Pro pojištěnce, za které je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného stát, má registrace ve „státní kategorii“ v příslušném kalendářním měsíci zásadní význam především z toho hlediska, že řeší jejich pojistný vztah, kdy pro tento účel není rozhodující, zda evidence v této kategorii trvá po celý kalendářní měsíc nebo jen po jeho část.
Jinými slovy, pokud je pojištěnec zařazen u zdravotní pojišťovny v některé ze skupin osob, za které je plátcem pojistného stát, pouze po část kalendářního měsíce nebo dokonce i jen jeden den v tomto měsíci, nemusí se v tomto měsíci otázkou řešení svého pojistného vztahu zabývat. Na základě této skutečnosti nebude mít zdravotní pojišťovna vůči pojištěnci za takový měsíc žádné další požadavky, neboť za kalendářní dny pojištěním nepokryté se v takové situaci žádné pojistné nedoplácí.
§ 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb.
V ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, jsou taxativně vyjmenovány osoby, za které je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného stát. Mezi tyto osoby patří například poživatelé důchodu, ženy na mateřské a osoby rodičovské dovolené, příjemci rodičovského příspěvku, nezaopatřené děti, uchazeči o zaměstnání a další. Specifickou skupinu představují například osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku – ovšem u těchto osob platí pojistné stát pouze za podmínky, že nemají příjmy ze zaměstnání ani ze samostatné výdělečné činnosti.
Zaměstnanci evidovaní u zdravotní pojišťovny ve „státní kategorii“
V souvislosti s placením pojistného zaměstnavatelem se u těchto osob jako zaměstnanců vychází především z těchto zásad:
- pojistné se odvádí ze skutečné výše příjmu bez povinnosti dopočtu a doplatku do minimálního vyměřovacího základu za předpokladu, že registrace v této kategorii trvá po celý kalendářní měsíc;
- na stanovení vyměřovacího základu zaměstnance nemají vliv případné další okolnosti (trvání zaměstnání pouze po část kalendářního měsíce, nemoc, neplacené volno, souběžné jiné zaměstnání nebo podnikatelská činnost apod.);
- nastane-li některá ze skutečností, uvedených v § 3 odst. 9 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (pojištěnci je například přiznán nebo odejmut některý z důchodů), snižuje se minimální vyměřovací základ zaměstnance na poměrnou část podle počtu kalendářních dnů trvání dané skutečnosti. To znamená, že poměrná část minima musí být dodržena za ty kalendářní dny, ve kterých osoba nebyla evidována u zdravotní pojišťovny ve „státní kategorii“;
- neexistuje nárok na odpočet od dosaženého příjmu (s výjimkou splnění podmínek uvedených v § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb.);
- vyměřovacím základem zaměstnance je dosažený příjem (tedy i nižší než minimální mzda 13 350 Kč), anebo může být vyměřovací základ i v nulové hodnotě.
Oznamovací povinnost
V roce 2019 obdrží zdravotní pojišťovna od státu za každou takovou osobu měsíčně pojistné ve výši 1 018 Kč. Aby však zdravotní pojišťovna mohla tuto platbu pojistného nárokovat, musí dotyčné subjekty zdravotní pojišťovně v zákonné osmidenní lhůtě oznámit, že vznikl (zanikl) nárok na platbu pojistného státem, kdy se může jednat například o přiznání nebo odejmutí důchodu, nástup ženy na mateřskou dovolenou, ukončení pobírání rodičovského příspěvku, období registrace na Úřadě práce, zahájení celodenní osobní a řádné péče ve smyslu výše uvedeném a další. Je-li pojištěnec zaměstnán, pak tyto změny oznamuje zaměstnavatel na základě zaměstnancova sdělení. Zaměstnanec příslušnou změnu oznámí pouze tehdy, když zjistí, že zaměstnavatel svoji zákonnou povinnost nesplnil, nebo v případě, kdy svému zaměstnavateli příslušnou změnu neoznámil. Pokud není pojištěnec zaměstnán, oznamuje tyto změny zdravotní pojišťovně osobně. Nesplnění oznamovací povinnosti je pod sankcí, kdy zaměstnavateli může být uložena pokuta až do výše 200 000 Kč a pojištěnci až 10 000 Kč, a to z toho důvodu, že neoznámením takové skutečnosti přichází zdravotní pojišťovna nenávratně o platby pojistného od státu, neboť tyto platby nemůže nárokovat se zpětnou platností.
Výdělečná činnost
Zaměstnané osoby, za které je plátcem pojistného současně stát (jakož i jejich zaměstnavatelé), mají při výkonu zaměstnání zásadní zvýhodnění spočívající ve skutečnosti, že odvodu pojistného podléhá skutečná výše dosaženého příjmu, tedy bez dopočtu a doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu, platného pro zaměstnance.
Obdobně i při výkonu samostatné výdělečné činnosti nemusí tyto podnikající osoby dodržet minimální vyměřovací základ platný pro OSVČ, ale vyměřovacím základem je 50 % příjmů po odpočtu výdajů za rozhodné období kalendářního roku. Mimoto není povinností této osoby platit zálohy na pojistné například v kalendářním roce zahájení samostatné výdělečné činnosti.
V následujících příkladech si na základě konkrétních dotazů z praxe blíže rozebereme, jak se projeví registrace pojištěnce v kategorii osob, za které platí pojistné stát, pouze po část kalendářního měsíce.
Zaměstnanci akciové společnosti byl v měsících dubnu a květnu zúčtován v každém z těchto měsíců příjem ve výši 16 800 Kč, přičemž dne 26. 4. byl tomuto zaměstnanci přiznán starobní důchod.
Přiznání důchodu fakticky nemá vliv na výpočet výše pojistného, pojistné bude v každém z těchto měsíců odvedeno v částce 2 268 Kč. Je-li přiznání důchodu zaměstnavateli známo, sdělí zdravotní pojišťovně skutečnost, že počínaje dnem 26. 4. je za tohoto zaměstnance plátcem pojistného i stát (kódem „D“ na formuláři „Hromadné oznámení zaměstnavatele“).
Dodatečné oznámení „státní kategorie“
Nezřídka dochází k případům, kdy se zaměstnavatel až se zpětnou platností dozví, že byl jeho zaměstnanci přiznán třeba invalidní důchod. Z hlediska placení pojistného má pro zaměstnavatele takové oznámení praktický význam pouze v situaci, kdy je zaměstnanci zúčtován příjem nižší než minimální vyměřovací základ, případně i u příjmu nižšího než poměrná část minima. Naproti tomu je však oznámení takové změny zásadně důležité pro placení pojistného státem. Obdobné platí i pro ostatní důchody, jejichž přiznání se zdravotní pojišťovně oznamuje, tedy pro důchody starobní, vdovské a vdovecké. Pobírání sirotčího důchodu se oznamovat nemusí, neboť tento důchod je přiznán nezaopatřenému dítěti, což je ve zdravotním pojištění automaticky osoba, za kterou platí pojistné stát.
Pokud nastane situace, kdy je zaměstnavateli dodatečně oznámeno přiznání důchodu jeho zaměstnanci, pak musí z pohledu zdravotního pojištění učinit následující:
- oznámit ihned zdravotní pojišťovně kódem „D“ na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele (tedy se zpětnou platností) zařazení zaměstnance mezi osoby, za které je plátcem pojistného stát. Jestliže se zaměstnavatel například v květnu dozví na základě předloženého rozhodnutí ČSSZ, že byl zaměstnanci přiznán invalidní důchod k 25. 1., použije kód „D“ k tomuto datu, nikoli k datu, kdy se o této skutečnosti dozvěděl;
- jestliže dochází ke změně – snížení – vyměřovacího základu a návazně i částky pojistného, podává zaměstnavatel za příslušný kalendářní měsíc (měsíce) opravný Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele.
Pokud zaměstnavatel prováděl dopočet a doplatek pojistného do povinného minima, tak na základě předloženého rozhodnutí o přiznání důchodu (se zpětnou platností) vznikne u zdravotní pojišťovny zaměstnavateli – de facto zaměstnanci – přeplatek na pojistném. Tento přeplatek lze vyrovnat buď podáním žádosti příslušné zdravotní pojišťovně o jeho vrácení (s vyčíslením evidované výše a s patřičným odůvodněním), nebo snížením odváděné částky pojistného o vzniklou výši přeplatku – v tomto případě je zaměstnavatel povinen kontrolnímu orgánu na jeho vyžádání veškerá přijatá opatření řádně zdůvodnit a dokladovat. Kdyby však vyměřovací základ trvale převyšoval minimální mzdu, nebo byl alespoň na její úrovni, pak u zaměstnavatele přeplatek na pojistném nemůže za dané situace vzniknout.
Student vysoké školy dovršil 26 let 2. 6. 2019. Je za tohoto pojištěnce plátcem zdravotního pojištění stát po celý měsíc červen a zaměstnavatel odvede pojistné na zdravotní pojištění jen z dosaženého výdělku, bude-li nad 3 000 Kč na základě dohody o pracovní činnosti, nebo se provede dopočet do minimálního vyměřovacího základu?
Stát je plátcem pojistného za osoby soustavně se připravující na budoucí povolání do 26 let věku, to znamená, že dovršením věku 26 let končí období nezaopatřenosti (výjimka platná od 1. 1. 2018 je uvedena v dalším textu). Pokud tato osoba pracuje na dohodu o pracovní činnosti, platí se pojistné za situace, kdy příjem činí za rozhodné období kalendářního měsíce alespoň 3 000 Kč. V souvislosti s ukončením evidence v kategorii osob, za které platí pojistné stát, nastupuje v takovém případě povinnost zaměstnavatele zabezpečit v červnu odvod pojistného alespoň z poměrné části minimálního vyměřovacího základu za celkem 28 kalendářních dnů trvání zaměstnání, ve kterých osoba již není v červnu nezaopatřeným dítětem. Tato poměrná část minima se vypočte jako (28 : 30) x 13 350 a činí 12 460 Kč. Kdyby příjem na dohodu o pracovní činnosti nedosáhl v měsíci červnu této částky, provedl by zaměstnavatel dopočet a doplatek pojistného do této poměrné části minima. Pokud by vyměřovací základ činil alespoň 12 460 Kč, odvedl by zaměstnavatel pojistné ze skutečně dosaženého příjmu, který by tak mohl být i nižší než minimální měsíční vyměřovací základ 13 350 Kč. Počínaje odvodem pojistného za měsíc červenec by již vyměřovací základ musel v roce 2019 činit alespoň 13 350 Kč.
Kdyby tato osoba nedosáhla na dohodu o pracovní činnosti v měsíci červnu příjmu alespoň 3 000 Kč, pak by se:
- pojistné z dosaženého příjmu neodvádělo,
- provedlo odhlášení osoby jako zaměstnance ke dni 31. 5. 2019,
- pojištěnec nemusel v červnu zabývat otázkou pojištění u zdravotní pojišťovny, neboť pojistný vztah – fakticky pro celý tento kalendářní měsíc – by vyřešily dva dny registrace ve „státní kategorii“.
Zaměstnanec pracující na pracovní poměr vykonal dne 6. 6. státní závěrečnou zkoušku. Oznámí zaměstnavatel kódem „F“ tuto skutečnost se dnem 6. 6. nebo 30. 6.? Je tento zaměstnanec v kategorii „plátcem pojištění stát“ i v měsíci červnu, ačkoliv studium skončilo již 6. 6. a zaměstnanec tedy nebyl studentem po celý kalendářní měsíc?
Jiný zaměstnanec, pracující na pracovní poměr již od 1. 6., je zapsán ke studiu dne 4. 7., a doručil zaměstnavateli potvrzení o studiu s tímto datem. Oznámí zaměstnavatel kódem „G“ tuto skutečnost s datem 4. 7., nebo 1. 7.? Je tento zaměstnanec v kategorii „plátcem pojištění stát“ už v měsíci červenci, ačkoliv studium započalo až 4. 7. a zaměstnanec tedy nebyl studentem po celý kalendářní měsíc?
Jak stanovit měsíční vyměřovací základ v obou zmiňovaných případech?
Z hlediska ukončení nezaopatřenosti ve zdravotním pojištění vycházíme v tomto případě z ustanovení § 14 odst. 2 písm. b) zákona č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, podle kterého se za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na vysoké škole považuje také (celý) kalendářní měsíc, v němž dítě řádně ukončilo studium na vysoké škole. Kód „F“ se tedy použije k datu 30. 6. V měsíci červnu nemusí být minimální vyměřovací základ dodržen, počínaje měsícem červencem už ano.
Pro počátek „státní kategorie“ je rozhodující datum zápisu ke studiu, takže se kód „G“ použije k datu 4. 7. Protože evidence v kategorii osob, za které platí pojistné stát, netrvala po celý kalendářní měsíc červenec, musí být při odvodu pojistného dodržena poměrná část tohoto minima, tedy za 1. 7. – 3. 7. 2019 v hodnotě 1 291,93 Kč [(3 : 31) x 13 350], kdy zaměstnanec ještě nebyl ve „státní kategorii“.
Osoby starší 26 let studující v doktorském studijním programu
V § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. bylo od 1. 1. 2018 doplněno písmeno r), podle kterého je stát plátcem pojistného za osoby starší 26 let studující prvně v doktorském studijním programu uskutečňovaném vysokou školou v České republice ve standardní době v prezenční formě studia, pokud nejsou zaměstnanci nebo osobami samostatně výdělečně činnými podle § 5 cit zákona; za dobu uvedeného studia se pro účely tohoto písmene považuje také kalendářní měsíc, v němž osoba ukončila uvedené studium.
Aby mohl být tento student zařazen u zdravotní pojišťovny do kategorie osob, za které platí pojistné stát, nesmí být ve zdravotním pojištění zaměstnancem nebo osobou samostatně výdělečně činnou.
Zaměstnavatel přijal do zaměstnání na dohodu o pracovní činnosti studenta doktorského studia splňujícího podmínky ustanovení § 7 odst. 1 písm. r) zákona č. 48/1997 Sb. s nástupem dne 15. 3. 2019. Příjem za měsíc březen činil 6 000 Kč.
Při odvodu pojistného musí být dodržena poměrná část minimálního vyměřovacího základu v návaznosti na počet 17 kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci březnu, která činí 7 320,96 Kč [(17 : 31) x 13 350].
To znamená, že při sazbě 13,5 % z částky 7 320,96 Kč musí zaměstnavatel zaplatit za zaměstnance pojistné zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn, v částce 989 Kč (7 320,96 x 0,135). S ohledem na příjem 6 000 Kč činí výše odvodu pojistného z této hrubé mzdy částku 810 Kč. Jedna třetina (270 Kč) bude sražena zaměstnanci z příjmu, zbývající dvě třetiny (540 Kč) pak zaplatí zaměstnavatel ze svých prostředků. Za této situace však ještě není zabezpečen odvod pojistného ze zákonného minima, tedy přesněji z poměrné části minimálního vyměřovacího základu. Aby zaměstnavatel dodržel zákon, musí provést doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílové částky 1 320,96 Kč, tj. 179 Kč. Tento doplatek standardně hradí prostřednictvím zaměstnavatele zaměstnanec. Na zaměstnavatele by povinnost úhrady doplatku 179 Kč přešla pouze za situace, kdyby se jednalo o překážku v práci na jeho straně ve smyslu ustanovení § 207 až 209 zákoníku práce.
Z celkové částky pojistného 989 Kč je zaměstnanci sraženo 449 Kč (270 + 179), zaměstnavatel hradí 540 Kč.
Po dobu zaměstnání není za tohoto studenta plátcem pojistného stát, protože je ve zdravotním pojištění zaměstnancem.
Poznámka: Kdyby se jednalo o zaměstnání na dohodu o provedení práce, pojistné by se ze zúčtovaného příjmu neplatilo proto, že nepřevýšil 10 000 Kč. Za studenta by nadále platil pojistné stát.
Dne 13. května 2019 nastoupila zaměstnankyně pracující na zkrácený pracovní úvazek na mateřskou dovolenou a za odpracované dny jí byl zúčtován hrubý příjem ve výši 6 600 Kč.
Bez ohledu na rozsah pracovního úvazku (ten se pro účel stanovení vyměřovacího základu zaměstnance nikdy nebere ve zdravotním pojištění v úvahu) musí být v tomto případě pojistné na zdravotní pojištění odvedeno nikoliv z aktuální celkové výše minimální mzdy, nýbrž alespoň z poměrné části minimálního vyměřovacího základu. Ta se vypočte podle počtu kalendářních dnů, ve kterých nebyla zaměstnankyně registrována u zdravotní pojišťovny v kategorii osob, za které je plátcem pojistného stát, a musí být při odvodu pojistného dodržena, tedy nejméně z vyměřovacího základu, vypočteného podle vzorce:
PČ min VZ = (12 : 31) x 13 350 = 5 167,74 Kč
Protože dosažený příjem převyšuje takto vypočtenou poměrnou část minima, bude vyměřovacím základem zaměstnankyně za měsíc květen částka 6 600 Kč, žádný další dopočet se neprovádí.