V době nouzového stavu se mzdové účetní setkávají se zcela novými problémy, které obvykle samy nejsou schopny vyřešit. Následující příspěvek podává odpovědi na nejčastější dotazy v oblasti odměňování v době nouzového stavu a též upozorňuje na častá pochybení v souvislosti s ošetřovným, jejichž důsledkem je pak opožděná výplata ošetřovného příslušnou okresní správou sociálního zabezpečení.
Dne 11. března označila Světová zdravotnická organizace situaci kolem šíření nákazy COVID-19 za pandemii. Pandemický plán České republiky předpokládá v případě pandemie snížení výkonnosti ekonomiky v rozpětí 1,5 % až 3,0 % HDP, v závislosti na adekvátnosti přijatých opatření. Usnesením vlády č. 194 ze dne 12. března 2020 vláda České republiky v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlásila pro území České republiky nouzový stav. Dopady do oblasti zaměstnanosti a sociálního zabezpečení přinesly změny do pracovních postupů mzdových účetních a vyvolaly mnoho otázek.
Doplatek do minimální mzdy
Jak je to s doplatkem do minimální mzdy, respektive do nejnižší úrovně zaručené mzdy, když jsme od 12. 3. 2020 museli provoz uzavřít v důsledku vládního opatření? Zaměstnanec vykonával činnosti zařazené do druhého stupně nejnižší úrovně a od 1. 1. 2020 měl měsíční mzdu ve výši 16 100 Kč. Od 12. 3. 2020 jsme byli povinni poskytovat náhradu mzdy ve výši 100 % průměrného hodinového výdělku. Pro tyto účely jsme použili průměrný hodinový výdělek zjištěný ze 4. čtvrtletí 2019 ve výši 88,40 Kč. Poměrná část měsíční mzdy za dobu od 1. 3. do 11. 3. 2020 činila 5 855 Kč a náhrada mzdy od 12. 3. do 31. 3. 2020 byla ve výši 9 901 Kč, celkem hrubá mzda dosáhla výše 15 756 Kč. Jsme povinni zaměstnanci poskytnout doplatek do nejnižší úrovně zaručené mzdy, tj. do 16 100 Kč?
Zákoník práce stanoví v § 111, co se do minimální mzdy a nejnižší úrovně zaručené mzdy nezahrnuje. Jedná se o mzdu za práci přesčas včetně příplatku za práci přes-čas, příplatek za práci ve svátek, příplatek za noční práci, příplatek za práci v sobotu a neděli a příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí. Do mzdy (platu) se rovněž nezahrnují plnění poskytovaná v souvislosti se zaměstnáním, zejména náhrady mzdy, odstupné, cestovní náhrady, odměna za pracovní pohotovost.
Do nejnižší úrovně zaručené mzdy se tedy nezahrnují náhrada mzdy poskytovaná v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti, náhrada mzdy v době čerpání dovolené, náhrada mzdy při dalších překážkách na straně zaměstnance a náhrada mzdy poskytovaná z důvodu překážek na straně zaměstnavatele.
Pro posouzení, zda je zaměstnavatel povinen poskytnout doplatek do nejnižší úrovně zaručené mzdy, je nutné zkontrolovat výpočet poměrné části měsíční mzdy. Abychom tak mohli učinit, je třeba vycházet z individuálního harmonogramu směn zaměstnance na měsíc březen. Předpokládejme tedy, že fond pracovní doby zaměstnance činil 176 hodin a za dobu od 1. 3. d