V souvislosti s nedostatkem pracovních sil na trhu práce zaměstnavatelé stále více využívají i mladistvé zaměstnance. Jaké podmínky platí při zaměstnávání těchto osob jak z hlediska některých aspektů pracovního práva, tak ve zdravotním pojištění?
Práce fyzických osob ve věku do 15 let nebo starších 15 let do skončení povinné školní docházky je zakázána. Tyto osoby mohou vykonávat jen uměleckou, kulturní, reklamní nebo sportovní činnost za podmínek stanovených zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Zaměstnavatelé smějí zaměstnávat mladistvé zaměstnance pouze pracemi, které jsou přiměřené jejich fyzickému a rozumovému rozvoji, a poskytují jim při práci zvýšenou péči. Ustanovení § 246 zákoníku práce pak vyjmenovává práce, které jsou mladistvým zakázány.
Pokud zaměstnavatel uzavře s mladistvým pracovněprávní vztah a zúčtovaný příjem svojí výší nebo povahou zakládá povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění, pak zaměstnavatel přihlašuje osobu jako zaměstnance u zdravotní pojišťovny a odvádí pojistné podle zákona.
Co se týká přihlášení takového zaměstnance, pokud se mladistvý soustavně připravuje na budoucí povolání, použije zaměstnavatel ke dni nástupu do zaměstnání kromě kódu „P“ i kód „G“, kterým oznámí, že za zaměstnance je současně plátcem pojistného stát. Při skončení zaměstnání použije kód „O“. Vyměřovacím základem je dle § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, úhrn příjmů ze závislé činnosti, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP), mimo příjmů jako výjimek stanovených v § 3 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb.
Zákonná výjimka
Dle § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů je pojištěnec plátcem pojistného, pokud je zaměstnancem, kdy se za zaměstnance pro účely zdravotního pojištění považuje fyzická osoba, které plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 ZDP.
Převážná většina mladistvých jsou studenti nebo učni. Pojistné z příjmů zúčtovaných studentům nebo učňům se odvádí, pokud tato povinnost zaměstnavateli vznikne, v podstatě s jedinou výjimkou. Dle § 5 písm. a) bodu 2 zákona č. 48/1997 Sb. jsou touto výjimkou žáci nebo studenti, kteří mají pouze příjmy ze závislé činnosti za práci z praktického výcviku. Činnost těchto osob však musí mít status praktického výcviku. Protože se osoby s těmito příjmy (bez ohledu na jejich výši) nepovažují z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance, pojistné se z nich neplatí. Pokud by však byly této osobě zúčtovány jiné příjmy, zdaňované podle § 6 ZDP, pojistné by se odvádělo.
Minimální vyměřovací základ
Z obecného pohledu platí, že při odvodu pojistného musí být ve zdravotním pojištění dodržen minimální vyměřovací základ, kterým je minimální mzda, což je od 1. 1. 2020 částka 14 600 Kč při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc. Minimální vyměřovací základ:
- se podle § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb. snižuje na poměrnou část podle počtu kalendářních dnů například v případě, kdy zaměstnání netrvá po celý kalendářní měsíc,
- neplatí pro osoby taxativně vyjmenované v § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., kdy mezi těmito osobami jsou i osoby, za které platí pojistné stát, což jsou například osoby soustavně se připravující na budoucí povolání podle zákona o státní sociální podpoře.
Pokud je tedy mladistvý jako student nebo učeň v průběhu studia zaměstnán (například brigádnicky anebo i trvale), je vyměřovacím základem vždy dosažený příjem bez ohledu na zákonné minimum, případnou dobu nemoci nebo trvání pracovněprávního vztahu pouze po část příslušného kalendářního měsíce. Aby mohl zaměstnavatel odvádět pojistné ze skutečné výše příjmu, musí mít k dispozici potvrzení o studiu.
