Při plnění oznamovací povinnosti je primárně zapotřebí mít na zřeteli, že pro oznámení příslušné skutečnosti (změny) platí ve zdravotním pojištění osmidenní lhůta. Za porušení této povinnosti, stanovené konkrétně při nástupu zaměstnance do zaměstnání v § 10 odst. 1 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, může zdravotní pojišťovna uložit nesvědomitému zaměstnavateli pokutu až 200 000 Kč.
V následujícím textu si formou příkladů probereme vybrané situace, které mohou zaměstnavatelé řešit v souvislosti se zaměstnáváním svých zaměstnanců, konkrétně při nástupu do zaměstnání, resp. při zahájení práce.
Pro vznik účasti na zdravotním pojištění rozhoduje u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr výhradně výše zúčtovaného příjmu, přičemž není rozhodující, zda zaměstnání trvá celý kalendářní měsíc, část kalendářního měsíce nebo dokonce jen jeden den. V roce 2019 tak zaměstnání v kalendářním měsíci vzniká, pokud u jednoho zaměstnavatele příjem:
- u dohody o provedení práce (jedné či více) převyšuje 10 000 Kč,
- u dohody o pracovní činnosti (jedné či více) činí alespoň 3 000 Kč.
Naproti tomu u pracovní smlouvy se odvádí pojistné z každé částky zúčtovaného příjmu.
U všech pracovněprávních vztahů se přihlíží i k potřebě dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, případně jeho poměrnou část, pokud není zaměstnanec (a zaměstnavatel jako plátce pojistného) od této povinnosti osvobozen v duchu ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zaměstnanec pracuje na základě pracovní smlouvy s příjmem výrazně převyšujícím hodnotu minimální mzdy a následně je u téhož zaměstnavatele uzavřena dohoda o pracovní činnosti.
Dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání (specifikovaným v pracovní smlouvě, což může být třeba státní svátek nebo sobota či neděle – bez ohledu na den, kdy zaměstnanec skutečně začne pracovat) provede zaměstnavatel jeho přihlášení u zdravotní pojišťovny. Následně sjednaný další pracovněprávní vztah u téhož zaměstnavatele (dohoda o pracovní činnosti) již na plnění oznamovací povinnosti vliv nemá, neboť zaměstnanec je trvale přihlášen z titulu pracovní smlouvy.
Bude-li příjem zúčtovaný na základě dohody o pracovní činnosti alespoň 3 000 Kč, připočte se v příslušném kalendářním měsíci pro stanovení vyměřovacího základu k příjmu z pracovního poměru. Bude-li však příjem z této dohody nižší než 3 000 Kč, bude vyměřovacím základem pro odvod pojistného pouze příjem z pracovního poměru a žádné odhlášení zaměstnance se neprovádí.
Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem dohodu o pracovní činnosti od 10. července 2019, přičemž zaměstnanec začal vykonávat práci až v pondělí dne 15. 7., kdy je zřejmé, že zaměstnanec dosáhne za měsíc červenec vyměřovacího základu alespoň 3 000 Kč.
V tomto případě vznikají zaměstnavateli již od července povinnosti jak při placení pojistného, tak při souvisejícím plnění oznamovací povinnosti.
Zaměstnavatel přihlásí zaměstnance u zdravotní pojišťovny kódem „P“ ke dni 15. 7. 2019, tedy ke dni, ve kterém zaměstnanec poprvé po uzavření dohody začal pro zaměstnavatele vykonávat sjednanou práci [viz ustanovení § 8 odst. 2 písm. d) zákona č. 48/1997 Sb.].
V měsíci červenci musí zaměstnavatel při odvodu pojistného dodržet poměrnou část minimálního vyměřovacího základu 7 320,96 Kč [(17 : 31) x 13 350], tedy za celkem 17 kalendářních dnů trvání zaměstnání v tomto měsíci. Toto poměrné minimum by nemuselo být dodrženo u osob nebo situací vyjmenovaných v § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění.
Kdyby se ukázalo, že částka hrubého příjmu nedosáhla za měsíc červenec 3 000 Kč, oznámil by zaměstnavatel na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele storno této přihlášky kódem „O“, případně i s komentářem, taktéž k datu 15. 7. (čímž se zaměstnání v červenci zruší) a zaměstnance přihlásí k 1. dni toho kalendářního měsíce, ve kterém bude dosaženo v roce 2019 příjmu alespoň 3 000 Kč.
Dohoda o pracovní činnosti je uzavřena do 31. 5. 2019. Od 1. 6. je uzavřena nová dohoda o pracovní činnosti, zaměstnanec však začne pracovat až v pondělí 3. 6.
Protože oba pracovněprávní vztahy na sebe plynule nenavazují, použije zaměstnavatel kód „O“ k datu 31. 5. a návazně pak kód „P“ k datu 3. 6. Přihlášení k datu 3. 6. má ještě ten význam, že pokud se jedná o osobu, pro kterou platí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ, snižuje se toto minimum s ohledem na 28 kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci červnu na poměrnou část 12 460 Kč [(28 : 30) x 13 350].
Kdyby však zaměstnanec skutečně začal pracovat již dne 1. 6., zaměstnavatel by žádné oznámení neprováděl, neboť kontinuita pracovněprávních vztahů by nebyla přerušena – podmínkou pro použití tohoto postupu je však příjem zaměstnance v květnu i v červnu alespoň 3 000 Kč.
Osoba samostatně výdělečně činná, platící v roce 2019 zálohy 2 610 Kč, uzavře pracovní smlouvu s akciovou společností.
Zaměstnanec musí být přihlášen ke dni nástupu do práce. Je-li příjem zaměstnance alespoň na úrovni minimální mzdy, pak zaměstnavatele podnikatelská činnost zaměstnance fakticky nemusí zajímat. Obecně platí, že zaměstnanec se musí rozhodnout, která činnost bude hlavním zdrojem jeho příjmů, což sám oznamuje zdravotní pojišťovně. Pokud by se rozhodl, že hlavním zdrojem příjmů bude zaměstnání, nemusel by jako OSVČ platit zálohy – tuto skutečnost by však musel oznámit zdravotní pojišťovně, která by mu od celého kalendářního měsíce trvání zaměstnání navedla nulové zálohy. Kdyby při souběhu těchto výdělečných činností zůstala hlavním zdrojem příjmů samostatná výdělečná činnost, zálohy by byly i nadále placeny a v zaměstnání by nemusel být minimální vyměřovací základ dodržen. Podkladem pro tento postup zaměstnavatele je čestné prohlášení zaměstnance o tom, že jako OSVČ platí alespoň minimální zálohy.
Zaměstnancem českého zaměstnavatele se stal Slovák, tedy osoba ze státu Evropské unie, na kterou se v souvislosti s výkonem výdělečné činnosti (zaměstnání v České republice) vztahují koordinační nařízení EU č. 883/2004 a 987/2009.
Jestliže se bude jednat o jediné zaměstnání v rámci Evropské unie (včetně Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Švýcarska), což by každopádně měla dotyčná osoba potvrdit českému zaměstnavateli nejlépe čestným prohlášením, bude tento zaměstnanec ze Slovenska účasten na základě principu pojištění ve státě výkonu výdělečné činnosti všech systémů sociálního zabezpečení (a tedy i zdravotního pojištění) v České republice. Zaměstnavatel tak bude postupovat podle českých právních předpisů platných ve zdravotním pojištění. To znamená, že v případě prvního zaměstnání přihlásí zaměstnance u té zdravotní pojišťovny, kterou si slovenský zaměstnanec svobodně zvolí (kódem „E“ na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele, do políčka číslo pojištěnce uvede pohlaví a datum narození). Na základě těchto údajů pak zdravotní pojišťovna vygeneruje (přidělí) zaměstnanci číslo pojištěnce, pod kterým bude v jejím informačním systému evidován. Následně zašle zaměstnavateli Evropský průkaz zdravotního pojištění (modrofialovou kartičku). Tento průkaz pak zaměstnavatel předá zaměstnanci, který se jím bude prokazovat při čerpání zdravotní péče (hrazených služeb). Pro druhé a každé další přihlášení se u osoby, která již má zdravotní pojišťovnou přidělené číslo pojištěnce, použije kód „A“.
Při placení pojistného postupuje zaměstnavatel podle českých právních předpisů zdravotního pojištění. Například při příjmu 12 000 Kč na základě pracovní smlouvy nebo některé z dohod by zaměstnavatel provedl dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu 13 350 Kč dle § 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb. Při příjmu maximálně 10 000 Kč na dohodu o provedení práce by však účast v českém systému veřejného zdravotního pojištění nevznikla, takže takto zaměstnaná osoba by v ČR pojištěna nebyla.
Zaměstnanec ze zemí mimo působnost koordinačních pravidel Evropské unie
Pro první přihlášení zaměstnance – cizince z tzv. třetí země, tedy mimo státy výše uvedené, se použije kód „C“ a žádné čestné prohlášení takový zaměstnanec českému zaměstnavateli nevystavuje. Také je u těchto cizinců pravdou, že na rozdíl od podmínek platných podle výše uvedených koordinačních nařízení Evropské unie:
- nejsou s těmito zaměstnanými osobami pojištěni jejich nezaopatření rodinní příslušníci,
- ukončením zaměstnání končí i účast těchto osob v českém systému veřejného zdravotního pojištění, což znamená, že takové osobě nevznikají po skončení zaměstnání žádné další odvozené nároky (například při onemocnění v ochranné lhůtě nebo při pobírání podpory v nezaměstnanosti apod.).
V rámci jednoho kalendářního měsíce je u jednoho zaměstnavatele sjednána dohoda o pracovní činnosti s příjmem 2 980 Kč a dohoda o provedení práce na částku 10 000 Kč.
Pro účel vzniku zaměstnání nelze takové příjmy sečíst, v legislativě zdravotního pojištění není pro použití tohoto postupu právní opora.
Jelikož žádný z příjmů nezakládá svojí výší účast na zdravotním pojištění, musí být v rámci daného měsíce takto zaměstnaná osoba evidována u zdravotní pojišťovny v některé (tedy alespoň jedné) z těchto tří kategorií:
- zaměstnanec v jiném zaměstnání s příjmy ze závislé činnosti, které zakládají účast na zdravotním pojištění (například zaměstnání na základě pracovní smlouvy) nebo
- osoba samostatně výdělečně činná nebo
- osoba, za kterou platí pojistné stát,
přičemž postačí registrace v některé z těchto skupin osob třeba jen po část tohoto měsíce nebo dokonce postačí i jen jeden den evidence v tomto měsíci.
Není-li využita ani jedna z uvedených možností, stává se pojištěnec na celý příslušný kalendářní měsíc osobou bez zdanitelných příjmů. Za osobu bez zdanitelných příjmů se považuje takový pojištěnec s trvalým pobytem na území České republiky, který nemá v rámci celého kalendářního měsíce příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti a ani za něj není plátcem pojistného stát. Jinak řečeno, pokud je pojištěnec v průběhu kalendářního měsíce alespoň jeden den registrován u zdravotní pojišťovny buď jako zaměstnanec nebo jako osoba samostatně výdělečně činná, nebo je zařazen v některé ze skupin osob, za které platí pojistné stát, není (resp. nemůže být) v tomto měsíci osobou bez zdanitelných příjmů. Měsíční platba pojistného osoby bez zdanitelných příjmů činí v roce 2019 částku 1 803 Kč.
Lze konstatovat, že při takovém zaměstnání (tedy dvě dohody, kdy ani jedna z nich nezakládá povinnost zaměstnavatele platit pojistné) žádný problém určitě nevznikne u pojištěnce, patřícího mezi osoby, za které platí pojistné stát podle § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb.