Ing. Antonín Daněk

Vyplácíme zaměstnancům odměny za pracovní a životní výročí. V případě, že tuto odměnu vyplatíme zaměstnankyni, která je na rodičovské dovolené, můžeme jí považovat v měsíci, ve kterém vyplatíme odměnu stále za osobu, za kterou platí pojistné stát? Nebo musíme zadat ZP z dosaženého příjmu?

Zaměstnavatel je povinen potvrzovat zaměstnanci jeho sdělení ve věci příslušnosti ke zdravotní pojišťovně. Právní úprava zdravotního pojištění vymezuje i plnění zúčtované bývalému zaměstnanci, tedy po skončení zaměstnání, které nepodléhá odvodu pojistného na zdravotní pojištění. A proč je pro zaměstnavatele výhodné neprodleně uhradit zdravotní pojišťovnou evidovaný dluh na pojistném? Komentář k výše uvedenému se dozvíte v následujícím textu.

Problémovou oblastí zdravotního pojištění jsou nepochybně souběžné příjmy, kdy musí zaměstnavatel správně vyhodnotit charakter sjednaných pracovněprávních vztahů a rovněž výši zúčtovaného příjmu. Současně přihlíží k tomu, zda musí nebo naopak nemusí dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, případně jeho poměrnou část. Situace, ve kterých zaměstnavatel povinné minimum dodržet nemusí, naleznete v dalším textu.

Ve zdravotním pojištění se v některých situacích odvíjí placení pojistného a plnění souvisejících zákonných povinností zaměstnavatelem od výše zúčtovaného příjmu zaměstnance, například u dohod o provedení práce nebo u dohod o pracovní činnosti. V ustanovení § 3a odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, je definován termín „průměrná mzda“. Jaký je s účinností od 1. 1. 2025 praktický dopad aplikace tohoto ustanovení do postupů a placení pojistného ve zdravotním pojištění?

Řádné placení pojistného za zaměstnance je základní povinností zaměstnavatele ve zdravotním pojištění. Přihlášením osoby jako zaměstnance dává zaměstnavatel zdravotní pojišťovně na vědomí, že se za ni stává od určitého data plátcem pojistného. Zaměstnáním, ze kterého zaměstnavatel odvádí pojistné, má dotyčná osoba vyřešen v daném kalendářním měsíci svůj pojistný vztah, i když zaměstnání trvá jen po část měsíce. Jednou z důležitých povinností zaměstnavatelů ve zdravotním pojištění je plnění oznamovací povinnosti spočívající ve sdělování rozhodných skutečností bezprostředně souvisejících se zaměstnanci. V tomto směru musejí zaměstnavatelé věnovat zvýšenou pozornost zejména oznamování nástupu zaměstnance do zaměstnání včetně ukončení zaměstnání a také sdělování skutečností rozhodných pro platbu pojistného státem. Pokud zaměstnanec zaměstnavateli oznámí a dokladuje počátek nebo konec „státní kategorie“, pak je zaměstnavatel povinen dál postoupit tuto informaci zaměstnancově zdravotní pojišťovně. Za porušení této zákonné povinnosti může zdravotní pojišťovna uložit zaměstnavateli pokutu až do výše 200 000 Kč, neboť neoznámením této skutečnosti přichází zdravotní pojišťovna o měsíční platbu pojistného za každého „státního pojištěnce“, což je v roce 2024 částka 2 085 Kč. Jestliže však zaměstnanec tuto důležitou skutečnost zaměstnavateli neoznámí, pak je jeho povinností sdělit ji zdravotní pojišťovně osobně, jinak se vystavuje nebezpečí uložení pokuty jemu jako fyzické osobě až 10 000 Kč.

V důsledku čilého pohybu pracovních sil mezi oběma státy mohou být slovenští občané zaměstnanci českého zaměstnavatele, mohou v ČR podnikat, anebo slovenský zaměstnavatel může vyslat svého zaměstnance do České republiky. Občan Slovenska může také vykazovat příjmy v obou státech, případně lze takzvaně pendlovat. Jak je to v jednotlivých situacích s nárokem osob ze Slovenska na zdravotní péči v České republice?

