Na povinném pojistném zaplatí většina zaměstnanců ve vyspělých zemích světa více než na dani z příjmu fyzických osob. Odvody na povinném pojistném netvoří totiž jenom sociální pojištění a zdravotní pojištění sražené zaměstnanci z jeho hrubé mzdy, ale i platby na povinném pojistném placené zaměstnavatelem za zaměstnance. V souhrnu je nejvyšší sazba povinného pojistného ve Francii, v Česku je třetí nejvyšší.
- V Česku je zaměstnanci z jeho hrubé mzdy zaměstnavatelem sraženo sociální pojištění (6,5 %) a zdravotní pojištění (4,5 %). Povinné pojistné placené zaměstnancem činí tedy 11 % z hrubé mzdy.
- Zaměstnavatelé v Česku dále platí za zaměstnance sociální pojištění (25 % z hrubé mzdy) a zdravotní pojištění (9 % z hrubé mzdy). Povinné pojistné placené zaměstnavatelem je 34 % z hrubé mzdy. Při zvýšení hrubé mzdy zaměstnanci o 1 000 Kč tedy stoupnou zaměstnavateli mzdové náklady o 1 340 Kč (1 000 Kč x 1,34).
- Souhrnná sazba povinného pojistného je tedy 45 % (11 % + 34 %). Z členských zemí OECD je souhrnná sazba povinného pojistného vyšší pouze ve Francii a v Rakousku.
Neuplatňují se žádné slevy a odpočty
Na výpočet sociálního pojištění a zdravotního pojištění nemají vliv žádné daňové slevy nebo daňové odpočty. Např. dva zaměstnanci se stejně vysokou hrubou mzdou odvedou na sociálním pojištění a zdravotním pojištění stejně, bez ohledu na počet vychovávaných dětí. Sociální pojištění se v roce 2018 odvádí pouze do maximálního vyměřovacího základu ve výši 1 438 992 Kč. Z hrubé mzdy nad maximální vyměřovací základ sociální pojištění neplatí ani zaměstnanec ani zaměstnavatel. Zdravotní pojištění se odvádí z neomezeně vysoké hrubé mzdy. Pro výpočet zdravotního pojištění není stanoven žádný maximální vyměřovací základ. Až do dosažení maximálního vyměřovacího základu je tedy souhrnná částka povinného pojistného u zaměstnanců stejně vysoká. U daně z příjmu fyzických osob tomu tak není, neboť efektivní sazba daně z příjmu fyzických osob je z důvodu uplatnění daňové slevy na poplatníka mírně progresivní. Při využití dalších daňových slev (např. na studenta) či daňového zvýhodnění na děti jsou rozdíly u efektivní sazby daně z příjmu fyzických osob ještě vyšší.
Sociální pojištění se platí vždy
Někteří zaměstnanci neplatí v praxi na dani z příjmu fyzických osob nic a ještě obdrží od státu daňový bonus, neboť daňové zvýhodnění na děti je vyšší než vypočtená daň z příjmu. Souhrnná částka odvodů na povinném pojistném je však v procentním vyjádření stejně vysoká. Nerozhoduje ani, zda je podepsáno prohlášení k dani, či nikoliv. V přiložené tabulce máme vypočtenu daň z příjmu a povinné pojistné u vybraných částek hrubé mzdy, vždy u bezdětného zaměstnance uplatňujícího pouze měsíční základní daňovou slevu na poplatníka ve výši 2 070 Kč. Souhrnná částka povinného pojistného je sociální pojištění a zdravotní pojištění placené zaměstnancem a zaměstnavatelem dohromady.
| Hrubá mzda | Daň z příjmů | Daň z příjmů (v % z hrubé mzdy) |
Souhrnná částka povinného pojistného | Povinné pojistné (v % z hrubé mzdy) |
|---|---|---|---|---|
| 15 000 Kč | 945 Kč | 6,3 % | 6 750 Kč | 45 % |
| 25 000 Kč | 2 995 Kč | 11,8 % | 11 250 Kč | 45 % |
| 35 000 Kč | 4 965 Kč | 14,2 % | 15 750 Kč | 45 % |
| 45 000 Kč | 6 975 Kč | 15,5 % | 20 250 Kč | 45 % |
| 55 000 Kč | 8 958 Kč | 16,3 % | 24 750 Kč | 45 % |
Nulové pojistné na Novém Zélandu
Z členských zemí OECD je souhrnná sazba povinného pojistného nejnižší na Novém Zélandu (0,0 %), v Dánsku (0,8 %), v Austrálii (6,0 %), v Chile (7,0 %), na Islandu (7,2 %), ve Švýcarsku (12,5 %), v Mexiku (13,0 %), v Izraeli (13,6 %), v USA (16,0 %), v Koreji (18,8 %) v Kanadě (19,0 %), ve Velké Británii (20,3 %), v Norsku (21,2 %), v Nizozemí (24,4 %), v Lucembursku (24,5 %) a v Japonsku (29,6 %). V ostatních členských zemích OECD je souhrnná sazba vyšší než 30 %. V rozmezí 30 % až 40 % je souhrnná sazba povinného pojistného ve Finsku (31,6 %), v Turecku (32,5 %), v Lotyšsku (34,1 %), v Polsku (34,2 %), v Portugalsku (34,8 %), v Estonsku (35,4 %), ve Španělsku (36,3 %), ve Slovinsku (38,2 %) a ve Švédsku (38,4 %). Pouze v devíti členských zemích OECD je souhrnná sazba vyšší než 40 %, a sice v Německu (40,2 %), v Řecku (41,1 %), v Itálii (41,1 %), v Maďarsku (42,0 %), v Belgii (42,5 %), na Slovensku (44,4 %), v Česku (45,0 %), v Rakousku (46,5 %) a ve Francii (49,5 %).
Nižší pojistná ochrana v mimoevropských zemích
V mimoevropských členských zemích OECD je souhrnná sazba povinného pojistného citelně nižší než v členských zemích Evropské unie. V těchto zemích jsou také nižší státní důchody, nemocenské dávky či podpora v nezaměstnanosti, tedy finanční plnění od státu, které závisí především na odvodech na sociálním pojištění. Vlastní komerční zajištění pro případ nemoci či invalidity je ve vyspělých mimoevropských zemích světa samozřejmostí.
Rozdílný pohled na mzdu zaměstnance a zaměstnavatele
Pro zaměstnance je nejdůležitější, jakou mzdu dostanou za odvedenou práci na svůj bankovní účet, tedy částka, za kterou mohou každý měsíc nakupovat zboží a služby. Zaměstnance tak logicky nejvíce zajímá čistá mzda. Pro zaměstnavatele jsou rozhodující mzdové náklady, kolik skutečně stojí práce zaměstnance. Mzdové náklady tvoří nejenom hrubá mzda, ale i povinné pojistné placené zaměstnavatelem za zaměstnance. Rozdíl mezi mzdovými náklady a čistou mzdou tvoří daňové odvody. Ve většině členských zemích jsou přitom odvody na pojistném vyšší než daň z příjmu fyzických osob.
Prameny: OECD, Tax Database, Average rate of employeesisocial security contributions 2017 and Average rate of employeris social security contributions 2017