Z hlediska posouzení pojistného vztahu (pojištění) osoby s trvalým pobytem na území České republiky je ve zdravotním pojištění kritériem kalendářní měsíc. To znamená, že zdravotní pojišťovnu zajímá, zda má každý její pojištěnec v rámci daného měsíce (alespoň po část takového měsíce) kryté zdravotní pojištění některou ze zákonem stanovených kategorií. Tyto situace zdravotní pojišťovny průběžně vyhodnocují, a pokud zjistí nesoulad, zpravidla neprodleně kontaktují dotyčnou osobu za účelem sjednání nápravy. Veškeré úkony provádějí zdravotní pojišťovny s ohledem na aktuálně desetiletou promlčecí dobu.
Zákonné možnosti
Každá osoba s trvalým pobytem na území České republiky je ze zákona povinně účastna českého systému veřejného zdravotního pojištění. Pokud není pojištěnec zaměstnán v zaměstnání zakládajícím účast na zdravotním pojištění (pojistné za zaměstnance hradí zaměstnavatel), může si sám platit pojistné jako osoba samostatně výdělečně činná nebo osoba bez zdanitelných příjmů. Kromě těchto možností je více než polovina našich občanů registrována v kategorii osob, za které platí pojistné stát, což znamená, že tyto osoby pojistné neplatí, pokud nejsou výdělečně činné. Není výjimkou ani přípustný souběh vybraných kategorií, třeba evidence na Úřadě práce s příjmem do poloviny minimální mzdy v rámci takzvaného nekolidujícího zaměstnání. V této souvislosti ještě přichází v úvahu vynětí z českého systému veřejného zdravotního pojištění, a to například z důvodu výkonu výdělečné činnosti ve státech Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko) nebo ve Švýcarsku podle příslušných koordinačních nařízení Evropské unie (883/2004 a 987/2009) nebo uplatnění institutu dlouhodobého pobytu v cizině, u kterého se musí jednat o nepřetržitý pobyt delší šesti měsíců.
Proberme si nyní blíže alternativy, kterých může občan využít v situaci, kdy skončilo zaměstnání řešící jeho pojistný vztah neboli pojištění u zdravotní pojišťovny.
Nástup do jiného zaměstnání
Jestliže pojištěnec nastoupí do zaměstnání nejpozději v průběhu kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém zaměstnání skončilo, bude platit pojistné jeho nový zaměstnavatel. Žádný problém nevznikne u zdravotní pojišťovny například v situaci, kdy jedno zaměstnání skončí dne 2. 8. a do dalšího zaměstnání pojištěnec nastoupí třeba 27. 9. Za zbylé kalendářní dny měsíců srpna a září se zdravotní pojišťovně nic neoznamuje a ani nedoplácí.
Období mezi jednotlivými zaměstnáními, trvající třeba i několik kalendářních měsíců, lze snadno překlenout například registrací uchazeče o zaměstnání na úřadě práce anebo také pobíráním nemocenských dávek v důsledku onemocnění v ochranné lhůtě nebo ještě době trvání zaměstnání, což jsou ve zdravotním pojištění kategorie osob, za které je plátcem pojistného stát.
Zaměstnání vzniká:
- u pracovní smlouvy (obdobně i u odměn členů statutárních orgánů) při jakékoli výši zúčtovaného příjmu. V tomto směru je v podstatě jedinou výjimkou situace, kdy zaměstnání nevzniká u člena družstva, který bez pracovněprávního vztahu k družstvu vykonává pro družstvo práci (i funkci), je za tuto práci družstvem odměňován, a nedosáhl příjmu 3 000 Kč;
- u dohody o pracovní činnosti (více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele) při příjmu alespoň 3 000 Kč;
- u dohody o provedení práce (více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele) při příjmu převyšujícím 10 000 Kč.
Od data 1. 1. 2015 se ve zdravotním pojištění pro účel vzniku zaměstnání sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.
Souběh zaměstnání s výkonem samostatné výdělečné činnosti
Při tomto souběhu příjmů převažuje varianta, kdy je zaměstnání hlavním zdrojem příjmů a podnikání pak zdrojem příjmů vedlejších. Kdyby byl pracovní poměr ukončen, může se pokračující samostatná výdělečná činnost stát jediným zdrojem příjmů, ovšem již s povinností placení alespoň minimálních záloh (u osob, pro které minimum platí), pokud by podle výsledků samostatné výdělečné činnosti v předcházejícím kalendářním roce nevznikla povinnost hradit zálohy vyšší. Kdyby bylo při daném souběhu zaměstnání ukončeno například dne 26. 6. a samostatná výdělečná činnost by se tak stala jediným zdrojem příjmů pojištěnce, musela by být alespoň minimální záloha zaplacena již za měsíc červen proto, že zaměstnání netrvalo po celý kalendářní měsíc červen. Tento postup, včetně dovětku, vychází z ustanovení § 3a odst. 3 písm. b) zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Minimální zálohy nemusejí platit například osoby, za které hradí pojistné stát.
„Státní pojištěnec“
Žádný problém u zdravotní pojišťovny nevznikne, pokud je u ní pojištěnec průběžně veden jako osoba, za kterou platí pojistné stát, anebo se po skončení zaměstnání touto osobou stane. Například při skončení zaměstnání kdykoli v září postačí vznik „státní kategorie“ kterýkoli den v říjnu. Všechny osoby, které patří ve zdravotním pojištění do kategorie hrazené státem, naleznete v ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, kdy nejpočetnější skupiny představují poživatelé důchodů, nezaopatřené děti, uchazeči o zaměstnání či ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené.
Tyto osoby platí pojistné tehdy, pokud jsou výdělečně činné, tedy jsou zaměstnány nebo podnikají.
Osoba bez zdanitelných příjmů
Za osobu bez zdanitelných příjmů se považuje osoba s trvalým pobytem na území České republiky, která:
- nemá svoji účast v systému veřejného zdravotního pojištění krytou některou z variant výdělečné činnosti (zaměstnání nebo podnikání ve smyslu právních předpisů platných ve zdravotním pojištění) a
- není osobou, za kterou platí pojistné stát, a ani
- není vyňata z českého systému veřejného zdravotního pojištění, zpravidla nejčastěji buď z důvodu výkonu výdělečné činnosti podle koordinačních nařízení Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009, nebo s využitím institutu dlouhodobého pobytu v cizině (obojí viz dále).
Pokud je pojištěnec v průběhu kalendářního měsíce alespoň jeden den registrován u zdravotní pojišťovny buď jako zaměstnanec, nebo jako osoba samostatně výdělečně činná, nebo je zařazen v některé ze skupin osob, za které platí pojistné stát, není (resp. nemůže být) v tomto měsíci osobou bez zdanitelných příjmů. V této specifické kategorii bude například i pojištěnec, který nepatří mezi osoby popisované ve výše uvedených bodech 1–3 a má pouze příjmy z kapitálového majetku, z nájmu (u nemovitosti nezapsané v obchodním majetku) anebo vykazuje ostatní příjmy podle zákona o daních z příjmů, tedy má příjmy vycházející z ustanovení § 8 až § 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
Výkon výdělečné činnosti v zahraničí
V důsledku skončení zaměstnání se může pojištěnec rozhodnout i pro práci v zahraničí, přičemž bude důležité, ve které zemi chce pracovat, eventuálně podnikat.
Pokud má český občan v úmyslu vycestovat za účelem získání zaměstnání nebo zahájení podnikání do některého ze států EU, případně do Norska, na Island, do Lichtenštejnska nebo do Švýcarska (pro všechny tyto země dále jen „členský stát“), postupuje podle koordinačních nařízení č. 883/2004 a 987/2009. Českým pojištěncem je do okamžiku, kdy práci v členském státě získá. Jakmile začne vykonávat v členském státě výdělečnou činnost, podléhá právním předpisům (všem systémům sociálního zabezpečení) příslušného státu. Po ukončení výdělečné činnosti v členském státě oznamuje český občan své české zdravotní pojišťovně, že již opět podléhá českým právním předpisům, platným v oblasti zdravotního pojištění. (Podrobněji v následujícím článku.)
Jestliže se občan rozhodne pro práci v takzvaných třetích zemích, a ani nebude výdělečně činný ve státech, kde příslušnost k pojištění řeší dvoustranná mezistátní smlouva o sociálním zabezpečení (uzavřená v posledních letech například s Albánií, USA nebo Tuniskem), může si zvolit jednu z těchto variant řešení pojistného vztahu: buď využije možnosti dlouhodobého pobytu v zahraničí (viz dále), anebo si bude platit pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů.
Dlouhodobý pobyt v cizině
Pokud si pojištěnec vyřídí u zdravotní pojišťovny tzv. dlouhodobý pobyt v cizině podle § 8 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb., musí být splněny tyto tři podmínky:
- nepřetržitý pobyt v cizině trvá déle než šest měsíců,
- zdravotní pojištění v cizině trvá po celou dobu pobytu v cizině,
- písemné prohlášení o ukončení platby pojistného bylo doručeno zdravotní pojišťovně před dnem ukončení platby pojistného.
Osoba splňující uvedené podmínky vyplní před odjezdem u zdravotní pojišťovny formulář Prohlášení o dlouhodobém pobytu pojištěnce v cizině, čímž je vyňata ze zdravotního pojištění v České republice a současně je povinna odevzdat před odjezdem průkaz zdravotní pojišťovny. Současně však tato osoba nemá po uvedenou dobu nárok na poskytování hrazených služeb českým systémem veřejného zdravotního pojištění.
V souvislosti s ukončením účasti ve veřejném zdravotním pojištění zaniká povinnost platit pojistné dnem uvedeným v písemném prohlášení, ne však dříve než dnem následujícím po dni, kdy bylo toto prohlášení doručeno zdravotní pojišťovně. Povinnost platit pojistné vzniká pojištěnci dnem návratu z ciziny. Povinností navrátivší se osoby je dodatečně doložit zdravotní pojišťovně uzavřené zdravotní pojištění v cizině a jeho délku. Tato povinnost je přímo zásadní, neboť pokud pojištěnec nepředloží příslušné zdravotní pojišťovně doklad o uzavřeném zdravotním pojištění v cizině a jeho délce, je povinen doplatit zpětně pojistné tak, jako by k odhlášení nedošlo; penále se v takovém případě nevymáhá.
Protože v této souvislosti dříve docházelo k určitým interpretačním potížím a různým výkladům, byla s účinností od 1. 9. 2015 přijata novela zmíněného ustanovení § 8 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb., která stanovuje uznání období zdravotního pojištění v cizině pouze tehdy, trvá-li celý kalendářní měsíc. Pokud doklad o zdravotním pojištění v cizině nekryje celou dobu pobytu v cizině, je pojištěnec povinen doplatit zpětně pojistné za každý kalendářní měsíc, ve kterém zdravotní pojištění v cizině netrvalo po celý takový kalendářní měsíc.