Společníci a jednatelé jako zvláštní skupina zaměstnanců ve zdravotním pojištění

Zaměstnancem s povinnostmi zaměstnavatele je tak vždy osoba pracující na základě pracovní smlouvy, bez ohledu na rozsah pracovního úvazku. Ve vazbě na vznik zaměstnání a související účast zaměstnance na zdravotním pojištění rozhoduje u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr výhradně výše zúčtovaného příjmu, kdy rozhodnými částkami "započitatelného příjmu" jsou v roce 2019 i v roce 2020 hodnoty alespoň 3 000 Kč (u dohody o pracovní činnosti) a více než 10 000 Kč (u dohody o provedení práce). Také platí, že pro účel vzniku zaměstnání ve zdravotním pojištění se sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.

Jelikož jsou zásadní skutečnosti, tedy posouzení pojmu zaměstnanec a vznik zaměstnání, přímo navázány na zdaňování příjmů ze závislé činnosti podle § 6 ZDP, registrujeme ve zdravotním pojištění i určité "zvláštní" skupiny zaměstnanců, kterými se tak mohou stát například i společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným.

Charakter příjmu nerozhoduje

Pro společníky a jednatele společnosti s ručením omezeným (a komanditisty komanditní společnosti) platí ve zdravotním pojištění obecná pravidla pro účast na zdravotním pojištění. Pokud jsou těmto osobám zúčtovány příjmy zdaňované podle § 6 ZDP, považují se z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance, a to bez ohledu na charakter tohoto příjmu - příjem za práci pro společnost na základě dvoustranného vztahu nebo i bez něho, funkční požitek apod. Tyto osoby představují ve zdravotním pojištění zcela specifickou skupinu, kdy jednatelé a společníci s. r. o. mají jisté zvláštnosti v tom smyslu, že například:

• mohou mít sjednán pracovněprávní vztah se společností,
• nemusí mít se společností tento vztah uzavřen, nicméně jim mohou být za práci vykonanou pro společnost vypláceny odměny (příjem), které zdaněním podle § 6 ZDP z pohledu zdravotního pojištění (bez ohledu na jejich výši) zajistí v daném měsíci účast na zdravotním pojištění,
• mohou být ve zdravotním pojištění registrovány jako OSVČ s pravidelným měsíčním placením záloh podle zákona apod.

Každá z těchto variant (stejně jako registrace v kategorii osob, za které platí pojistné stát) řeší v příslušném kalendářním měsíci pojistný vztah jednatele nebo společníka s. r. o. vůči zdravotní pojišťovně, u které je tato osoba pojištěna. Dvoustranným vztahem může být míněna pracovní smlouva v duchu rozsudku velkého senátu ze dne 11. dubna 2018, sp. zn. 31 Cdo 4831/2017.

Společníci a jednatelé s. r. o.

Tyto osoby nejsou vyjmenovány mezi výjimkami, tedy mezi osobami, které se ve zdravotním pojištění nepovažují za zaměstnance. Jelikož je vyměřovacím základem pro placení pojistného úhrn příjmů ze závislé činnosti (s výjimkou příjmů dani nepodléhajících nebo od daně osvobozených, případně s výjimkou příjmů taxativně vyjmenovaných v § 3 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů), jsou považovány za příjmy ze závislé činnosti i příjmy těchto osob, tedy včetně povinnosti zaměstnavatele (s. r. o.) platit pojistné na zdravotní pojištění. Hranice příjmu například ve výši 3 000 Kč nehraje v tomto případě roli, tato "rozhodná částka" se týká pouze osob - zaměstnanců vyjmenovaných v ustanovení § 5 písm. a) v bodech 4 - 6 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, kdy se například jedná o zaměstnání na základě dohody o pracovní činnosti. Jak je již výše uvedeno, s účinností od 1. ledna 2020 se tato rozhodná částka nezvyšuje, a zůstává i nadále v hodnotě 3 000 Kč.

Pracovní smlouva není sjednána

V rámci kalendářního měsíce přicházejí ve zdravotním pojištění z hlediska výše příjmu společníka nebo jednatele s. r. o. v úvahu následující alternativy.

Zúčtovaný příjem nižší než 13 350 Kč

V tomto případě musí s. r. o. dbát na skutečnost, zda se na tuto osobu vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, či nikoli.

Jestliže minimální vyměřovací základ nemusí být dodržen (§ 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.):

• s. r. o. odvede pojistné ze skutečné výše zúčtovaného příjmu bez povinnosti dopočtu a doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu
• pojistné se odvede ze skutečné výše příjmu také v případě, kdy je společník nebo jednatel s. r. o. současně OSVČ a platí v roce 2019 měsíční zálohy nejméně v částce 2 208 Kč, což doloží zaměstnavateli čestným prohlášením (od 1. ledna 2020 se minimální záloha OSVČ zvyšuje na 2 352 Kč)

Jestliže naopak minimální vyměřovací základ musí být dodržen (§ 3 odst. 4 a odst. 6 zákona č. 592/1992 Sb.), s. r. o. zabezpečí v roce 2019 v příslušném kalendářním měsíci odvod pojistného v částce 1 803 Kč. Pojistné z rozdílu vyměřovacích základů mezi minimální mzdou 13 350 Kč a zúčtovanou odměnou uhradí (prostřednictvím s. r. o.) společník nebo jednatel společnosti.

Zúčtovaný příjem dosahuje nejméně 13 350 Kč

V takovém případě se pojistné odvádí v souladu se zákonem ve výši 13,5 % ze zúčtovaného příjmu.

Výkon práce pro společnost na základě pracovní smlouvy

V tomto případě se společník nebo jednatel s. r. o. na základě výše uvedeného považují ve zdravotním pojištění za "klasického" zaměstnance s tím, že:

• je-li v případě souběhu zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností považováno zaměstnání za hlavní zdroj příjmů, nemusejí být v rámci samostatné výdělečné činnosti placeny zálohy na pojistné a pojistné se v podnikání odvádí sazbou 13,5 % z 50 % skutečných příjmů po odpočtu výdajů za rozhodné období kalendářního roku,
• nedosahuje-li hrubý příjem zaměstnance částky minimální mzdy 13 350 Kč, uplatní se výše uvedený postup.

Je-li jednatel s. r. o. současně společníkem společnosti, považuje se za započitatelný příjem pro odvod pojistného úhrn příjmů z obou těchto činností.

Plnění oznamovací povinnosti

Pokud výší příjmu nebo jeho charakterem vznikne z pohledu zdravotního pojištění zaměstnání, musí zaměstnavatel (s. r. o.) oznámit zdravotní pojišťovně období trvání tohoto zaměstnání prostřednictvím kódů "P" a "O" na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele, případně včetně oznámení skutečností rozhodných pro platbu pojistného státem. Pokud zaměstnání netrvá po celý kalendářní měsíc, přihlíží se k poměrné části minimálního vyměřovacího základu podle § 3 odst. 9 písm. a) zákona č. 592/1992 Sb.

Osoby ze zahraničí

Je-li jednatelem společnosti s ručením omezeným občan ze státu Evropské unie, případně z Norska, Islandu, Lichtenštejnska nebo ze Švýcarska, a je tedy v souladu s koordinačními nařízeními EU č. 883/2004 a 987/2009 osobou výdělečně činnou (zaměstnanou) na území České republiky, je na základě principu pojištění ve státě výkonu výdělečné činnosti účasten všech systémů sociálního zabezpečení České republiky, tj. včetně zdravotního pojištění.

Jestliže však má tato osoba současně příjmy ze zaměstnání v některém z výše uvedených států, pak je rozhodující, zda českému zaměstnavateli předloží, nebo nepředloží formulář A1. Pokud je tento formulář českému zaměstnavateli předložen, pak je tímto deklarována příslušnost k pojištění státu, který formulář vystavil. Například je-li členem statutárního orgánu české s. r. o. německý občan a tato osoba předloží českému zaměstnavateli již zmíněný formulář A1 vystavený německou stranou, podléhá německý zaměstnanec na základě této skutečnosti zdravotnímu pojištění v Německu. Není-li takový formulář českému zaměstnavateli doručen, odvádí se pojistné české zdravotní pojišťovně.

Předloží-li občan s trvalým pobytem na území některého z výše uvedených států českému zaměstnavateli (s. r. o.) formulář A1 a zakládají-li příslušné příjmy povinnost placení pojistného podle tamní právní úpravy zdravotního pojištění, vstoupí s. r. o. neprodleně v kontakt se zdravotní pojišťovnou (institucí provádějící zdravotní pojištění), u které je tento zaměstnanec ve své zemi pojištěn. U příslušné (kontaktní) pobočky se s. r. o. přihlásí k placení pojistného a dále bude vůči této pojišťovně plnit všechny zákonné povinnosti, vyplývající z legislativy tohoto státu v oblasti zdravotního pojištění, které s. r. o. jako zaměstnavatel na základě dané skutečnosti podléhá. Alternativně lze řešit otázku placení pojistného i prostřednictvím samotného zaměstnance.

Pokud chce podnikat v České republice osoba ze "třetí země", tedy mimo státy výše uvedené, nepodléhá režimu koordinačních nařízení EU a z titulu výkonu samostatné výdělečné činnosti jí nevzniká účast v českém systému veřejného zdravotního pojištění. Řešením takové situace je pro tuto osobu uzavření komerčního zdravotního pojištění. Cizinec ze "třetí země" může být účasten českého systému pouze po dobu zaměstnání u zaměstnavatele se sídlem nebo trvalým pobytem na území České republiky, například jako jednatel společnosti s ručením omezeným s příjmy zdaňovanými podle § 6 ZDP.

V posledních letech bez maxima

Zákonem č. 500/2012 Sb. došlo ve zdravotním pojištění ke zrušení maximálního vyměřovacího základu zaměstnance i osoby samostatně výdělečně činné pro rozhodná období let 2013-2015. To znamená, že v průběhu těchto tří let neměla být účinná (a v letech 2013 a 2014 ani nebyla) ustanovení určující maximální vyměřovací základ zaměstnance i osoby samostatně výdělečně činné. Přijetí novely zákona o daních z příjmů a dalších zákonů č. 267/2014 Sb. však tuto situaci změnilo. V části jedenácté, novelizující zákon č. 592/1992 Sb., byla kompletně vypuštěna ustanovení o maximálním vyměřovacím základu při placení pojistného na zdravotní pojištění, takže s účinností od 1. 1. 2015 je ve zdravotním pojištění maximální vyměřovací základ trvale zrušen.

Vyměřovacím základem zaměstnance je tak úhrn zúčtovaných příjmů (za kalendářní měsíc), u OSVČ pak 50 % příjmů po odpočtu výdajů (za kalendářní rok) - v obou případech bez omezení horní hranicí, což platí i pro výši zálohy a ročního pojistného OSVČ.

Závěr

V souvislosti s placením pojistného si s. r. o. a jejich společníci a jednatelé musejí uvědomit, že pojistné musí být vždy odvedeno alespoň v minimální povinné výši buď zaměstnavatelem, nebo samoplátcem (jednatelem nebo společníkem s. r. o. jako fyzickou osobou - podnikatelem) za předpokladu, že plátce není od této povinnosti zákonem osvobozen.

Povinností zaměstnavatele (společnosti) je přihlásit tyto osoby u jejich zdravotní pojišťovny v zákonné osmidenní lhůtě jako zaměstnance, podat za příslušný měsíc Přehled o platbě pojistného a odvádět pojistné podle zákona.