Stát je plátcem zdravotního pojištění prostřednictvím státního rozpočtu České republiky za nezaopatřené děti, kdy se nezaopatřenost dítěte posuzuje podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.
Za nezaopatřené dítě se považuje dítě do skončení povinné školní docházky a poté, nejdéle však do 26 let věku, jestliže:
- se soustavně připravuje na budoucí povolání (§ 12 až § 15 zákona č. 117/1995 Sb.), nebo
- se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo
- z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.
Jako nezaopatřené dítě, za které je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného stát, se osoba považuje po uvedené období a při splnění některých dalších stanovených podmínek.
Studenti a jejich výdělečná činnost
Výdělečná činnost studentů, tedy zaměstnání nebo samostatná výdělečná činnost, má v oblasti zdravotního pojištění četná specifika zejména s ohledem na skutečnost, že tyto pojištěnce řadíme mezi osoby, za které platí pojistné stát. Mimoto se odlišně postupuje v situacích, kdy student ukončí studium na střední nebo vysoké škole a (ne)začne být výdělečně činný, což je dále také rozebráno. Je rovněž častou skutečností, že studenty využívají zaměstnavatelé (v období letních prázdnin i mimo ně) k zajištění dočasné či přechodné potřeby provedení určitých prací. V následujícím textu si zejména probereme nejdůležitější obecně platné principy, platné u studentů ve zdravotním pojištění při řešení jejich zdravotního pojištění a dále v souvislosti s výkonem výdělečné činnosti včetně příkladů z praxe.
Formy pracovněprávního vztahu
Podle zákoníku práce je v podstatě možné uzavřít se studentem jakýkoliv smluvní vztah, což znamená, že student, který si například chce o prázdninách přivydělat, může se zaměstnavatelem podepsat dohodu o provedení práce, dohodu o pracovní činnosti nebo se nechat zaměstnat na „klasický“ pracovní poměr.
Pracovní smlouva
Ve zdravotním pojištění není řešena problematika tzv. zaměstnání malého rozsahu. Pokud je však na základě pracovní smlouvy zúčtován za rozhodné období kalendářního měsíce jakýkoliv příjem (tedy i nižší než 2 500 Kč), pojistné se odvádí, u studentů bez ohledu na minimální vyměřovací základ - minimální mzdu. U pracovní smlouvy nehraje rozhodná částka 2 500 Kč žádnou roli a pojistné se odvádí vždy.
Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr
Do konce roku 2014 neexistovala ve zdravotním pojištění právní opora pro sčítání příjmů z více dohod u jednoho zaměstnavatele. Avšak od data 1. 1. 2015 se ve zdravotním pojištění pro účel vzniku zaměstnání sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele. Vyměřovacím základem je skutečně dosažený příjem zaměstnaného studenta v situaci, kdy:
- příjem na dohodu o pracovní činnosti činí alespoň 2 500 Kč,
- příjem na dohodu o provedení práce převýší 10 000 Kč.
Přihlašování a odhlašování studentů - zaměstnanců
Stanovení vyměřovacího základu, jakož i přihlašování zaměstnanců k platbě pojistného a jejich odhlašování již není s účinností od 1. 1. 2008 vázáno na jejich účast na nemocenském pojištění. Ve smyslu ustanovení § 8 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se za den nástupu zaměstnance do zaměstnání považuje v případě pracovního poměru den, ve kterém zaměstnanec nastoupil do práce, a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení pracovního poměru.
Bude-li zaměstnavatel zaměstnávat studenta na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, pak jej přihlašuje u zdravotní pojišťovny kódem „P“ ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody začal student vykonávat sjednanou práci a odhlašuje jej kódem „O“ ke dni, jímž uplynula doba, na kterou byla příslušná dohoda sjednána za podmínky, že zúčtovaný příjem za rozhodné období kalendářního měsíce dosahuje, resp. převyšuje částky výše uvedené.
Při zaměstnávání studentů se jedná o osobu, za kterou je plátcem pojistného i stát. V této souvislosti používá zaměstnavatel při zahájení zaměstnání současně kódu „G“, kterým oznamuje nástup nezaopatřeného dítěte, tj. učně, studenta střední nebo vysoké školy do zaměstnání v průběhu studia, a to vždy společně s kódem „P“. Kód „G“ se rovněž použije i v případě přiznání nezaopatřenosti dítěte v průběhu zaměstnání.
Pokud student například končí brigádu (anebo i zaměstnání) a nadále pokračuje ve studiu, oznámí zaměstnavatel zdravotní pojišťovně pouze ukončení sjednaného pracovněprávního vztahu kódem „O“. V těchto případech zaměstnavatel nepoužívá kód „F“, kterým by fakticky ukončil evidenci studenta - pojištěnce v kategorii osob, za které je plátcem pojistného stát. Z praktického hlediska slouží kód „F“ k oznámení ukončení nezaopatřenosti, zpravidla v souvislosti s tzv. posledními prázdninami (viz dále).
Vyměřovací základ
Do vyměřovacího základu zaměstnaného studenta se zahrnují stejné položky příjmu jako u kteréhokoli jiného zaměstnance. V příslušném měsíci taktéž zaměstnavatel započítává tuto osobu do celkového počtu zaměstnanců včetně započtení jeho příjmu do úhrnné částky vyměřovacího základu a částky pojistného. Tyto údaje sděluje zaměstnavatel každý měsíc příslušné zdravotní pojišťovně v Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele.
Vyměřovacím základem pro placení pojistného je u takové osoby skutečně dosažený příjem bez povinnosti dopočtu do minimálního vyměřovacího základu, přičemž nerozhoduje délka trvání zaměstnání v příslušném kalendářním měsíci, případně neplacené volno, jiné zaměstnání či souběžná samostatná výdělečná činnost apod. Výjimku představuje například zaměstnání po celý kalendářní měsíc červenec nebo srpen v období tzv. posledních prázdnin po ukončení studia na střední škole (viz Příklad č. 3).
Registrace brigádníků ve „státní kategorii“ u zdravotní pojišťovny
Aby mohl zaměstnavatel za zaměstnaného studenta odvádět pojistné na zdravotní pojištění ze skutečně dosaženého příjmu bez povinnosti dopočtu do minimálního vyměřovacího základu, musí mít jednoznačně potvrzeno, že za tuto osobu je ve zdravotním pojištění stát plátcem pojistného po celý kalendářní měsíc. U studentů to obvykle znamená posoudit, zda jsou mladší 26 let věku s potřebou doložení potvrzení o studiu. Studenti, kteří po prázdninách plynule pokračují ve studiu na střední nebo vysoké škole, zůstávají nezaopatřenými dětmi po celou dobu prázdnin bez ohledu na skutečnost, zda vykonávají výdělečnou činnost či nikoli. Naopak studenti, kteří ukončí studium na střední škole a po prázdninách již v dalším studiu nebudou pokračovat, jsou v období tzv. posledních prázdnin nezaopatřenými dětmi v měsících červenci a srpnu za předpokladu, že zaměstnání nebo výkon samostatné výdělečné činnosti netrvají po celý kalendářní měsíc a ani po celý kalendářní měsíc nepobírají podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.
U studentů řádně končících vysokou školu je nárok na nezaopatřenost ještě v kalendářním měsíci následujícím po kalendářním měsíci, ve kterém toto studium ukončili, taktéž za podmínky, že po celý tento kalendářní měsíc nevykonávají výdělečnou činnost anebo nepobírají podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.
Podívejme se nyní formou příkladů na některé situace s výdělečnou činností studentů.
Zaměstnavatel zaměstnal formou dohody o pracovní činnosti na brigádu studenta vysoké školy v období 7. 7. - 8. 8. V měsíci červenci mu zúčtoval hrubý příjem 8 000 Kč, v měsíci srpnu pak 2 300 Kč.
Zaměstnavatel řeší situaci, kdy z pohledu zdravotního pojištění vzniklo v návaznosti na výši dosaženého příjmu zaměstnání pouze v měsíci červenci. To znamená, že:
- v zákonné lhůtě se přihlásí u zdravotní pojišťovny prostřednictvím formuláře „Hromadné oznámení zaměstnavatele“ (kódem „P“ k datu 7. 7.) k platbě pojistného za zaměstnaného studenta,
- současně s kódem „P“ oznámí zdravotní pojišťovně kódem „G“ k datu 7. 7. nástup nezaopatřeného dítěte do zaměstnání v průběhu studia,
- zaměstnaného studenta odhlásí kódem „O“ k datu 31. 7.,
- za měsíc červenec vypočítá a odvede pojistné sazbou 13,5% z částky 8 000 Kč,
- měsíc srpen „neřeší“, protože vyměřovací základ nedosáhl alespoň 2 500 Kč.
Zaměstnanec bude studovat dálkově vysokou školu a žádá zaměstnavatele o poskytování neplaceného volna (cca 3 pracovní dny v měsíci). Je zaměstnavatel povinen doměřovat zdravotní pojistné za jednotlivá neplacená volna a platí se zdravotní pojistné ze skutečného příjmu?
Studium na vysoké škole (v jakékoli formě, tedy i dálkově) se považuje za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání ve smyslu ustanovení § 12 odst. 1 písm. a) zákona č. 117/1995 Sb. Z pohledu zdravotního pojištění je za takovou osobu po celou dobu studia plátcem pojistného stát podle § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb. Skutečnost, že se za zaměstnance stal plátcem pojistného i stát, oznamuje zaměstnavatel zdravotní pojišťovně prostřednictvím kódu „G“ na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele ke dni zápisu ke studiu.
Je-li takovému zaměstnanci poskytnuto neplacené volno, nemá tato okolnost vliv na placení pojistného a vyměřovacím základem zaměstnance je skutečně dosažený příjem. Pokud by příjem (vyměřovací základ) zaměstnance nedosáhl zákonného minima 11 000 Kč, žádný dopočet a doplatek pojistného se neprovádí.
Úspěšný absolvent střední školy již nebude v dalším studiu pokračovat a nastoupí do zaměstnání na základě pracovní smlouvy.
1) Začne pracovat červnu: zaměstnavatel přihlásí zaměstnance ke dni nástupu do zaměstnání a zároveň použije kód „F“ s datem 30. 6., kterým oznámí zdravotní pojišťovně ukončení nezaopatřenosti. Do data 30. 6. je pojištěnec pořád studentem - osobou, za kterou platí pojistné stát - bez ohledu na skutečnost, že již začal pracovat.
2) Začne pracovat 1. 7.: přihlášení zaměstnance proběhne k 1. 7., současně lze použít i kód „F“ k datu 30. 6.
3) Začne pracovat 2. 7.: jelikož zaměstnání netrvá celý kalendářní měsíc červenec, použije zaměstnavatel kód „P“ s datem 2. 7. a kód „F“ s datem 31. 7., což znamená, že v měsíci červenci je bývalý student ještě nezaopatřeným dítětem.
4) Bude pracovat od 1. 7. do 30. 7.: zaměstnavatel prostřednictvím kódů „P“ a „O“ vymezí období trvání zaměstnání v měsíci červenci, kód „F“ v této fázi nepo-užije.
5) Bude pracovat od 1. 7. do 31. 7.: zaměstnavatel přihlásí zaměstnance k 1. 7. a odhlásí k 31. 7. včetně kódu „F“ k 30. 6. V měsíci srpnu bude tento bývalý student nezaopatřeným dítětem, což sám oznámí zdravotní pojišťovně.
Student v červnu řádně ukončil studium na jedné vysoké škole a na jiné nebo téže vysoké škole začal studovat 27. září.
Protože je splněna podmínka daná ustanovením § 14 odst. 2 písm. c) zákona č. 117/1995 Sb., je za tuto osobu (studenta) nepřetržitě plátcem pojistného stát.
Kdyby ovšem student začal studovat (byl zapsán ke studiu) až v říjnu, pak by byl nezaopatřeným dítětem každopádně v červnu, a v červenci pouze tehdy, pokud by po celý červenec nevykonával výdělečnou činnost nebo by neměl nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. Nicméně v měsících srpnu a září by si musel nějakým způsobem řešit svůj pojistný vztah, například zaměstnáním zakládajícím povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění (třeba jen po část příslušného měsíce) nebo registrací v kategorii osob bez zdanitelných příjmů, v tomto případě na oba měsíce srpen a září. Anebo by mohl být z nějakého důvodu „státním pojištěncem“ - viz § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb.