Změny ve zdravotním pojištění od 1. ledna 2020

Zvýšení minimální mzdy

Minimální mzda jako minimální vyměřovací základ zaměstnance představuje ve zdravotním pojištění důležitou hodnotu, od které se v dále uvedených situacích odvíjí placení pojistného jak zaměstnavatelem, tak zaměstnancem. Současně platí, že pokud ve zdravotním pojištění hradí pojistné zaměstnanec (resp. je mu zaměstnavatelem sraženo), pak tyto platby probíhají zásadně prostřednictvím zaměstnavatele, zaměstnanec si sám žádné pojistné neplatí. Kromě zaměstnání má minimální mzda přímý vliv i na placení pojistného osobami bez zdanitelných příjmů.

S účinností od 1. ledna 2020 se zvyšuje minimální mzda na 14 600 Kč, proto při stanovení vyměřovacího základu a navazujícího výpočtu výše pojistného vycházejí zaměstnavatelé po datu 1. 1. 2020 z této nové částky.

Zvýšení minimální mzdy se v souvislosti s placením pojistného zaměstnavatelem projeví především při:

• provádění dopočtu (a následného doplatku) pojistného do minimálního vyměřovacího základu u těch zaměstnanců, jejichž příjem je v zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc nižší než minimální mzda 14 600 Kč. To znamená, že se nejedná o zaměstnance, u kterých není stanoven minimální vyměřovací základ dle ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Doplatek do minima platí standardně zaměstnanec;
• provádění dopočtu a doplatku pojistného do minima, kdy doplatek hradí zaměstnavatel ve smyslu ustanovení § 207 až 209 zákoníku práce;
• provádění dopočtu a doplatku pojistného za situace, kdy má zaměstnanec více zaměstnavatelů;
• dopočtu do poměrné části minimálního vyměřovacího základu podle § 3 odst. 9 a odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb.;
• přečerpané dovolené, kdy i při odečtení náhrady mzdy za přečerpanou dovolenou v měsíci, ve kterém pracovní poměr končí, musí být při odvodu pojistného dodržen minimální vyměřovací základ, trvá-li zaměstnání celý kalendářní měsíc;
• neplatném rozvázání pracovního poměru. Za každý kalendářní měsíc, na který je zaměstnanec v takovém případě se zpětnou platností přihlašován, musí zaměstnavatel (mimo zákonných výjimek) dodržet minimální vyměřovací základ. Tato nová skutečnost představuje povinnost provést dodatečnou (jednorázovou) úhradu pojistného včetně podání opravných Přehledů o platbě pojistného zaměstnavatele;
• zvýšení hranice přípustného příjmu u tzv. nekolidujícího zaměstnání na částku 7 300 Kč.

Osoby bez zdanitelných příjmů

Každé zvýšení minimální mzdy se projeví v placení pojistného osobami bez zdanitelných příjmů. Za osobu bez zdanitelných příjmů se považuje pojištěnec, který v rámci příslušného kalendářního měsíce ani jeden den:

• není zaměstnán nebo
• nepodniká jako OSVČ anebo
• není za něj plátcem pojistného stát.

Jinými slovy také řečeno, pokud je pojištěnec v kalendářním měsíci alespoň jeden den zaměstnán v zaměstnání zakládajícím účast na zdravotním pojištění nebo je OSVČ anebo je u zdravotní pojišťovny evidován v některé z kategorií osob, za které platí pojistné stát, není (resp. nemůže být) v tomto měsíci osobou bez zdanitelných příjmů.

Tyto osoby platí pojistné ve vazbě na vyměřovací základ, kterým je minimální mzda, výše pojistného činí 13,5 % z aktuální výše minimální mzdy. To znamená, že měsíční platba pojistného osobami bez zdanitelných příjmů představuje od 1. 1. 2020 částku 1 971 Kč, do prosince 2019 činila tato platba 1 803 Kč.

Průměrná mzda a její dopady do zdravotního pojištění

Za průměrnou mzdu se pro účely zdravotního pojištění považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Takto vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

Podle nařízení vlády č. 260/2019 Sb. ze dne 30. 9. 2019 představuje výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2018 hodnotu 32 510 Kč. Výše přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu činí 1,0715. Součinem těchto dvou částek dostaneme po zaokrouhlení průměrnou mzdu pro rok 2020 ve výši 34 835 Kč. Tato skutečnost znamená, že s účinností od 1. 1. 2020 se u dále uvedených skupin osob jako zaměstnanců nezvyšuje „rozhodná částka“, ale stejně jako v roce 2019 je stanovena na hodnotě na 3 000 Kč. K nejbližšímu zvýšení této „rozhodné částky“, a to na 3 500 Kč, dojde tehdy, až průměrná mzda dosáhne alespoň 35 000 Kč, což s největší pravděpodobností bude k datu 1. 1. 2021.

Průměrná mzda se přímo dotýká zaměstnavatelů (a jejich prostřednictvím i zaměstnanců) a osob samostatně výdělečně činných a ovlivňuje tři následující oblasti:

1. vznik zaměstnání u vybraných skupin zaměstnanců,
2. minimum OSVČ,
3. pravděpodobné pojistné.

1) Vznik zaměstnání u vybraných skupin zaměstnanců

Povinnost zaměstnavatele platit za zaměstnávanou osobu pojistné a současně ji přihlásit u zdravotní pojišťovny jako zaměstnance vzniká u tří níže uvedených skupin osob tehdy, je-li jim za kalendářní měsíc zúčtován příjem alespoň 3 000 Kč. V těchto případech přetrvává od roku 2008 (v podstatě jako jediná) určitá návaznost zdravotního pojištění na nemocenské pojištění, ovšem pouze co se týká výše příjmu.

Dosažením příjmu 3 000 Kč vzniká od 1. 1. 2020 zaměstnání u:

1. osob pracujících na základě dohody o pracovní činnosti,
2. členů družstev ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) bodu 4 zákona č. 48/1997 Sb.,
3. dobrovolných pracovníků pečovatelské služby.

Pokud příjem na základě dohody o pracovní činnosti (popřípadě více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele) nedosáhne v rozhodném období kalendářního měsíce částky 3 000 Kč, nepovažuje se osoba ve zdravotním pojištění za zaměstnance. Zaměstnavatel takovou osobu u zdravotní pojišťovny nepřihlašuje a je-li jako zaměstnanec přihlášena, musí ji na příslušný kalendářní měsíc odhlásit. Pro posouzení této situace (vzniku zaměstnání) není důležité, zda osoba pracovala po celý kalendářní měsíc nebo jen po jeho část, rozhoduje výhradně zúčtovaná výše příjmu za rozhodné období kalendářního měsíce. Od 1. 1. 2015 platí, že při více sjednaných dohodách o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele se příjmy na základě takových dohod nižší než 3 000 Kč pro účel vzniku zaměstnání sčítají. (Totéž platí i pro dohody o provedení práce s příjmy nepřevyšujícími 10 000 Kč).

V roce 2020 se ve zdravotním pojištění za zaměstnance nepovažuje člen družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci, za kterou je jím odměňován, a nedosáhl v příslušném kalendářním měsíci započitatelného příjmu 3 000 Kč. V této souvislosti platí, že i výkon funkce v orgánu družstva se vždy považuje za výkon práce pro družstvo, proto z příjmu funkcionáře družstva za vykonanou práci (není-li tento v pracovněprávním vztahu k družstvu) se pojistné odvádí pouze ze zúčtovaného příjmu v částce 3 000 Kč a vyšší.

V případě dobrovolných pracovníků pečovatelské služby se jedná o nepříliš početnou skupinu osob - zaměstnanců, u kterých jsou pro plnění povinností ve zdravotním pojištění rozhodnou částkou taktéž 3 000 Kč.

2) Minimum OSVČ

Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ pro rok 2020 je určen sazbou 50 % z částky průměrné mzdy 34 835 Kč, tj. 17 417,50 Kč. Minimální výše zálohy OSVČ pro rok 2020 se vypočte jako 13,5 % z částky 17 417,50 Kč a zvyšuje se tak od ledna 2020 z dosavadních 2 208 Kč na 2 352 Kč. Posledním dnem splatnosti nové minimální zálohy na měsíc leden 2020 ve výši 2 352 Kč je 10. únor 2020 (8. únor 2020 připadá na sobotu). Maximální výše zálohy OSVČ není v roce 2020 omezena horní hranicí, což platí i pro celkovou výši pojistného za tento rok. Dnem úhrady je připsání platby na příslušný příjmový účet zdravotní pojišťovny, případně platba v hotovosti na pokladně zdravotní pojišťovny.

Alespoň minimální zálohu 2 352 Kč nemusí od ledna 2020 platit ty OSVČ, pro které je při souběhu se zaměstnáním jejich samostatná činnost vedlejším zdrojem příjmů a rovněž ty, pro které neplatí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ podle § 3a odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb.

3) Pravděpodobné pojistné

Ve zdravotním pojištění rozlišujeme dva druhy Přehledů. Zaměstnavatelé, pro příjmovou stránku systému rozhodující plátci, předkládají zdravotní pojišťovně měsíčně „Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele“. Osoby samostatně výdělečně činné pak po skončení kalendářního roku podávají „Přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti a úhrnu záloh na pojistné“.

I když většina zaměstnavatelů i OSVČ tuto svoji zákonnou povinnost plní, stále existují (a nepochybně i existovat budou) zaměstnavatelé i podnikatelé, kteří v tomto směru zákony nedodržují. Pro uplatnění postihu vůči těmto nezodpovědným plátcům začlenil zákonodárce do právní úpravy zdravotního pojištění institut pravděpodobného pojistného.

Pokud nemá zdravotní pojišťovna relevantní informace o pohledávkách vůči zaměstnavateli nebo osobě samostatně výdělečně činné (to znamená, že nepodají požadovaný Přehled), může rozhodnutím stanovit pravděpodobnou výši pojistného ve smyslu ustanovení § 25a odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb. Jestliže zdravotní pojišťovna nedisponuje například údaji, které si sama opatří, má se pro účely stanovení pravděpodobné výše pojistného za to, že měsíčním příjmem je pro rok 2020 částka odpovídající 1,5násobku všeobecného vyměřovacího základu za rok 2018, což je výše uvedená hodnota 32 510 Kč. To znamená, že měsíční částka vyměřovacího základu z titulu pravděpodobného pojistného činí u zaměstnavatele 48 765 Kč (1,5 x 32 510), 13,5 % pojistného pak po zaokrouhlení 6 584 Kč. U osob samostatně výdělečně činných je tato hodnota pravděpodobného pojistného poloviční (3 292 Kč). Již z těchto měsíčních částek je patrné, že stanovení pravděpodobné výše pojistného, včetně navazujícího penále, je v mnoha případech pro plátce nevýhodné, nehledě na reálnou možnost sankčního postihu zdravotní pojišťovny ve formě pokuty (až do výše 50 000 Kč) za nepředložení Přehledu zaměstnavatelem nebo osobou samostatně výdělečně činnou.

Zvýšení plateb za „státní pojištěnce“

Zákonem č. 297/2017 Sb. se s účinností od 1. 1. 2020 zvyšuje vyměřovací základ pro platbu pojistného státem za osoby, za které je plátcem pojistného stát, na 7 903 Kč. Platba pojistného za osobu, za kterou stát pojistné platí, se zvyšuje od 1. 1. 2020 na částku 1 067 Kč měsíčně. Počínaje odvodem pojistného za měsíc leden 2020 uplatňují vybraní zaměstnavatelé odpočet od dosaženého příjmu ve výši 7 903 Kč u poživatelů invalidního důchodu za podmínek uvedených v ustanovení § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb.

Termíny pro OSVČ

Podnikatelská sféra má právní úpravou určeny termíny pro podání Přehledu zdravotní pojišťovně a pro úhradu případného doplatku pojistného za rozhodné období předcházejícího kalendářního roku.

Podání Přehledu OSVČ zdravotní pojišťovně za rok 2019

Pro podání Přehledu o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti a úhrnu záloh na pojistné za rok 2019 platí ve zdravotním pojištění následující termíny:

• do jednoho měsíce ode dne, ve kterém mělo být podáno daňové přiznání za rok 2019 - jedná se o základní termín, platný pro OSVČ, tedy nejpozději dne 4. 5. 2020
• pokud má OSVČ povinný audit nebo zpracovává-li daňové přiznání daňový poradce, je OSVČ povinna doložit tuto skutečnost zdravotní pojišťovně do 30. 4. 2020 a Přehled tak může podat až do 3. 8. 2020.

Do 8. 4. 2020 jsou povinny předložit Přehled ty OSVČ, které daňové přiznání nepodávají (např. nízké příjmy).

Přehled odevzdává i OSVČ, která má daň stanovenou paušální částkou, nebo OSVČ, na kterou byl prohlášen konkurs.

Pokud OSVČ změnila v průběhu roku 2019 zdravotní pojišťovnu (standardně k 1. 7. 2019), podává Přehled za rok 2019 oběma zdravotním pojišťovnám.

Pokud se dodatečně změní skutečnosti uvedené v podaném Přehledu (např. podání opravného nebo dodatečného daňového přiznání, kontrola Finančního úřadu apod.), je OSVČ povinna do 8 dnů ode dne, kdy se o změně dozvěděla, podat opravný Přehled a do 30 dnů doplatit dlužné pojistné. Pokud OSVČ pouze opravuje nesprávně vyplněný Přehled, nejedná se o opravný Přehled, ale o opravu řádného Přehledu.

Úhrada případného doplatku pojistného

Porovnáním vypočtené výše pojistného a zaplacených záloh za rok 2019 (pokud byly placeny) dochází z finančního hlediska u OSVČ po podání Přehledu v zásadě k těmto situacím:

• placením minimálních záloh je zajištěn postup podle zákona (doplatek se neprovádí),
• zálohy (v různé výši) jsou placeny, nicméně je zapotřebí ještě provést úhradu doplatku pojistného,
• porovnáním zaplacených záloh a dosažených výsledků podnikatelské činnosti vznikne za rozhodné období kalendářního roku 2019 přeplatek na pojistném,
• v důsledku neplacení záloh vznikne povinnost uhradit příslušné pojistné (například tehdy, pokud je při souběhu se zaměstnáním samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů),
• zálohy nejsou placeny a povinnost úhrady doplatku nevznikne - OSVČ není povinna platit zálohy a za rok 2019 je „v minusu“.

Od data podání Přehledu se návazně odvíjí termín pro zaplacení případného doplatku pojistného. Rozdíl mezi zaplacenými zálohami a vypočtenou výší pojistného je splatný vždy nejpozději do 8 dnů po dni, ve kterém byl, popřípadě měl být, podán Přehled. Nejzazší základní termín pro podání Přehledu je 4. 5. 2020, takže doplatek musí být zaplacen nejpozději dne 12. 5. 2020. U osob, které daňové přiznání nepodávají, je doplatek pojistného splatný nejpozději dne 16. 4. 2020. Podnikatelé s daňovým poradcem mají termín doplatku pojistného od svého data podání, nejpozději dne 11. 8. 2020.

Dnem úhrady doplatku pojistného (jakož i každé zálohy na pojistné) je datum připsání platby na příslušný příjmový účet zdravotní pojišťovny nebo platba v hotovosti na pokladně zdravotní pojišťovny.

Vyplývá-li z Přehledu naopak přeplatek na pojistném, považuje se podání Přehledu automaticky za žádost o jeho vrácení, pokud plátce nepožádal o použití této částky na úhradu zálohy (záloh) na pojistné na další období. Vykázaný přeplatek zdravotní pojišťovna vrátí do jednoho měsíce, OSVČ však nesmí mít vůči zdravotní pojišťovně splatný závazek. Má-li takový závazek, použije se přeplatek pojistného k jeho úplné nebo částečné úhradě.