Dovolená je tématem, na které mi z praxe přicházejí neustále další otázky. Pár zajímavých jsem pro vás vybrala, abyste se ujistili, že vy to děláte dobře, případně opravili to, co dobře neděláte.
Právo na dovolenou
Otázka č. 1
Jak vypočítat právo zaměstnankyně na dovolenou, když v daném kalendářním roce pracovala takto
- leden: odpracováno 22 směn, 1 den svátek, za který se její měsíční mzda nekrátila,
- únor - červenec: 129 pracovních dnů (včetně svátků) zameškáno v důsledku pracovní neschopnosti (rizikové těhotenství),
- srpen - prosinec: 109 pracovních dnů (včetně svátků) čerpání mateřské dovolené.
Odpověď
S ohledem na to, co se dle zákoníku práce považuje pro účely dovolené za výkon práce, je třeba zaměstnankyni započíst jako odpracovaných 23 dnů v lednu a 109 dnů z období srpen až prosinec. Celkem se tedy pro účely dovolené považuje jako výkon práce 132 dnů. Zaměstnankyni vzniklo právo na dovolenou za kalendářní rok. Toto právo bude ale kráceno za dobu pracovní neschopnosti o 2/12 dovolené za kalendářní rok.
Otázka č. 2
Jaký nárok na dovolenou má zaměstnanec pracující na kratší pracovní úvazek od pondělí do pátku 30 hodin týdně, 6 hodin denně? Zaměstnanci pracující na plný úvazek mají u zaměstnavatele nárok na 25 dnů.
Odpověď
Vzhledem k tomu, že zaměstnanec pracuje 5 dnů v týdnu, má právo na dovolenou v plném rozsahu pěti týdnů, to je 25 dnů. Jeho kratší pracovní úvazek (kratší směny) se projeví jen ve výši náhrady mzdy za čerpanou dovolenou, která bude příslušet právě za 6 hodin.
Rozhodně není v pořádku přístup některých zaměstnavatelů, kteří těmto zaměstnancům určují právo na dovolenou poměrem jejich kratší pracovní doby ke stanovené týdenní pracovní době (v daném případě by šlo o poměr 30: 40 a tedy 3/4 z celkové výměry dovolené 25 dnů). Tímto postupem by byl zaměstnanec jednoznačně poškozen.
Poměrná část dovolené za kalendářní rok
Otázka č. 3
Zaměstnanci trval pracovní poměr na dobu určitou od 14. 3. 2016 do 30. 9. 2016. Celý měsíc květen a červen čerpal na základě své žádosti neplacené volno. Kolik činí jeho nárok na dovolenou?
Odpověď
Zaměstnanec nesplní podmínku nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli po dobu celého kalendářního roku (jde o pracovní poměr na dobu určitou po část kalendářního roku). I přes poskytnuté neplacené volno odpracuje ale 60 dnů. Náleží mu tedy poměrná část dovolené za kalendářní rok.
Poměrná část dovolené přísluší v délce 1/12 dovolené za kalendářní rok za každý celý kalendářní měsíc „nepřetržitého trvání téhož pracovního poměru“. Není přitom rozhodné, jestli v daném měsíci existovaly nějaké překážky v práci na straně zaměstnance.
Neplacené volno by mohlo sehrát roli pouze v případě, že by jeho čerpáním zameškal zaměstnanec 100 a více pracovních dnů, protože pak by se musela dovolená krátit. K tomu ale v daném případě nedojde.
Zaměstnanci vznikne právo na poměrnou část dovolené za kalendářní rok v délce 6/12 celkové výměry dovolené (celkem 6 celých kalendářních měsíců v období měsíců dubna až září 2016, březen se nepočítá).
Otázka č. 4
Zaměstnankyně byla v pracovní neschopnosti od 16. 9. 2015 do 13. 3. 2016. Od 14. 3. 2016 nastoupila na mateřskou dovolenou do 25. 9. 2016. Po skončení mateřské dovolené požádala o čerpání nevyčerpané dovolené. Nevyčerpaná dovolená za rok 2015 činí 8 dnů. Nárok na dovolenou za kalendářní rok činí 25 dnů.
Je správný můj výpočet, že když zaměstnankyně v roce 2016 neodpracovala ani jeden den, vznikne jí nárok na poměrnou část dovolené za kalendářní rok za dobu čerpání mateřské dovolené (tj. Od 14. 3. 2016 do 25. 9. 2016, což je 140 dnů), tedy v délce 6/12 (vycházela jsem z toho, že 140: 21 = 6), což je 12,5 dne? Od kdy má zaměstnankyně žádat o rodičovský příspěvek?
