Plné znění otázky
Prosím o vysvětlení k § 213 bod 5 zákoníku práce. Odpracoval-li zaměstnanec v kalendářním roce podle rozvrhu směn více než dvaapadesátinásobek stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby, prodlouží se délka dovolené vždy o jednu dvaapadesátinu dovolené za kalendářní rok za každou další odpracovanou stanovenou týdenní pracovní dobu nebo kratší týdenní pracovní dobu. Platí, že na základě tohoto bodu vzniká za práci přesčas a za práci nadúvazek nárok na dovolenou? Níže uvádím různé výklady k tomuto §, se kterými jsme se setkali. 1) Práce přesčas - bez ohledu na rovnoměrné a nerovnoměrné rozvržení směn. Pokud má zaměstnanec týdenní pracovní dobu 40 hodin a odpracuje 40 hodin přesčas, započítají se tyto hodiny do počtu hodin, za které vzniká nárok na dovolenou a bude mít nárok o 1/52 dovolené více? Započítávaly by se jen hodiny přesčas v součtu přesahující celou týdenní pracovní dobu? Pokud tedy by přesčasové hodiny byly nižší než 40 hodin, k počtu by se nepřihlíželo. 2) Práce nadúvazek Pokud má zaměstnanec kratší pracovní dobu 30 hodin a odpracuje 10 nadúvazkových hodin, započítají se všechny nadúvazkové hodiny do počtu hodin, za které vzniká nárok na dovolenou? Bez ohledu na počet nadúvazkových hodin, zohlední se všechny odpracované nadúvazkové hodiny? 3) Tento bod zákoníku práce se týká pouze případů, kdy je dle rozvrhu směn překročen roční počet směn u nerovnoměrného rozložení směn, vzniká tedy automaticky nárok na odpovídající (vyšší) počet nároku dovolené? 4) Lze na základě tohoto § zohlednit jakékoliv hodiny, jak nadúvazkové tak přesčasové ve výpočtu nároku dovolené? Platí stejný postup u rovnoměrného i nerovnoměrného rozložení směn?