Pojistné placené zaměstnavatelem z dosaženého příjmu

Zaměstnanec s měsíčním příjmem 10 200 Kč na dohodu o provedení práce je současně zaměstnán u jiného zaměstnavatele, který provádí dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu.

Dopočet a doplatek pojistného do zákonného minima provádí ten zaměstnavatel, kterého zaměstnanec k tomuto účelu pověří ve smyslu ustanovení § 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb., nemusí to být nutně zaměstnavatel s (nej)vyšším příjmem. Tato okolnost může být případně zakotvena i ve sjednaném pracovněprávním vztahu jako jeho podstatná náležitost. Zaměstnavatel, u kterého tento „dohodář“ dosáhl příjmu 10 200 Kč, potvrdí zaměstnavateli provádějícímu dopočet výši příjmu, dosaženého v příslušném kalendářním měsíci. Současně by bylo velmi vhodné, kdyby si zaměstnavatel nechal od zaměstnavatele provádějícího dopočet vystavit potvrzení o tom, že tento za zaměstnance zmiňovaný dopočet a doplatek pojistného provádí. Dopočet by se prováděl například tehdy, kdyby příjem u jiného zaměstnavatele činil na základě pracovní smlouvy třeba 3 000 Kč.

Zaměstnanec má uzavřenu pracovní smlouvu s hrubým příjmem 32 000 Kč. Současně pracuje u jiného zaměstnavatele na dohodu o pracovní činnosti, kde jeho příjem činí 8 000 Kč.

Za předpokladu, že zaměstnavatel, u kterého zaměstnanec pracuje na dohodu o pracovní činnosti, má k dispozici potvrzení o tom, že jiný zaměstnavatel odvádí za tohoto zaměstnance pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, neprovádí se v tomto případě dopočet a doplatek do zákonného minima 13 350 Kč, ale pojistné se z dohody o pracovní činnosti odvede ze skutečné výše zaměstnancova příjmu.

Zaměstnavatel, který takové potvrzení vystavuje, musí být obezřetný obzvláště v případech, kdy se příjem zaměstnance pohybuje kolem hranice minimální mzdy, nebo když takové zaměstnání skončí. Pokud by příjem poklesl pod částku 13 350 Kč, musel by být informován další zaměstnavatel tak, aby bylo za rozhodné období kalendářního měsíce odvedeno pojistné z úhrnného vyměřovacího základu alespoň 13 350 Kč. V takových případech je pak zapotřebí vzájemné dokladování příjmů mezi jednotlivými zaměstnavateli. Kdyby dle našeho příkladu neobdržel zaměstnavatel u dohody o pracovní činnosti popisované potvrzení od jiného zaměstnavatele, provedl by dopočet do minima.

Pokud by se u tohoto dalšího („vedlejšího“) zaměstnavatele jednalo o dohodu o provedení práce s příjmem 8 000 Kč, pojistné by se neplatilo a pojistný vztah by byl řešen zaměstnáním na základě pracovní smlouvy u „hlavního“ zaměstnavatele.

Zaměstnaná žena pobírá rodičovský příspěvek a její příjem v zaměstnání činí 8 200 Kč. Mimoto jí zaměstnavatel poskytnul neplacené volno.

Vyměřovacím základem je částka 8 200 Kč bez ohledu na počet kalendářních dnů trvání neplaceného volna (eventuálně i neomluvené absence), neboť u této osoby nemusí být minimální vyměřovací základ dodržen podle § 3 odst. 8 písm. e) zákona č. 592/1992 Sb. K tomuto účelu dokládá zaměstnankyně zaměstnavateli rozhodnutí úřadu práce o pobírání rodičovského příspěvku.

Zaměstnanec začal dálkově studovat vysokou školu, přičemž jeho stabilní příjem na základě pracovní smlouvy činí 9 000 Kč.

Pokud zaměstnanec nestudoval, prováděl zaměstnavatel dopočet do zákonného minima. V kalendářním měsíci, ve kterém začne studovat, musí zaměstnavatel přihlédnout k potřebě zajištění odvodu pojistného ve vazbě na poměrnou část minimálního vyměřovacího základu. Kdyby zaměstnanec začal studovat (byl zapsán ke studiu) například od 20. 9. 2019, činila by poměrná část minima za dobu registrace mimo „státní kategorii“, která musí být při odvodu pojistného dodržena, 8 455 Kč [(19 : 30) x 13 350]. Výší příjmu v měsíci září 9 000 Kč by byla tato poměrná část minima dodržena (resp. byla by překročena), takže již za září by se žádný dopočet neprováděl. V dalších měsících pak bude vyměřovacím základem vždy dosažený příjem.