Odpověď
Váš výpočet správný není. Zaměstnankyni bude pracovní poměr trvat nepřetržitě k jednomu a témuž zaměstnavateli po dobu celého kalendářního roku 2016 a čerpáním mateřské dovolené v tomto roce splní též podmínku odpracování alespoň 60 dnů. Tím pádem jí vznikne právo na celou výměru dovolené za kalendářní rok v délce 25 dnů. Nemůžete uvažovat o poměrné části dovolené za kalendářní rok, ta přichází v úvahu jen v případě, že by pracovní poměr netrval po dobu celého kalendářního roku, a nebyla by vázána na dobu trvání mateřské dovolené, ale na dobu trvání pracovního poměru jako takového.
Pokud zaměstnankyně v souladu s ustanovením § 217 odst. 5 zákoníku práce požádala (požádá) o čerpání dovolené bezprostředně po skončení mateřské dovolené, bude čerpat 8 dnů nevyčerpané dovolené z roku 2015 a celých 25 dnů ve vztahu k roku 2016. Právo na dovolenou se jí nijak krátit nebude, protože nemoc před nástupem na mateřskou dovolenou nepředstavuje 100 zameškaných pracovních dnů a případné následné čerpání rodičovské dovolené nelze brát pro tento účel rovněž v úvahu (viz ustanovení § 223 odst. 1 poslední věta zákoníku práce).
Vycházím z toho, že zaměstnankyni vzniklo právo na peněžitou pomoc v mateřství coby dávku nemocenského pojištění a že ji bude čerpat ve stejné době, v jaké čerpá mateřskou dovolenou. Rodičovský příspěvek pak může na základě své žádosti pobírat hned po skončení doby pobírání peněžité pomoci v mateřství (mateřské dovolené), bez ohledu na to, že bude čerpat nevyčerpanou dovolenou.
Otázka č. 5
Zaměstnanci skončil pracovní poměr dne 20. 4. 2016. Dnem následujícím po skončení dosavadního pracovního poměru mu vznikl pracovní poměr k novému zaměstnavateli, který trval až do konce roku. Má zaměstnanec právo na poměrnou část dovolené za měsíc duben 2016, tedy v měsíci, v němž u něho došlo ke změně zaměstnání? Pokud ano, který ze zaměstnavatelů mu ji poskytne?
Odpověď
Zákoník práce upravuje ve vztahu k poměrné části dovolené i situaci, kdy zaměstnanec v kalendářním měsíci změní zaměstnání a pracovní poměry na sebe bezprostředně navazují. V takovém případě přísluší zaměstnanci poměrná část dovolené za daný kalendářní měsíc vždy od nového zaměstnavatele.
Uvedenému zaměstnanci zahrne nový zaměstnavatel měsíc duben 2016 do výpočtu práva na poměrnou část dovolené.
Výměra dovolené
Otázka č. 6
V naší organizaci je výměra dovolené 25 dnů. Takto to mají všichni zaměstnanci v jednosměnném provozu. Teď zavádíme na jednom úseku nepřetržitý provoz 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, kde se budou zaměstnanci střídat v 11 hodinových směnách. Každý týden budou mít jiný počet směn. Na kolik dní dovolené budou mít tito zaměstnanci nárok a podle čeho máme při výpočtu postupovat, abychom zachovali rovný přístup?
Odpověď
U zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou musíte postupovat podle § 213 odst. 4 zákoníku práce, to je poskytovat jim tolik pracovních dnů dovolené, kolik připadá na dobu jejich dovolené v celoročním průměru. Všichni vaši zaměstnanci mají právo na dovolenou 5 týdnů. U zaměstnanců s rovnoměrně rozvrženou pracovní dobou je týden 5 dnů, tedy 5 týdnů x 5 dnů je 25 dnů dovolené za rok.
U zaměstnanců s 11 hodinovými směnami v nepřetržitém provozu spočítáte právo na dovolenou ve dnech následovně.
Průměrná stanovená týdenní pracovní doba zaměstnanců s nepřetržitým pracovním režimem je 37,5 hodiny, výpočet bude následující: 37,5 x 5 = 187,5: 11 = 17 dní dovolené.
Při čerpání dovolené dostanou zaměstnanci náhradu mzdy za 1 den (směnu) za 11 hodin.
Otázka č. 7
Zaměstnanci pracují v turnusovém režimu, mají rozpis směn na celý rok. Směny se pravidelně neopakují, proto musím každý měsíc zadávat rozpis směn u zaměstnance ve mzdovém programu. Jeden měsíc má zaměstnanec např. 14 směn, druhý měsíc 15 směn, třetí měsíc 16 směn. Celoroční nárok na dovolenou jsem jim spočítala na 17 dní.
Myslím si, že není možné, aby se jim každý měsíc přepočítával nárok na dovolenou, když jeden měsíc např. odpracují 13 směn, sníží se jim nárok na dovolenou o 0,5 dne a v dalších měsících se zase zvýší o 0,5 dne. Já jim neměním režim z jednoho na jiný, ale jen rozvržení směn na daný měsíc.
Odpověď
Ano, máte pravdu. Vaši zaměstnanci pracují v nerovnoměrně rozvržené pracovní době a na plný úvazek (ve stanovené týdenní pracovní době). Pro tyto zaměstnance zákoník práce ve svém § 213 odst. 4 stanoví, že jim přísluší „tolik pracovních dnů dovolené, kolik jich podle rozvržení pracovní doby na dobu jeho dovolené připadá v celoročním průměru“.
Protože vaši zaměstnanci pracují pořád ve stejně dlouhých směnách a nemění se jim ani délka stanovené týdenní pracovní doby v návaznosti na pracovní režim, není důvod právo na dovolenou jakkoliv přepočítávat. K přepočtu byste přistoupila jenom v případě, že by se zaměstnanci v průběhu kalendářního roku měnilo rozvržení pracovní doby z rovnoměrného na nerovnoměrné (či naopak) nebo délka směny.
Dovolená za odpracované dny
Otázka č. 8
Délka dovolené u zaměstnavatele je 5 týdnů. Jeden zaměstnanec bude v pracovním poměru od 1. 1. do 28. 2., druhému bude trvat pracovní poměr po celý kalendářní rok, ale od 9. 3. do 31. 12. bude v pracovní neschopnosti. První zaměstnanec odpracuje během svého pracovního poměru celkem 43 dnů, druhý pak do začátku pracovní neschopnosti 49 dnů. Na jak dlouhou dovolenou jim vznikne právo?
Odpověď
Ani jeden z výše uvedených zaměstnanců neodpracuje v kalendářním roce požadovaných 60 dnů. Nevznikne jim právo na dovolenou za kalendářní rok nebo její poměrnou část, ale pouze právo na dovolenou za odpracované dny, a to na 2/12 (tedy 4 dny).
Určení čerpání dovolené
Otázka č. 9
Uzavřeli jsme se zaměstnancem pracovní poměr. Po 14 dnech přišel s žádostí o poskytnutí dovolené v délce 2 týdnů, prý jde o předplacenou rekreaci v zahraničí. Chceme mu vyhovět, ale nejsme si jisti, zdali můžeme, když ještě neodpracoval ani 21 dnů.
Odpověď
Vyhovět zaměstnanci můžete. Zákoník práce jasně stanoví, že zaměstnavatel může určit zaměstnanci čerpání dovolené, i když dosud nesplnil podmínky pro vznik práva na ni, jestliže je možné předpokládat, že zaměstnanec tyto podmínky splní do konce kalendářního roku, popřípadě do skončení pracovního poměru.
I kdyby se tak nakonec nestalo, byl by zaměstnanec stejně povinen vám vrátit případnou vyplacenou náhradu mzdy (platu) za dovolenou, na niž mu právo vůbec nevzniklo. Dokonce máte dle ustanovení § 147 odst. 1 písm. e) zákoníku práce mu tuto částku i bez jeho souhlasu srazit ze mzdy (platu).
Náhrada za dovolenou
Otázka č. 10
Naše zaměstnankyně bude do 25. 7. 2016 čerpat mateřskou dovolenou. Předpokládali jsme, že dle ustanovení § 217 odst. 5 zákoníku práce požádá o čerpání nevyčerpané dovolené bezprostředně po skončení mateřské dovolené. Z roku 2015 jí zbylo 18 dní dovolené a za rok 2016 jí vznikl nárok na celou výměru dovolené v délce 5 týdnů (25 dnů). Po vyčerpání dovolené by pak požádala o rodičovskou dovolenou. Zaměstnankyně ale chce, abychom jí dovolenou proplatili, že nastoupí na rodičovskou dovolenou již od 26. 7. 2016. Musíme jí vyhovět?
Odpověď
Postupovat podle „přání“ zaměstnankyně v této situaci nemůžete. Případy, kdy je možné zaměstnanci formou náhrady mzdy (platu) proplatit nevyčerpanou dovolenou, jasně určuje ustanovení § 222 odst. 2 zákoníku práce. Dle tohoto ustanovení přísluší zaměstnanci náhrada mzdy (platu) za nevyčerpanou dovolenou pouze v případě skončení pracovního poměru. Proplacení nevyčerpané dovolené po skončení mateřské dovolené (namísto jejího čerpání ve smyslu ustanovení § 217 odst. 5 zákoníku práce) nepřichází v úvahu.
Zaměstnankyně má v podstatě dvě možnosti. Buď dle výše uvedeného ustanovení zákoníku práce skutečně včas požádá, aby mohla čerpat nevyčerpanou dovolenou v celkové délce 43 dny bezprostředně po skončení mateřské dovolené, a vy její žádosti budete muset vyhovět, nebo na základě své žádosti nastoupí rovnou na rodičovskou dovolenou, jak původně uvažovala. Ve druhém případě se jí ale bude dovolená v důsledku rodičovské dovolené po skončení roku krátit, a to podle pravidel uvedených v ustanovení § 223 odst. 1 zákoníku práce. Ochrana před krácením dovolené, jak ji zákoník práce uvádí v poslední větě citovaného ustanovení a odstavce, se totiž týká právě a jen dovolené, kterou by zaměstnankyně čerpala mezi mateřskou a rodičovskou dovolenou.
Otázka č. 11
Prosím o radu. Na mateřskou dovolenou jsem nastoupila 15. 11. 2015. Dne 4. 12. 2015 se mi narodila dvojčata. V roce 2015 mi podle výplatní pásky zbylo 18 dní dovolené. Dne 7. 7. 2016 jsem žádala o proplacení dovolené za rok 2015 i za rok 2016. Mzdová účetní mi odvětila, že mi dovolenou nemůže proplatit, jenom si ji prý můžu vybrat a po tu dobu nemám nárok na rodičovský příspěvek.
Volala jsem na Úřad práce, u kterého jsem vyřizovala výši rodičovského příspěvku, a tam mi řekli, že tento příspěvek v době řádné dovolené dostanu. Kdo má pravdu?
Odpověď
Mzdová účetní má pravdu v tom, že nevyčerpanou dovolenou Vám nemůže po skončení mateřské dovolené proplatit náhradou mzdy, že ale máte právo požádat zaměstnavatele o její čerpání bezprostředně po skončení zmíněné překážky v práci.
Pokud jde o poskytování rodičovského příspěvku, pravdu má samozřejmě Úřad práce, který tuto dávku státní sociální podpory ostatně poskytuje. To, že byste čerpala řádnou dovolenou (mezi mateřskou a rodičovskou dovolenou), neznamená nemožnost pobírat rodičovský příspěvek, ba naopak to tak zaměstnankyně zpravidla dělají. Mzdová účetní si zřejmě spojila rodičovský příspěvek s dobou rodičovské dovolené, což spolu ale nijak nesouvisí.
Krácení dovolené
Otázka č. 12
Jak máme postupovat v případě, že chceme krátit zaměstnanci dovolenou z důvodu nemoci, ale ten ji má již vyčerpanou?
Odpověď
Skutečnost, že zaměstnanec již dovolenou vyčerpal, nebrání v jejím krácení, navíc jde o krácení „povinné“. Kdyby tomu bylo naopak, docházelo by mezi zaměstnanci ke značným nerovnostem. Zákoník práce ve svém ustanovení § 222 odst. 4 ukládá zaměstnanci povinnost vrátit vyplacenou náhradu mzdy za dovolenou nebo její část, na niž ztratil právo (právě v důsledku krácení dovolené), popřípadě na niž mu právo nevzniklo (dovolená byla čerpána, ale zaměstnanec nakonec nesplnil podmínky pro její poskytnutí).
V takovém případě je dle ustanovení § 147 odst. 1 písm. e) zákoníku práce zaměstnavatel dokonce oprávněn zaměstnanci vyplacenou náhradu srazit ze mzdy, a to i bez jeho souhlasu.
Právní předpisy citované v článku
(předpisy jsou vždy citovány ve znění pozdějších předpisů, pokud není výslovně uvedeno jinak)