Studentské brigády a zdravotní pojištění

Zaměstnavatel uzavřel se studentem pracovní smlouvu na měsíce červenec až září s příjmem 2 000 Kč.

Ve zdravotním pojištění není řešena problematika tzv. zaměstnání malého rozsahu a rovněž není důležité, zda je výše příjmu (odměny) předem známa či nikoliv. Pokud je však na základě pracovní smlouvy zúčtován za rozhodné období kalendářního měsíce jakýkoliv příjem (tedy i nižší než 2 500 Kč), pojistné se odvádí, u studentů bez ohledu na minimální vyměřovací základ.

Zaměstnavatel sjednal se studentem „záskok“, kdy s ním uzavřel dohodu o pracovní činnosti na období od 16. 7. do 22. 8. V měsíci červenci mu zúčtoval 1 800 Kč a v měsíci srpnu 4 500 Kč.

Z hlediska zdravotního pojištění nezajímá zaměstnavatele výše zúčtovaného příjmu za měsíc červenec (nedosahuje 2 500 Kč), u příjmu za měsíc srpen ve výši 4 500 Kč platí následující:

• zaměstnavatel odvede pojistné z příjmu 4 500 Kč v částce 608 Kč,
• v rámci plnění oznamovací povinnosti použije zaměstnavatel kódy „P“ (k datu 1. 8.) a „O“ (k datu 22. 8.),
• zaměstnanec bude za srpen započítán do celkového počtu zaměstnanců v Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele.

Student pracuje u zaměstnavatele na dohodu o pracovní činnosti od 2. ledna do 31. srpna s příjmem převyšujícím v každém měsíci 2 500 Kč. V dubnu je však nemocen a dosažený příjem činí 2 300 Kč.

Zaměstnavatel přihlásí zaměstnance u zdravotní pojišťovny k datu 2. 1. a odvádí pojistné z dosaženého příjmu. Protože v měsíci dubnu již nevznikne z titulu výše zúčtovaného příjmu zaměstnání, odhlásí zaměstnavatel studenta jako zaměstnance u zdravotní pojišťovny ke dni 31. 3. a poté jej znovu přihlásí kódem „P“ k datu 1. 5. Za měsíc duben nebude odvedeno žádné pojistné, v ostatních měsících je vyměřovacím základem dosažený příjem.

Příjem studenta na dohodu o provedení práce činil od ledna stabilně 10 000 Kč. Tento pracovněprávní vztah byl od 1. července 2018 změněn na pracovní smlouvu se stejnou výší příjmu.

Příjem zúčtovaný na základě dohody o provedení práce nezakládal od ledna povinnost placení pojistného, neboť výší dosaženého příjmu nevzniklo ve zdravotním pojištění zaměstnání.

Co se týká pracovní smlouvy, zaměstnavatel přihlásí zaměstnance ke dni, který je v této pracovní smlouvě uveden jako den nástupu do práce, tedy k 1. 7. 2018. Od července bude vyměřovacím základem 10 000 Kč.

Student má v červenci 2018 uzavřeny u téhož zaměstnavatele dvě dohody o provedení práce. První trvá od 2. 7. do 10. 7. s příjmem 5 200 Kč, druhá je sjednána od 23. 7. do 31. 7. s příjmem 5 400 Kč.

I v případě zaměstnaného studenta se ve zdravotním pojištění pro účel vzniku zaměstnání sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o provedení práce (anebo také dohod o pracovní činnosti) u jednoho zaměstnavatele. Úhrnem příjmů 10 600 Kč vzniká povinnost zaměstnavatele odvést pojistné z této částky a rovněž dvakrát přihlásit a dvakrát odhlásit osobu jako zaměstnance.

Dohoda o provedení práce je uzavřena na období od 12. června do 24. července. V měsíci červnu činil dosažený příjem 7 850 Kč, v měsíci červenci 10 900 Kč. Od 1. do 24. července je osoba na základě této dohody o provedení práce evidována ve zdravotním pojištění jako zaměstnanec. Do měsíce srpna je studentovi na základě takto sjednané dohody o provedení práce dodatečně zúčtována odměna 4 000 Kč.

Jedná se o příjem po skončení zaměstnání, které založilo účast na zdravotním pojištění. Zaměstnavatel přihlásí studenta jako zaměstnance kódem „P“ k datu 1. 7. a odhlásí kódem „O“ k datu 24. 7. Vyměřovacím základem je za měsíc červenec částka 10 900 Kč. Zaměstnavatel zahrne na tiskopisu Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele za srpen do úhrnu vyměřovacích základů i částku 4 000 Kč (včetně pojistného 540 Kč), do počtu zaměstnanců se však tato osoba nezapočítává. Protože zaměstnavatel osobu jako zaměstnance na měsíc srpen u zdravotní pojišťovny nepřihlašuje, zůstává den vzniku a zániku zaměstnání (1. 7., respektive 24. 7.) beze změny.

