V souvislosti s novelou zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“), provedenou zákonem č. 285/2020 Sb., byla významným způsobem změněna pravidla pro poskytování dodatkové dovolené. Také tento zvláštní druh dovolené se sice s účinností od 1. 1. 2021 vypočítává v hodinách, ve většině ostatních parametrů se však podmínky pro vznik nároku i jeho výši liší od základního druhu dovolené za kalendářní rok (její poměrné části) natolik podstatně, že jde o zcela svébytné právo zaměstnance, které se posuzuje se vším všudy samostatně. Protože právo na dovolenou za kalendářní rok a právo na dodatkovou dovolenou představují dva samostatné nároky zaměstnance, je třeba – s ohledem na zvláštní zákonnou ochranu postavení zaměstnance [§ 1a odst. 1 písm. a) ZP] – dospět k závěru, že pravidlo o zaokrouhlování dovolené na celé hodiny nahoru [§ 216 odst. 5 ZP] by mělo být uplatňováno zvlášť (samostatně) ve vztahu k dovolené za kalendářní rok a ve vztahu k dodatkové dovolené. S tímto výkladovým přístupem počítají i dále uvedené příklady.
Dodatková versus tzv. benefitní dovolená
Úvodem je třeba připomenout, že dodatkovou dovolenou je třeba striktně odlišovat od tzv. benefitní dovolené. Pokud zaměstnavatel na základě vnitřního předpisu přizná, případně z kolektivní či jiné smlouvy vyplývá právo zaměstnance na dovolenou nad rámec základní výměry dovolené [§ 212 odst. 1 až 3 ZP], jedná se o tzv. benefitní, nikoli o dodatkovou dovolenou (typickým příkladem benefitní dovolené je situace, kdy zaměstnancům v tzv. podnikatelské sféře je nad rámec základní výměry 4 týdny v kalendářním roce přiznán 5. týden „benefitní“ dovolené).
Komu dodatková dovolená přísluší
Na rozdíl od benefitní dovolené však dodatková dovolená přísluší zaměstnancům přímo ze zákona, a to zaměstnancům, kteří:
- pracují pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol, a dále
- konají práce zvlášť obtížné. Úplný výčet těchto zaměstnanců je uveden v § 215 odst. 4 ZP. Jedná se například o zaměstnance, kteří
- jsou při práci na pracovištích s infekčními materiály vystaveni přímému nebezpečí nákazy,
- pracují při přímém ošetřování nebo obsluze duševně chorých nebo mentálně postižených,
- pracují v přímém styku s obviněnými ve výkonu vazby nebo odsouzenými ve výkonu trestu odnětí svobody,
- vykonávají jako zdravotničtí pracovníci činnosti při poskytování zdravotnické záchranné služby,
- a dále nově od 1. 1. 2021 také zaměstnanci, kteří při čištění stok, kalových prostor, kanálových odpadů, žump, vpustí, kanalizačního potrubí a přípojek, hubení škodlivých živočichů ve stokách a při obsluhování čistíren odpadních vod přicházejí do přímého styku s biologickými odpadními vodami a odpady,
pokud zmíněné kategorie zaměstnanců tuto práci vykonávají v rozsahu alespoň poloviny stanovené týdenní pracovní doby (dále jen „TPD“). Na dodatkovou dovolenou, a to bez nutnosti splňovat podmínku výkonu práce zvlášť obtížné alespoň v rozsahu poloviny stanovené TPD mají dále i jiné kategorie zaměstnanců, a to zaměstnanci, kteří jsou při práci vystaveni nepříznivým účinkům ionizujícího záření, zaměstnanci pracující nepřetržitě alespoň 1 rok v tropických nebo jinak zdravotně obtížných oblastech a konečně zaměstnanci pracující jako potápěči za zvýšeného tlaku ve skafandrech nebo jako zaměstnanci (kesonáři) provádějící kesonovací práce ve stlačeném vzduchu v pracovních komorách.
Čistič kanalizačních zařízení při čištění průlezných kanalizačních stok v podzemí a při provádění údržby a oprav přichází celoročně do přímého styku s biologic