V případě zaměstnání mladistvého zaměstnance obecně nelze uplatnit odpočet od dosaženého příjmu. V tomto směru jsou jedinou výjimkou poživatelé invalidního důchodu, zaměstnaní u zaměstnavatele, který zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců. Při splnění těchto podmínek činí měsíční výše odpočtu v roce 2020 částku 7 903 Kč.
Zaměstnávání na základě dohod
Zaměstnávání mladistvých na základě dohod jdoucích mimo pracovní poměr je v určitých směrech výhodné pro obě strany. Přínos dohod pro zaměstnavatele spočívá především v jejich flexibilitě, tedy v možnosti operativně zapojit zaměstnance k výkonu práce podle potřeb zaměstnavatele. Ve srovnání s pracovním poměrem není zaměstnavatel povinen rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu, takže po dobu trvání dohody může zaměstnanci přidělovat práci podle svých potřeb, což mnohdy bývá pro studenty výhodné. Každou z dohod limituje maximálně přípustný rozsah práce, čímž se také tyto dohody od sebe odlišují.
Ve vazbě na účast zaměstnance na zdravotním pojištění u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr jsou v roce 2020 rozhodnými částkami „započitatelného příjmu“ hodnoty 3 000 Kč, resp. 10 000 Kč, jak je dále uvedeno.
Také platí, že pokud je za zaměstnaného mladistvého zaměstnance plátcem pojistného stát jako za nezaopatřené dítě, je vyměřovacím základem vždy skutečně dosažená výše příjmu a minimální vyměřovací základ zaměstnavatel „neřeší“. Tento postup platí při zaměstnání na základě pracovní smlouvy, u dohody o pracovní činnosti pak při příjmu alespoň 3 000 Kč a u dohody o provedení práce při příjmu převyšujícím 10 000 Kč.
Dohody o pracovní činnosti
Plnění oznamovací povinnosti u dohod o pracovní činnosti (a od 1. 1. 2012 i u dohod o provedení práce) je zakotveno v ustanovení § 8 odst. 2 písm. d) zákona č. 48/1997 Sb., kdy zaměstnavatel přihlašuje zaměstnance u zdravotní pojišťovny dnem, ve kterém poprvé po uzavření některé z dohod začal vykonávat sjednanou práci, a odhlašuje dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla tato dohoda sjednána.
Při zaměstnávání (nejen) mladistvých na základě dohody o pracovní činnosti se zaměstnavatelé nezabývají problematikou placení pojistného tehdy, nedosáhne-li zúčtovaný hrubý příjem zaměstnance částky 3 000 Kč. Naopak, činí-li tento příjem alespoň 3 000 Kč, považuje se tato osoba ve zdravotním pojištění za zaměstnance, kdy zaměstnavatel musí řádně splnit oznamovací povinnost ve smyslu výše uvedeném a odvést pojistné podle zákona.
Dohody o provedení práce
Do konce roku 2016 se zaměstnavatelé nezabývali problematikou minimálního vyměřovacího základu u dohody o provedení práce, popřípadě u více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele. Pokud takový příjem přesáhl 10 000 Kč, byl automaticky dodržen minimální vyměřovací základ. Naopak, při příjmu maximálně 10 000 Kč zaměstnání ve zdravotním pojištění nevzniklo a svůj pojistný vztah (pojištění u zdravotní pojišťovny) si řešil pojištěnec jiným způsobem.
Zvýšením minimální mzdy k 1. 1. 2017 na částku 11 000 Kč se tato situace změnila. Jestliže příjem na dohodu o provedení práce činí více než 10 000 Kč a méně než minimální mzda (pro rok 2020 částka 14 600 Kč), provádí zaměstnavatel příslušný dopočet a doplatek pojistného do zákonného minima při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc. Výjimkou jsou osoby nebo situace vyjmenované v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., kdy toto minimum nemusí být dodrženo, anebo když se minimum snižuje na poměrnou část dle § 3 odst. 9 téže právní normy.