Dne 16. 5. 2018 nastoupila studentka na dohodu o pracovní činnosti na dobu určitou do 30. 6. s příjmy převyšujícími v květnu i v červnu 2 500 Kč. Zaměstnavatel ji přihlásil u zdravotní pojišťovny k datu 16. 5. prostřednictvím kódů „P“ a „G“. Při odhlášení k 30. 6. byl použit pouze kód „O“. Znovu nastoupí do pracovního poměru 1. 9. Má zaměstnavatel použít při přihlášení opět kódy „P“ a „G“, nebo postačí už pouze kód „P“?

V případě prvního zaměstnání na dohodu o pracovní činnosti je použitý postup správný, v souvislosti se skončením zaměstnání byl použit pouze kód „O“, neboť státní kategorie „student“ trvala. Zda k datu 1. 9. použít kromě kódu „P“ i kód „G“, bude záležet na tom, jestli žena pokračuje ve studiu. Pokud ano, pak zaměstnavatel musí podle zákona kód „G“ použít [§ 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 48/1997 Sb.], i když se to může na první pohled jevit jako nadbytečné. Tuto skutečnost, tedy trvající studium, musí zaměstnankyně zaměstnavateli doložit. Mezitím mohlo dojít k ukončení studia - v tomto případě by však bylo povinností ženy oznámit tuto skutečnost zdravotní pojišťovně osobně (v období 1. 7. - 31. 8. nebyla zaměstnána).

Student je zaměstnán na dohodu o provedení práce s měsíčním příjmem 10 000 Kč. Současně má příjmy z nájmu bytu ve výši 36 000 Kč ročně a rovněž příležitostné příjmy podle § 10 zákona č. 586/1992 Sb.

Protože žádný z uvedených příjmů účast na zdravotním pojištění (a tedy ani povinnost placení pojistného) nezakládá, neplatí student ani jeho zaměstnavatel žádné pojistné.

Student doktorského studia starší 26 let, splňující podmínky dané ustanovením § 7 odst. 1 písm. r) zákona č. 48/1997 Sb. (viz výše), je od 1. 6. 2018 zaměstnán na dohodu o pracovní činnosti s těmito příjmy:

červen: 2 499 Kč

červenec: 2 499 Kč

srpen: 6 000 Kč

září: 8 000 Kč

říjen: nemoc - příjem 0 Kč

listopad + prosinec: příjem v každém měsíci 2 499 Kč

Postup zaměstnavatele je následující:

• v měsících červnu a červenci není dosaženo částky potřebné pro vznik zaměstnání ve zdravotním pojištění (příjem je nižší než 2 500 Kč). Zaměstnavatel žádné povinnosti ve zdravotním pojištění neplní, zaměstnaný student je v obou měsících veden u zdravotní pojišťovny v kategorii osob, za které platí pojistné stát;
• zaměstnavatel přihlásí zaměstnance u zdravotní pojišťovny ke dni 1. 8. a vzhledem k výši příjmu provede za srpen dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu 12 200 Kč;
• v měsíci září zaměstnání pokračuje a zaměstnavatel (obdobně jako v měsíci srpnu) provádí dopočet a doplatek pojistného do zákonného minima;
• protože příjem za měsíc říjen (a ani za listopad a prosinec) nedosáhl částky 2 500 Kč, oznámí zaměstnavatel ukončení zaměstnání k 30. 9.

Student se odhlásí ze „státní kategorie“ k datu 31. 7. a následně se pak do ní přihlásí k 1. 10. Alternativně může tuto oznamovací povinnost splnit i zaměstnavatel, jak je uvedeno v následujícím příkladu.

Student doktorského studia starší 26 let uzavřel se zaměstnavatelem pracovněprávní vztah od 1. 3. 2018 do 30. 6. 2018 s měsíčním příjmem 11 000 Kč. Tímto pracovněprávním vztahem může být pracovní smlouva, dohoda o pracovní činnosti nebo dohoda o provedení práce.

V souvislosti s plněním povinností ve zdravotním pojištění zaměstnavatel:

• splní oznamovací povinnost, kdy prostřednictvím kódů „P“ (k 1. 3.) a „O“ (k 30. 6.) přihlásí a následně odhlásí osobu u zdravotní pojišťovny jako zaměstnance,
• v každém měsíci provede dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu 12 200 Kč,
• ukončení registrace ve „státní kategorii“ (k 28. 2.) a opětovné zařazení v této kategorii (k 1. 7.) oznamuje zdravotní pojišťovně sám pojištěnec, protože k těmto datům není zaměstnancem zaměstnavatele. Teoreticky i prakticky může zaměstnavatel použít v daných souvislostech kódy „F“ k 28. 2. a „G“ k 1. 7., ze zákona to však není jeho povinnost.

K dopočtu do minima by nebyl důvod například tehdy, kdyby tento student jinak patřil mezi osoby, za které platí pojistné stát (třeba by pobíral nějaký důchod), anebo kdyby současně podnikal a platil by alespoň minimální zálohy jako OSVČ. V takových případech by vyměřovací základ činil 11 000 Kč.

Student vysoké školy dovrší 26 let dne 2. 8. 2018. Bude za tohoto pojištěnce plátcem zdravotního pojištění stát po celý měsíc srpen a zaměstnavatel odvede pojistné na zdravotní pojištění jen z dosaženého výdělku, bude-li nad 2500 Kč na základě dohody o pracovní činnosti, nebo se provede dopočet a doplatek do minimálního vyměřovacího základu?

Stát je plátcem pojistného za osoby soustavně se připravující na budoucí povolání do 26 let věku, to znamená, že dovršením věku 26 let přestává stát pojistné platit (podmínky platné u studentů doktorského studia jsou uvedeny výše). Pokud tato osoba pracuje na dohodu o pracovní činnosti, platí se pojistné za situace, kdy příjem činí alespoň 2 500 Kč. V souvislosti s ukončením evidence v kategorii osob, za které platí pojistné stát, nastupuje v takovém případě povinnost zaměstnavatele zabezpečit v srpnu odvod pojistného alespoň z poměrné části minimálního vyměřovacího základu za celkem 29 kalendářních dnů trvání zaměstnání, ve kterých osoba již není nezaopatřeným dítětem. Tato poměrná část minima se vypočte jako (29: 31) x 12 200 a činí tedy 11 412,90 Kč. Kdyby příjem na dohodu o pracovní činnosti nedosáhl v měsíci srpnu této částky, provedl by zaměstnavatel dopočet a doplatek do této poměrné části minima. Pokud by vyměřovací základ činil alespoň 11 412,90 Kč, odvedl by zaměstnavatel pojistné ze skutečně dosaženého příjmu, který by tak mohl být i nižší než minimální měsíční vyměřovací základ 12 200 Kč. Od měsíce září však již musí vyměřovací základ činit alespoň 12 200 Kč.

Kdyby tato osoba nedosáhla na dohodu o pracovní činnosti v měsíci srpnu příjmu alespoň 2 500 Kč, nevznikl by jí v tomto měsíci z pohledu zdravotního pojištění problém, protože pojistný vztah (de facto pro celý tento kalendářní měsíc) by vyřešily dva dny registrace ve „státní kategorii“.

Student si na období letních prázdnin dohodl brigádu ve Francii. Jaké jsou jeho povinnosti?

Ještě před odjezdem by si měl zjistit podrobné informace o práci, kterou bude ve Francii vykonávat. Hlavně to, zda je podle tamních předpisů o sociálním zabezpečení považována za zaměstnání, a tedy zakládá účast na veřejném zdravotním pojištění.

Pokud bude uzavřen pracovní poměr s odvodem zdravotního pojištění, musí se student na dobu zaměstnání ve Francii předem odhlásit ze systému českého zdravotního pojištění. Ve Francii obdrží příslušný doklad - u brigády by to asi nebyl Evropský průkaz zdravotního pojištění, ale spíše jen papírové potvrzení dočasně nahrazující Evropský průkaz. Tímto dokladem by se student prokazoval ve Francii při případném ošetření a měl by zde nárok na plnou péči.

Jestliže však o zaměstnání nepůjde a student se tak nestane z titulu zaměstnání francouzským pojištěncem, zůstane pojištěncem českým. Při ošetření ve Francii by se prokazoval českým průkazem pojištěnce, který je zároveň průkazem evropským, a měl by zde nárok na nezbytnou péči. Pro ošetření je vždy žádoucí vyhledat veřejné zdravotnické zařízení, napojené na místní systém pojištění. Platil by spoluúčast a další poplatky jako francouzští pojištěnci. V nesmluvním zdravotnickém zařízení by musel částku uhradit celou.

Po ukončení výdělečné činnosti ve Francii oznamuje student své české zdravotní pojišťovně, že již opět podléhá českým právním předpisům v oblasti zdravotního pojištění. Současně dokládá dobu pojištění v příslušném státě tak, aby po něm nemohlo být požadováno doplacení pojistného za pojištěním nepokryté období.