V souvislosti s novelou zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZP“), nabyla od 1. 1. 2021 účinnosti významná a pro někoho možná i kontroverzní novinka s podstatným dopadem na praxi. Touto novinkou je výslovné zakotvení možnosti čerpat při splnění určitých podmínek dovolenou i v den svátku. Došlo ke změně, resp. doplnění pravidla obsaženého v § 219 odst. 2 ZP, které ve znění do 31. 12. 2020 stanovilo, že „připadne-li v době dovolené zaměstnance svátek na den, který je jinak jeho obvyklým pracovním dnem, nezapočítává se mu do dovolené.“ Účelem tohoto příspěvku je vyložit dopady nové právní úpravy a ilustrovat je na praktických příkladech.
Jak tomu bylo do konce roku 2020
Výše citované pravidlo stanovené v § 219 odst. 2 ZP nečinilo žádné větší problémy ve vztahu k běžnému pracovnímu týdnu od pondělí do pátku. V těchto případech byl dopad svátku na případné čerpání dovolené v daném týdnu jednoduše takový, že zaměstnanec nemohl za den svátku přijít o žádný den dovolené, byť dovolenou i v den svátku fakticky čerpal. Složitější situace však vyvstávaly u zaměstnanců, u nichž ZP umožňuje nařídit práci i na den svátku [§ 91 odst. 4 ZP]. Problém se týkal zejména zaměstnanců v nepřetržitých provozech, neboť pokud namísto práce rozvržené na den svátku chtěli čerpat dovolenou, nezbývalo zpravidla než tento požadavek řešit změnou rozvrhu a „prohozením směn“ mezi zaměstnanci. Některé názory připouštěly v těchto případech čerpání dovolené v den svátku, nebyly však v aplikační praxi jednoznačně přijímány.
V čem spočívá změna právní úpravy od 1. 1. 2021
Ve snaze přiblížit právní úpravu požadavkům praxe došlo k doplnění výše citovaného § 219 odst. 2 ZP o novou část věty za středníkem, která stanoví, že pravidlo o nezapočítávání dne svátku do dovolené „neplatí v případě, kdy zaměstnanec by byl jinak povinen v den svátku směnu odpracovat podle § 91 odst. 4 a čerpání dovolené v tento den bylo určeno na jeho žádost.“
Důvodová zpráva uvedenou změnu vysvětluje tak,