Studium na vysoké škole představuje pro mnoho mladých lidí důležitou životní etapu a v této souvislosti vzniká ve zdravotním pojištění mnoho situací nejrůznější povahy, které musejí řešit jak samotní studenti, tak jejich případní zaměstnavatelé, obecně pak v přímé návaznosti na zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Také platí, že během studia na střední nebo vysoké škole má pojištěnec průběžně řešen svůj pojistný vztah.
Za studenty je obecně stát plátcem pojistného do dovršení 26 let věku. V podstatě jedinou výjimkou, kdy student není nezaopatřeným dítětem (ve zdravotním pojištění osobou, za kterou platí pojistné stát), je situace, kdy se za studium na střední škole nepovažuje dálkové, distanční, večerní nebo kombinované studium na střední škole, je-li dítě v době takového studia výdělečně činné podle § 10 zákona o státní sociální podpoře nebo má nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.
Podle ustanovení § 7 odst. 1 písm. r) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je stát plátcem pojistného za osoby starší 26 let studující prvně v doktorském studijním programu uskutečňovaném vysokou školou v České republice ve standardní době v prezenční formě studia, pokud nejsou zaměstnanci nebo osobami samostatně výdělečně činnými podle § 5 písm. a), resp. b) cit. zákona. Za dobu uvedeného studia se pro účely tohoto písmena považuje také kalendářní měsíc, v němž osoba uvedené studium ukončila. Aby mohl být tento student zařazen u zdravotní pojišťovny do kategorie osob, za které platí pojistné stát, nesmí tedy být z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem nebo osobou samostatně výdělečně činnou.