Poživatelé důchodů a jejich výdělečná činnost z pohledu zdravotního pojištění

Problém z hlediska řešení pojistného vztahu nevznikne v příslušném kalendářním měsíci ani tehdy, pokud je pojištěnec poživatelem důchodu pouze po část daného měsíce. Období pobírání důchodu se povinně oznamuje zdravotní pojišťovně prostřednictvím:

• zaměstnavatele v situaci, kdy zaměstnanec svému zaměstnavateli tuto skutečnost oznámí. Na pojištěnce (jako zaměstnance) přechází tato zákonná povinnost tehdy, pokud zjistí, že zaměstnavatel příslušné oznámení neprovedl, byť mu je zaměstnanec řádně sdělil, nebo tehdy, pokud zaměstnanec tuto informaci svému zaměstnavateli nepodal;
• fyzické osoby v ostatních případech, tedy když není pojištěnec zaměstnán.

V obou případech platí pro splnění této zákonné povinnosti osmidenní lhůta.

Za každou takovou osobu platí stát v roce 2016 zdravotním pojišťovnám měsíčně pojistné ve výši 870 Kč bez ohledu na to, zda je poživatel důchodu výdělečně činný, či nikoli. Jinak také řečeno, pokud je poživatel důchodu například zaměstnán, obdrží zdravotní pojišťovna každý měsíc dvě platby – od státu i od zaměstnavatele.

Pro účely zákona o veřejném zdravotním pojištění se za poživatele důchodu považuje i osoba, které výplata důchodu nenáleží.

K jednotlivým druhům důchodů

Podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, se z důchodového pojištění poskytují důchody starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí. U starobního důchodu rozlišujeme důchod:

• řádný, přiznávaný nejdříve od dovršení důchodového věku a
• předčasný, přiznávaný před dovršením důchodového věku.

U těchto dvou důchodů platí rozdílná pravidla pro možnost přivýdělku.

Výdělečnou činností se rozumí taková činnost, která zakládá účast na důchodovém pojištění, v případě zaměstnání se musí jednat o činnost zakládající účast na nemocenském pojištění.

Starobní důchody

Z hlediska výkonu výdělečné činnosti a současného vyplácení důchodu platí, že ve srovnání s řádným starobním důchodem je v tomto směru právní úprava u předčasných důchodů mnohem přísnější.

Řádný starobní důchod

Tento důchod se při výdělečné činnosti vyplácí bez ohledu na výši dosahovaného výdělku, druh pracovní činnosti nebo charakter pracovněprávního vztahu. V souvislosti s výdělečnou činností se procentní výměra starobního důchodu zvyšuje o příslušnou procentní sazbu výpočtového základu tehdy, pokud:

• poživatel důchodu požádá o výplatu jen poloviny důchodu anebo
• je mu důchod vyplácen v plné výši (nutno požádat plátce důchodu).

Předčasný starobní důchod

Do dovršení důchodového věku výplata tohoto důchodu nenáleží, pokud je:

• vykonávána výdělečná činnost nebo
• poskytována podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci.

Překážkou pro výplatu předčasného starobního důchodu není:

• výkon zaměstnání nezakládajícího účast na nemocenském pojištění (při příjmu nižším než 2 500 Kč – takzvané zaměstnání malého rozsahu). Pokud je však sjednán příjem v částce 2 500 Kč nebo vyšší a v některém měsíci je dosažen nižší příjem (například z důvodu čerpání neplaceného volna nebo při dočasné pracovní neschopnosti), nezaniká účast na nemocenském a důchodovém pojištění v tomto měsíci a i při tomto nižším zúčtovaném příjmu nebude v tomto měsíci náležet výplata předčasného starobního důchodu;
• odměna z dohody o provedení práce (více dohod o provedení práce u téhož zaměstnavatele) maximálně 10 000 Kč za kalendářní měsíc;
• výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti nezakládající účast na důchodovém pojištění, což je v roce 2016 rozhodná částka 64 813 Kč při výkonu samostatné výdělečné činnosti po celý kalendářní rok. Za příjem ze samostatné výdělečné činnosti se považuje daňový základ určený podle § 5b odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, kdy se v zásadě jedná o rozdíl mezi příjmy a výdaji.

Pokud poživatel předčasného starobního důchodu vykonává důchodově pojištěnou činnost (zaměstnání nebo samostatnou výdělečnou činnost), to znamená, že mu nenáleží výplata předčasného starobního důchodu, vzniká poživateli po skončení výdělečné činnosti nárok na přepočet předčasného starobního důchodu – na základě podané žádosti.

Invalidní důchody

Invalidní důchod se při výdělečné činnosti vyplácí bez ohledu na výši dosahovaného výdělku, druh pracovní činnosti, charakter pracovněprávního vztahu nebo rozsah pracovního úvazku.

Vdovské a vdovecké důchody

Ani u těchto důchodů není žádné omezení jejich výplaty při souběhu s výdělečnou činností.

Sirotčí důchody

V tomto případě registrujeme jedinou výjimku. Výplata sirotčího důchodu nenáleží v případě, že poživatel tohoto důchodu je studentem a jedná se o studium, které má charakter studia dálkového, distančního, večerního nebo kombinovaného, je-li dítě v době takového studia výdělečně činné nebo pobírá-li podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, nebo jde o studium za trvání služebního poměru příslušníků ozbrojených sil.

Předdůchod

Od 1. ledna 2013 je stát plátcem pojistného i za příjemce starobní penze na určenou dobu (předdůchodu), doživotní penze nebo penze na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu. V době pobírání předdůchodu není výdělečná činnost nijak omezena.

Výkon výdělečné činnosti a zdravotní pojištění

Pokud je poživatel důchodu výdělečně činný, platí pro něj zvýhodnění spočívající ve skutečnosti, že pro něj jako zaměstnance (a zaměstnavatele) i pro OSVČ neplatí ve zdravotním pojištění ustanovení o minimálním vyměřovacím základu. To znamená, že:

• v zaměstnání je vyměřovacím základem dosažený příjem (tedy příjem i nižší než minimální mzda 9 900 Kč), bez ohledu na dobu trvání zaměstnání v příslušném kalendářním měsíci, případně poskytnuté neplacené volno, vykázanou neomluvenou absenci, období nemoci apod.,
• v samostatné výdělečné činnosti je vyměřovacím základem za rozhodné období kalendářního roku 50 % příjmů po odpočtu výdajů, kdy poživatel důchodu může platit zálohy nižší než minimální povinné (což je v roce 2016 částka 1 823 Kč), případně nemusí platit žádné zálohy.

V zaměstnání se pojistné neplatí v případě neplaceného volna nebo neomluvené absence, přesněji řečeno, z těchto důvodů nepřítomnosti zaměstnance v zaměstnání se již nenavyšuje jeho vyměřovací základ. Takže například při neplaceném volnu trvajícím po celý kalendářní měsíc nebude zaměstnavatelem odvedeno za poživatele důchodu žádné pojistné (pokud ovšem nebude do takového měsíce například zúčtována nějaká odměna – v takovém případě by byl vyměřovací základ vždy roven výši odměny).

Podmínky uplatnění odpočtu

Při praktické aplikaci platné právní úpravy je v souvislosti s uplatňováním odpočtu zapotřebí respektovat následující:

• nárok na odpočet může použít pouze zaměstnavatel zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců,
• u tohoto zaměstnavatele lze uplatnit nárok na odpočet jen v případě zaměstnané osoby, které byl přiznán invalidní důchod,
• odpočet je možné nárokovat i v případě, kdy uvedené skutečnosti netrvají po celý kalendářní měsíc a taktéž v případě více souběžných zaměstnání.

Z výše uvedeného mj. vyplývá, že odpočet v aktuální výši 6 444 Kč (od 1. 1. 2016) lze uplatnit pouze u poživatelů invalidního důchodu, což znamená, že se toto zvýhodnění nevztahuje na žádné jiné zaměstnance registrované u zdravotní pojišťovny jako osoby, za které platí pojistné stát. Obdobně nemohou ve zdravotním pojištění žádný odpočet uplatnit ani osoby samostatně výdělečně činné.

Právní předpisy citované v rubrice ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ

(předpisy jsou vždy citovány ve znění pozdějších předpisů, pokud není výslovně uvedeno jinak)