Jedním z významných ekonomických opatření posledních let je postupné zvyšování důchodů, přičemž lze očekávat, že tento trend bude pokračovat. Při stanovení výše jejich valorizace byl brán v úvahu plně růst cen a polovinou růst reálné mzdy. Dalším opatřením bylo zvýšení procentní výměry důchodu o 1 000 Kč u osob, které dosáhly věku 85 let, zejména z toho důvodu, že většina těchto osob si nemůže zvýšit svoji životní úroveň uplatněním na trhu práce.
Je pravdou, že ve zdravotním pojištění mají poživatelé důchodu do jisté míry specifické postavení dané především skutečností, že za tyto osoby je plátcem pojistného stát. Tato skutečnost má přímý dopad do stanovení vyměřovacího základu v situacích, kdy je poživatel důchodu zaměstnán nebo podniká jako osoba samostatně výdělečně činná.
Stát plátcem pojistného
Registrací ve "státní kategorii" mají tyto osoby z titulu pobírání důchodu vyřešen ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah (přičemž v daném měsíci postačí pobírání důchodu i jen po část tohoto měsíce) a zároveň nemusejí přispívat žádnými platbami do tohoto systému. Jinak je tomu v případech, kdy jsou poživatelé důchodu zaměstnáni nebo podnikají jako OSVČ. Jestliže vykonávají výdělečnou činnost, pak pojistné platí:
- zaměstnavatel za zaměstnanou osobu,
- poživatel důchodu jako OSVČ,
v obou případech se zvýhodněním: jak pro zaměstnance (a zaměstnavatele jako plátce pojistného), tak pro OSVČ neplatí z hlediska placení pojistného povinné minimum.
Podotýkám, že za poživatele důchodu se pro účely zákona o veřejném zdravotním pojištění považuje osoba i v měsících, kdy jí podle předpisů o důchodovém pojištění výplata důchodu nenáleží.
Platby státu a oznámení podané zdravotní pojišťovně
Zákonem č. 297/2017 Sb. se od 1. 1. 2019 zvýšil vyměřovací základ pro platbu pojistného státem na částku 7 540 Kč. To znamená, že za každého tzv. státního pojištěnce obdrží příslušné zdravotní pojišťovny od 1. ledna 2019 měsíčně 1 018 Kč, což je o 49 Kč více než v roce 2018.
Poživatelé důchodů dlouhodobě představují ve zdravotním pojištění velmi početnou skupinu osob, za které platí pojistné stát. Aby mohla zdravotní pojišťovna obdržet od státu pravidelnou měsíční platbu za každého tohoto "státního pojištěnce", musí mít informaci o tom, že u takové osoby vznikl (případně zanikl) nárok na platbu pojistného státem. Kdo tuto informaci podává? V zákonné osmidenní lhůtě sděluje zdravotní pojišťovně tuto skutečnost:
- zaměstnavatel za zaměstnance (je-li mu daná skutečnost známa),
- pojištěnec jako fyzická osoba tehdy, pokud není zaměstnancem, případně pokud zjistí, že zaměstnavatel příslušné oznámení neprovedl, i když mu tuto skutečnost oznámil, nebo když zaměstnanec zaměstnavateli přiznání důchodu neoznámil.
Za porušení této důležité zákonné povinnosti může zdravotní pojišťovna uložit zaměstnavateli pokutu až 200 000 Kč a pojištěnci - fyzické osobě až 10 000 Kč. Neoznámením nebo opožděně podaným oznámením vzniká zdravotní pojišťovně reálná finanční újma (ztráta), protože platby pojistného od státu nelze nárokovat zpětně.
Pokud je zaměstnanci přiznán důchod v průběhu zaměstnání, pak zaměstnavatel oznámí na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele kódem "D" té zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn, skutečnost, že se na základě rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o přiznání důchodu stává od konkrétního data za dotyčnou osobu plátcem pojistného stát. Ve zdravotním pojištění se v této souvislosti řeší nejen důchody starobní, ale i invalidní (ve všech třech stupních), vdovský a vdovecký, sirotčí důchod je přiznán nezaopatřenému dítěti, což je ve zdravotním pojištění taktéž kategorie osob, za které hradí pojistné stát.
Povinnost fyzické osoby
Pojištěnci, kteří nejsou zaměstnanci, by měli být v takovém případě velmi obezřetní a neměli by zapomenout oznámit zdravotní pojišťovně přiznání důchodu, tedy počátek platby pojistného státem. Za tyto osoby tuto povinnost nikdo jiný nesplní, snad jen s výjimkou udělení plné moci k zastupování. Například je-li podnikateli jako osobě samostatně výdělečně činné přiznán invalidní důchod, musí OSVČ oznámit tuto novou skutečnost zdravotní pojišťovně, přičemž takto podnikající osoba je od celého kalendářního měsíce trvání "státní kategorie" zvýhodněna v tom smyslu, že ve své podnikatelské činnosti nemusí případně platit alespoň minimální zálohy a rovněž nemusí za takový měsíc dodržet minimální vyměřovací základ platný ve zdravotním pojištění pro OSVČ.
Obdobně platí-li si pojištěnec pravidelně každý měsíc pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů a bude mu třeba v únoru 2019 přiznán starobní důchod, tak naposledy ještě za měsíc leden 2019 zaplatí pojistné 1 803 Kč a od února již bude osobou, za kterou platí pojistné stát, což však musí své zdravotní pojišťovně řádně oznámit s doložením rozhodnutí ČSSZ o přiznání důchodu. Pro splnění oznamovací povinnosti platí ve zdravotním pojištění obecně osmidenní lhůta.
Poživatel důchodu zaměstnancem
Přijímá-li zaměstnavatel zaměstnance s nárokem na zařazení do "státní kategorie", oznamuje zdravotní pojišťovně nejen nástup zaměstnance do zaměstnání, ale i skutečnost, že za tohoto zaměstnance je současně plátcem pojistného i stát. Pokud se bude jednat o zaměstnání poživatele důchodu, použije zaměstnavatel současně kódy "P" a "D". V případě přiznání důchodu v době trvání zaměstnání se použije kód "D" s datem přiznání důchodu. Pokud končí poživatel důchodu zaměstnání, přičemž pobírání důchodu trvá i po skončení zaměstnání, oznamuje zaměstnavatel kódem "O" pouze ukončení zaměstnání.
U zaměstnaného poživatele důchodu:
- se pojistné odvádí ze skutečné výše příjmu bez povinnosti dopočtu a doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu v situaci, kdy registrace v této kategorii trvá po celý kalendářní měsíc,
- se z titulu poskytnutého neplaceného volna nebo při vykázané neomluvené absenci neřeší u takového zaměstnance minimální vyměřovací základ. Vyměřovacím základem je vždy dosažená výše příjmu, tedy částka i nižší než minimální mzda, případně není odvedeno žádné pojistné v situaci, kdy taková nepřítomnost v zaměstnání trvá celý kalendářní měsíc. Podmínkou pro uplatnění tohoto postupu je skutečnost, že registrace v kategorii osob, za které platí pojistné stát, trvá po celý kalendářní měsíc.
Přivýdělek uchazeče o zaměstnání
Uchazeč o zaměstnání, který nepobírá podporu v nezaměstnanosti, může současně vykonávat závislou činnost (pracovní poměr, služební poměr, dohoda o pracovní činnosti, nikoli však již dohoda o provedení práce), pokud příjem za kalendářní měsíc nepřevýší polovinu minimální mzdy, tj. aktuálně 6 675 Kč.
Do konce roku 2010 si mohl uchazeč o zaměstnání výkonem činnosti na základě nekolidujícího pracovněprávního vztahu "přivydělat" k podpoře v nezaměstnanosti, to znamená, že byl možný souběh pobírání příjmu z takového vztahu a podpory v nezaměstnanosti. Od 1. ledna 2011 však byla možnost legálního přivýdělku k podpoře v nezaměstnanosti v tzv. nekolidujícím zaměstnání zrušena.
Nemoc
Je-li důchodce jako zaměstnanec nemocen:
- celý kalendářní měsíc, pojistné se neplatí (není-li do takového měsíce například zúčtována odměna),
- po část kalendářního měsíce, odvede se pojistné ze skutečně dosaženého příjmu bez ohledu na dobu trvání nemoci a také trvání zaměstnání v tomto měsíci.
Nemoc zaměstnavatel zdravotní pojišťovně neoznamuje, nemocnou osobu však u pracovní smlouvy každopádně započítává do celkového počtu zaměstnanců na Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele měsíčně předkládaného zdravotní pojišťovně.
Není povinností platit zálohy na pojistné za kalendářní měsíce, v nichž byla osoba samostatně výdělečně činná například uznána po celý kalendářní měsíc neschopnou práce. Pojistné placené OSVČ se za rozhodné období kalendářního roku vypočítává a odvádí sazbou 13,5 % z 50 % skutečně dosažených příjmů po odpočtu výdajů.
Nárok na odpočet
Aby měl poživatel invalidního důchodu nárok na odpočet od dosaženého příjmu, musí si vybrat správného zaměstnavatele. V souvislosti s uplatňováním odpočtu je totiž zapotřebí respektovat následující:
- nárok na uplatnění odpočtu může použít pouze zaměstnavatel zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců,
- u tohoto zaměstnavatele lze uplatnit nárok na odpočet jen v případě zaměstnané osoby, které byl přiznán invalidní důchod,
- odpočet je možné nárokovat i v případě, kdy uvedené skutečnosti netrvají po celý kalendářní měsíc.
Položka měsíčně odpočitatelná od dosaženého příjmu představuje od 1. 1. 2019 částku 7 540 Kč, což je zároveň hodnota vyměřovacího základu pro platby za "státní pojištěnce" (viz výše). Nárok na odpočet tedy nemají žádné jiné osoby jako zaměstnanci, za které platí pojistné stát, a ani osoby samostatně výdělečně činné.
Poživatel důchodu jako OSVČ
V prvním kalendářním roce výkonu podnikatelské činnosti není povinností poživatele důchodu platit zálohy na pojistné a pojistné se pak doplácí jednorázově do osmi dnů po podání Přehledu za předcházející kalendářní rok. Pokud tato osoba začne podnikat třeba v roce 2019 a v Přehledu podaném za tento rok vykáže kladný hospodářský výsledek své činnosti (zisk), bude v roce 2020 již zálohy platit, poprvé za měsíc, ve kterém tento Přehled podá. Tyto zálohy však mohou být i nižší než minimum platné pro ostatní OSVČ, tedy pro ty, které musejí minimální vyměřovací základ dodržet.
Předdůchod
Od 1. ledna 2013 je stát plátcem pojistného i za příjemce starobní penze na určenou dobu (předdůchodu), doživotní penze nebo penze na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu. V době pobírání předdůchodu není výdělečná činnost nijak omezena.
Důchodci ze Slovenska
Zvláštní postavení mají v českém systému veřejného zdravotního pojištění někteří slovenští důchodci. Poživatel slovenského důchodu, kterému byl přiznán důchod, a u kterého byl důchod vypočten s přihlédnutím k době zaměstnání před 1. 1. 1993 u zaměstnavatele se sídlem nebo trvalým pobytem na území společného státu, je také v českém veřejném zdravotním pojištění považován za osobu, za kterou hradí pojistné stát. To však platí až v případě, že se z titulu zaměstnání nebo podnikání stane pojištěncem účastným českého systému veřejného zdravotního pojištění. Při nástupu tohoto zaměstnance do zaměstnání použije zaměstnavatel na Hromadném oznámení zaměstnavatele kódy "P" a "D", při ukončení zaměstnání takové osoby pak kódy "O" a "H".
Změna bydliště v rámci EU
Vezměme si situaci, kdy se český důchodce rozhodne přestěhovat v rámci Evropské unie například na Slovensko. Pokud důchodce pobírá český důchod, zůstává podle koordinačních nařízení EU (viz dále) českým pojištěncem. Podmínkou je, že nepobírá důchod také v zemi bydliště (na Slovensku) nebo tam není výdělečně činný. V ČR za něj nadále stát platí pojistné a také mu zůstává český Evropský průkaz zdravotního pojištění.
Důchodci pojištění v České republice a bydlící na území jiného státu, kde platí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 včetně prováděcího nařízení č. 987/2009, mají nárok na plný rozsah zdravotní péče nejen ve státě svého faktického bydliště, ale i v ČR. Mají tedy i možnost se rozhodnout, zda se chtějí léčit ve státě bydliště, nebo v ČR.
Pokud důchodce bydlící na Slovensku pojede na návštěvu České republiky, bude zde mít nárok na plný rozsah zdravotní péče (hrazených služeb) na účet své české zdravotní pojišťovny. Jestliže pojede na krátkodobou návštěvu do jiné země EU, Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko) nebo Švýcarska, tedy mimo ČR a mimo stát bydliště, má v případě potřeby nárok na poskytnutí a úhradu nezbytné zdravotní péče dle místních předpisů na základě českého Evropského průkazu zdravotního pojištění.
Závěr
I kdyby důchodce nezaplatil zdravotní pojišťovně za celý rok ani jednu korunu, protože nebyl zaměstnán a ani nepodnikal, má na základě principu solidarity nárok na stejný rozsah hrazených služeb jako zaměstnanci nebo podnikatelé, kteří měsíčně platí na pojistném třeba i několik tisíc korun.