Minimální mzda jako důležitý parametr zdravotního pojištění určuje v souvislosti s placením pojistného zaměstnavatelem minimální vyměřovací základ zaměstnance, resp. jeho poměrnou část, a mimoto ještě stanovuje vyměřovací základ pro placení pojistného osobami bez zdanitelných příjmů. Jak má správně zaměstnavatel postupovat při řešení specifických situací, kterými jsou například trvání zaměstnání pouze jeden den v kalendářním měsíci, dovršení věku 26 let u zaměstnaného studenta, vykázaná neomluvená absence bez faktického výkonu práce nebo nástup osoby do funkce s tím, že první odměna bude zúčtována až za několik měsíců?

Vzhledem k tomu, že v ustanovení § 5 písm. a) v bodech 3 a 5 zákona č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, je deklarována, v podstatě jako jediná přetrvávající, návaznost zdravotního pojištění na nemocenské pojištění, ovlivňují změny v oblasti nemocenského pojištění i postupy ve zdravotním pojištění. Zákonem č. 349/2023 Sb. se měly od 1. 7. 2024 sčítat příjmy z více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele a u více zaměstnavatelů, kdy pro každou situaci byla stanovena rozhodná částka příjmu neboli limit, od kterého se mělo odvádět sociální pojištění. Tento právní stav změnilo přijetí zákona č. 163/2024 Sb. Jak se tato změna projeví v postupech zaměstnavatele ve zdravotním pojištění po datu 1. 7. 2024?

Zaměstnavatel je plátcem pojistného za zaměstnance, zaměstnanci tedy platí pojistné na zdravotní pojištění prostřednictvím svého zaměstnavatele. Na rozdíl od dvou tzv. samopláteckých skupin plátců, kterými jsou osoby samostatně výdělečně činné a osoby bez zdanitelných příjmů, se zaměstnanci nemusejí starat o placení pojistného, neboť příslušnou částku jimi placenou, tj. jednu třetinu z celkové platby pojistného hrazené zaměstnavatelem, odvádí zaměstnavatel – hromadný plátce pojistného. Zaměstnanec však oznamuje svému zaměstnavateli změnu zdravotní pojišťovny v době trvání zaměstnání a také zařazení (do) a vyřazení (ze) „státní kategorie“.

Výdělečná činnost studentů, tedy zaměstnání nebo samostatná výdělečná činnost, má v oblasti zdravotního pojištění četná specifika zejména s ohledem na skutečnost, že tyto pojištěnce řadíme mezi osoby, za které platí pojistné stát. Mimoto se odlišně postupuje v situacích, kdy student ukončí studium na střední nebo vysoké škole a (ne)začne být výdělečně činný. Je rovněž častou skutečností, že studenty využívají zaměstnavatelé (v období letních prázdnin i mimo ně) k zajištění dočasné či přechodné potřeby provedení určitých prací. Proberme si proto nejdůležitější obecné principy platné u studentů ve zdravotním pojištění při řešení jejich zdravotního pojištění a dále v souvislosti s výkonem výdělečné činnosti.

V rámci výkonu své kontrolní činnosti se zdravotní pojišťovny zaměřují zejména na to, zda zaměstnavatelé i podnikatelská sféra řádně plní povinnosti vyplývající ze znění základních právních norem, platných ve zdravotním pojištění, kterými jsou: * zákon č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb. “), * zákon č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon č. 48/1997 Sb. “) ů.

Není zcela běžné, když zaměstnanec nastoupí do práce, odpracuje jeden den nebo několik dnů a do zaměstnání již více nepřijde, se zaměstnavatelem nekomunikuje. Zaměstnavatel tak musí (nejen z pohledu zdravotního pojištění) řešit složitou situaci, kdy je fakticky nucen vykazovat následně u zaměstnance neomluvenou absenci.

Zásadní povinností OSVČ ve zdravotním pojištění je placení záloh na pojistné, není-li OSVČ od placení těchto záloh zákonem osvobozena. Výše zálohy se odvíjí od výsledků podnikatelské činnosti (daňového základu) v předcházejícím kalendářním roce, přičemž je pro OSVČ stanovena minimální záloha. Pokud podnikatel zálohy neplatí, nebo je platí opožděně, případně v nižší částce, než jak je stanovena zákonem, nárokuje zdravotní pojišťovna dlužné pojistné včetně penále.

OSVČ pečuje o dvě děti do 15 let. Děti mají režim domácí výuky. OSVČ má na zdravotní pojišťovně nahlášenou hlavní činnost. Nyní se dočetla, že při péči o dvě děti do 15 let by měla mít činnost vedlejší nebo nemusela mít dodržen minimální vyměřovací základ, je toto pravda? Pokud ano, lze podat na pojišťovnu česné prohlášení na péči o děti i s tím, že na prohlášení uvede datum od zpětně i několik let a potom podat opravné přehledy OSVČ? Pokud ano, jak dlouho lze toto zpětně provést?

