Pojištěnec v českém systému veřejného zdravotního pojištění

Vydáno: 17 minut čtení

Jednou z důležitých úředních činností, resp. povinností zdravotních pojišťoven, je zajistit dostatek zdrojů na úhradu poskytnutých a vykázaných hrazených služeb. Z tohoto důvodu si zdravotní pojišťovny bedlivě a systematicky hlídají, aby měl každý pojištěnec řádným, tedy zákonným způsobem zabezpečeno své zdravotní pojištění neboli pojistný vztah.

Účasti v českém systému veřejného zdravotního pojištění ze zákona povinně podléhají:

  • osoby, které mají na území České republiky trvalý pobyt, a
  • osoby, které na území ČR trvalý pobyt nemají, pokud jsou zaměstnanci zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky.

Samostatnou kapitolu pak představuje posuzování osob ze států Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko), ze Švýcarska a také z Velké Británie a Severního Irska ve smyslu příslušných koordinačních nařízení EU, viz dále.

V tomto příspěvku se soustředím na analýzu nejfrekventovanější situace, kdy se jedná o občana s trvalým pobytem na území České republiky. Taková osoba musí mít právě z titulu trvalého pobytu řešen ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah zařazením do některé (tedy alespoň jedné) z těchto kategorií:

  • zaměstnanec v zaměstnání s příjmy ze závislé činnosti, zdaňovanými podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP), případně s příjmy alespoň v částce 3 500 Kč u dohody o pracovní činnosti nebo více než 10 000 Kč u dohody o provedení práce (viz dále),
  • osoba samostatně výdělečně činná,
  • osoba, za kterou platí pojistné stát,
  • osoba bez zdanitelných příjmů,

kdy je přípustná i kombinace některých kategorií.

V této souvislosti je třeba mít na paměti, že rozhodným obdobím, v jehož rámci musí mít tyto osoby své pojištění v pořádku, je kalendářní měsíc. Aby měl pojištěnec svůj pojistný vztah relevantně vyřešen, postačí, když bude u zdravotní pojišťovny evidován v některé z prvních tří výše uvedených kategorií (tedy zjednodušeně zaměstnanec, osoba samostatně výdělečně činná nebo osoba, za kterou platí pojistné stát) alespoň po část kalendářního měsíce, v příslušném měsíci dokonce postačí i jen jeden den registrace v některé z těchto kategorií. Pokud pojištěnec nemá v informačním systému zdravotní pojišťovny evidovánu v přís

Související dokumenty

Související pracovní situace

Určení doby čerpání dovolené zaměstnancem
Dovolená po mateřské dovolené
Doba pojištění (příspěvková, povinná)
Doba pojištění (příspěvková, dobrovolná)
Náhradní doba důchodového pojištění, vyloučená doba
Odchod do starobního důchodu
Odchod do „předčasného“ starobního důchodu
Odchod do invalidního důchodu
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Ošetřovné
Určení daňové rezidence dle zákona o daních z příjmů – rezident
Určení daňové rezidence dle zákona o daních z příjmů – nerezident
Dovolená za kalendářní rok
Poměrná část dovolené
Dovolená za odpracované dny
Výměra dovolené
Výkon práce pro účely dovolené
Dovolená při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby
Dovolená při změně rozvržení pracovní doby
Čerpání dovolené

Související články

Zdravotní pojištění - neplacené volno zaměstnance a postupy zaměstnavatele ve specifických situacích
Chyby zaměstnavatele při plnění oznamovací povinnosti ve zdravotním pojištění a jejich náprava
Zdravotní pojištění - dohody a minimální vyměřovací základ zaměstnance
Skončení zaměstnání - jak dál ve zdravotním pojištění
Nárůst plateb za "státní pojištěnce" ve zdravotním pojištění
Přerušení pobytu v cizině a zdravotní pojištění
Změny v čerpání rodičovského příspěvku v kontextu zdravotního pojištění
Zdravotní pojištění v době koronavirové
Dlouhodobý pobyt v cizině a zdravotní pojištění
Zdravotní pojištění v roce 2017 v číslech a datech
Změny ve zdravotním pojištění k 1. lednu 2022
Pojištěnci a porušení zákonných povinností ve zdravotním pojištění
Změny ve zdravotním pojištění k 1. 1. 2021
Zdravotní pojištění: když zaměstnanec podniká
Změny ve zdravotním pojištění od 1. ledna 2020
Vyměřovací základ, souběžné příjmy a "státní kategorie" zdravotního pojištění v roce 2020
Subjekty bez minima ve zdravotním pojištění
Zdravotní pojištění a osoby zdravotně znevýhodněné
Samoplátci a nemoc ve zdravotním pojištění
Zaměstnanec bez mzdy a zdravotní pojištění
Zaměstnávání "státních pojištěnců" a zdravotní pojištění

Související otázky a odpovědi

Odvody sociálního a zdravotního pojištění při daňovém paušálu a mzdě současně
Ubytovací služby ČR a zaměstnání v Belgii
Zdravotní pojištění OSVČ
Souběh OSVČ + zaměstnání - zálohy zdravotní pojištění
DPP, DPČ - oznámení o nástupu, skončení
Platba sociálního a zdravotního pojištění
Zdravotní pojištění v zaměstnání - péče o děti
Přechod zaměstnanců na nového zaměstnavatele - odhlášení u zdravotní pojišťovny a OSSZ
Odvody za zaměstnance, který má trvalý pracovní poměr v EU u českého zaměstnavatele
Zdravotní pojištění - zaměstnání malého rozsahu starobního důchodce
Zdravotní pojištění invalidního zaměstnance
Přehledy OSVČ - volba mezi vedlejší a hlavní činnosti z pohledu výhodnosti rok 2020 COVID
OSVČ - starobní důchodce
Dohoda o provedení práce a přihlášky, odhlášky na zdravotní pojištění
Cizinec smlouva ČR, IČO v Chorvatsku
Kontrola zdravotní pojišťovny a ČSSZ
Minimální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění, OSVČ hlavní a pracovní poměr
Smrt OSVČ - zaměstnavatele
Zdravotní pojištění
Odvody zdravotního pojištění při více pracovních poměrech

Související předpisy

586/1992 Sb. o daních z příjmů
48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
592/1992 Sb. o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
40/2009 Sb. trestní zákoník
280/2009 Sb. daňový řád

Související vzory

Vzor: Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem