Na základě poznatků z praxe zjišťuji, že z hlediska posuzování účasti v systému veřejného zdravotního pojištění, placení pojistného i plnění ostatních zákonných povinností se pojištěnci či zaměstnavatelé mnohdy nesprávně orientují v případech, kdy dochází ke kombinaci zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností.
V této souvislosti vznikají nejrůznější situace, které je třeba vyřešit vždy v souladu se zákonem. Následující text obsahuje analýzu běžně se vyskytujících případů výdělečné činnosti pojištěnce včetně povinností příslušných subjektů ve zdravotním pojištění v právních podmínkách roku 2019.
Pojištěnec se rozhodl podnikat (začít vykonávat samostatnou výdělečnou činnost) v měsíci lednu, kdy je toto podnikání jeho jediným zdrojem příjmů.
Povinnosti pojištěnce:
- do osmi dnů ode dne zahájení samostatné výdělečné činnosti se přihlásit u zdravotní pojišťovny jako osoba samostatně výdělečně činná, pro tento účel předložit příslušný doklad (živnostenský list, koncesní listinu apod.). U osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění lze oznamovací povinnost splnit i prostřednictvím Centrálního registračního místa obecního živnostenského úřadu, a to vyplněním tiskopisu nazvaného Jednotný registrační formulář. Pro účely zdravotního pojištění se za zahájení samostatné výdělečné činnosti považuje okamžik, kdy pojištěnec začne vykonávat tuto činnost s cílem "mít příjem" (uzavření kupní smlouvy, vystavení objednávky atd.). To znamená, že zahájení samostatné výdělečné činnosti nemusí být vždy přímo vázáno například na datum vystavení živnostenského oprávnění.
- pravidelně (měsíčně) platit zálohy na pojistné alespoň v minimální zákonné výši 2 208 Kč. V prvním kalendářním roce samostatné výdělečné činnosti (2019) může OSVČ platit zálohy i ve vyšší částce, než kterou je stanovené minimum 2 208 Kč.
Pokud začne pojištěnec podnikat kdykoliv v průběhu měsíce ledna, má z hlediska zdravotního pojištění již v tomto měsíci svůj pojistný vztah vyřešen.
Pojištěnci se v podnikání příliš nedaří, proto se v měsíci dubnu rozhodne nastoupit do zaměstnání na zkrácený úvazek (pracovní smlouva je uzavřena od 1. 4. 2019), přičemž samostatná výdělečná činnost bude od dubna vedlejším zdrojem jeho příjmů.
Povinnosti pojištěnce:
- oznámit zdravotní pojišťovně, že se stal zaměstnancem, a v této souvislosti sdělit, že od 1. 4. 2019 je samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů,
- naposledy zaplatit jako OSVČ zálohu na měsíc březen (splatnost této zálohy je v období od 1. 3. do 8. 4.).
Povinnosti zaměstnavatele:
- přihlásit pojištěnce k datu 1. 4. 2019 jako zaměstnance, za kterého bude odvádět pojistné. Pro tento účel musí zaměstnanec zaměstnavateli sdělit, u které zdravotní pojišťovny je pojištěn, a rovněž zaměstnavateli oznámit v zákonné osmidenní lhůtě i případnou změnu zdravotní pojišťovny v průběhu zaměstnání;
- odvádět za zaměstnance pojistné v souladu se zákonem.
V měsíci červnu byl tomuto zaměstnanci zúčtován hrubý příjem ve výši
13 000 Kč, přičemž se na tohoto zaměstnance vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu 13 350 Kč.
Povinnosti zaměstnavatele:
- protože je zaměstnání v daném souběhu hlavním zdrojem příjmů, provede zaměstnavatel dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu,
- zajistí odvod pojistného zdravotní pojišťovně v částce 1 803 Kč.
V případě, že by měl zaměstnanec více zaměstnání a v úhrnu by v nich nedosáhl minimální mzdy, pověřoval by pro účel dopočtu do minima toho zaměstnavatele, kterého by si zvolil.
Od měsíce června se příjmy pojištěnce v zaměstnání snížily a nedosahovaly minimální mzdy, proto se rozhodl, že od srpna bude samostatná výdělečná činnost opětovně hlavním zdrojem jeho příjmů.
Povinnosti pojištěnce:
- oznámit zdravotní pojišťovně, že se samostatná výdělečná činnost stala hlavním zdrojem jeho příjmů, tedy s povinností placení měsíčních alespoň minimálních záloh od srpna 2019 v částce 2 208 Kč,
- zdokladovat zaměstnavateli čestným prohlášením, že jako OSVČ platí zálohy na pojistné alespoň v minimální povinné výši pro OSVČ, a to počínaje platbou zálohy za měsíc srpen.
Povinnost zaměstnavatele: pokud bude mít zaměstnavatel k dispozici doklad, že zaměstnanec jako OSVČ platí alespoň minimální zálohy, pak bude odvádět pojistné ze skutečné výše zaměstnancova příjmu, tedy bez dopočtu a doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu 13 350 Kč.
Pojištěnec se rozhodl přerušit samostatnou výdělečnou činnost k datu 30. 9. 2019 a k tomuto datu rovněž rozvázal pracovní poměr se zaměstnavatelem.
Povinnosti pojištěnce:
- jako poslední zaplatit nejpozději do 8. 10. 2019 zálohu OSVČ na měsíc září ve výši alespoň 2 208 Kč,
- i když to ze zákona není povinností pojištěnce, měl by oznámit zdravotní pojišťovně přerušení své podnikatelské činnosti, aby nadále nebyl veden u zdravotní pojišťovny jako OSVČ.
Povinnosti zaměstnavatele:
- oznámit zdravotní pojišťovně za použití kódu "O" na Hromadném oznámení zaměstnavatele ukončení zaměstnání (zánik účasti zaměstnance na zdravotním pojištění ke dni 30. 9.) neboli ukončení povinnosti zaměstnavatele platit pojistné za tohoto zaměstnance, oznámení provést nejpozději do 8. 10.
- odvést za měsíc září pojistné podle zákona.
V měsíci říjnu byl pojištěnec zaměstnán u jiného zaměstnavatele pouze na dohodu o provedení práce na období od 14. 10. do 26. 10. s hrubým příjmem 9 850 Kč.
Povinnost pojištěnce: přihlásit se u zdravotní pojišťovny od 1. 10. jako osoba bez zdanitelných příjmů (do osmi dnů) a nejpozději do 8. 11. zaplatit pojistné ve výši 1 803 Kč (13,5 % z minimální mzdy 13 350 Kč).
Povinnost zaměstnavatele: dohoda o provedení práce nezakládá účast na zdravotním pojištění, z takto sjednaného pracovněprávního vztahu nevyplývá pro zaměstnavatele ve zdravotním pojištění žádná povinnost, pojistné se ze zúčtovaného příjmu neplatí.
Od 18. 11. je pojištěnec evidován na Úřadě práce, od 10. 12. je souběžně zaměstnán s příjmem, který nedosahuje poloviny minimální mzdy.
Povinnosti pojištěnce:
- oznámit zdravotní pojišťovně ukončení zařazení v kategorii osoba bez zdanitelných příjmů k datu 31. 10.,
- dále oznámit zdravotní pojišťovně nejpozději do 26. 11., že je od 18. 11. jako uchazeč o zaměstnání osobou, za kterou platí pojistné stát.
Povinnosti zaměstnavatele:
- za současného použití kódů "I" a "P" přihlásit k datu 10. 12. tohoto zaměstnance k placení pojistného u zdravotní pojišťovny (použití kódu "I" má faktický význam v situaci, kdyby pojištěnec zdravotní pojišťovně počátek povinnosti státu platit pojistné neoznámil - protože se jedná o přísun finančních prostředků do systému, je vždy lepší, když má zdravotní pojišťovna tuto důležitou informaci raději dvakrát než ani jednou),
- pojistné odvádět ze skutečné výše příjmu bez povinnosti dopočtu do minimálního vyměřovacího základu.
Důležité poznámky závěrem
Z hlediska zařazení pojištěnce u zdravotní pojišťovny, placení pojistného a plnění ostatních zákonných povinností ve zdravotním pojištění je zapotřebí si uvědomit zejména následující skutečnosti:
- pokud se na zaměstnance vztahuje v zaměstnání povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, musí být v příslušném kalendářním měsíci odvedeno zaměstnavatelem v roce 2019 pojistné nejméně z vyměřovacího základu 13 350 Kč, tedy alespoň v částce 1 803 Kč při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc. Je-li zaměstnanci zúčtován v daném měsíci hrubý příjem nižší než minimální mzda, musí být zaměstnavatelem proveden příslušný dopočet (a doplatek) pojistného do zákonného minima. Pokud je pojištěnec zaměstnán, není oprávněn sám si platit pojistné, veškeré platby pojistného probíhají prostřednictvím zaměstnavatele.
- i když je pojištěnec osobou samostatně výdělečně činnou pouze po část kalendářního roku, musí podat zdravotní pojišťovně Přehled. V měsících, ve kterých byla samostatná výdělečná činnost jediným (resp. při souběhu se zaměstnáním hlavním) zdrojem příjmů, musí být při ročním zúčtování dodržen v minimální vyměřovací základ za každý takový měsíc.
- v rámci kalendářního měsíce musí být pojištěnec zařazen u zdravotní pojišťovny (alespoň jeden den) buď jako zaměstnanec, nebo jako osoba samostatně výdělečně činná, nebo jako osoba, za kterou platí pojistné stát (například nezaopatřené dítě, poživatel některého z důchodů, uchazeč o zaměstnání aj.). Pokud tato podmínka v kalendářním měsíci splněna není, stává se pojištěnec v tomto měsíci osobou bez zdanitelných příjmů.
V případě souběhu zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností se objevují nejasnosti v posuzování hlavního a vedlejšího zdroje příjmů. Pojištěnec si sám rozhoduje, která činnost bude v daném souběhu hlavním zdrojem jeho příjmů. Tuto důležitou skutečnost sděluje pojištěnec zdravotní pojišťovně s ohledem na reálnou, resp. očekávanou, výši příjmů v obou těchto činnostech jednak v rámci kontaktů se zdravotní pojišťovnou, jednak na Přehledu podávaném zdravotní pojišťovně, a to zatržením těch kalendářních měsíců (včetně uvedení důvodu), kdy pro něj jako OSVČ neplatil minimální vyměřovací základ.
Při souběhu zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností musí být zákonné minimum dodrženo v jedné z těchto činností (pokud pojištěnec není od této povinnosti zákonem osvobozen), což je zajištěno tím, že v zaměstnání je odváděno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu nebo OSVČ platí alespoň minimální zálohy.