Částka hrubého příjmu 3 000 Kč v nemocenském a zdravotním pojištění v roce 2020

Stejná výše „rozhodného příjmu“ v letech 2019 a 2020

Podle nařízení vlády č. 260/2019 Sb. ze dne 30. 9. 2019 představuje výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2018 hodnotu 32 510 Kč. Výše přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu činí 1,0715. Součinem těchto dvou částek dostaneme po zaokrouhlení průměrnou mzdu pro rok 2020 ve výši 34 835 Kč. Tato skutečnost znamená, že s účinností od 1. ledna 2020 se „rozhodná částka“ nemění a zůstává i pro rok 2020 na hodnotě 3 000 Kč. Kdyby průměrná mzda činila alespoň 35 000 Kč, vzrostla by tato rozhodná částka na 3 500 Kč, k čemuž s největší pravděpodobností dojde k datu 1. 1. 2021.

Nemocenské pojištění

V nemocenském pojištění má částka 3 000 Kč význam jako rozhodný příjem v souvislosti s pojmem zaměstnání malého rozsahu. Aby se jednalo o zaměstnání malého rozsahu, musí být na straně jedné splněna podmínka výkonu zaměstnání na území České republiky (ev. i přechodný výkon práce mimo území ČR, pokud je místo výkonu práce trvale v ČR), na straně druhé je pak zásadní skutečnost, že není splněna podmínka sjednání výše započitatelného příjmu alespoň ve výši rozhodného příjmu, což je právě částka 3 000 Kč. Není podstatné, zda byla sjednaná částka započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání dohodnuta v částce, která je nižší než rozhodný příjem, nebo proto, že započitatelný příjem nebyl sjednán vůbec. Zásadní je skutečnost, že na základě ujednání mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem není v kalendářním měsíci zaručen příjem minimálně v částce rozhodného příjmu, tedy v roce 2020 alespoň 3 000 Kč.

U zaměstnání malého rozsahu, kterým je tedy míněno zaměstnání:

• kde sjednaná částka započitatelného příjmu je nižší než rozhodný příjem 3 000 Kč, anebo
• příjem nebyl sjednán vůbec,

je zaměstnanec pojištěn jen v těch měsících, v nichž dosáhl započitatelného příjmu alespoň 3 000 Kč. Zaměstnanci jsou účastni nemocenského pojištění též, pokud zaměstnanec vykonával v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více zaměstnání malého rozsahu a úhrn započitatelných příjmů z těchto zaměstnání dosáhl v kalendářním měsíci alespoň částku rozhodného příjmu.

Za zaměstnance se pro účely nemocenského pojištění považují osoby výčtem uvedené v ustanovení § 5 písm. a) zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a to v době zaměstnání, pokud jim v souvislosti se zaměstnáním plynou nebo by mohly plynout příjmy ze závislé činnosti, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmu podle zákona o daních z příjmůa nejsou od této daně osvobozeny.

Z účasti na nemocenském pojištění zaměstnanců jsou vyňati:

• zaměstnanci vykonávající zaměstnání v ČR pro zaměstnavatele, který požívá diplomatických výsad a imunit, pokud jsou účastni pojištění v jiném státě,
• zaměstnanci vykonávající zaměstnání v ČR pro mezinárodní organizaci, pokud jsou účastni pojištění prostřednictvím této mezinárodní organizace a písemně prohlásí orgánu nemocenského pojištění, že chtějí být z tohoto důvodu vyňati z pojištění v České republice; toto prohlášení podávají zaměstnanci orgánu nemocenského pojištění prostřednictvím mezinárodní organizace, pro niž vykonávají zaměstnání,
• osoby, které nejsou občany České republiky nebo občany Evropské unie a jsou zaměstnány v České republice bez platného oprávnění k pobytu na území České republiky podle jiného právního předpisu (zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky).

Vznik, resp. zánik účasti na nemocenském pojištění

Z obecného pohledu vzniká účast na nemocenském pojištění dnem, ve kterém zaměstnanec začal pro zaměstnavatele vykonávat práci, a zaniká dnem skončení zaměstnání. Jedná-li se však o zaměstnání malého rozsahu, tak vzniká tato účast (s určitými odchylkami):

• prvním dnem kalendářního měsíce, ve kterém zaměstnanec v tomto zaměstnání dosáhl příjmu alespoň ve výši rozhodného příjmu, pokud toto zaměstnání nezapočalo později, nebo
• ode dne, od něhož byl zaměstnanci jeho započitatelný příjem zvýšen anebo sjednán na částku odpovídající alespoň rozhodnému příjmu.