Otcovská poporodní péče nebyla před 1. 12. 2022 promítnuta do zákoníku práce jako překážka v práci. Zaměstnanec čerpající nemocenskou dávku otcovskou poporodní péči musí mít důvod k uvolnění z práce v souladu se zákoníkem práce . Nejčastějším a doporučovaným důvodem k uvolnění z práce byla rodičovská dovolená. Proto se nejčastěji současně s otcovskou čerpala i rodičovská dovolená. Zaměstnavatelé tak hlásili na zdravotní pojišťovnu kódy „M“ a „U“. Od 1. prosince 2022 již to není nutné, protože zaměstnanec čerpá překážku v práci v souladu s § 195a zákoníku práce .

Jednou z důležitých povinností OSVČ ve zdravotním pojištění je pravidelně platit zálohy na pojistné, není-li OSVČ od této povinnosti zákonem osvobozena. V rámci výkonu samostatné výdělečné činnosti představuje určité specifikum forma spolupráce. Jaké podmínky platí v případě takové spolupráce jednak z pohledu zákona o daních z příjmů , jednak v přímé návaznosti na postupy OSVČ ve zdravotním pojištění? Pro účely veřejného zdravotního pojištění je osobou samostatně výdělečně činnou: 1. osoba vykonávající činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti podle zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „ZDP “), 2. spolupracující osoba osoby podle bodu 1, pokud na ni lze podle ZDP rozdělovat příjmy a výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení. Tato formulace vychází ze zásady, že osobou samostatně výdělečně činnou je ve zdravotním pojištění osoba s příjmy podle ustanovení § 7 ZDP .

Kromě mzdy nebo platu poskytují zaměstnavatelé zaměstnancům benefity a plnění různé povahy anebo nastávají situace, které je zapotřebí fundovaně vyhodnotit. Z tohoto důvodu je zásadní povinností zaměstnavatele ve zdravotním pojištění správně stanovit vyměřovací základ zaměstnance. Pokud mzdová/mzdový účetní nepostupuje v souladu s právní úpravou zdravotního pojištění, která je v některých případech dlouhodobě navázána na související právní předpisy, vznikne u zaměstnavatele dluh na pojistném včetně penále, opačnou alternativou je existence přeplatku na pojistném. Obojí je chybou vyžadující sjednání nápravy formou opravy tehdy, není-li hodnota pohledávky nebo závazku plátce či zdravotní pojišťovny promlčena. V dalším textu si přiblížíme postupy zaměstnavatele při řešení různých situací v právních podmínkách roku 2024.

Minimální mzda jako minimální vyměřovací základ zaměstnance se v průběhu uplynulých let průběžně zvyšovala, naposledy k 1. 1. 2024 na částku 18 900 Kč. Dodáváme, že minimum platí i pro osoby samostatně výdělečně činné, toto však není navázáno na minimální mzdu. Při odvodu pojistného musí zaměstnavatel přihlédnout k tomu, zda je zapotřebí dodržet minimální vyměřovací základ nebo může být povinné minimum sníženo na poměrnou část. Minimální mzda je důležitá v případech nepřítomnosti zaměstnance v zaměstnání nebo při sjednání tzv. nekolidujícího zaměstnání. Mimoto však právní úprava zdravotního pojištění vyjmenovává osoby, u kterých nemusí zaměstnavatel zákonné minimum dodržet.

Při výpočtu odvodu zdravotního pojištění dodržujeme u zaměstnance dopočet zdravotního pojištění do minima. Nyní nám zaměstnanec opožděně doložil skutečnost, že spadá do kategorie, za kterou odvádí pojistné stát a částka zdravotního pojištění se odvádí ze skutečně dosaženého příjmu. Jsme povinni zaměstnanci vrátit dopočet za měsíce, ve kterých byl příjem nižší než minimální vyměřovací základ? Pokud ano, kolik let zpátky se na nás tato povinnost vztahuje? Děkuji.

Zastupitelstvo města schválilo na svém zasedání odměnu komisím při konání referenda ve výši 2200 Kč a 2100 Kč. Podléhá tato odměna odvodu zdravotního pojištění a máme členy přihlásit zdravotní pojišťovně ? Nejde o dohodu o provedení práce ani dohodu o pracovní činnosti. Referendum se koná samostatně mimo volby.