Zaměstnávání formou dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr je zaměstnavateli často využíváno, přičemž i ve zdravotním pojištění se musí přihlížet k okolnostem souvisejícím. Z pohledu zdravotního pojištění je totiž u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr rozhodující především výše příjmu.
Pro vznik účasti na zdravotním pojištění rozhoduje výhradně výše zúčtovaného příjmu, přičemž není rozhodující, zda zaměstnání trvá celý kalendářní měsíc, část kalendářního měsíce nebo dokonce jen jeden den. V roce 2019 zaměstnání v kalendářním měsíci vzniká, pokud u jednoho zaměstnavatele příjem:
- u dohody o provedení práce (jedné či více) převyšuje 10 000 Kč,
- u dohody o pracovní činnosti (jedné či více) činí alespoň 3 000 Kč.
V případě trvající dohody a poklesu příjmu pod příslušnou rozhodnou částku (viz předcházející bod), je zapotřebí osobu jako zaměstnance na příslušný kalendářní měsíc, případně měsíce, odhlásit.
Ve zdravotním pojištění se (od 1. 1. 2015) sčítají příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele. Pokud se jedná u jednoho zaměstnavatele o stejný typ dohody, pak se sčítají příjmy ze všech dohod. V rámci rozhodného období kalendářního měsíce nelze pro účel vzniku zaměstnání sečíst například příjem z dohody o pracovní činnosti (nižší než 3 000 Kč) s příjmem z dohody o provedení práce (nepřevyšujícím 10 000 Kč).
Co se týká přihlašování a odhlašování zaměstnanců, má zdravotní pojištění specifickou právní úpravu zakotvenou v ustanovení § 8 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, u dohod pak v písmeně d) tohoto ustanovení. Zaměstnanec pracující na některou z dohod se přihlašuje u zdravotní pojišťovny ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody začal vykonávat sjednanou práci, a odhlašuje dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla dohoda sjednána.
Pokud u jednoho zaměstnavatele na sebe dohody plynule navazují, pak zaměstnavatel zdravotní pojišťovně nic neoznamuje, neboť pracovněprávní vztah nadále běží, resp. není přerušen - třeba v situaci, kdy jedna dohoda skončí dnem 31. 8. a další dohoda je uzavřena od 1. 9. za podmínek, že:
- zaměstnanec dne 1. 9. skutečně začne pracovat a
- příjem v každém z měsíců srpna i září činí alespoň 3 000 Kč.
Když zaměstnavatel osobu jako zaměstnance na příslušný kalendářní měsíc odhlašuje, měl by v tomto směru informovat i samotného zaměstnance, že po určité období (minimálně jeden celý kalendářní měsíc) nemá řešené své zdravotní pojištění tímto zaměstnáním. Zaměstnanec se neodhlašuje například tehdy, pokud jsou u jednoho zaměstnavatele současně sjednány dva pracovněprávní vztahy, tedy příjem na základě pracovní smlouvy a souběžná dohoda o pracovní činnosti nebo dohoda o provedení práce v situaci, kdy příjem u dohody poklesne pod rozhodnou částku.
Od ledna 2017 se zaměstnavatelé zabývají problematikou minimálního vyměřovacího základu i u dohod o provedení práce, popřípadě u více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele tehdy, pokud příjem, resp. úhrn příjmů, převýší 10 000 Kč.
Postupy zaměstnavatele při zaměstnávání formou dohod trvajících pouze po část kalendářního měsíce si v právních podmínkách roku 2019 předvedeme na následujících příkladech.
Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem dohodu o pracovní činnosti na období od 10. 7. do 24. 7. s hrubým příjmem 8 220 Kč.
Pro povinnost platit pojistné na zdravotní pojištění je v tomto případě rozhodující, že výše příjmu za rozhodné období kalendářního měsíce července dosáhla nejméně částky "započitatelného příjmu" 3 000 Kč, resp. tuto převýšila. Z hlediska výše příjmu není důvod přihlížet ke skutečnosti, že zaměstnání trvalo kratší dobu než celý kalendářní měsíc. Na rozdíl od dalšího příkladu odvede zaměstnavatel pojistné ze skutečné výše příjmu 8 220 Kč, neboť s ohledem na počet kalendářních dnů trvání zaměstnání (15) je překročena výše poměrné části minimálního vyměřovacího základu 6 459,67 Kč [(15 : 31) x 13 350], která musí být při odvodu pojistného dodržena. Současně platí, že v měsíci červenci má tento zaměstnanec jako pojištěnec vyřešen tímto zaměstnáním svůj pojistný vztah.
Pro účel stanovení poměrné části minimálního vyměřovacího základu a příslušné výše pojistného se ve zdravotním pojištění berou v úvahu zásadně kalendářní dny, pracovní dny nemají v tomto směru význam.
Zaměstnanec pracoval na základě dohody o pracovní činnosti od 1. července do 29. července a za odpracované dny mu byl za tento měsíc zúčtován hrubý příjem ve výši 11 600 Kč.
Poměrná část minimálního vyměřovacího základu v návaznosti na počet kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci červenci činí 12 488,70 Kč [(29 : 31) x 13 350]. To znamená, že při sazbě 13,5 % z částky 12 488,70 Kč musí zaměstnavatel zaplatit za zaměstnance pojistné zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn, v částce 1 686 Kč (12 488,70 x 0,135). S ohledem na příjem 11 600 Kč činí výše odvodu pojistného z této hrubé mzdy částku 1 566 Kč. Jedna třetina (522 Kč) bude sražena zaměstnanci z příjmu, zbývající dvě třetiny (1 044 Kč) pak zaplatí zaměstnavatel ze svých prostředků. Za této situace však ještě není zabezpečen odvod pojistného ze zákonného minima, tedy přesněji z poměrné části minimálního vyměřovacího základu (viz výše). Aby zaměstnavatel dodržel zákon, musí provést doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílové částky 888,70 Kč, tj. 120 Kč. Tento doplatek, tedy 120 Kč, platí podle zákona prostřednictvím zaměstnavatele zaměstnanec, na zaměstnavatele by povinnost jeho úhrady přešla pouze za situace, kdyby byl vyměřovací základ nižší z důvodů překážek v práci na straně organizace ve smyslu ustanovení § 207 až 209 zákoníku práce.
Z celkové částky pojistného 1 686 Kč srazí zaměstnavatel zaměstnanci 642 Kč (522 + 120), zaměstnavatel hradí 1 044 Kč.
Zaměstnanec pracoval na dohodu o pracovní činnosti od 3. dubna do 10. září s příjmem převyšujícím v měsících dubnu až srpnu minimální vyměřovací základ. V září však onemocněl a dosažený příjem činil 2 920 Kč.
Zaměstnavatel přihlásí zaměstnance u zdravotní pojišťovny k datu 3. 4. a odvádí pojistné z dosaženého příjmu. Protože v měsíci září nevznikne z titulu výše zúčtovaného příjmu zaměstnání, odhlásí zaměstnavatel zaměstnance u zdravotní pojišťovny ke dni 31. 8., třebaže dohoda skončila až dnem 10. 9. Na základě této situace nemá osoba po skončení zaměstnání řešen ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah, proto musí být v měsíci září (a v měsících následujících) registrována u zdravotní pojišťovny buď jako:
- zaměstnanec v jiném zaměstnání, zakládajícím účast na zdravotním pojištění nebo
- osoba samostatně výdělečně činná s placením alespoň minimálních záloh 2 208 Kč anebo
- osoba, za kterou platí pojistné stát (například uchazeč o zaměstnání).
Není-li splněna ani jedna z těchto tří možností, stává se pojištěnec na měsíc září (případně na další měsíce) osobou bez zdanitelných příjmů s povinností přihlásit se u zdravotní pojišťovny a platit měsíční pojistné v částce 1 803 Kč. Kdyby však zaměstnanec začal v měsíci září pobírat nemocenské dávky (od 15. kalendářního dne trvání nemoci), zdokladoval by tuto skutečnost zdravotní pojišťovně, která by jej od uvedeného data zaevidovala jako příjemce dávek nemocenského pojištění, což je ve zdravotním pojištění kategorie osob, za které platí pojistné stát.
Zaměstnavatel sjednal v měsíci červnu se zaměstnancem (poživatelem důchodu) dvě dohody o pracovní činnosti. První dohoda byla uzavřena na období od 4. 6. do 11. 6. s příjmem 1 950 Kč, druhá pak na období od 21. 6. do 30. 6. s příjmem 2 470 Kč.
S účinností od 1. 1. 2015 se sčítají příjmy z více dohod o pracovní činnosti (a také z více dohod o provedení práce) u jednoho zaměstnavatele. To znamená, že zaměstnavatel:
- dvakrát přihlásí a dvakrát odhlásí zaměstnance a
- odvede pojistné z úhrnu dosažených příjmů, tedy z částky 4 420 Kč. Žádný dopočet se neprovádí, jelikož pro zaměstnance neplatí minimální vyměřovací základ podle § 3 odst. 8 písm. e) zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
Zaměstnanec pracující na dohodu o provedení práce pracoval od 5. 8. do 27. 8., dosažený příjem činil 8 000 Kč. Současně pracoval u jiného zaměstnavatele s příjmem výrazně převyšujícím minimální vyměřovací základ.
Z hlediska výše příjmu není podstatné, že zaměstnání na dohodu o provedení práce netrvalo celý kalendářní měsíc srpen. Tato dohoda účast na zdravotním pojištění nezakládá, a protože jiné zaměstnání řeší pojistný vztah, nemusí se z pohledu zdravotního pojištění ani zaměstnavatel, ani zaměstnanec vzniklou situací (tj. příjmem nepřevyšujícím u dohody o provedení práce 10 000 Kč) zabývat.
Dohoda o provedení práce byla uzavřena od 2. 8. do 28. 8. Zaměstnanec byl nemocen od 12. 8. do 21. 8. a za odpracované dny mu byl zúčtován příjem 14 000 Kč.
Výší příjmu vznikla ve zdravotním pojištění pro zaměstnavatele povinnost přihlásit (a odhlásit) osobu jako zaměstnance. Protože příjem převýšil minimální vyměřovací základ, nemusí zaměstnavatel brát nemoc zaměstnance v úvahu. Kdyby však příjem v důsledku nemoci nepřekročil 10 000 Kč, zaměstnání by nevzniklo a pojistné na zdravotní pojištění by se neodvádělo.
Zaměstnavatel musí být vždy "ve střehu" tehdy, pokud jsou na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti dodatečně (tedy po skončení dohody) zúčtovány nějaké příjmy, což však není předmětem tohoto pojednání.
Zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele na základě pracovní smlouvy a současně s ním byla v měsíci červenci uzavřena od 10. 7. do 30. 7. dohoda o provedení práce s příjmem 10 200 Kč.
V tomto případě zaměstnavatel neplní oznamovací povinnost, neboť zaměstnanec je již přihlášen u zdravotní pojišťovny z titulu sjednané pracovní smlouvy. V měsíci červenci bude odvedeno pojistné z vyměřovacího základu, který bude součtem příjmů zúčtovaných z pracovní smlouvy i dohody o provedení práce.
Zaměstnavatel sjednal se zaměstnancem dohodu o provedení práce na jeden den s příjmem 13 000 Kč.
Uzavře-li zaměstnavatel se zaměstnancem například jednodenní dohodu o provedení práce s příjmem převyšujícím 10 000 Kč, přihlásí osobu jako zaměstnance na tento jediný den (kódem "Q" na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele) a odvede pojistné sazbou 13,5 % z dosaženého příjmu. Z titulu tohoto jednodenního zaměstnání bude mít osoba vyřešený ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah po celý příslušný kalendářní měsíc.
Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem dohodu o provedení práce na část měsíce července s příjmem nepřevyšujícím 10 000 Kč. Tento příjem nezakládá účast na zdravotním pojištění a pojistné se z něj neodvádí. Zaměstnavatel tohoto zaměstnance rovněž nepřihlašoval u jeho zdravotní pojišťovny. Následně se tento zaměstnanec obrátil na zaměstnavatele ve věci oznámení, které mu poslala zdravotní pojišťovna s tím, že u něj jako fyzické osoby eviduje nepokryté období (neřešený pojistný vztah). Kdo v tomto případě porušil zákonnou povinnost, zaměstnavatel, nebo zaměstnanec?
Z hlediska placení pojistného na zdravotní pojištění a souvisejícího plnění oznamovací povinnosti se na zaměstnavatele vztahují obecně platná zákonná ustanovení tehdy, pokud zaměstnání nebo zúčtovaný příjem svojí výší či povahou zakládají účast na zdravotním pojištění.
Jestliže zaměstnavatel sjednal se zaměstnancem pracovněprávní vztah, který nezakládá účast na zdravotním pojištění (např. zmiňovaná dohoda o provedení práce s příjmem nepřesahujícím 10 000 Kč nebo také dohoda o pracovní činnosti při příjmu nižším než 3 000 Kč), není tento zaměstnavatel povinen řešit pojistný vztah takového zaměstnance. Pokud takto zaměstnaná osoba nemá řešené zdravotní pojištění zákonným způsobem (jiné zaměstnání nebo podnikání ve smyslu právní úpravy zdravotního pojištění anebo registrace v kategorii osob, za které platí pojistné stát), musí se v zákonné osmidenní lhůtě sama zaregistrovat jako tzv. osoba bez zdanitelných příjmů a platit v roce 2019 měsíčně pojistné ve výši 1 803 Kč. Na tuto skutečnost může zaměstnavatel zaměstnance případně upozornit.
Závěr
V případě uzavřené pracovní smlouvy se pojistné odvádí vždy (zde žádná hranice neexistuje), případně i s přihlédnutím k potřebě dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ dle § 3 odst. 4 a odst. 6 zákona č. 592/1992 Sb., resp. jeho poměrnou část podle § 3 odst. 9 téže právní normy.