok na slevu na pojistném, nevede za dobu, kdy je nárok na tuto slevu, za tohoto zaměstnance evidenční list důchodového pojištění, což zaměstnavateli sníží administrativu spojenou s vedením a zasíláním těchto evidenčních listů.

Podle přechodného ustanovení zákona č. 417/2024 Sb. obsaženého v čl. VI bodě 1 má zaměstnanec nárok na slevu na pojistném z titulu pobírání starobního důchodu v plné výši po celý kalendářní měsíc . To znamená, že v lednu 2025, kdy se odvádí pojistné za prosinec 2024, ještě sleva na pojistném nenáleží. Sleva na pojistném se tedy poskytne poprvé v únoru 2025 u pojistného za leden 2025, neboť toto pojistné se odvádí v únoru 2025.