Zaměstnavatel je povinen platit pojistné tehdy, jsou-li (mimo zákonných výjimek) osobě jako zaměstnanci vykonávajícímu pro zaměstnavatele činnost zúčtovány příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP), a rovněž v případě, kdy zúčtovaný příjem svojí výší povinnost placení pojistného zakládá.
Zaměstnancem s povinnostmi zaměstnavatele je tak vždy osoba pracující na základě pracovní smlouvy, bez ohledu na rozsah pracovního úvazku. Ve vazbě na vznik zaměstnání a související účast zaměstnance na zdravotním pojištění rozhoduje u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr výhradně výše zúčtovaného příjmu, kdy rozhodnými částkami "započitatelného příjmu" jsou v roce 2019 i v roce 2020 hodnoty alespoň 3 000 Kč (u dohody o pracovní činnosti) a více než 10 000 Kč (u dohody o provedení práce). Také platí, že pro účel vzniku zaměstnání ve zdravotním pojištění se sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.
Jelikož jsou zásadní skutečnosti, tedy posouzení pojmu zaměstnanec a vznik zaměstnání, přímo navázány na zdaňování příjmů ze závislé činnosti podle § 6 ZDP, registrujeme ve zdravotním pojištění i určité "zvláštní" skupiny zaměstnanců, kterými se tak mohou stát například i společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným.
Charakter příjmu nerozhoduje
Pro společníky a jednatele společnosti s ručením omezeným (a komanditisty komanditní společnosti) platí ve zdravotním pojištění obecná pravidla pro účast na zdravotním pojištění. Pokud jsou těmto osobám zúčtovány příjmy zdaňované podle