Ke dni zahájení studia oznámí zaměstnavatel zdravotní pojišťovně na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele kódem „G“ skutečnost, že se zaměstnanec (do 26 let) stal studentem vysoké školy, tedy osobou soustavně se připravující na budoucí povolání, s nárokem zdravotní pojišťovny na platbu pojistného státem. U studia na vysoké škole je osoba nezaopatřeným dítětem vždy, bez ohledu na formu studia. Kdyby začal zaměstnanec dálkově studovat střední školu, nejednalo by se podle § 12 odst. 1 písm. a) bodu 2 zákona o státní sociální podpoře o soustavnou přípravu na budoucí povolání na střední škole a nárok na zařazení do „státní kategorie“ tímto nevzniká. V případě příjmu 9 000 Kč by se prováděl dopočet do minima 13 350 Kč.

V § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. bylo s účinností od 1. 1. 2018 doplněno písmeno r), podle kterého je stát plátcem pojistného za osoby starší 26 let studující prvně v doktorském studijním programu uskutečňovaném vysokou školou v České republice ve standardní době v prezenční formě studia, pokud nejsou zaměstnanci nebo osobami samostatně výdělečně činnými podle § 5 citovaného zákona; za dobu uvedeného studia se pro účely tohoto písmene považuje také kalendářní měsíc, v němž osoba ukončila uvedené studium. Aby mohl být tento student zařazen u zdravotní pojišťovny do kategorie osob, za které platí pojistné stát, nesmí být ve zdravotním pojištění zaměstnancem nebo osobou samostatně výdělečně činnou.

Měsíční hrubá mzda zaměstnance činí 7 000 Kč. Tento zaměstnanec, na kterého se vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, pracuje současně u jiného zaměstnavatele, kde jeho hrubý měsíční příjem činí 9 000 Kč. Jak má zaměstnavatel postupovat v otázce placení pojistného na zdravotní pojištění, když tento zaměstnanec nedosahuje v žádném zaměstnání minimální mzdy, avšak celková výše jeho příjmů tuto částku převyšuje?

V tomto případě součet vyměřovacích základů pro odvod pojistného na zdravotní pojištění v úhrnu dosahuje hodnoty minimální mzdy, resp. tuto překračuje. Za tohoto stavu je tedy v příslušném kalendářním měsíci zajištěn odvod pojistného ze zákonného minima. Vyměřovacím základem pro placení pojistného je v této situaci částka 7 000 Kč, minimální vyměřovací základ zde nemusí být respektován. Pro kontrolu ze strany zdravotní pojišťovny je však nutné mít k dispozici veškeré materiály, dokladující příjmy zaměstnance v daném rozhodném období, tj. včetně dokladu o zúčtované hrubé mzdě 9 000 Kč u jiného zaměstnavatele. Obdobně musí být dokladován postup při odvodu pojistného i u zaměstnavatele s hrubým příjmem 9 000 Kč. Za těchto okolností nelze žádným zaměstnavatelem vystavit potvrzení o tom, že by za zaměstnance odváděl pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu (viz příklad č. 2). Kdyby však jedním ze zaměstnání byla činnost na základě dohody o provedení práce, prováděl by druhý zaměstnavatel dopočet a doplatek pojistného do minima.

Zaměstnaný poživatel invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně byl v měsíci září nemocen od 12. 9. do 25. 9. a za tento měsíc mu byl zúčtován hrubý příjem 2 800 Kč.

V takových případech nehraje roli délka nemoci (nebo i třeba trvání zaměstnání po část kalendářního měsíce). Tento zaměstnanec je po celý kalendářní měsíc evidován u zdravotní pojišťovny jako osoba, za kterou platí pojistné stát, proto se pojistné vypočte ze skutečné výše příjmu. Kdyby byl zaměstnanec nemocen celý kalendářní měsíc září, neměl by tudíž žádný příjem, a do tohoto měsíce by mu byla zúčtována odměna třeba 5 000 Kč, činil by vyměřovací základ 5 000 Kč. Tento postup platí v případě pracovní smlouvy.

