Zdravotní pojištění od 1. ledna 2020

Nová hodnota minimální mzdy

Zvýšení minimální mzdy na částku 14 600 Kč návazně ovlivní ve zdravotním pojištění například dopočet a doplatek pojistného do zákonného minima, maximální částku pro takzvané nekolidující zaměstnání a další níže vysvětlené platby zdravotního pojištění.

Porovnání údajů ve zdravotním pojištění v roce 2019 a od 1. 1. 2020

Placení pojistného zaměstnavatelem za zaměstnance

Minimálním vyměřovacím základem zaměstnance je minimální mzda. Nedosahuje-li hrubý příjem zaměstnance v příslušném kalendářním měsíci aktuální výše minimální mzdy, případně její poměrné části ve smyslu ustanovení § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, provádí zaměstnavatel příslušný dopočet (a následný doplatek) pojistného do zákonem stanoveného minima.

Podmínky v tzv. nekolidujícím zaměstnání

Uchazeč o zaměstnání, který nepobírá podporu v nezaměstnanosti, může současně vykonávat závislou činnost (pracovní poměr, služební poměr, dohoda o pracovní činnosti, nikoli však již dohoda o provedení práce), pokud příjem za kalendářní měsíc nepřevýší polovinu minimální mzdy, tj. od 1. 1. 2020 částku 7 300 Kč.

Placení pojistného v případě neplaceného volna a neomluvené absence

S účinností od 1. 1. 2015 byla zrušena ustanovení § 3 odst. 5 zákona č. 592/1992 Sb. a § 9 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb. v podobě platné do konce roku 2014. Tato skutečnost mimo jiné znamená, že se z obecného pohledu již neplatí pojistné z neplaceného volna a ani při neomluvené absenci (nenavyšuje se z těchto důvodů nepřítomnosti zaměstnance v zaměstnání vyměřovací základ zaměstnance), avšak zaměstnavatel musí zabezpečit dodržení minimálního vyměřovacího základu zaměstnance, resp. jeho poměrné části tehdy, pokud pro zaměstnance – a zaměstnavatele jako plátce pojistného – povinné minimum ve zdravotním pojištění platí.

Naopak, nemusí-li být zákonné minimum u zaměstnance dodrženo (§ 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.), pak se v případě neplaceného volna nebo neomluvené absence k zákonnému minimu nepřihlíží a vyměřovacím základem je buď:

• dosažený příjem (od data 1. 1. 2020 i nižší než 14 600 Kč), nebo
• není odvedeno žádné pojistné – například v případě trvání neplaceného volna po celý kalendářní měsíc třeba u poživatele některého z důchodů.

Jestliže příjem na dohodu o provedení práce (resp. více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele) činí více než 10 000 Kč a méně než minimální mzda, provádí zaměstnavatel příslušný dopočet a doplatek pojistného do zákonného minima při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc. Výjimkou jsou osoby nebo situace vyjmenované v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., kdy toto minimum nemusí být dodrženo, anebo když se minimum snižuje na poměrnou část dle § 3 odst. 9 téže právní normy. Obdobně se takový doplatek provádí i u dohody o pracovní činnosti, pokud příjem za rozhodné období kalendářního měsíce činí alespoň 3 000 Kč a méně než minimální mzda.

Placení pojistného osobami bez zdanitelných příjmů

Za osobu bez zdanitelných příjmů se ve zdravotním pojištění považuje pojištěnec, který není v rámci příslušného kalendářního měsíce ani jeden den zaměstnancem nebo OSVČ anebo osobou, za kterou platí pojistné stát. Platba pojistného osobou bez zdanitelných příjmů činí 13,5 % z minimální mzdy 14 600 Kč, tedy 1 971 Kč. První splatnost částky 1 971 Kč je za leden 2020 nejpozději k datu 10. 2. 2020 (8. 2. je v sobotu), termínově obdobně jako v případě platby nové minimální zálohy u OSVČ – viz dále.

Vliv průměrné mzdy a nezměněná výše rozhodné částky 3 000 Kč

Podle nařízení vlády č. 260/2019 Sb. ze dne 30. 9. 2019 představuje výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2018 hodnotu 32 510 Kč. Výše přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu činí 1,0715. Součinem těchto dvou částek dostaneme po zaokrouhlení průměrnou mzdu pro rok 2020 ve výši 34 835 Kč. Tato skutečnost znamená, že s účinností od 1. ledna 2020 se „rozhodná částka“ nemění a zůstává i pro rok 2020 na hodnotě 3 000 Kč. Kdyby průměrná mzda činila alespoň 35 000 Kč, vzrostla by tato rozhodná částka na 3 500 Kč, k čemuž však s největší pravděpodobností dojde k datu 1. 1. 2021. Rozhodná částka se stanoví jako jedna desetina z průměrné mzdy, zaokrouhlená na celé pětisetkoruny dolů.

Institut průměrné mzdy ovlivňuje následující segmenty zdravotního pojištění, kdy dosažení částky příjmu 3 000 Kč určuje i v roce 2020:

1. vznik zaměstnání u osob pracujících na základě jedné či více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele,
2. vznik zaměstnání u členů družstev ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) bodu 4 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
3. vznik zaměstnání u dobrovolných pracovníků pečovatelské služby,
   avšak všeobecný vyměřovací základ a průměrná mzda určují rovněž:
4. výši minimální zálohy a minimálního vyměřovacího základu OSVČ,
5. pravděpodobné pojistné.

Dohoda či více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele

Při zaměstnávání osob na základě dohody o pracovní činnosti musejí zaměstnavatelé přihlížet k tomu, aby zajistili odvod pojistného v souladu se zákonem, tedy případně i s ohledem na minimální vyměřovací základ. Z pohledu zdravotního pojištění se však zaměstnavatelé u dohody o pracovní činnosti nezabývají problematikou placení pojistného tehdy, nedosáhne-li zúčtovaný hrubý příjem zaměstnance částky 3 000 Kč. Činí-li však tento příjem alespoň 3 000 Kč, považuje se tato osoba ve zdravotním pojištění za zaměstnance se všemi souvisejícími důsledky, vyplývajícími pro zaměstnavatele z této skutečnosti.

Příjem na dohodu o pracovní činnosti nižší než 3 000 Kč (a u dohody o provedení práce nepřevyšující 10 000 Kč) sice nezakládá povinnost zaměstnavatele platit pojistné, současně však neřeší pojistný vztah dotyčné osoby, tedy její pojištění u zdravotní pojišťovny.

Lze konstatovat, že pokud je zaměstnanci na základě dohody o pracovní činnosti, popřípadě více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele, zúčtován hrubý příjem alespoň 3 000 Kč (a současně méně než minimální mzda), odvádí zaměstnavatel pojistné ze skutečné výše příjmu pouze ve smyslu ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., tedy jen u osoby, pro kterou minimum neplatí, – například se jedná o osobu, za kterou platí pojistné stát. V opačném případě se provádí dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc. To znamená, že pokud příjem zaměstnance, případně i v úhrnu s příjmy z ostatních zaměstnání, nedosáhne v daném kalendářním měsíci částky 14 600 Kč, provede zaměstnancem pověřený zaměstnavatel dopočet a doplatek pojistného do tohoto zákonného minima ve smyslu ustanovení § 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb.

Zaměstnavatele musí zajímat nejen výše minimálního vyměřovacího základu (14 600 Kč), ale i jeho poměrná část, což je specifikováno v ustanovení § 3 odst. 9 cit. zákona č. 592/1992 Sb. Minimální vyměřovací základ zaměstnance se snižuje na poměrnou část podle počtu kalendářních dnů, pokud:

1. zaměstnání netrvalo po celé rozhodné období,
2. bylo zaměstnanci poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci podle § 191 zákoníku práce (například nemoc),
3. se zaměstnanec stal (resp. přestal být) v průběhu kalendářního měsíce osobou, za kterou platí pojistné i stát, nebo osobou uvedenou v § 3 odst. 8 písm. a) – c) zákona č. 592/1992 Sb.

Členové družstev [§ 5 písm. a) bod 4 zákona č. 48/1997 Sb.]

V roce 2020 se ve zdravotním pojištění za zaměstnance nepovažuje člen družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci, za kterou je jím odměňován, a nedosáhl v příslušném kalendářním měsíci započitatelného příjmu 3 000 Kč. V této souvislosti platí, že výkon funkce v orgánu družstva se vždy považuje za výkon práce pro družstvo, proto z příjmu funkcionáře družstva za vykonanou práci (není-li tento v pracovněprávním vztahu k družstvu) se pojistné odvádí pouze ze zúčtovaného příjmu v částce 3 000 Kč a vyšší, případně i s přihlédnutím k minimálnímu vyměřovacímu základu zaměstnance.

Dobrovolní pracovníci pečovatelské služby

Jedná se o nepříliš početnou skupinu osob – zaměstnanců, u kterých jsou pro plnění povinností ve zdravotním pojištění taktéž rozhodnou částkou 3 000 Kč.

Zvýšená minimální záloha a minimální vyměřovací základ OSVČ

Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ pro rok 2020 je určen sazbou 50 % z částky průměrné mzdy 34 835 Kč, tj. 17 417,50 Kč. Minimální výše zálohy OSVČ pro rok 2020 se vypočte jako 13,5 % z částky 17 417,50 Kč a zvyšuje se tak od ledna 2020 z dosavadních 2 208 Kč na 2 352 Kč.

Od měsíce podání Přehledu za rok 2019 (tedy například od dubna 2020) platí OSVČ nadále zálohu 2 352 Kč i tehdy, pokud podle příjmů a výdajů za rok 2019 matematicky vyjde výše zálohy nižší než 2 352 Kč. Horní výše zálohy OSVČ není omezena, což platí i pro celkovou výši pojistného za kalendářní rok.

Pravděpodobné pojistné

Pokud nemá zdravotní pojišťovna relevantní informace o pohledávkách zaměstnavatele nebo osoby samostatně výdělečně činné (není podán příslušný Přehled), může rozhodnutím stanovit pravděpodobnou výši pojistného ve smyslu ustanovení § 25a odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., pokud byl daný subjekt v dříve zaslané výzvě na tento možný následek upozorněn. Jestliže zdravotní pojišťovna nedisponuje například údaji, které si sama opatří, má se pro účely stanovení pravděpodobné výše pojistného za to, že měsíčním příjmem je pro rok 2020 částka odpovídající 1,5násobku všeobecného vyměřovacího základu za rok 2018. To znamená, že dle výše uvedeného se měsíční částka vyměřovacího základu z titulu pravděpodobného pojistného vypočte jako 32 510 x 1,5 a činí u zaměstnavatele 48 765 Kč, 13,5 % pravděpodobné výše pojistného pak po zaokrouhlení 6 584 Kč. U osob samostatně výdělečně činných je tato hodnota pravděpodobného pojistného poloviční (3 292 Kč). Již z těchto měsíčních částek je patrné, že stanovení pravděpodobné výše pojistného je v mnoha případech pro plátce nevýhodné, nehledě na reálnou možnost sankčního postihu zdravotní pojišťovny ve formě pokuty (až do výše 50 000 Kč) za nepředložení Přehledu zaměstnavatelem nebo osobou samostatně výdělečně činnou.

Zvýšení vyměřovacího základu u osob, za které je plátcem pojistného stát

Zákonem č. 297/2017 Sb. se od 1. ledna 2020 zvyšuje vyměřovací základ u osob, za které platí pojistné stát, na částku 7 903 Kč. To znamená, že za každého tzv. státního pojištěnce obdrží příslušné zdravotní pojišťovny od 1. ledna 2020 měsíčně 1 067 Kč, což je o 49 Kč více než v roce 2019.

Vyměřovací základ pro platbu pojistného státem je současně roven částce odpočtu od dosaženého příjmu, a to však pouze ve značně specifické situaci u zaměstnanců a zaměstnavatelů, kteří postupují podle ustanovení § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb., tedy s nárokem na odpočet.

Odpočet od dosaženého příjmu lze aktuálně uplatnit za těchto značně specifických podmínek:

• nárok na uplatnění odpočtu může použít pouze zaměstnavatel zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců,
• u tohoto zaměstnavatele lze uplatnit nárok na odpočet jen v případě zaměstnané osoby, které byl přiznán invalidní důchod, a to bez ohledu na stupeň invalidity,
• odpočet je možné nárokovat i v případě, kdy uvedené skutečnosti netrvají po celý kalendářní měsíc.

Z výše uvedeného mj. vyplývá, že odpočet (od 1. ledna 2020 ve výši 7 903 Kč) lze uplatnit pouze u poživatelů invalidního důchodu, a to jen u vybrané skupiny zaměstnavatelů. Nárok na odpočet tedy nemají žádné jiné osoby, jako zaměstnanci, za které platí pojistné stát, a ani osoby samostatně výdělečně činné.