Velmi často zaměstnanec nesplní podmínky pro přiznání celého nároku na dovolenou, a proto je zaměstnavatel povinen přistoupit ke krácení tohoto nároku.
1) Dovolená za odpracované dny
Začněme nejprve dovolenou, která se až na jedinou výjimku (neomluvená nepřítomnost) nekrátí, neboť její podmínky pro přiznání jsou poměrně přísné. Jedná se o dovolenou za odpracované dny, na kterou zaměstnanci vznikne právo, pokud nesplní v kalendářním roce podmínku odpracování alespoň 60 pracovních dnů. Dovolená za odpracované dny činí za každých 21 odpracovaných dnů 1/12 z roční výměry. To znamená, že může činit nejvýše 2/12 z roční výměry.
Při neomluvené absenci se nárok krátí podle podmínek, které zaměstnavatel stanovil, neboť je umožněno, že za 1 den absence se dovolená krátí až o 3 dny.
2) Dovolená za kalendářní rok a její poměrná část
Pokud zaměstnanec splní podmínku nároku na dovolenou za kalendářní rok nebo její poměrnou část (odpracuje v kalendářním roce alespoň 60 pracovních dnů), krátí zaměstnavatel dovolenou za prvních 100 zameškaných směn (pracovních dnů) o jednu dvanáctinu roční výměry dovolené a za každých dalších 21 takto zameškaných směn (pracovních dnů) rovněž o jednu dvanáctinu.
Pracovní poměr zaměstnance trval po celý kalendářní rok. Požádal však zaměstnavatele o poskytnutí neplaceného volna na dobu 4 měsíců (březen až červen). Dále měl ještě pracovní neschopnost v délce 14 kalendářních dnů. O kolik dnů je nutné krátit roční dovolenou, která činí 4 týdny?
Za dobu neplaceného volna neodpracoval celkem 87 dnů. V době nemoci neodpracoval dalších 10 dnů. Celkem neodpracoval 97 dnů. Zaměstnanci náleží nekrácená dovolená v délce 4 týdnů.
Zaměstnankyně byla od 1. ledna nemocná až do 15. července běžného roku. Na jakou výši dovolené bude mít nárok při roční výměře 5 týdnů?
Od počátku roku do 15. 7. neodpracovala celkem 140 dnů. Za prvních 100 dnů se krátí o 1/12 a za každých dalších 21 dnů též o 1/12. Krácení: 25: 12 x 2 = 4,17 dne, po zaokrouhlení na půlden 4,5 dne. Dovolená bude činit 25 - 4,5 = 20,5 dne.
Pracovní poměr zaměstnance trval do 1. 4. do 31. 12. kalendářního roku, což je 196 pracovních dnů. V této době byl dlouhodobě nemocen v rozsahu 103 pracovní dny. Jeho roční nárok se zkrátí o 1/12 z roční výměry. Za předpokladu, že roční nárok u zaměstnavatele činí 5 týdnů, bude nárok za dobu trvání pracovního poměru v rozsahu 25: 12 x 9 = 18,75 dne, zaokr. 19 dnů. Krácení za dobu dočasné pracovní neschopnosti 25: 12 = 2,08 dne, zaokr. 2,5 dne. Konečný nárok dovolené 19 - 2,5 = 16,5 dne.
Zaměstnanec pracuje po celý kalendářní rok v nerovnoměrně rozvržené pracovní době a měl nepracovní úraz. Pracovní neschopnost nastala 1. 8. a trvala až do konce roku. Jak se postupuje při krácení dovolené u těchto zaměstnanců, jestliže jeho roční nárok jsme vypočítali na 18 dnů? (Počet plánovaných směn v roce 183 dnů, 52,143 týdnů v roce, 5 týdnů dovolené, 183: 52,143 x 5 = 17,55 dnů, po zaokrouhlení 18 dnů.)