Podmínky platné pro oba typy dohod
V rámci rozhodného období kalendářního měsíce rozhoduje z hlediska účasti zaměstnance na zdravotním pojištění výhradně výše zúčtovaného hrubého příjmu (vyměřovacího základu) bez ohledu na dobu trvání některé z dohod. V této souvislosti podotýkám, že ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání sčítají v kalendářním měsíci příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele. Zdůrazňuji, že pokud se jedná u téhož zaměstnavatele o stejný typ dohody, pak se sčítají všechny příjmy.
Pokud při dohodě uzavřené na delší časové období poklesne v některém kalendářním měsíci příjem u dohody o pracovní činnosti pod 3 000 Kč anebo u dohody o provedení práce nepřevýší 10 000 Kč, musí být osoba jako zaměstnanec na příslušný kalendářní měsíc odhlášena. Pro studenta nebo učně soustavně se připravujícího na budoucí povolání však problém ve zdravotním pojištění nevznikne, neboť svůj pojistný vztah, tedy pojištění u zdravotní pojišťovny, má řešen jako nezaopatřené dítě za podmínek deklarovaných v § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb. ve spojení s § 11 až § 13 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.
Student střední školy brigádnicky pracoval v měsíci lednu 2020 u jednoho zaměstnavatele na dohodu o pracovní činnosti s příjmem 2 900 Kč a v měsíci únoru u jiného zaměstnavatele na dohodu o provedení práce s příjmem 10 000 Kč.
Protože ani jedno zaměstnání nezaložilo výší příjmu účast na zdravotním pojištění, neřeší žádný ze zaměstnavatelů problematiku placení pojistného ani plnění oznamovací povinnosti.
Zaměstnanému studentovi nevznikne v žádném z měsíců ve zdravotním pojištění problém, protože pojistný vztah je průběžně řešen registrací v kategorii osob, za které platí pojistné stát.
Dohoda o pracovní činnosti je se studentem uzavřena na období 1. 2. – 31. 8. 2020 s pravidelným měsíčním příjmem 2 000 Kč. Do září bude dodatečně zúčtována odměna 1 500 Kč.
Jedná se o příjem zúčtovaný na základě dohody o pracovní činnosti po jejím skončení v situaci, kdy tato dohoda výší příjmu nezaložila účast na zdravotním pojištění. Za účelem posouzení vzniku zaměstnání je zapotřebí přihlédnout k příjmu za poslední kalendářní měsíc, ve kterém byla činnost na základě této dohody vykonávána, tj. k srpnu. Úhrn příjmu za srpen a dodatečně zúčtovaného příjmu dosáhne částky potřebné pro vznik zaměstnání, což znamená, že v měsíci srpnu zpětně vznikne zaměstnání. Zaměstnavatel dodatečně oznámí zdravotní pojišťovně vznik a zánik zaměstnání (kód „P“ k datu 1. 8. a kód „O“ k datu 31. 8.), v opravném Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele za srpen však pouze navýší počet zaměstnanců. Dodatečně zúčtovaná odměna 1 500 Kč bude společně s částkou 2 000 Kč (zúčtovanou za výkon činnosti na základě dohody o pracovní činnosti konané v srpnu) zahrnuta do úhrnu příjmů za září a prostřednictvím zaměstnavatele bude odvedeno pojistné z částky 3 500 Kč, tj. ve výši 473 Kč.
Pracovní smlouva
Na rozdíl od dohod neexistuje při zaměstnávání na základě pracovní smlouvy žádná hranice z hlediska výše příjmu zakládajícího účast na zdravotním pojištění. To znamená, že pojistné se odvádí například i z příjmu nižšího než 3 000 Kč, u nezaopatřených dětí bez nutnosti dopočítávat pojistné do minimálního vyměřovacího základu zaměstnance.
Závěr
Pokud se však mladistvý soustavně nepřipravuje na budoucí povolání, a tudíž není veden u zdravotní pojišťovny v kategorii osob, za které je plátcem pojistného stát, platí pro zaměstnavatele povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc.