Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr představují již dlouhá léta poměrně intenzivně využívaný pracovněprávní institut, jakkoli je v ustanovení § 74 odst. 1 zákoníku práce stanoveno, že plnění svých úkolů má zaměstnavatel zajišťovat především prostřednictvím zaměstnanců v pracovním poměru.
Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr tedy představují svým charakterem (nejen ve zdravotním pojištění) značně specifickou problematiku. Ve zdravotním pojištění existuje na straně jedné návaznost na právní úpravu nemocenského pojištění, a to výší částek rozhodných u vybraných skupin zaměstnanců pro účast na pojištění, na straně druhé má samostatnou právní úpravu týkající se například plnění oznamovací povinnosti, a to v § 8 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Od 1. 1. 2015 se ve zdravotním pojištění sčítají příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele. Naopak, v rámci rozhodného období kalendářního měsíce nelze pro účel vzniku zaměstnání a návazně dodržení minimálního vyměřovacího základu sečíst u jednoho zaměstnavatele například příjem z dohody o pracovní činnosti nižší než 3 000 Kč (tato rozhodná částka platí pro roky 2019 i 2020) s příjmem z dohody o provedení práce nepřevyšujícím 10 000 Kč.
Pro vznik účasti na zdravotním pojištění rozhoduje výhradně výše zúčtovaného příjmu, přičemž není rozhodující, zda zaměstnání trvá celý kalendářní měsíc, část kalendářního měsíce nebo dokonce jen jeden den. V roce 2020 zaměstnání v kalendářním měsíci vzniká, pokud u jednoho zaměstnavatele příjem:
- u dohody o provedení práce (jedné či více) převyšuje 10 000 Kč,
- u dohody o pracovní činnosti (jedné či více) činí alespoň 3 000 Kč.
Částka 3 000 Kč, platná i pro rok 2020, vychází z průměrné mzdy pro tento rok ve výši 34 835 Kč (viz nařízení vlády ČR č. 260/2019 Sb.).
V následujícím textu si blíže rozebereme vybrané situace, se kterými se u těchto dohod mohou zaměstnavatelé setkat na přelomu let 2019/2020.
I. Dohody o pracovní činnosti
Zaměstnanec, poživatel důchodu, pracoval v roce 2019 u dvou zaměstnavatelů, u každého z nich na dohodu o pracovní činnosti. U jednoho zaměstnavatele činil příjem 12 000 Kč, u druhého 8 000 Kč. U zaměstnavatele s nižším příjmem byla dohoda ukončena k datu 31. 12. 2019.
Protože pro zaměstnanou osobu neplatí ustanovení o minimálním vyměřovacím základu, odváděl každý zaměstnavatel v roce 2019 pojistné ze skutečné výše příjmu.
Jiná situace by ale nastala, kdyby musel být u zaměstnance (a u zaměstnavatele jako plátce pojistného) dodržen minimální vyměřovací základ. Do konce roku 2019 nemusel žádný ze zaměstnavatelů provádět dopočet, neboť v úhrnu dosažených příjmů byla částka minima 13 350 Kč překročena. Aby mohl každý ze zaměstnavatelů odvádět pojistné ze skutečné výše příjmu, museli si zaměstnavatelé výši příjmu navzájem dokladovat.
Ukončení jedné z dohod by postavilo druhého zaměstnavatele od ledna 2020 před povinnost zabezpečit odvod pojistného z minimálního vyměřovacího základu 14 600 Kč, což by představovalo potřebu provedení dopočtu a doplatku pojistného podle § 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
Dohoda o pracovní činnosti s měsíčním příjmem kolem 14 000 Kč byla ukončena k 31. 12. 2019, do měsíce ledna 2020 byla bývalému zaměstnanci zúčtována odměna 2 000 Kč. Podléhá tato odměna platbě pojistného, když je zaměstnanec již odhlášen?
Právní úprava platná ve zdravotním pojištění určuje v § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb. podmínky, za kterých se zúčtovaný příjem (plnění) zahrnuje do vyměřovacího základu zaměstnance pro placení pojistného. Následující ustanovení § 3 odst. 2 tohoto zákona naopak taxativním výčtem vyjmenovává příjmy, které se do vyměřovacího základu zaměstnance nezahrnují, resp. o které se vyměřovací základ snižuje. V této souvislosti se do vyměřovacího základu začleňují i příjmy zúčtované zaměstnanci po skončení zaměstnání. Tato problematika je upravena v § 3 odst. 3 citovaného zákona, kde je uvedeno, že pro stanovení vyměřovacího základu zaměstnance, kterému byly zúčtovány příjmy po skončení zaměstnání, se použijí odstavce 1 a 2 obdobně.
V daném případě se zúčtovaná odměna posuzuje jako příjem zúčtovaný bývalému zaměstnanci po skončení zaměstnání (které založilo účast na zdravotním pojištění), z tohoto důvodu podléhá povinnosti placení pojistného na zdravotní pojištění.
Protože osoba již není zaměstnancem, nevzniká bývalému zaměstnavateli na základě této skutečnosti povinnost přihlašovat v lednu bývalého zaměstnance u zdravotní pojišťovny a ani započítávat tuto osobu v daném měsíci do počtu zaměstnanců v měsíčně předkládaném Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele.
V takovém případě by si měl zaměstnavatel dát pozor na možnou změnu zdravotní pojišťovny a ověřit si, zda u bývalého zaměstnance ke změně zdravotní pojišťovny k datu 1. 1. 2020 nedošlo. Platí, že pojistné se odvádí ve prospěch té zdravotní pojišťovny, u které je osoba pojištěna v měsíci, do kterého je příjem zúčtován.
S poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně byla na období 2. 1. 2019 – 31. 12. 2019 uzavřena dohoda o pracovní činnosti s měsíčním příjmem maximálně 2 999 Kč. Tato dohoda byla obnovena k datu 1. 1. 2020 s příjmem 3 200 Kč, do práce nastoupil tento poživatel důchodu dne 2. 1. 2020.
Výší příjmu v roce 2019 nezaložila tato dohoda účast na zdravotním pojištění, proto se zaměstnavatel touto situací z pohledu zdravotního pojištění nemusel zabývat. Jelikož však částka 3 200 Kč, dohodnutá od 1. 1. 2020, již účast na zdravotním pojištění zakládá, musí zaměstnavatel:
- v zákonné osmidenní lhůtě přihlásit zaměstnance u jeho zdravotní pojišťovny kódem „P“ ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody začal vykonávat sjednanou práci, tedy k 2. 1. 2020,
- odvádět pojistné ze skutečné výše příjmu.
Kdyby v měsíci lednu nebylo, například z důvodu nemoci, dosaženo částky vyměřovacího základu alespoň 3 000 Kč, provedl by zaměstnavatel storno této přihlášky kódem „O“ k datu 2. 1. 2020 (skutečnost, že se jedná o storno přihlášky zaměstnace bych doporučil uvést i na zasílaném formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele) a zaměstnance by přihlásil 1. dnem toho kalendářního měsíce, ve kterém příjem dosáhne alespoň 3 000 Kč. V průběhu trvání dohody v roce 2020 by zaměstnavatel zaměstnance odhlásil na příslušný kalendářní měsíc i tehdy, kdyby příjem poklesl pod „rozhodnou“ částku 3 000 Kč. Je sice pravdou, že neodhlášením by zaměstnanci nevznikl problém v souvislosti se zabezpečením jeho pojistného vztahu, nicméně zaměstnavatel by tímto postupem porušil oznamovací povinnost.
Pojištěnec, student vysoké školy, ukončil zaměstnání na základě dohody o pracovní činnosti k 31. 12. 2019. Současně však již delší dobu podniká. Při souběhu se zaměstnáním nebylo jeho povinností platit zálohy a pojistné vždy doplatil jednorázově do osmi dnů po podání Přehledu. Změnila se nějak skončením zaměstnání situace OSVČ? Je povinností placení záloh?
OSVČ není povinna platit zálohy v případě, kdy je zároveň zaměstnancem a své zdravotní pojišťovně prohlásí, že samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem jejích příjmů. V těchto případech se pojistné uhradí do 8 dnů po podání Přehledu o příjmech a výdajích za uplynulý kalendářní rok. Jiným důvodem, kdy OSVČ není povinna platit zálohy, je skutečnost, že byla po dobu celého kalendářního měsíce uznána neschopnou práce, nebo jí byla nařízena karanténa podle zvláštních právních předpisů.
Podnikající osoby, za které je zároveň po celý kalendářní měsíc či rok plátcem pojistného stát (a nejsou zaměstnány), musejí zálohy platit. Výhoda těchto osob spočívá ve skutečnosti, že se na ně nevztahuje minimální vyměřovací základ. V podávaném Přehledu takový podnikatel vyznačí, ve kterých měsících mu nebyl stanoven minimální vyměřovací základ a z jakého důvodu (v tomto případě s použitím varianty „plátcem pojistného byl i stát“). Zálohy se platí ve výši vypočtené na základě skutečných příjmů po odpočtu výdajů. Pojistné se pak zaplatí formou případného doplatku po podání Přehledu včetně stanovení záloh pro další období – zálohy se platí tehdy, pokud je v předcházejícím roce dosaženo kladného výsledku podnikatelské činnosti. Zálohy na pojistné neplatí „státní pojištěnci“ pouze v kalendářním roce, ve kterém svoji podnikatelskou činnost zahajují, anebo tehdy, pokud jsou za předcházející kalendářní rok „v minusu“. Při placení záloh může být výsledkem podnikatelské činnosti i přeplatek na pojistném.
Od ledna 2020 je povinností studenta zálohy platit, a to ve výši vypočtené v Přehledu za rok 2018. I kdyby zálohy představovaly velmi nízké měsíční částky, musí je OSVČ platit. K další změně výše zálohy pak dojde od měsíce podání Přehledu v roce 2020 (za rok 2019).
II. Dohody o provedení práce
Dohoda o provedení práce, uzavřená od 1. 6. 2019, končí k datu 31. 12. 2019. Příjem v měsících červnu až listopadu se pohyboval v rozpětí od 10 200 Kč do 12 000 Kč. Jedná se o jediné zaměstnání pojištěnce, u kterého musí být při odvodu pojistného dodržen minimální vyměřovací základ. V měsíci prosinci příjem poklesl na 9 600 Kč. Dne 2. 1. 2020 začal pojištěnec podnikat jako OSVČ a od 10. 1. 2020 uzavřel s jiným zaměstnavatelem dohodu o provedení práce s tím, že zúčtovaný příjem nepřevýší v žádném měsíci roku 2020 částku 10 000 Kč.
V období červen až listopad 2019 prováděl zaměstnavatel dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu 13 350 Kč proto, že zaměstnání trvalo celý kalendářní měsíc.
Jelikož vyměřovací základ zaměstnance nepřevýšil za měsíc prosinec 10 000 Kč, odhlásí zaměstnavatel zaměstnance u jeho zdravotní pojšťovny k datu 30. 11. 2019. Pro pojištěnce tato skutečnost znamená, že v měsíci prosinci 2019 nemá ve zdravotním pojištění řešen tímto zaměstnáním svůj pojistný vztah. Pokud v měsíci prosinci nebude
- mít jiné zaměstnání zakládající účast na zdravotním pojištění,
- podnikat jako OSVČ,
- registrován u zdravotní pojišťovny v některé ze „státních kategorií“,
přihlásí se na tento měsíc jako osoba bez zdanitelných příjmů a zaplatí pojistné 1 803 Kč.
Zahájením podnikání si od ledna 2020 vyřeší své zdravotní pojištění, z uzavřené dohody o provedení práce při příjmu nepřevyšujícím 10 000 Kč žádné povinnosti ve zdravotním pojištění nevznikají.
Dohoda o provedení práce byla sjednána na období od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2019 s měsíčním příjmem 9 000 Kč. Do měsíce ledna 2020 byla na základě této dohody zúčtována odměna 5 000 Kč.
Příjem 9 000 Kč nezakládal v roce 2019 účast na zdravotním pojištění, zaměstnavatel tohoto zaměstnance u zdravotní pojišťovny nepřihlašoval a pojistné se z dosaženého příjmu neodvádělo.
U takových příjmů z dohod platí, že odměna zúčtovaná zaměstnanci po skončení zaměstnání, které nezaložilo účast na zdravotním pojištění, se posuzuje společně s příjmem v kalendářním měsíci, ve kterém tato dohoda skončila. A jelikož takových úhrn příjmů činí 14 000 Kč, je postup zaměstnavatele následující:
- v posledním kalendářním měsíci trvání této dohody vzniklo zaměstnání, proto musí být osoba jako zaměstnanec na tento měsíc přihlášena u zdravotní pojišťovny s použitím kódů „P“ k datu 1. 12. 2019 a „O“ k datu 31. 12. 2019,
- musí podat za měsíc prosinec opravný Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele, na kterém však bude pouze navýšen počet zaměstnanců (o jednoho),
- za měsíc leden 2020 musí odvést pojistné z částky vyměřovacího základu 14 000 Kč ve výši 1 890 Kč. Úhradu je zapotřebí provést v rámci hromadné platby nejpozději do 20. 2. 2020, a to již připsáním platby na příslušný účet zdravotní pojišťovny.
Vzhledem k tomu, že 1. leden 2020 je datem, ke kterému mohli pojištěnci standardní cestou změnit zdravotní pojišťovnu, upozorňuji zaměstnavatele, aby této okolnosti vždy věnovali zvýšenou pozornost (podotýkám, že zdravotní pojišťovnu lze změnit i k 1. 7. kalendářního roku, ovšem jednou za dvanáct měsíců). Kdyby zaměstnanec skutečně změnil k uvedenému datu zdravotní pojišťovnu, provedl by zaměstnavatel odvod částky pojistného ve výši 1 890 Kč ve prospěch té zdravotní pojišťovny, ke které zaměstnanec k 1. 1. 2020 přestoupil.
Zaměstnanec pracoval u zaměstnavatele po celý rok 2019 na základě pracovní smlouvy (jako „hlavní“ činnost) a zároveň na dohodu o provedení práce, kde jeho příjem nikdy nepřevýšil 10 000 Kč. Za leden 2020 však byl na tuto dohodu zúčtován příjem 11 000 Kč, přičemž je reálný předpoklad, že i v některém z dalších měsíců roku 2020 může tento příjem činit více než 10 000 Kč.
Protože příjem na dohodu o provedení práce nepřevýšil v žádném z kalendářních měsíců roku 2019 částku 10 000 Kč, neodvádělo se z něj pojistné, resp. tento příjem se nepřičítal k příjmu dosaženému na základě pracovní smlouvy.
V tomto směru se však situace počínaje odvodem pojistného za měsíc leden 2020 mění, kdy se k příjmu na základě pracovní smlouvy připočte i částka 11 000 Kč, dosažená na dohodu o provedení práce. V dalších měsících roku 2020 se bude takto připočítávat k příjmu z pracovní smlouvy i příjem na dohodu o provedení práce tehdy, pokud přesáhne 10 000 Kč.
Zaměstnavatel není povinen činit žádné kroky v souvislosti s plněním oznamovací povinnosti, protože zaměstnanec je dlouhodobě přihlášen na základě pracovní smlouvy neboli pro účel plnění oznamovací povinnosti nehraje roli výše příjmu z dohody o provedení práce. Zaměstnanec by byl odhlášen v tom kalendářním měsíci, ve kterém by ukončil zaměstnání na základě pracovní smlouvy, přičemž by současně příjem na dohodu o provedení práce nepřevýšil 10 000 Kč.
Dohoda o provedení práce skončila ke dni 20. 12. 2019, příjem zaměstnance v měsíci prosinci činil 9 000 Kč a v žádném z měsíců roku 2019 nepřevýšil 10 000 Kč. Na základě této skutečnosti nebyla tato osoba jako zaměstnanec u zdravotní pojišťovny přihlášena, přičemž za měsíce leden–prosinec 2019 si měsíčně platila pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů v částce 1 803 Kč. Na období 27. 12. 2019 – 31. 12. 2019 uzavřel pojištěnec s jiným zaměstnavatelem dohodu o provedení práce s příjmem 10 400 Kč.
Příjem zúčtovaný v průběhu roku 2019 nezaložil v žádném z měsíců tohoto roku účast na zdravotním pojištění, proto osoba nebyla jako zaměstnanec přihlášena a z dosaženého příjmu nebylo odváděno pojistné.
Situaci změnila pětidenní dohoda o provedení práce, uzavřená v prosinci s jiným zaměstnavatelem. Protože příjem převýšil částku 10 000 Kč, je postup dotčených subjektů následující.
Zaměstnavatel přihlásí a odhlásí osobu jako zaměstnance prostřednictvím kódů „P“ k 27. 12. a „O“ k 31. 12. a odvede pojistné z vyměřovacího základu 10 400 Kč. Výší příjmu je dodržena (výrazně překročena) poměrná část minima za 5 kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci prosinci.
Pokud si pojištěnec již zaplatil za měsíc prosinec 2019 pojistné jako samoplátce, požádá zdravotní pojišťovnu – s patřičným vysvětlením – o vrácení úhrady 1 803 Kč. Nicméně, kdyby předpokládal, že může být i v některém z dalších kalendářních měsíců osobou bez zdanitelných příjmů, pak o vrácení této platby nemusí žádat.
Pravidelný měsíční příjem zaměstnance pracujícího na zkrácený pracovní úvazek na základě pracovní smlouvy činí 8 000 Kč. Zaměstnavatel však současně (průběžně) disponuje doklady, že jiný zaměstnavatel odvádí za zaměstnance pojistné z dohody o provedení práce, kde se příjem zaměstnance pohybuje v rozpětí od 10 500 Kč do 12 000 Kč. Tato dohoda je ukončena k datu 31. 12. 2019.
Za této situace je do konce roku 2019 vyměřovacím základem zaměstnance pracujícího na základě pracovní smlouvy částka 8 000 Kč. Pojistné se do minima 13 350 Kč nedopočítává, protože v součtu obou příjmů je zákonné minimum dodrženo (překročeno). Pro účel kontroly ze zdravotní pojišťovny si zaměstnavatelé v jednotlivých měsících navzájem dokladují výši příjmu a k dopočtu do minima tak není u žádného zaměstnavatele důvod.
Ukončení dohody o provedení práce však zaměstnavatel (nebo i zaměstnanec) musí druhému zaměstnavateli oznámit, aby tento mohl od ledna 2020 provádět dopočet a doplatek pojistného do zákonného minima. V takovém případě doporučuji zaměstnavatelům obezřetný přístup, obzvláště pak na konci roku, kdy se dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr obnovují, resp. neobnovují.
Příjem na dohodu o provedení práce se v jednotlivých měsících roku 2019 pohyboval v rozpětí od 8 000 Kč do 10 000 Kč. Tento pracovněprávní vztah byl od ledna 2020 změněn na dohodu o pracovní činnosti s příjmem kolem 10 000 Kč. Dohoda byla sjednána od 1. 1. 2020, zaměstnanec začal na základě této dohody pracovat dne 2. 1. 2020.
Příjem zúčtovaný na základě dohody o provedení práce nezakládal v roce 2019 povinnost placení pojistného, neboť výší dosaženého příjmu nevzniklo ve zdravotním pojištění zaměstnání (osoba se nestala zaměstnancem). Pojištěnec si tak musel řešit svůj pojistný vztah jiným způsobem, třeba placením pojistného jako osoba bez zdanitelných příjmů.
Co se týká dohody o pracovní činnosti, pak platí, že zaměstnavatel přihlásí zaměstnance u zdravotní pojišťovny ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody začal vykonávat sjednanou práci, tedy k 2. 1. 2020. Zaměstnavatel řeší odvod pojistného ve vazbě na minimální vyměřovací základ, v měsíci lednu musí být dodržena poměrná část minima za 30 kalednářních dnů trvání zaměstnání ve výši 14 129,03 Kč [(30 : 31) x 14 600].
Závěr
U pracovní smlouvy se odvádí pojistné z jakékoli výše zúčtovaného příjmu, případně i s přihlédnutím k povinnosti zaměstnavatele zabezpečit odvod pojistného nejméně z minimálního vyměřovacího základu. Zákonné minimum musí být dodrženo také u dohod, ovšem za podmínky, že je výší příjmu dosaženo částky zakládající povinnost placení pojistného.
Ze skutečné výše příjmu odvádí zaměstnavatel pojistné jen v případě osob nebo situací vyjmenovaných v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., avšak u dohod pouze za podmínky, že od 1. 1. 2020 příjem na dohodu o pracovní činnosti činí alespoň 3 000 Kč a u dohody o provedení práce převyšuje 10 000 Kč. Také platí, že se v rámci rozhodného období kalednářního měsíce sčítají příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u téhož zaměstnavatele.