Při krácení roční výměry dovolené u zaměstnanců pracujících v nerovnoměrně rozvržené pracovní době se uplatní stejný princip krácení jako u zaměstnanců pracujících v rovnoměrně rozvržené pracovní době s tím, že se doba nepřítomnosti v práci posuzuje, jako by v kalendářním týdnu nepracoval 5 pracovních dnů (viz § 216 ZP). Od 1. 8. do 31. 12. se jedná o 109 pracovních dnů. Krácení se provede ve výši 1/12 roční výměry. Roční výměra činí 18 dnů. 18: 12 x 1 = 1,5 dne. Konečný nárok 18 - 1,5 = 16,5 dne.
Zaměstnanec nastoupí do organizace 1. 2. a pracuje v nerovnoměrně rozvržené pracovní době do konce roku. Počet jeho plánovaných směn činí v roce 165 směn (od 1. 2. do konce roku), počet týdnů činí 47,71 (od 1. 2. do konce roku). Roční výměra dovolené činí 5 týdnů. Zaměstnanec má od 1. 8. až do konce roku pracovní volno bez náhrady příjmu. Jak spočítáme jeho nárok a krácení dovolené?
Nárok na dovolenou za celý rok:
Počet týdnů činí 47,71 (od 1. 2. do konce roku).
Výpočet: 365 - 31 = 334 (doba od 1. 2. do 31. 12.)
Počet týdnů: 334: 7 = 47,71
165: 47,71 x 5 = 17,29, po zaokrouhlení 17,5 dne (roční nárok).
Krácení za leden: 17,5: 12 x 1 = 1,46 dne, po zaokrouhlení 1,5 dne.
Nárok na dovolenou od 1. 2. do konce roku: 17,5 - 1,5 = 16 dnů.
Krácení za pracovní neschopnost:
Celkem neodpracuje 109 dnů (počítáno 5 dnů v týdnu v době od 1. 8. do konce roku). Krácení ročního nároku o 1/12 ... 17,5: 12 x 1 = 1,5 dne.
Dovolená po krácení: 16 - 1,5 = 14,5 dne.
Zaměstnanec měl od ledna do května zkrácený úvazek na 20 hodin týdně a od 1. 6. 2018 bude mít úvazek změněn na 16 hodin týdně (v pondělí 8 hodin a v úterý 8 hodin). Nárok na dovolenou v naší firmě je 20 dní. Jak spočítat nárok?
Nárok na dovolenou není ovlivněn délkou úvazku, ale rozvržením týdenní pracovní doby. Za předpokladu, že při úvazku 20 hodin týdně pracoval 5 dnů v týdnu, pak činí jeho nárok za období od ledna do května 20: 12 x 5 = 8,33 dne.
Od června bude pracovat jen dva dny v týdnu a jeho nárok za tuto dobu bude činit 20: 12 x 7: 5 x 2 = 4,66 dne.
Celkový nárok na dovolenou: 8,33 + 4,66 = 12,99 dne, zaokr. 13 dnů.
Zaměstnankyně se 23. 6. 2018 vrací z rodičovské dovolené. Má pracovní poměr na dobu neurčitou, roční výměra dovolené činí 20 dnů. Předpokládáme, že zaměstnankyně bude pro zaměstnavatele pracovat alespoň 60 dnů (směn) za kalendářní rok.
Od 1. 1. do 23. 6. se jedná o 120 neodpracovaných dnů. Krácení se provede v rozsahu 2/12.
20: 12 x 2 = 3,33 dne, zaokr. 3,5 dne.
20 - 3,5 = 16,5 dne.
Neomluvená nepřítomnost
Zaměstnavatel může zaměstnanci krátit dovolenou za neomluveně zameškanou směnu (pracovní den) o 1 až 3 dny; neomluvená zameškání kratších částí jednotlivých směn se mohou sčítat. Z důvodu absence lze krátit dodatkovou dovolenou i dovolenou za odpracované dny. Posuzování neomluvené nepřítomnosti určuje zaměstnavatel po projednání s odborovou organizací, nikoliv již v dohodě s ní.
Při krácení dovolené musí být zaměstnanci, jehož pracovní poměr k témuž zaměstnavateli trval po celý kalendářní rok, poskytnuta dovolená alespoň v délce 2 týdnů.
Zaměstnanec měl absenci v rámci kalendářního roku v délce 6 dnů. V kolektivní smlouvě máme stanoveno, že za 1 den absence se krátí dovolená o 3 dny. Zaměstnanec neměl v kalendářním roce jinou nepřítomnost v práci. Roční výměra dovolené činí 4 týdny. Jakou dovolenou musíme poskytnout? A jak postupovat v případě, že si již dovolenou vyčerpal (roční nárok činil 20 dnů)?
Ačkoliv podle kolektivní smlouvy byste mohli krátit dovolenou o 18 dnů, musíte zachovat zaměstnanci dovolenou alespoň v délce 2 týdnů, jak stanoví odst. 3 § 223 ZP, a zachováte mu nárok v rozsahu 10 dnů dovolené. Pokud si v daném roce dovolenou již vyčerpal, bez souhlasu zaměstnance se srazí dovolená, na kterou ztratil nárok [viz § 147 odst. 1 písm. e) ZP]. V daném případě se bude jednat o náhradu mzdy za 10 dnů přečerpané dovolené.
Zaměstnanec nastoupil do pracovního poměru k 1. 4. kalendářního roku a pracoval až do konce roku. V této době měl neomluvenou nepřítomnost 5 dnů. Ve vnitřním předpisu se stanoví, že za každý den absence se krátí dovolená o 2 dny. Jak postupovat, činí-li dovolená 4 týdny za kalendářní rok?
Poměrná část roční výměry dovolené činí 20: 12 x 9 = 15 dnů.
Krácení za absenci: 2 x 5 = 10 dnů
Konečný nárok: 15 - 10 = 5 dnů.
Poznamenáváme, že v daném případě neplatí ochrana při krácení dovolené z důvodu absence uvedená v ustavení § 223 odst. 3 ZP, neboť pracovní poměr netrval po celý kalendářní rok.
Dovolená bezprostředně po mateřské dovolené
Požádá-li zaměstnankyně zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, a zaměstnanec zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení rodičovské dovolené do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, je zaměstnavatel povinen jejich žádosti vyhovět. Dovolená vyčerpaná před nástupem rodičovské dovolené se nekrátí z důvodu následného čerpání rodičovské dovolené.
Zaměstnankyně nastoupí na mateřskou dovolenou 3. 1. kalendářního roku v délce 28 týdnů (do 17. 7.). Na jakou dovolenou bude mít nárok, jestliže požádá o čerpání dovolené ihned po skončení MD a v případě, že o čerpání dovolené nepožádá? Roční nárok na dovolenou činí v naší organizaci 5 týdnů.
V případě, že požádá o čerpání dovolené bezprostředně po skončení MD, nelze roční výměru dovolené krátit a vznikne jí nárok na 5 týdnů dovolené. Pokud nepožádá, budete po skončení roku krátit roční výměru dovolené jako u ostatních zaměstnanců (doba rodičovské dovolené v tomto případě je dobou neodpracovanou). Od 18. 7. do 31. 12. kalendářního roku se jedná o 119 pracovních dnů. Krácení bude ve výši 1/12 roční výměry: 25: 12 x 1 = 2,08 dne, po zaokrouhlení 2,5 dne; 25 - 2,5 = 22,5 dne.
Zaměstnankyně má v r. 2017 mateřskou dovolenou, která jí potrvá až do 6. 2. 2018. Ke konci roku 2017 jí zůstane 13 dnů nevyčerpané dovolené. Jaký nárok na dovolenou jí vznikne v r. 2018, jestliže po skončení MD požádá o čerpání dovolené? Zaměstnavatel poskytuje dovolenou v rozsahu 5 týdnů.
Zaměstnavatel je povinen nevyčerpaný zůstatek dovolené z jednoho roku převést do dalšího roku. Dále je povinen vyhovět zaměstnankyni, která požádá o čerpání dovolené bezprostředně po skončení mateřské dovolené. Doba mateřské dovolené skončí 6. 2. 2018 a bude následovat čerpání zůstatku dovolené z roku 2017 v rozsahu 13 dnů. Součet všech pracovních dnů od počátku roku 2018 včetně dnů čerpání dovolené činí 26 + 13 = 39 dnů. Protože doba dovolené je pro účely nároku na dovolenou posuzována jako doba odpracovaná, pak při započtení celé roční výměry za rok 2018 (39 + 25 = 64 dnů) je podmínka odpracování 60 dnů v kalendářním roce splněna a zaměstnankyni se poskytne dovolená za kalendářní rok 2018 v plném rozsahu, tedy v rozsahu 25 dnů, neboť roční výměru dovolené nelze z důvodu následného čerpání rodičovské dovolené krátit.
V této souvislosti připomínáme ustanovení § 18 ZP: „Je-li možné právní jednání vyložit různým způsobem, použije se výklad pro zaměstnance nejpříznivější.“
Výkon trestu odnětí svobody
Zaměstnanci, který zameškal práci pro výkon trestu odnětí svobody, se za každých 21 takto zameškaných pracovních dnů krátí dovolená za kalendářní rok o jednu dvanáctinu. Stejně se krátí dovolená pro vazbu, došlo-li k pravomocnému odsouzení zaměstnance nebo byl-li zaměstnanec obžaloby zproštěn, popřípadě bylo-li proti němu trestní stíhání zastaveno jenom proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný nebo že mu byla udělena milost anebo že trestný čin byl amnestován. Krácení dovolené při výkonu trestu odnětí svobody není nijak omezeno.
Zaměstnanec měl uzavřený pracovní poměr na dobu neurčitou a v příslušném roce byl odsouzen nepodmíněně na 6 měsíců s nástupem výkonu trestu odnětí svobody od 1. 9. 2018. Jakým způsobem se provede krácení dovolené, stanovil-li zaměstnavatel roční výměru v rozsahu 5 týdnů?
Doba od 1. 9. do konce roku 2018 činí 86 pracovních dnů. Za každých 21 neodpracovaných dnů se zkrátí roční výměna o 1/12.
86: 21 = 4,09. Krácení bude v rozsahu 4/12.
25: 12 x 4 = 8,3 dne, zaokr. 8,5 dne.
Konečný zůstatek: 25 - 8,5 = 16,5 dne.
Dovolená, na kterou vzniklo právo v příslušném kalendářním roce, se krátí pouze z důvodů, které vznikly v tomto roce. Nelze proto důvody krácení přenášet do dalšího roku.
Dovolená za odpracované dny a dodatková dovolená se mohou krátit pouze z důvodů neomluvené nepřítomnosti v práci. Z důvodu jiných nepřítomností zaměstnance v práci se tyto druhy dovolené nekrátí.
3) Dodatková dovolená
Dodatková dovolená přísluší v rozsahu jednoho týdne, pokud zaměstnanec pracuje po celý kalendářní rok u téhož zaměstnavatele pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol nebo který po celý kalendářní rok koná práce zvlášť obtížné (viz § 215 ZP). Pracuje-li jen po část roku, přísluší mu za každých 21 odpracovaných dnů jedna dvanáctina dodatkové dovolené.
Zaměstnanec pracoval u téhož zaměstnavatele po celý kalendářní rok v rovnoměrně rozvržené pracovní době, ale pod zemí jen po část roku (v době od 1. 6. do konce roku.) V této době také neomluveně zameškal 2 směny. Vnitřním předpisem je stanoveno, že za každý den absence se krátí dovolená o 2 dny.
Zaměstnavatel zkrátí nárok na dovolenou za kalendářní rok, která činí 5 týdnů, a též zkrátí nárok na dodatkovou dovolenou.
Roční výměra dovolené se zkrátí o 4 dny a konečný zůstatek bude činit 25 - 4 = 21 dnů.
Výše nároku na dodatkovou dovolenou
Od 1. 6. do konce roku se jedná o 152 pracovních dnů.
152: 21 = 7,23
Nárok na dodatkovou dovolenou činí 5: 12 x 7 = 2,92 dne, zaokr. 3 dny.
Krácení o 4 dny - zaměstnanec ztratí celý nárok na dodatkovou dovolenou.