Naproti tomu účast zaměstnance na nemocenském pojištění v zaměstnání malého rozsahu zaniká, jestliže sjednaná částka započitatelného příjmu přestane dosahovat rozhodného příjmu z důvodu:

• změny sjednané částky započitatelného příjmu, a to dnem předcházejícím dni, od kterého k této změně došlo, nebo
• zvýšení částky stanoveného příjmu, v tomto případě dnem předcházejícím dni, od kterého k tomuto zvýšení došlo.

Platí, že když zaměstnanec po skončení pracovního poměru uzavře další pracovní poměr s týmž zaměstnavatelem takovým způsobem, že oba pracovní poměry na sebe bezprostředně navazují, nedochází u zaměstnance k zániku účasti na nemocenském pojištění z důvodu skončení předchozího pracovního poměru, pokud v dalším pracovním poměru zaměstnanec rovněž splňuje podmínky účasti na nemocenském pojištění.

Nižší ochrana zaměstnance

Nezanedbatelnou nevýhodou pro zaměstnance v zaměstnání malého rozsahu je skutečnost, že z titulu tohoto zaměstnání (a to ani tehdy, když toto zaměstnání zakládá účast na nemocenském pojištění):

• neplyne ochranná lhůta,
• nevzniká nárok na ošetřovné,
• nevzniká nárok na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství.

Zdravotní pojištění

Účast zaměstnance na zdravotním pojištění se již neodvíjí od jeho účasti na nemocenském pojištění, jak tomu bylo do konce roku 2007. Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti, s výjimkou náhrad výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům podle zákona č. 236/1995 Sb., které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v ČR, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP) a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Zúčtovaným příjmem se pro tyto účely rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popř. připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.

Příjmy ze závislé činnosti jsou i funkční požitky, kterými jsou ve smyslu § 6 odst. 10 ZDP např. odměny za výkon funkce a plnění poskytovaná v souvislosti se současným nebo dřívějším výkonem funkce v orgánech obcí, v jiných orgánech územní samosprávy, státních orgánech, spolcích a zájmových sdruženích, komorách a v jiných orgánech a institucích.

I když se stanovení vyměřovacího základu zaměstnance primárně odvíjí od zdaňování zúčtovaných plnění ve smyslu výše uvedeném, zůstává i nadále jistá vazba na příjem zakládající účast na nemocenském pojištění (viz dále).

V následující analýze budeme vycházet z aktuálně platných podmínek účasti zaměstnance na zdravotním pojištění s přihlédnutím k rozhodné částce započitatelného příjmu 3 000 Kč. Jak je uvedeno výše, vztahuje se tato hodnota v nemocenském pojištění k zaměstnání malého rozsahu, zatímco zdravotní pojištění s takovým pojmem nepracuje (resp. jej takto nekvalifikuje) a vznik zaměstnání podmiňuje dosažením příjmu alespoň 3 000 Kč v případech dále vyjmenovaných.

Placení pojistného zaměstnavatelem a zákonné výjimky

Aby zaměstnavateli vznikla povinnost odvodu pojistného na zdravotní pojištění, musí se jednat o příjmy, které zakládají povinnost placení pojistného, tudíž se na jejich základě osoba stane ve zdravotním pojištění zaměstnancem.

V ustanovení § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, jsou naopak v bodech 1. – 7. taxativně vyjmenovány výjimky, kdy se osoby z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance nepovažují. V bodě č. 3 jsou uvedeny podmínky platné pro dohody o provedení práce. V následujících bodech č. 4–6 jsou pak taxativním výčtem vyjmenovány osoby, které se považují za zaměstnance pouze tehdy, je-li jim za rozhodné období (kalendářní měsíc) zúčtován tzv. započitatelný příjem neboli příjem, který je podmínkou pro účast této osoby na nemocenském (a tedy i na zdravotním) pojištění.

Výše „započitatelného příjmu“

V takových situacích se pro účely placení pojistného na zdravotní pojištění jedná v roce 2020 o rozhodnou částku „započitatelného příjmu“ 3 000 Kč. To znamená, že pro zaměstnavatele vzniká povinnost placení pojistného při dosažení hrubého příjmu alespoň 3 000 Kč u:

• člena družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci (nebo funkci), za kterou je jím odměňován – zásadní podmínkou je v tomto případě skutečnost, že člen družstva nemá s družstvem sjednán pracovněprávní vztah,
• osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti, popřípadě více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele,
• dobrovolného pracovníka pečovatelské služby.

Při příjmu alespoň 3 000 Kč zaměstnavatel přihlašuje osobu jako zaměstnance u zdravotní pojišťovny a odvádí pojistné podle zákona, tedy případně i s potřebou dodržet minimální vyměřovací základ.

