Změnou zákona č. 117/1995 Sb. dochází s účinností od 1. ledna 2020 ke zvýšení rodičovského příspěvku z 220 000 Kč na 300 000 Kč při péči o jedno nejmladší dítě v rodině do 4 let věku. U vícerčat se rodičovský příspěvek zvyšuje z 330 000 Kč na 450 000 Kč. Na tuto výši rodičovského příspěvku dosáhnou jen rodiny s dětmi do 4 let věku, které budou v lednu 2020 tuto dávku od státu stále pobírat. Jedná se o úspornější variantu s dopadem do výdajové části státního rozpočtu ve výši přibližně 8,6 miliardy korun. Neprošly například návrhy opozičních stran, aby na vyšší rodičovský příspěvek dosáhly další rodiny.
Co se týká výše příspěvku, záleží na volbě rodiče, ale také na výši jeho denního vyměřovacího základu, zda bude žádat o zvýšení měsíčních částek rodičovského příspěvku, nebo upřednostní delší pobírání rodičovského příspěvku a ponechá stávající výši měsíčních částek. Při stanovení výše rodičovského příspěvku se vychází z toho denního vyměřovacího základu rodiče, který je k žádosti o rodičovský příspěvek rodičem doložen; jsou-li doloženy denní vyměřovací základy obou rodičů, vychází se z toho, který je vyšší.
Dále se podařilo prosadit například zvýšení minimální měsíční částky příspěvku na 10 000 Kč (z dřívějších 7 600 Kč). Počet hodin, na který mohou rodiče dávat dítě do dvou let do jeslí, mateřské školy nebo jiného obdobného zařízení, a přitom nepřijít o rodičovský příspěvek, se od ledna 2020 zdvojnásobuje na 92 hodin týdně. Rodičovský příspěvek se také bude započítávat do příjmů pro nárok na všechny dávky státní sociální podpory, které na výši příjmů závisí.
Pokud rodiče ke dni nabytí účinnosti této novely zákona sice pečují o dítě nebo děti ve věku do 4 let, které jsou nejmladší v rodině, avšak již vyčerpali celkovou částku rodičovského příspěvku ve výši 220 000 Kč (v případě vícerčat 330 000 Kč), nemají na zvýšený rodičovský příspěvek nárok.
Pro zajímavost, v květnu 2019 pobíralo tuto dávku státní sociální podpory celkem 277 892 osob. Z nich 19 446 klientů pobíralo rodičovský příspěvek ve výši nad 11 500 Kč.
Jak ve zdravotním pojištění
Příjemce rodičovského příspěvku, stejně třeba jako ženy na mateřské nebo osoby na rodičovské dovolené, řadíme ve zdravotním pojištění mezi osoby, za které platí pojistné stát. To znamená, že po celou dobu registrace ve „státní kategorii“ mají tyto osoby vyřešen svůj pojistný vztah, takže nemusejí platit pojistné. Jsou-li zařazeny v této kategorii pouze po část kalendářního měsíce, mají z pohledu zdravotního pojištění vyřešený celý kalendářní měsíc. V případě neplaceného volna u zaměstnavatele se neřeší minimální vyměřovací základ neboli se po tuto dobu neplatí za zaměstnanou osobu žádné pojistné. Jak se tyto nové podmínky projeví u jednotlivých subjektů při placení pojistného na zdravotní pojištění?
Zaměstnavatelé
V případě, že žena ukončí mateřskou dovolenou, rodičovskou dovolenou nebo pobírání rodičovského příspěvku a zůstane nadále zaměstnancem, oznámí zaměstnavatel pouze kódem „U“ ukončení povinnosti státu platit pojistné a v souvislosti s nástupem do zaměstnání další oznámení neprovádí, neboť žena byla kódem „P“ přihlášena již dříve.
Jestliže na skončení mateřské dovolené (pobírání peněžité pomoci v mateřství) bezprostředně navazuje výplata rodičovského příspěvku nebo rodičovská dovolená, nemusí zaměstnavatel v této fázi oznámení provádět. Oznámí kódem „U“ až ukončení pobírání rodičovského příspěvku, nebo ukončení rodičovské dovolené podle toho, která kategorie skončí později, neboť v obou případech, jak již víme, je za osobu plátcem pojistného stát.
Proberme si dvě varianty, které mohou v praxi nastat při skončení rodičovské dovolené.
Ženě skončí rodičovská dovolená dovršením tří let věku dítěte. Zaměstnankyně se dohodne se zaměstnavatelem, že jí poskytne neplacené volno a žena zůstane doma s dítětem až do čtyř let jeho věku s tím, že po celou dobu bude čerpat rodičovský příspěvek.
V průběhu čerpání rodičovského příspěvku nebude povinností zaměstnavatele platit žádné pojistné. Jakmile žena ukončí pobírání rodičovského příspěvku, oznámí zaměstnavatel kódem „U“ ukončení registrace v kategorii osob, za které platí pojistné stát. Žena nastoupí do zaměstnání, její měsíční vyměřovací základ musí být alespoň minimální.
Ženě taktéž skončí rodičovská dovolená dovršením tří let věku dítěte, zaměstnavatel však momentálně nemá pro zaměstnankyni pracovní uplatnění. Pracovní poměr rozvázán není a dojde k dohodě, že zaměstnankyně nastoupí do práce k datu 1. 6. 2020.
U ženy na rodičovské dovolené tak trvá pracovněprávní vztah. Vzhledem k tomu, že byla ukončena rodičovská dovolená, oznámí zaměstnavatel tuto skutečnost zdravotní pojišťovně kódem „U“. V měsíci, ve kterém ještě rodičovská dovolená trvala (byť po část tohoto měsíce), má žena svůj pojistný vztah touto „státní kategorií“ vyřešen. Pro další postup se nabízí varianta, podle které může být žena osobou celodenně osobně a řádně pečující o jedno dítě do sedmi let věku. Splňuje-li tato žena zákonné podmínky, pak z důvodu poskytnutého neplaceného volna nemusí zaměstnavatel dodržet minimální vyměřovací základ neboli nebude odvádět žádné pojistné, což vychází z ustanovení § 3 odst. 8 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb. Za této situace zaměstnavatel tedy neřeší odvod pojistného ve vazbě na minimální vyměřovací základ.
Zaměstnavatel rovněž musí přihlédnout k tomu, zda je za tuto osobu nadále plátcem pojistného stát. Totiž, nemá-li zaměstnankyně splňující podmínky celodenní osobní a řádné péče podle zákona po dobu, kdy je jí poskytnuto neplacené volno, příjmy ze zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti, platí za ni nadále pojistné stát. Zaměstnavatel tak musí oznámit kódem „L“ (v podstatě ke dni vystavení níže uvedeného čestného prohlášení) počátek povinnosti státu platit pojistné. Kódem „T“ (k 31. 5. 2020) následně oznámí ukončení této „státní kategorie“.
Pro řešení takové situace lze použít tento vzor čestného prohlášení:
Čestně prohlašuji, že splňuji podmínky celodenní osobní a řádné péče alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku ve smyslu ustanovení § 3 odst. 8 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tudíž neplatí pro mě v zaměstnání minimální vyměřovací základ.
Dále prohlašuji, že nemám příjmy ze zaměstnání ani ze samostatné výdělečné činnosti, a na základě této skutečnosti je za mě plátcem pojistného stát ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 písm. k) zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Změnu (zahájení zaměstnání nebo podnikání anebo změnu v podmínkách péče) oznámím zaměstnavateli do osmi dnů.
Ve ………………………… dne …………....
………………………………………………..….
Příjmení, jméno, adresa trvalého bydliště, podpis
Čestné prohlášení zaměstnankyně si zaměstnavatel pro účely kontroly ze strany zdravotní pojišťovny založí ve své mzdové evidenci. Ani v tomto případě není důvod k použití kódu „P“ s datem 1. 6. 2020.
Osoby samostatně výdělečně činné
Je-li pojištěnec osobou samostatně výdělečně činnou, pak v případě pobírání rodičovského příspěvku nemusí být v rámci rozhodného období kalendářního roku dodržen za každý celý kalendářní měsíc jeho pobírání minimální vyměřovací základ. Pokud začal příjemce rodičovského příspěvku podnikat v roce 2019 jako OSVČ, musí se samozřejmě do osmi dnů přihlásit u zdravotní pojišťovny, a při placení pojistného bude mít tato dvě základní zvýhodnění:
- v prvním kalendářním roce své samostatné výdělečné činnosti (2019) nebyl povinen platit zálohy na pojistné a
- nemusí dodržet za rok 2019 minimální vyměřovací základ, to znamená, že pojistné odvede až v roce 2020 po podání Přehledu za rok 2019 sazbou 13,5 % z 50 % příjmů dosažených po odpočtu výdajů – za podmínky, že pobírání rodičovského příspěvku bude trvat po celý zbytek roku 2019.
Vykáže-li takový podnikatel za rok 2019 kladný hospodářský výsledek, zálohy již v roce 2020 platit bude (od měsíce podání Přehledu), a to podle výše dosažených příjmů a výdajů, tedy bez povinnosti placení minimálních záloh OSVČ – za podmínky, že pobírání rodičovského příspěvku trvá od měsíce podání Přehledu (a dál) po celý kalendářní měsíc.
Odlišně se postupuje v případě, když bude v průběhu roku 2020 pobírání rodičovského příspěvku ukončeno. Za kalendářní měsíc, ve kterém již nebude pobírán rodičovský příspěvek po celý tento kalendářní měsíc, musí být zaplacena v roce 2020 alespoň minimální záloha 2 352 Kč s tím, že za tento a další kalendářní měsíce již musí být OSVČ dodržen při zúčtování roku 2020 minimální vyměřovací základ.
Když pojištěnec není osobou výdělečně činnou
Jestliže příjemce rodičovského příspěvku není zaměstnancem a není ani osobou samostatně výdělečně činnou, může být po celou dobu pobírání rodičovského příspěvku takříkajíc „v klidu“, u zdravotní pojišťovny mu žádný problém nevznikne, neboť pojistné je za něho hrazené jeho zdravotní pojišťovně státem. Samozřejmou podmínkou pro tento standardní postup je předchozí nahlášení této „státní kategorie“ zdravotní pojišťovně.
V praxi se můžeme setkat i s případem, kdy oba rodiče současně budou při péči o jedno dítě evidováni u zdravotní pojišťovny jako osoby, za které platí pojistné stát. Bude se jednat například o situaci, kdy žena (matka) bude na rodičovské dovolené a otec bude příjemcem rodičovského příspěvku, což samozřejmě platí z pohledu matky a otce a zařazení do příslušné kategorie i obráceně.
Jakmile je však rodičovský příspěvek vyčerpán a pojištěnec již tedy příslušnou dávku státní sociální podpory nepobírá, končí tímto tato „státní kategorie“, a jelikož pojištěnec není zaměstnán, je povinen sdělit tuto skutečnost zdravotní pojišťovně on sám. Od následujícího kalendářního měsíce si již musí řešit svůj pojistný vztah, kdy přicházejí v úvahu tyto varianty:
- zaměstnanec v zaměstnání s příjmy ze závislé činnosti, které zakládají účast na zdravotním pojištění (například zaměstnání na základě pracovní smlouvy bez ohledu na výši příjmu nebo dle dohody o provedení práce s příjmem převyšujícím 10 000 Kč) nebo
- osoba samostatně výdělečně činná nebo
- osoba, za kterou platí pojistné stát (například uchazeč o zaměstnání).
Není-li využita ani jedna z těchto tří možností, stává se pojištěnec na celý příslušný kalendářní měsíc (a na další měsíce) osobou bez zdanitelných příjmů. Jinak také řečeno, pokud je pojištěnec v průběhu kalendářního měsíce alespoň jeden den registrován u zdravotní pojišťovny buď jako zaměstnanec, nebo jako osoba samostatně výdělečně činná, nebo je zařazen v některé ze skupin osob, za které platí pojistné stát, není (resp. nemůže být) v tomto měsíci osobou bez zdanitelných příjmů. Měsíční platba pojistného osoby bez zdanitelných příjmů činí v roce 2020 částku 1 971 Kč.
Vynětí z českého systému zdravotního pojištění
Alternativně přichází v úvahu i vynětí z českého systému veřejného zdravotního pojištění, kdy nejpoužívanějšími možnostmi jsou:
- výkon výdělečné činnosti v zahraničí ve smyslu koordinačních nařízení Evropské unie,
- dlouhodobý pobyt v zahraničí.
U osob ze států Evropské unie včetně Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Švýcarska se postupuje podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení včetně prováděcího nařízení č. 987/2009. Jedním ze základních principů těchto nařízení je pojištění (neboli účast ve všech systémech sociálního zabezpečení) ve státě, na jehož území je vykonávána výdělečná činnost.
O dlouhodobém pobytu v cizině hovoříme tehdy, jsou-li splněny tyto tři podmínky:
- nepřetržitý pobyt v cizině trvá déle než 6 měsíců,
- zdravotní pojištění v cizině trvá po celou dobu pobytu v cizině,
- písemné prohlášení o ukončení platby pojistného bylo doručeno zdravotní pojišťovně před dnem ukončení platby pojistného.
Osoba splňující některou z uvedených podmínek je tímto vyňata ze zdravotního pojištění v ČR a současně je povinna odevzdat před odjezdem průkaz zdravotní pojišťovny. Za osobu dlouhodobě pobývající v cizině nikdo pojistné v ČR neplatí, současně však tato osoba nemá po uvedenou dobu nárok na poskytnutí hrazených služeb českým systémem veřejného zdravotního pojištění, což obdobně platí i v případě českého občana výdělečně činného podle koordinačních pravidel Evropské unie v některé z výše uvedených zemí.