Různé situace, související s nemocí zaměstnance, mohou mít, a mnohdy reálně i mají, přímý dopad do výše částky pojistného placeného zaměstnavatelem. Rovněž může dojít k situaci, kdy nemoc zaměstnance zapříčiní zánik účasti na zdravotním pojištění v případě zaměstnání na dohodu o pracovní činnosti nebo na dohodu o provedení práce (poklesem příjmu pod „rozhodnou částku“) s potřebou následného řešení vzniklého stavu pojištěncem. V následujícím textu a v příkladech si předvedeme postup, který musí zaměstnavatel, případně sám pojištěnec, dodržet v případech bezprostředně souvisejících s nemocí zaměstnance pracujícího na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.
U dohody o pracovní činnosti je osoba považována z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance jen tehdy, činí-li zúčtovaný hrubý příjem v rozhodném období kalendářního měsíce alespoň 3 000 Kč. U dohody o provedení práce pak tehdy, pokud příjem převýší 10 000 Kč. Ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.
Plnění oznamovací povinnosti
Podle ustanovení § 8 odst. 2 písm. d) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, platí, že zaměstnavatel u dohody o pracovní činnosti a také u dohody o provedení práce:
- přihlašuje zaměstnance ke dni nástupu do zaměstnání, kterým je den, ve kterém zaměstnanec poprvé po uzavření dohody začal sjednanou pracovní činnost vykonávat, a
- odhlašuje zaměstnance dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla příslušná dohoda sjednána.
Vždy je však zapotřebí mít na paměti, že základní podmínkou pro uplatnění tohoto postupu je u dohody o pracovní činnosti příjem zaměstnance v rozhodném období kalendářního měsíce alespoň ve výši 3 000 Kč a u dohody o provedení práce více než 10 000 Kč.
Dohody a minimální vyměřovací základ
Při analýze dané problematiky budu v právních podmínkách roku 2019 vycházet z předpokladu, že zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce, kdy je tato dohoda u zaměstnance jeho jediným zaměstnáním, případně i s odvodem pojistného ve vazbě na minimum platné ve zdravotním pojištění.
Dohoda o pracovní činnosti a nemoc zaměstnance po část kalendářního měsíce
V takovém případě se postupuje podle ustanovení § 3 odst. 9 písm. b) zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, kdy musí být při odvodu pojistného přihlédnuto k poměrné části minimálního vyměřovacího základu. Ta se stanoví za ty kalendářní dny, ve kterých zaměstnanec nemocen nebyl, a musí být při odvodu pojistného dodržena. V těchto souvislostech zaměstnavatelé řeší:
- výpočet poměrné části minimálního vyměřovacího základu,
- dopočet a doplatek pojistného do poměrné části minimálního vyměřovacího základu,
- odvod pojistného ze skutečně dosaženého příjmu.
Výpočet poměrné části minimálního vyměřovacího základu
Zaměstnanec pracující na dohodu o pracovní činnosti byl nemocen v období 3. 10. – 24. 10. 2019.
Poměrná část minimálního vyměřovacího základu a příslušné minimální pojistné se vypočítají následovně:
PČminVZ = (9 : 31) x 13 350 = 3 875,80 Kč
kde
PČminVZ = poměrná část minimálního vyměřovacího základu
9 = počet kalendářních dnů výkonu práce v rozhodném období kalendářního měsíce října (tedy období mimo nemoci)
31 = počet kalendářních dnů v příslušném měsíci
13 350 = výše minimální mzdy (minimálního vyměřovacího základu zaměstnance) v roce 2019
Pmin = 3 875,80 x 0,135 = 524 Kč
Pmin = minimální pojistné
U sjednané dohody o pracovní činnosti mohou nastat tyto situace:
- příjem bude alespoň 3 875,80 Kč – vyměřovacím základem bude skutečně dosažený příjem (tedy případně i méně než 13 350 Kč),
- příjem bude v rozpětí od 3 000 Kč do 3 875,80 Kč – zaměstnavatel provede dopočet a doplatek pojistného do poměrné části minimálního vyměřovacího základu,
- příjem nedosáhne 3 000 Kč – osoba bude jako zaměstnanec na měsíc říjen odhlášena.
Poznámka: Ve zdravotním pojištění se nezaokrouhluje vyměřovací základ, případně jeho poměrná část, zaokrouhluje se až pojistné, eventuálně penále – obojí vždy na celou korunu směrem nahoru.
Dopočet a doplatek pojistného do poměrné části minimálního vyměřovacího základu
Obecně se tento dopočet a doplatek pojistného provádí:
- při zkráceném pracovním úvazku nebo
- u dohody o pracovní činnosti a
- od 1. 1. 2017 u dohody o provedení práce.
V případě nemoci v období 9. 10. – 24. 10. činil za měsíc říjen příjem zaměstnance 5 000 Kč.