Nejfrekventovanější situací ze tří výše uvedených je zaměstnávání na základě dohody (dohod) o pracovní činnosti, proto bychom v následujícím textu tuto problematiku blíže rozebrali.

Dohoda o pracovní činnosti – jediný příjem zaměstnance

V souvislosti s dohodou o pracovní činnosti tedy rozhoduje v roce 2020 pro vznik účasti na zdravotním pojištění částka hrubého příjmu alespoň 3 000 Kč. S ohledem na výši dosaženého příjmu je postup zaměstnavatele následující.

1. Nedosáhne-li v rozhodném období kalendářního měsíce zúčtovaný hrubý příjem 3 000 Kč, nezakládá tato částka účast zaměstnance na zdravotním pojištění a pro zaměstnavatele tudíž nevzniká povinnost placení pojistného. Zaměstnavatel nepřihlašuje tohoto zaměstnance u zdravotní pojišťovny, nicméně právě z tohoto důvodu musí být v zájmu každého zaměstnance, aby měl v daném kalendářním měsíci řešen svůj pojistný vztah některou z těchto variant:
   • jiné zaměstnání ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) zákona č.48/1997 Sb.,
   • osoba samostatně výdělečně činná [§ 5 písm. b) cit zákona],
   • osoba, za kterou platí pojistné stát – § 7 odst. 1 téže právní normy,
   • osoba bez zdanitelných příjmů.
     Na tuto skutečnost může zaměstnavatel zaměstnance případně upozornit.
2. Je-li zaměstnanci zúčtován hrubý příjem 3 000 Kč a vyšší (ale nedosahující částky minimální mzdy 14 600 Kč), přičemž se na zaměstnance vztahuje povinnost odvodu pojistného nejméně z minimálního vyměřovacího základu, provádí zaměstnavatel dopočet a následný doplatek pojistného do zákonného minima tak, aby byl za příslušný kalendářní měsíc zabezpečen odvod pojistného v částce 1 971 Kč – to platí v případě, že zaměstnání trvá celý kalendářní měsíc. Pokud by zaměstnání trvalo pouze po část kalendářního měsíce, musí být přihlédnuto k potřebě dodržení poměrné části minimálního vyměřovacího základu ve smyslu ustanovení § 3 odst. 9 písm. a) zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
3. Pokud příjem zúčtovaný zaměstnanci na základě dohody o pracovní činnosti činí 14 600 Kč a více, odvádí zaměstnavatel pojistné ve výši 13,5 % ze skutečně dosaženého příjmu.

V bodech 2) a 3) již zaměstnavatel řádně plní za použití kódů „P“ a „O“ oznamovací povinnost, případně oznamuje zdravotní pojišťovně skutečnosti rozhodné pro platbu pojistného státem, jsou-li mu známy, tedy zaměstnancem sděleny.

Pro přihlašování a odhlašování zaměstnanců pracujících na základě dohody o pracovní činnosti (nebo i dohody o provedení práce) je podle § 8 odst. 2 písm. d) zákona č. 48/1997 Sb. rozhodující:

• den, ve kterém zaměstnanec poprvé po uzavření dohody začal pro zaměstnavatele vykonávat sjednanou práci, a
• den, jímž uplynula doba, na kterou byla příslušná dohoda sjednána.

Rozhodným obdobím pro placení pojistného zaměstnavatelem za zaměstnance (a také i pro posuzování pojistného vztahu neboli pojištění u zdravotní pojišťovny) je ve zdravotním pojištění kalendářní měsíc. V těchto případech není fakticky důležité, zda dohoda trvá celý kalendářní měsíc nebo jen po část měsíce, ale pro plnění povinností zaměstnavatelem vždy rozhoduje výhradně částka příjmu, zúčtovaná na základě dohody o pracovní činnosti.

Sčítání příjmů

S účinností od 1. 1. 2015 platí, že se ve zdravotním pojištění pro účel vzniku zaměstnání sčítají příjmy z více dohod o pracovní činnosti (nebo dohod o provedení práce) u jednoho zaměstnavatele. Takže pokud zaměstnavatel třeba uzavře se zaměstnancem v rámci jednoho kalendářního měsíce dvě dohody o pracovní činnosti, sčítají se dosažené příjmy, a pokud činí v úhrnu alespoň 3 000 Kč:

• odvádí se pojistné podle zákona, tedy případně i s ohledem na minimální vyměřovací základ,
• přihlašuje se osoba jako zaměstnanec (viz výše) a
• osoba se započítává jako zaměstnanec do celkového počtu zaměstnanců na Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele (jedenkrát – bez ohledu na počet uzavřených dohod).

Kdyby došlo k situaci, že by byly v rámci kalendářního měsíce uzavřeny u jednoho zaměstnavatele dvě dohody o pracovní činnosti, první například od 1. do 10. dne a druhá třeba od 20. do 31. dne, provedl by zaměstnavatel dvojí přihlášení a odhlášení – za podmínky, že úhrn příjmů z těchto dohod by v daném kalendářním měsíci činil alespoň 3 000 Kč. Vyměřovací základ by musel být stanoven alespoň na úrovni poměrné části minima za 22 kalendářních dnů trvání zaměstnání v daném měsíci – vždy podle počtu kalendářních dnů v příslušném měsíci. Kdyby však úhrn příjmů nedosáhl 3 000 Kč, pak by se zaměstnavatel zdravotním pojištěním nezabýval.

Jestliže zaměstnavatel začne zaměstnávat osobu, za kterou je současně plátcem pojistného i stát, sděluje zdravotní pojišťovně také tuto skutečnost bez ohledu na to, že osoba mohla být již dříve jako „státní pojištěnec“ přihlášena. Tato povinnost vyplývá pro zaměstnavatele z ustanovení § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 48/1997 Sb. za předpokladu, že je mu tato informace zaměstnancem podána (a doložena příslušným dokladem).

Souběžné příjmy

Je-li zaměstnanec s příjmem na dohodu o pracovní činnosti nižším než 14 600 Kč současně zaměstnán u jiného zaměstnavatele, který za něj odvádí pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu (nutno doložit potvrzením od tohoto „hlavního“ zaměstnavatele), odvádí se pojistné ze skutečné výše příjmu – samozřejmě za podmínky, že příjem činí alespoň 3 000 Kč. Pro úplnost řešené problematiky dodávám, že dopočet do minimálního vyměřovacího základu neplatí pro zaměstnance taxativně vyjmenované v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., mezi které patří např. osoby, za které je plátcem pojistného stát, osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku a další.

Může nastat například situace, kdy je zaměstnanci vyplácena na dohodu o pracovní činnosti měsíční hrubá mzda ve výši 9 000 Kč. Tento zaměstnanec, na kterého se vztahuje povinnost odvodu pojistného ze zákonného minima, pracuje současně na dohodu o pracovní činnosti u jiného zaměstnavatele, kde jeho hrubý měsíční příjem činí 7 000 Kč. Jak má zaměstnavatel postupovat v otázce placení pojistného na zdravotní pojištění, když tento zaměstnanec nedosahuje v žádném zaměstnání minimální mzdy, přičemž úhrn jeho příjmů tuto částku převyšuje? Za tohoto stavu se sčítají oba příjmy zakládající účast na zdravotním pojištění, čímž je v příslušném kalendářním měsíci zajištěn odvod pojistného ze zákonného minima. Vyměřovacím základem pro placení pojistného je v takovém případě u zaměstnavatele částka 9 000 Kč, minimální vyměřovací základ nemusí být dodržen. Pro kontrolu ze strany zdravotní pojišťovny je však nutné mít k dispozici veškeré materiály, dokladující příjmy v daném rozhodném období, v tomto případě včetně dokladu o zúčtované hrubé mzdě 7 000 Kč u jiného zaměstnavatele. Obdobně musí být dokladován postup při odvodu pojistného i u zaměstnavatele s hrubým příjmem 7 000 Kč. Za dané situace je tedy nutností průběžná spolupráce obou zaměstnavatelů, neboť žádný z nich nemůže vystavit výše zmíněné potvrzení o tom, že odvádí pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu.

K částce 3 000 Kč se nepřihlíží

Naopak částka 3 000 Kč nehraje roli u odměn členů statutárních orgánů nebo u odměn charakteru funkčních požitků, zúčtovaných třeba neuvolněným funkcionářům nebo také jednatelům různých spolků, zájmových organizací, členům výborů Společenství vlastníků apod. V těchto případech podléhá povinnosti placení pojistného každá částka, tedy i nižší než 3 000 Kč, samozřejmě s respektováním ostatních zákonných podmínek (například případným zabezpečením odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu zaměstnance). Obdobně se postupuje i tehdy, je-li uzavřena pracovní smlouva.

V této souvislosti je výjimkou situace, kdy člen družstva bez pracovněprávního vztahu k družstvu vykonává pro družstvo práci (i funkci), za kterou je tímto družstvem odměňován – v takových případech se pojistné platí až od částky příjmu 3 000 Kč ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) bodu 4. zákona č. 48/1997 Sb.