Pokud by byla uzavřena některá z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, pak by zaměstnavatel při příjmu 2 800 Kč:

• neodvedl za měsíc září žádné pojistné,
• provedl odhlášení osoby jako zaměstnance na měsíc září.

Pojištěnci nevznikne u zdravotní pojišťovny žádný problém, protože svůj pojistný vztah má zajištěn registrací v kategorii osob, za které platí pojistné stát.

Pojištěnec evidovaný na úřadě práce jako uchazeč o zaměstnání pracuje u zaměstnavatele s pravidelným měsíčním hrubým příjmem 6 000 Kč.

S účinností od 1. 10. 2004 je ve zdravotním pojištění přípustný souběh zaměstnání (s příjmem do poloviny aktuální výše minimální mzdy) a kategorie, kde hradí pojistné stát – uchazeč o zaměstnání. Je-li takový zaměstnanec zařazen u zdravotní pojišťovny ve „státní kategorii“ po celý kalendářní měsíc, nevztahuje se na něho (resp. na jeho zaměstnavatele) povinnost odvodu pojistného v rámci tohoto tzv. nekolidujícího zaměstnání z minimálního vyměřovacího základu, ale vyměřovacím základem je dosažený příjem, tedy bez povinnosti dopočtu do zákonného minima. V souvislosti s plněním oznamovací povinnosti zaměstnavatel oznamuje na Hromadném oznámení zaměstnavatele zdravotní pojišťovně (kódem „P“) skutečnost, že se přihlašuje k platbě pojistného za tohoto zaměstnance. Současně zaměstnavatel sděluje zdravotní pojišťovně skutečnost rozhodnou pro vznik povinnosti státu platit za tohoto zaměstnance pojistné, a to kódem „I“. K ukončení této „státní kategorie“ se pak používá kód „J“.

Setkal jsem se v praxi se situací, kdy zaměstnanec při nástupu do zaměstnání předložil zaměstnavateli doklad o evidenci na úřadě práce. Na základě této skutečnosti zaměstnavatel řádně použil pro splnění oznamovací povinnosti současně kódy „P“ a „I“ (viz výše) a odváděl pojistné ze skutečně zúčtovaného příjmu, který v žádném z měsíců nepřesáhl povolenou hranici poloviny minimální mzdy. Zaměstnanec však byl mezitím vyřazen z evidence na úřadě práce. Svému zaměstnavateli tuto skutečnost nesdělil a ten „v dobré víře“ nadále odváděl pojistné z dosažené výše příjmu. Tuto skutečnost zjistila zdravotní pojišťovna při kontrole. Protože zaměstnanec neměl nárok na zařazení do některé z jiných skupin osob, za které je plátcem pojistného stát, a ani jinak nepatřil mezi osoby uvedené v § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. (a tudíž nastupovala pro zaměstnavatele povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu), doměřila zdravotní pojišťovna při kontrole dlužné pojistné včetně penále.

Jako vždy i v takovém případě platí, že zaměstnavatel musí mít průkazně zdokumentovány veškeré skutečnosti, které mají vliv na stanovení vyměřovacího základu, především pak v situacích, kdy nemusí při odvodu pojistného zákonné minimum dodržet. Kromě předložení dokladu o evidenci na úřadě práce bych v takovém případě doporučil písemné sdělení formou čestného prohlášení, vystaveného zaměstnancem. V tomto prohlášení se zaměstnanec zaváže, že bude-li v době trvání zaměstnání vyřazen z evidence uchazeče o zaměstnání u úřadu práce, sdělí tuto skutečnost zaměstnavateli do osmi dnů.

Připomínám, že jako nekolidující zaměstnání již nelze sjednat pracovněprávní vztah formou dohody o provedení práce. Ve zdravotním pojištění také není akceptovatelný souběh výkonu samostatné výdělečné činnosti a registrace na úřadě práce.

Zaměstnanec rozvázal pracovní poměr u bývalého zaměstnavatele ke dni 30. 6. 2019 a u nového zaměstnavatele nastoupil dne 1. 7. 2019. V měsíci červenci činil jeho hrubý příjem u nového zaměstnavatele 30 000 Kč a současně byla tomuto zaměstnanci do měsíce července zúčtována u jeho bývalého zaměstnavatele odměna ve výši 4 000 Kč. Mimoto tento zaměstnanec změnil ke dni 1. 7. 2019 zdravotní pojišťovnu.

Nový zaměstnavatel odvede pojistné na zdravotní pojištění z příjmu ve výši 13,5 % z částky 30 000 Kč, tj. v úhrnu 4 050 Kč.

V souvislosti s výpočtem a odvodem pojistného z vyplacené odměny 4 000 Kč postupuje bývalý zaměstnavatel následovně:

• částka ve výši 4 000 Kč se kvalifikuje jako příjem zúčtovaný bývalému zaměstnanci po skončení zaměstnání podle § 3 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb. Z tohoto důvodu podléhá tento příjem povinnosti placení pojistného na zdravotní pojištění;
• z titulu zúčtované odměny nevzniká bývalému zaměstnavateli povinnost přihlašovat bývalého zaměstnance u zdravotní pojišťovny (již není zaměstnancem tohoto zaměstnavatele);
• vyměřovací základ 4 000 Kč i částku pojistného 540 Kč započítává bývalý zaměstnavatel do údajů, uváděných v Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele za měsíc červenec 2019, osobu však do celkového počtu zaměstnanců za tento měsíc nezahrnuje;
• za účelem odvodu pojistného ve prospěch zdravotní pojišťovny, u které je v měsíci zúčtování odměny (červenec) tento bývalý zaměstnanec pojištěn, doporučuji bývalému zaměstnavateli si v takových případech vždy dotazem u zdravotní pojišťovny ověřit, zda jejich bývalý zaměstnanec nezměnil v daném časovém období zdravotní pojišťovnu.

Podle zákona se pojistné odvádí té zdravotní pojišťovně, u které je osoba pojištěna v kalendářním měsíci, do kterého je příjem zúčtován. Vzhledem k realizované změně zdravotní pojišťovny bude pojistné z obou příjmů za měsíc červenec odvedeno ve prospěch té zdravotní pojišťovny, ke které zaměstnanec k datu 1. 7. 2019 přestoupil.

Zaměstnanec nastoupil do zaměstnání na zkrácený pracovní úvazek na základě pracovní smlouvy dne 30. 9. 2019 a jeho zúčtovaný hrubý příjem činil za tento den 320 Kč. Musí zaměstnavatel provádět dopočet do poměrné části minimálního vyměřovacího základu 445 Kč [(1 : 30) x 13 350], když zaměstnanec současně pracoval po celé září ještě u jiného zaměstnavatele?

Zaměstnavatel, u kterého zaměstnanec pracuje, nemusí provádět dopočet do minimálního vyměřovacího základu za předpokladu, že:

1. obdrží potvrzení o výši příjmu v měsíci září od jiného zaměstnavatele a úhrnná výše zúčtovaných příjmů bude (při dalším zaměstnání trvajícím celé září) činit nejméně 13 350 Kč nebo
2. bude disponovat potvrzením, že jiný zaměstnavatel odvádí za zaměstnance (a to i v měsíci září) pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu.

Při řešení takového případu dle bodu 1 je zapotřebí vycházet ze skutečnosti, že pro účely placení pojistného se sčítají příjmy zaměstnance, zakládající povinnost zaměstnavatele platit pojistné, kterých zaměstnanec v rozhodném období kalendářního měsíce dosáhne. Nicméně, vždy je zapotřebí, aby výše zúčtovaných příjmů byla u zaměstnavatele prokazatelně doložena. Při splnění podmínek v bodě 1 odvede zaměstnavatel pojistné ze zúčtované hrubé mzdy 320 Kč. Dopočet do poměrné části minimálního vyměřovacího základu by se neprováděl ani v případě:

• kdyby se jednalo o zaměstnance – osobu, pro kterou neplatí minimální vyměřovací základ podle § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. nebo
• kdyby si tento zaměstnanec současně platil měsíční zálohy na pojistné jako OSVČ nejméně v částce 2 208 Kč, což by zaměstnavateli dokladoval čestným prohlášením.

Pokud by však nebylo doloženo potvrzení o výši příjmu u jiného zaměstnavatele v rozhodném období kalendářního měsíce září a ani potvrzení dle bodu 2, přičemž by zaměstnanec nespadal do kategorie osob, pro které minimum neplatí, musel by být proveden dopočet (a doplatek) pojistného do poměrné části minimálního vyměřovacího základu 445 Kč.