Při sazbě 13,5 % z částky 5 000 Kč činí výše odvodu pojistného z této hrubé mzdy částku 675 Kč. Jedna třetina (225 Kč) bude sražena zaměstnanci z příjmu, zbývající dvě třetiny (450 Kč) pak zaplatí zaměstnavatel ze svých prostředků. Za této situace však ještě není zabezpečen odvod pojistného ze zákonného minima, tedy přesněji z poměrné části minimálního vyměřovacího základu. Aby zaměstnavatel dodržel zákon, musí provést doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílové částky 1 459,67 Kč, vypočtené jako [(15 : 31) x 13 350 – 5 000], tedy 198 Kč. (Číslovka 15 představuje počet kalendářních dnů trvání výkonu práce v měsíci říjnu, tedy mimo kalendářní dny nemoci.) Tento doplatek hradí zaměstnanec prostřednictvím zaměstnavatele. Pokud by byl vyměřovací základ nižší než poměrná část minima zapříčiněn z důvodu překážek v práci na straně organizace (§ 207 až § 209 zákoníku práce, např. tzv. částečná nezaměstnanost), přechází povinnost úhrady předmětného doplatku v plné výši na zaměstnavatele.
Z úhrnného vyměřovacího základu 6 459,67 Kč činí celkové pojistné 873 Kč. Zaměstnanci je sraženo 423 Kč (225 + 198), zaměstnavatel uhradí 450 Kč.
Odvod pojistného ze skutečně dosaženého příjmu
Jedná se o situaci, kdy vyměřovací základ zaměstnance převyšuje vypočtenou poměrnou část minima a může být nižší než aktuální hodnota minimálního vyměřovacího základu 13 350 Kč.
V případě nemoci v období 9. 10. – 24. 10. (viz předcházející situace) činil příjem zaměstnance za říjen 7 510 Kč.
Zaměstnavatel odvede celkové pojistné v částce 1 014 Kč (7 510 x 0,135), čímž je zajištěn postup podle zákona.
Jediným zaměstnáním pojištěnce, na kterého se vztahuje ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ, je dohoda o provedení práce s měsíčním příjmem pohybujícím se kolem 12 000 Kč. Počátkem října onemocněl a od 21. 10. je příjemcem dávek nemocenského pojištění. Jeho hrubý příjem z tohoto důvodu nepřevýšil v říjnu 10 000 Kč.
Vzhledem k tomu, že v měsíci říjnu zaměstnání z pohledu zdravotního pojištění nevzniklo, oznámí zaměstnavatel zdravotní pojišťovně kódem „O“ k datu 30. 9., že od tohoto data přestává být plátcem pojistného za tuto osobu jako zaměstnance. K jejímu opětovnému přihlášení dojde k 1. dni toho kalendářního měsíce, ve kterém bude v dalším období dosaženo hrubého příjmu více než 10 000 Kč. Za účelem vyřešení pojistného vztahu doloží osoba zdravotní pojišťovně dokladem z OSSZ, že je od data 21. 10. příjemcem dávek nemocenského pojištění, čímž si pro tento měsíc (a případně i pro další období – podle délky trvání nemoci) pokryje příslušné období a nebude muset platit pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů.
Pokud příjem v některém z měsíců roku 2019 nebude alespoň 13 350 Kč, provádí zaměstnavatel dopočet a doplatek pojistného do této hodnoty minimálního vyměřovacího základu při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc.
Podnikatel, platící od ledna 2019 jako OSVČ měsíčně minimální zálohy 2 208 Kč a od dubna po podaném Přehledu pak 2 718 Kč, uzavřel se zaměstnavatelem dohodu o pracovní činnosti od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2019. Vzhledem k občasným nemocem je jeho příjem v některých měsících alespoň 3 000 Kč, v jiných nikoli.
Pro zaměstnavatele platí v této situaci následující:
- osobu jako zaměstnance přihlásí pouze na ty kalendářní měsíce, ve kterých bude příjem činit alespoň 3 000 Kč, což znamená, že průběžně musí provádět přihlašování a odhlašování,
- v těch měsících, kdy je dosaženo příjmu alespoň 3 000 Kč, nemusí být při odvodu pojistného dodržen minimální vyměřovací základ proto, že pojištěnec platí jako OSVČ alespoň minimální zálohy na pojistné (čímž je zajištěno minimum v podnikatelské činnosti), vyměřovací základ zaměstnance proto může být i nižší než 13 350 Kč,
- zaměstnavatel má k dispozici čestné prohlášení zaměstnance o tom, že jako OSVČ platí alespoň minimální zálohy.
Dohoda o pracovní činnosti je sjednána do 30. 6., v průběhu ledna až června byl zaměstnanec třikrát krátkodobě nemocen. Od 1. 7. je uzavřena dohoda o provedení práce s příjmem 10 000 Kč.
Pokud bylo v každém měsíci v období leden až červen dosaženo příjmu alespoň 3 000 Kč, musí činit vyměřovací základ za tyto měsíce alespoň 13 350 Kč. Zaměstnavatel odhlásí zaměstnance k datu 30. 6. Vzhledem k tomu, že příjem na dohodu o provedení práce nezakládá částkou 10 000 Kč účast na zdravotním pojištění, musí si pojištěnec počínaje měsícem červencem sám řešit svůj pojistný vztah jiným způsobem, prakticky přihlášením se u zdravotní pojišťovny jako osoba bez zdanitelných příjmů.
Při trvající dohodě o pracovní činnosti byla žena celodenně osobně a řádně pečující o jedno dítě do sedmi let věku nemocná po celý kalendářní měsíc září, v říjnu jí byl zúčtován hrubý příjem 6 000 Kč.
Stát je plátcem pojistného za osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku za podmínky, že tyto osoby nemají příjem ze zaměstnání ani ze samostatné výdělečné činnosti. Pokud takový příjem vykazují, pojistné se odvádí bez potřeby respektovat minimální vyměřovací základ. Aby však zdravotní pojišťovna mohla obdržet platbu pojistného od státu, musí jí zaměstnavatel sdělit tento její nárok. Za použití kódu „L“ (v tomto případě k datu 1. 9.) oznámí zařazení zaměstnankyně do kategorie osob, za které platí pojistné stát, a kódem „T“ k datu 30. 9. oznámí ukončení nároku na zařazení této osoby do „státní kategorie“. Vyměřovacím základem pro výpočet pojistného za měsíc říjen je u této zaměstnankyně částka 6 000 Kč bez povinnosti dopočtu do zákonného minima 13 350 Kč.
Se starobním důchodcem je sjednána dohoda o provedení práce na období od 2. 1. do 31. 12. 2019. Z důvodu občasných nemocí činil příjem v měsíci červenci 10 890 Kč, v ostatních měsících roku 2019 nepřevýšil 10 000 Kč. Pojištěnec změnil k datu 1. 7. 2019 zdravotní pojišťovnu.
Při řešení tohoto případu je postup zaměstnavatele následující:
- osoba bude jako zaměstnanec přihlášena pouze na období měsíce července s použitím kódů „P“ k 1. 7. a „O“ k 31. 7.,
- zaměstnavatel odvede za červenec pojistné ze skutečné výše příjmu,
- pojistné v částce 1 471 Kč bude odvedeno ve prospěch té zdravotní pojišťovny, ke které pojištěnec k datu 1. 7. 2019 přestoupil.
V ostatních měsících roku takto zaměstnané osobě problém ve zdravotním pojištění nevznikne, jelikož patří mezi osoby, za které platí pojistné stát.
Odvod pojistného ze skutečné výše příjmu
V některých výše uvedených příkladech jsem vycházel z podmínky, že zaměstnavatel musí u zaměstnance dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, případně jeho poměrnou část. Zákonná úprava, platná ve zdravotním pojištění, však dle ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. vyjmenovává situace, kdy zaměstnavatel nemusí dodržet při odvodu pojistného stanovené minimum, ale odvede pojistné ze skutečné výše zúčtovaného příjmu. Tento postup uplatní zaměstnavatel v případě, kdy zaměstnanec:
- má současně jiné zaměstnání a v součtu příjmů je dosaženo alespoň částky 13 350 Kč (nutno doložit potvrzením o výši příjmu u tohoto jiného zaměstnavatele, zaměstnavatelé si pro daný účel navzájem zdokladují výši příjmu v daném měsíci). Alternativně lze doložit potvrzení o skutečnosti, že jiný zaměstnavatel odvádí za zaměstnance pojistné nejméně z minimálního vyměřovacího základu;
- je současně OSVČ a platí alespoň minimální zálohy (v roce 2019 tedy nejméně částku 2 208 Kč), což zaměstnavateli doloží čestným prohlášením – viz Příklad č. 5;
- patří mezi osoby, na které se nevztahuje ustanovení o povinnosti odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu podle již citovaného § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., kdy se jedná především o osoby, za které je plátcem pojistného stát.
Pokud by byl u některé z výše vyjmenovaných osob její příjem například za měsíc září (případně za jeho část) třeba 6 000 Kč– na základě dohody o pracovní činnosti nebo také pracovní smlouvy, odvedl by zaměstnavatel pojistné v úhrnné částce 810 Kč bez dopočtu do minimálního vyměřovacího základu.
Nemoc u pracovního poměru
V případě pracovní smlouvy se taktéž přihlíží k době trvání nemoci zaměstnance, která snižuje minimální vyměřovací základ na poměrnou část. Avšak na rozdíl od podmínek platných u dohod se z titulu pracovní smlouvy zaměstnaná (a celý kalendářní měsíc nemocná) osoba vždy započítává do celkového počtu zaměstnanců, uváděných na měsíčně předkládaném Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele.