Kdo se nepovažuje v roce 2016 ve zdravotním pojištění za zaměstnance?

Ve vazbě na vznik zaměstnání a související účast zaměstnance na zdravotním pojištění u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr jsou v roce 2016 rozhodnými částkami „započitatelného příjmu“ hodnoty alespoň 2 500 Kč resp., více než 10 000 Kč, jak je dále uvedeno.

Dlouhodobým záměrem zákonodárce je – s ohledem na potřebu zajištění potřebných zdrojů do systému veřejného zdravotního pojištění – vyčlenit (poměrně úzce omezený) okruh osob, které ve zdravotním pojištění jako zaměstnanci již uvedeny nejsou. V těchto případech zaměstnavatelé ze zúčtovaného příjmu pojistné na zdravotní pojištění neodvádějí. V níže uvedených bodech I. – VII. podrobněji probereme, kdo se v právních podmínkách roku 2016 ve zdravotním pojištění za zaměstnance nepovažuje.

I. Osoba s příjmy, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny

Jedná se o příjmy uvedené v ustanovení § 3 odst. 4, § 4, § 4a, § 6 odst. 7 a § 6 odst. 9 ZDP. Příjmy nezahrnované do vyměřovacího základu zaměstnance můžeme v podstatě rozdělit do dvou skupin.

1) Příjmy, které nejsou předmětem daně

Podle § 6 odst. 7 písm. a) ZDP se za příjmy ze závislé činnosti nepovažují a předmětem daně nejsou například náhrady cestovních výdajů, poskytované v souvislosti s výkonem závislé činnosti do výše stanovené nebo umožněné v příslušných ustanoveních zákoníku práce (například v části sedmé hlavě třetí). Do vyměřovacího základu zaměstnance se ve zdravotním pojištění zahrnuje pouze ta část cestovních náhrad, která je předmětem daně. Obdobný postup platí i v případě hodnoty osobních ochranných pracovních prostředků, pracovních oděvů a obuvi, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů, poskytovaných podle § 6 odst. 7 písm. b) ZDP. Do vyměřovacího základu zaměstnance se nezahrne ani náhrada za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce, poskytovaných zaměstnanci podle zákoníku práce.

2) Příjmy od daně osvobozené

U těchto příjmů musíme rozlišovat, zda jsou osvobozeny:

1. vždy, to znamená bez dalších doplňujících či omezujících podmínek, kdy se například může jednat o platbu zaměstnavatele v celkovém úhrnu nejvýše 30 000 Kč ročně jako příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaným na účet jeho zaměstnance u penzijní společnosti nebo
2. tehdy, jsou-li zaměstnavatelem zaměstnanci poskytnuty z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmu. V tomto případě se může jednat například o hodnotu nepeněžního bezúplatného plnění poskytovaného z fondu kulturních a sociálních potřeb podle příslušného předpisu (vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů). U zaměstnavatelů, na které se tento předpis nevztahuje, nepodléhá zdanění a ani odvodu pojistného na zdravotní pojištění hodnota nepeněžního bezúplatného plnění poskytovaného za obdobných podmínek ze sociálních fondů nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění, anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to až do úhrnné výše 2 000 Kč ročně u každého zaměstnance ve smyslu ustanovení § 6 odst. 9 písm. g) ZDP.

II. Žák nebo student

V druhém případě se jedná o žáka nebo studenta, který má pouze příjmy ze závislé činnosti za práci z praktického výcviku. Pokud by však byly této osobě zúčtovány jiné příjmy, zdaňované podle § 6 citovaného ZDP, pojistné by se odvádělo.

III. Osoba činná na základě DPP (hranice 10 000 Kč)

Jedná se o osoby činné na základě dohody o provedení práce při příjmu nepřevyšujícím 10 000 Kč. Od 1.1.2012 (tedy i v roce 2016) platí ve zdravotním pojištění u dohod o provedení práce následující:

• z pohledu zdravotního pojištění vzniká u dohody o provedení práce (nebo u více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele – viz dále uvedená Poznámka) zaměstnání tehdy, pokud příjem převýší 10 000 Kč [§ 5 písm. a) bod 3. zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů],
• je-li zaměstnané osobě zúčtován za této situace příjem převyšující 10 000 Kč, stává se z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem a zaměstnavatel ji přihlašuje (a následně odhlašuje) u příslušné zdravotní pojišťovny podle podmínek uvedených v § 8 odst. 2 písm. d) cit. zákona č. 48/1997 Sb.,
• vzhledem k výši rozhodné částky neřeší zaměstnavatel při odvodu pojistného problematiku minimálního vyměřovacího základu,
• zaměstnavatel musí věnovat pozornost i příjmům případně zúčtovaným po skončení této dohody (i dohody o pracovní činnosti), a to bez ohledu na situaci, zda dohoda účast na zdravotním pojištění založila, či nikoli.

Osoba pracující na základě dohody o provedení práce se z pohledu zdravotního pojištění nepovažovala za zaměstnance do 31.12.2011. Příjem zúčtovaný na základě dohody o provedení práce tak do konce roku 2011 nepodléhal odvodům pojistného a zaměstnavatel v tomto případě ani neplnil oznamovací povinnost. Na druhou stranu však pojištěnec neměl tímto zaměstnáním řešen ve zdravotním pojištění v daném kalendářním měsíci svůj pojistný vztah.

IV. Člen družstva

Z hlediska zdravotního pojištění se za zaměstnance nepovažuje ani člen družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci, za kterou je odměňován, a nedosáhl v příslušném kalendářním měsíci započitatelného příjmu 2 500 Kč.

Pokud se tedy jedná například o členy představenstva, kteří nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci (i funkci), za kterou jsou tímto družstvem odměňováni, pak platí, že se výkon funkce v orgánu družstva vždy považuje za výkon práce pro družstvo, proto se z příjmu funkcionáře družstva za vykonanou práci (není-li tento v pracovněprávním vztahu k družstvu) pojistné odvádí pouze ze zúčtovaného příjmu dosahujícího (a převyšujícího) stanovenou hranici, což je 2 500 Kč.

V. Osoba činná na základě DPČ (příjem nižší než 2 500 Kč)

Dalším případem je osoba činná na základě dohody o pracovní činnosti, která nedosáhla v kalendářním měsíci započitatelného příjmu 2 500 Kč.

Je-li příjem zúčtovaný na základě dohody o pracovní činnosti alespoň 2 500 Kč, a přitom nižší než 9 900 Kč, musí být zaměstnavatelem proveden dopočet do zákonného minima. Tento postup se nepoužije pouze u zaměstnaných osob, pro které neplatí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ podle § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. – u osob vyjmenovaných v tomto zákonném ustanovení odvádí zaměstnavatel pojistné ze skutečné výše příjmu, která tak může být i nižší než 9 900 Kč.

Pokud příjem na dohodu o pracovní činnosti nedosáhne 2 500 Kč, nepovažuje se osoba ve zdravotním pojištění za zaměstnance, současně však nemá v příslušném kalendářním měsíci kryté zdravotní pojištění tímto zaměstnáním. Problém nevznikne, pokud pojištěnec:

• má současně jiné zaměstnání ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb. nebo
• je v roce 2016 OSVČ s placením alespoň minimálních záloh 1 823 Kč nebo
• patří mezi „státní pojištěnce“ dle § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb.

Není-li splněna ani jedna z těchto tří možností, bude se muset pojištěnec zaregistrovat na příslušný kalendářní měsíc jako osoba bez zdanitelných příjmů a zaplatit v roce 2016 pojistné 1 337 Kč.

VI. Dobrovolný pracovník pečovatelské služby

I v tomto případě platí, že se jedná o pracovníka, který nedosáhl v kalendářním měsíci započitatelného příjmu 2 500 Kč, a tudíž není z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem.

Splňují-li osoby uvedené v bodech I. – VI. stanovené podmínky, nepovažují se z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance a pojistné neplatí ze zúčtovaného příjmu ani zaměstnavatel, ani tyto osoby jako zaměstnanci.

VII. Členové volebních komisí

V roce 2016 se za zaměstnance ve zdravotním pojištění nepovažují členové okrskové volební komise při volbách do Evropského parlamentu, Senátu a zastupitelstev územních samosprávných celků a členové okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise při volbách do Poslanecké sněmovny a při volbě prezidenta republiky.

Společníci, jednatelé, komanditisté

Co se týká společníků a jednatelů společnosti s ručením omezeným a komanditistů komanditní společnosti, platí, že pokud tito bez pracovněprávního vztahu vykonávají pro společnost práci a jsou za ni společností odměňováni příjmy zdaňovanými podle § 6 ZDP, považují se ve zdravotním pojištění za zaměstnance. Zaměstnavatel tyto osoby přihlašuje (a následně odhlašuje) u zdravotní pojišťovny a odvádí pojistné podle zákona, to znamená případně i s přihlédnutím k povinnosti dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ. V takovém případě, jakož i u odměn členů statutárních orgánů (mimo výše zmíněnou výjimku u členů družstev) a u příjmů charakteru funkčních požitků, neplatí například výše uvedená hranice 2 500 Kč a pojistné se odvádí z jakékoli částky příjmů, případně taktéž s ohledem na zákonné minimum 9 900 Kč.

Příjmy po skončení zaměstnání

Do vyměřovacího základu patří i příjmy zúčtované zaměstnanci po skončení zaměstnání. Tato problematika je upravena v § 3 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., kdy se pro stanovení vyměřovacího základu zaměstnance, kterému byly zúčtovány příjmy po skončení zaměstnání, použijí odstavce 1 a 2. To znamená, že z příjmů zúčtovaných po skončení zaměstnání se pojistné buď odvede (jedná-li se o příjmy podle § 3 odstavce 1), nebo neodvede (pokud se jedná o příjmy podle § 3 odstavce 2). V měsíci, ve kterém je bývalému zaměstnanci příjem zúčtován, se na Přehledu uvedou částky vyměřovacího základu a pojistného. Osoba jako zaměstnanec se však do celkového počtu zaměstnanců uváděného na Přehledu nezapočítává, protože již není zaměstnancem.

Závěr

Osoby považované z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance mají tu nezanedbatelnou výhodu, že pokud jejich zaměstnání zakládá účast na zdravotním pojištění, mají vyřešen svůj pojistný vztah a samy se nemusejí o placení pojistného starat. Tuto důležitou povinnost za ně plní jejich zaměstnavatel, který tyto osoby přihlašuje u zdravotní pojišťovny, čímž jí sděluje, od kterého data se stává plátcem pojistného za tuto osobu jako zaměstnance. Pokud zaměstnavatel zaměstnance řádně nepřihlásí, může jednak zaměstnanci vzniknout komplikace, kdy nebude v informačním systému zdravotní pojišťovny evidován v žádné z kategorií zdravotního pojištění, jednak zaměstnavatel tímto porušuje zákon, za což mu může zdravotní pojišťovna uložit pokutu až do výše 200 000 Kč.

Právní předpisy citované v rubrice ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ

(předpisy jsou vždy citovány ve znění pozdějších předpisů, pokud není výslovně uvedeno jinak)

• zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění
• zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
• ZDP - zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
• vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb
• nařízení vlády č. 567/2006 Sb. o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí
• zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
• zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti