Pro placení pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatelem je důležité, zda se osoba považuje z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance. Osoba je ve zdravotním pojištění zaměstnancem tehdy, pokud jí plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP).
Zaměstnání z pohledu zdravotního pojištění vzniká, pokud osoba jako zaměstnanec vykonává pro zaměstnavatele činnost a je-li jí za výkon této činnosti zúčtován příjem zdaňovaný podle § 6 ZDP, mimo těchto výjimek:
- když se osoba nepovažuje ve zdravotním pojištění za zaměstnance podle § 5 písm. a) bodů 1-7 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změ-ně a doplnění některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů,
- pokud se jedná o příjmy taxativně vyjmenované v § 3 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění ve znění pozdějších předpisů.
Je-li osoba ve zdravotním pojištění zaměstnancem (resp. vznikne-li ve zdravotním pojištění zaměstnání), pak zaměstnavatel přihlašuje osobu u zdravotní pojišťovny jako zaměstnance, pokud již přihlášena není, a odvádí pojistné podle zákona, tedy:
- alespoň z minimálního vyměřovacího základu (což je v roce 2019 hodnota minimální mzdy 13 350 Kč při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc), případně z jeho poměrné části podle § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb., například pokud je zaměstnanec nemocen, nebo
- z částky nižší než povinné minimum - v takovém případě však musí mít zaměstnavatel vždy k dispozici doklad, který jej k takovému postupu opravňuje, a ten předloží i případné kontrole ze zdravotní pojišťovny.
Zaměstnancem českého zaměstnavatele (a zároveň účastníkem českého systému veřejného zdravotního pojištění, například s právem volby zdravotní pojišťovny) se při splnění zákonných podmínek stává i:
- osoba ze státu Evropské unie, případně z Norska, Islandu, Lichtenštejnska nebo ze Švýcarska, postupující podle koordinačních pravidel Evropské unie č. 883/2004 a č. 987/2009,
- cizinec z tzv. třetí země, tedy mimo státy uvedené v předcházející odrážce.
Zaměstnání vzniká:
- u pracovní smlouvy a u odměny za výkon funkce při jakékoli výši zúčtovaného příjmu. V tomto směru je v podstatě jedinou výjimkou situace, kdy zaměstnání nevzniká u člena družstva, který bez pracovněprávního vztahu k družstvu vykonává pro družstvo práci (i funkci), je za tuto práci družstvem odměňován, a nedosáhl příjmu 3 000 Kč;
- u dohody o pracovní činnosti (více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele) při příjmu alespoň 3 000 Kč;
- u dohody o provedení práce (více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele) při příjmu převyšujícím 10 000 Kč.
Od data 1. 1. 2015 se ve zdravotním pojištění pro účel vzniku zaměstnání sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.
I když je pravdou, že se problematika dovolené řeší především v oblasti pracovněprávní, hrají i ve zdravotním pojištění důležitou roli období dovolené a poskytnuté náhrady mzdy. Situace, které mohou v souvislosti s čerpáním dovolené a dopady do zdravotního pojištění nastat, si předvedeme v několika příkladech.
Hrubý příjem zaměstnance činil za měsíc srpen 30 180 Kč, náhrada mzdy za dovolenou 7 400 Kč a současně měl tento zaměstnanec vykázány v srpnu tři dny neomluvené absence. Má tato nepřítomnost zaměstnance v zaměstnání vliv na odvod pojistného?
Do konce roku 2014 platilo, že v případě neomluvené nepřítomnosti zaměstnance v práci byl zaměstnanec povinen uhradit zaměstnavateli celou částku pojistného poměrně podle počtu kalendářních dnů jejího trvání, odvod pojistného pak proběhl prostřednictvím zaměstnavatele v rámci hromadné platby pojistného za příslušný kalendářní měsíc.
Od 1. 1. 2015 však neomluvená absence nemá faktický vliv na odvod pojistného a vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn zúčtovaných příjmů, tedy částka 37 580 Kč.
Zaměstnavatel rozvázal pracovní poměr se zaměstnancem ke dni 31. 8. 2019. Za měsíc srpen mu zúčtoval hrubý příjem 24 800 Kč a náhradu mzdy za dovolenou 5 210 Kč. Bylo dohodnuto, že odstupné z důvodu nadbytečnosti podle § 52 písm. c) zákoníku práce ve výši pětinásobku průměrného výdělku (dle podmínek v kolektivní smlouvě) bude vyplaceno tak, že do srpna bude zúčtována jedna pětina celkového nároku a zbylé čtyři pětiny budou vyplaceny rovnoměrně v měsíčních splátkách od září do prosince 2019, a to ve výplatních termínech za tyto měsíce. Jak proběhne odvod pojistného na zdravotní pojištění?
