Pojištěnci mohou mít souběžně více příjmů buď v jednom zaměstnání, nebo ve více zaměstnáních, případně mohou mít kromě zaměstnání i příjmy z podnikání. V takových případech je třeba se zaměřit na správný postup z pohledu zdravotního pojištění.
Pokud se na zaměstnance vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, musí být za příslušný kalendářní měsíc roku 2022 odvedeno pojistné nejméně z vyměřovacího základu 16 200 Kč, tedy v úhrnné výši alespoň 2 187 Kč. Podmínkou je trvání zaměstnání po dobu celého kalendářního měsíce.
Sčítání příjmů se řeší v rámci rozhodného období, kterým je kalendářní měsíc. Od roku 2013 již není ve zdravotním pojištění stanoven u zaměstnanců (zaměstnavatelů) a ani u podnikatelské sféry maximální vyměřovací základ.
Výše uvedené platí tehdy, pokud se na zaměstnance (a zaměstnavatele jako plátce pojistného) vztahuje povinnost dodržet u zaměstnance minimální vyměřovací základ. Naopak, pokud pro osobu jako zaměstnance minimum ve zdravotním pojištění neplatí (viz § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. - například se jedná o zaměstnance, za kterého je plátcem pojistného stát), je vyměřovacím základem vždy dosažený příjem, bez ohledu na další okolnosti, jako je například délka trvání zaměstnání v příslušném kalendářním měsíci, případné neplacené volno, vykázaná neomluvená absence, období nemoci, souběžný příjem z podnikání apod.
Problémová situace z praxe
Zaměstnanec má příjem nižší než 16 200 Kč a na dotaz, zda nemá jiné zaměstnání, odpoví záměrně záporně s tím, že další zaměstnání hodlá z