Zaměstnanec bude odhlášen u zdravotní pojišťovny k datu skončení zaměstnání 31. 8. 2019.
Odstupné zaměstnavatel zpravidla vyplácí po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu. Tato základní zásada znamená, že povinnost vyplatit odstupné v tomto termínu se týká celé výše nároku, který zaměstnanci jako odstupné náleží. Ustanovení § 67 odst. 4 zákoníku práce však umožňuje, aby se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodl na výplatě odstupného jiným způsobem, tedy v den skončení pracovního poměru, anebo v podstatě na jakémkoliv pozdějším termínu výplaty. Není proto vyloučeno, aby byla se zaměstnancem sjednána dohoda o tom, že odstupné mu bude vyplaceno v jakémkoli dohodnutém pozdějším termínu anebo že mu bude vypláceno postupně v jednotlivých termínech, které budou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem písemně dohodnuty. Zákoník práce tím, že připouští možnost odchylného ujednání o termínu výplaty odstupného, de facto nevylučuje i jakoukoliv dohodu účastníků pracovního poměru o jeho postupném vyplácení po částech. Jinak také řečeno, pokud se smluvní strany dohodnou jinak a nedojde k porušení navazujících postupů, které by znamenaly výhody či nevýhody pro některou ze smluvních stran, pak se lze takto dohodnout.
Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí nebo dohodou podle § 52 písm. c) zákoníku práce, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně jednonásobku až trojnásobku jeho průměrného výdělku, a to podle délky trvání pracovněprávního vztahu. To znamená, že v případě zúčtování odstupného ve výši pětinásobku průměrného výdělku se z tohoto plnění žádné pojistné neodvádí [§ 3 odst. 2 písm. b) a odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb.].
Z uvedeného vyplývá, že v souvislosti s rozvázáním pracovního poměru bude naposledy odvedeno pojistné za měsíc srpen. Do vyměřovacího základu budou za tento měsíc zahrnuty pouze položky dosaženého příjmu (24 800 Kč) a náhrady mzdy (5 210 Kč). Úhrnný vyměřovací základ za srpen bude činit 30 010 Kč a pojistné 4 052 Kč.
Zaměstnavatel rozvázal se zaměstnancem pracovní poměr k 31. 7. Vyměřovací základ za tento měsíc činil v součtu příjmu ze zaměstnání a zúčtované náhrady mzdy za dovolenou celkem 64 520 Kč. Mimoto byla mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem sjednána konkurenční doložka ve smyslu ustanovení § 310 zákoníku práce. Platí zaměstnavatel pojistné v případě uzavřené konkurenční doložky a ke kterému datu odhlašuje zaměstnance u zdravotní pojišťovny?
Vyměřovacím základem pro odvod pojistného za měsíc červenec je úhrnná výše příjmů 64 520 Kč a pojistné po zaokrouhlení 8 711 Kč, splatné v rámci hromadné platby nejpozději dne 20. 8., a to již připsáním platby na účet zdravotní pojišťovny.
Konkurenční doložka představuje specifický druh plnění, na jehož základě se zaměstnanec zavazuje, že se po určitou dobu po skončení zaměstnání, nejdéle však po dobu jednoho roku, zdrží výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, nebo která by měla vůči němu soutěžní povahu. Součástí této dohody je i závazek zaměstnavatele, kdy jako protihodnotu poskytne zaměstnanci přiměřené peněžní vyrovnání, nejméně však ve výši poloviny průměrného měsíčního výdělku za každý měsíc plnění závazku. V případě konkurenční doložky je z pohledu zdravotního pojištění postup zaměstnavatele následující:
- toto plnění má povahu příjmu zúčtovaného zaměstnavatelem zaměstnanci po skončení zaměstnání podle § 3 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., proto se pojistné na zdravotní pojištění odvádí,
- protože se jedná o bývalého zaměstnance (tedy o osobu, která již není zaměstnancem zaměstnavatele), nezapočítává se od srpna do počtu zaměstnanců na měsíčně předkládaném Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele. Odhlášení zaměstnance proběhne v zákonné osmidenní lhůtě k datu 31. 7. a naposledy tak bude osoba zahrnuta do celkového počtu zaměstnanců za měsíc červenec.
Bude-li toto plnění vypláceno ještě po datu 1. 1. 2020, pak musí vzít zaměstnavatel v úvahu i možnou změnu zdravotní pojišťovny bývalým zaměstnancem k tomuto datu.
Protože bylo zaměstnání k 31. 7. ukončeno, nemá osoba na základě výše uvedeného vyřešen od 1. 8. svůj pojistný vztah, což znamená, že musí být v srpnu (jakož i v měsících následujících) evidována u zdravotní pojišťovny, třeba i jen jeden den tohoto měsíce, buď jako zaměstnanec, nebo OSVČ - s respektováním podmínek konkurenční doložky, nebo jako osoba, za kterou je plátcem pojistného stát. Pokud není některá z těchto možností využita, stává se pojištěnec na příslušný kalendářní měsíc osobou bez zdanitelných příjmů s povinností zaplatit pojistné, v roce 2019 v částce 1 803 Kč.
Se zaměstnancem, pracujícím na zkrácený pracovní úvazek, byl ukončen pracovní poměr dne 26. 7. 2019. Kromě příjmu z výkonu pracovní činnosti ve výši 9 600 Kč mu byla do července zúčtována ještě náhrada mzdy za dovolenou ve výši 2 400 Kč. Pro zaměstnance platí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ. Musí být zaměstnavatelem odvedeno pojistné z minimálního vyměřovacího základu v situaci, kdy zaměstnání netrvá po celý kalendářní měsíc?
V případě trvání zaměstnání po dobu kratší, než je celý kalendářní měsíc, musí být pojistné na zdravotní pojištění odvedeno nikoliv z aktuální celkové výše minimální mzdy, nýbrž alespoň z poměrné části minimálního vyměřovacího základu v návaznosti na počet kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci červenci, tedy nejméně z vyměřovacího základu, vypočteného podle vzorce:
PČ min VZ = (26: 31) x 13 350 = 11 196,77 Kč
kde:
PČ min VZ = poměrná část minimálního vyměřovacího základu
26 = počet kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci červenci
31 = počet kalendářních dnů v daném měsíci
13 350 = aktuální výše minimální mzdy
Protože úhrn příjmů za rozhodné období kalendářního měsíce července převyšuje takto vypočtenou poměrnou část minima, bude vyměřovacím základem za tento měsíc částka 12 000 Kč.
Zaměstnanec skončil po dohodě pracovní poměr k 30. 6. 2019, přičemž přečerpal zákonný nárok na dovolenou o deset dnů, za které byla zúčtována náhrada mzdy ve výši 12 800 Kč. Hrubý příjem za červen činil 28 000 Kč.
Dny přečerpané dovolené se posuzují jako dny neplaceného volna, za které se pojistné od 1. 1. 2015 již neplatí, resp. se z tohoto důvodu nenavyšuje vyměřovací základ zaměstnance. Při výpočtu výše pojistného za měsíc červen zaměstnavatel primárně odúčtuje náhradu mzdy 12 800 Kč:
Hrubá mzda: 28 000 Kč
Náhrada mzdy za 10 dnů přečerpané dovolené: - 12 800 Kč
Rozdíl: 15 200 Kč
Kdyby příjem zaměstnance po odečtení náhrady mzdy z titulu přečerpané dovolené poklesl pod 13 350 Kč, provedl by zaměstnavatel za červen standardně dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu proto, že zaměstnání trvalo celý kalendářní měsíc.
Vyměřovací základ zaměstnance-manažera činí od ledna 2019 pravidelně 300 000 Kč. Prakticky celý měsíc srpen má dovolenou a od 21. 10. do 10. 12. pak neplacené volno. Jaký bude vyměřovací základ v jednotlivých měsících?
Předně, ve zdravotním pojištění není určen maximální vyměřovací základ, což znamená, že odvod pojistného není v kalendářním roce omezen horní hranicí. V jednotlivých měsících roku 2019 bude vyměřovací základ zaměstnance následující:
- leden-červenec: 300 000 Kč,
- srpen: případně dosažený příjem + náhrada za dovolenou,
- září: 300 000 Kč,
- říjen: dosažený příjem,
- listopad: 13 350 Kč za předpokladu, že zaměstnanec nemá jiné zaměstnání, není OSVČ a ani není osobou, pro kterou neplatí minimální vyměřovací základ dle § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.,
- prosinec: dosažený příjem.
Je zřejmé, že i v případě zúčtované náhrady mzdy nebo při výkonu práce kratším než celý kalendářní měsíc bude výrazně překročen minimální vyměřovací základ.
Poživatel starobního důchodu byl v měsíci červnu současně zaměstnán u dvou zaměstnavatelů s příjmy 3 860 Kč a 5 600 Kč. U zaměstnavatele s vyšším příjmem byla důchodci navíc zúčtována náhrada za dovolenou 1 812 Kč a současně mu bylo poskytnuto neplacené volno v rozsahu čtyř kalendářních dnů. Musí být brán v úvahu minimální vyměřovací základ a platí se pojistné z neplaceného volna, poskytnutého zaměstnanci?
Ani v jednom z těchto zaměstnání se nebude provádět dopočet do minimálního vyměřovacího základu a pojistné se odvede ze skutečně dosaženého příjmu. Pojistné bude tedy poukázáno příslušné zdravotní pojišťovně v částkách 522 Kč a 1 001 Kč. K poskytnutému neplacenému volnu zaměstnavatel nepřihlíží.