Průvodním jevem změn ve zdravotním pojištění u „státních kategorií“ jsou permanentní úpravy (resp. nárůst) důležitých částek, bezprostředně souvisejících s placením pojistného zaměstnavateli. Podívejme se nyní (i včetně několika příkladů) na důležité číselné hodnoty, které mají vliv na placení pojistného zaměstnavateli a také státem.
Každé zvýšení částky vyměřovacího základu pro platbu státem má pozitivní dopad na příjmovou stránku systému a naopak klade vyšší finanční požadavky na výdajovou stránku státního rozpočtu. Mezi osoby, za které platí pojistné stát, řadíme například nezaopatřené děti, poživatele důchodu, ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené, příjemce rodičovského příspěvku, uchazeče o zaměstnání a další. Kompletní výčet všech těchto osob naleznete v ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Musíme si však uvědomit, že u těchto osob je pojistné placeno pouze státem jen tehdy, pokud tyto osoby nejsou výdělečně činné. Jestliže jsou však zaměstnány nebo podnikají, pak platí pojistné (zálohy na pojistné u OSVČ) za podmínek stanovených zákonem č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
Zvyšování platby pojistného státem
Nařízením vlády č. 140/2017 Sb. ze dne 10. 4. 2017 se od 1. ledna 2018 zvýšil vyměřovací základ u osob, za které platí pojistné stát, na částku 7 177 Kč. To znamená, že za každého tzv. státního pojištěnce obdrží příslušné zdravotní pojišťovny v roce 2018 měsíčně 969 Kč, což je o 49 Kč více než v roce 2017.
Již nyní je známo, jakým způsobem platby státu v dalších dvou letech vzrostou. Zákonem č. 297/2017 Sb. se zvýší vyměřovací základ pro platbu pojistného státem a zároveň odpočet od dosaženého příjmu od 1. 1. 2019 na částku 7 540 Kč a od 1. 1. 2020 na částku 7 903 Kč.
Odpočet od dosaženého příjmu zaměstnance
Jak se každá taková změna projeví u zaměstnavatelů (a zaměstnanců) v souvislosti s placením pojistného na zdravotní pojištění? Vyměřovací základ pro platbu pojistného státem je roven výši odpočtu od dosaženého příjmu u těch zaměstnanců a zaměstnavatelů, kteří mají ze zákona na uplatnění odpočtu nárok.
V souladu s ustanovením § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb. lze aktuálně uplatnit odpočet od dosaženého příjmu za těchto značně specifických podmínek:
- nárok na uplatnění odpočtu může použít pouze zaměstnavatel zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců,
- u tohoto zaměstnavatele lze uplatnit nárok na odpočet jen v případě zaměstnané osoby, které byl přiznán invalidní důchod, a to bez ohledu na stupeň invalidity,
- odpočet je možné nárokovat i v případě, kdy uvedené skutečnosti netrvají po celý kalendářní měsíc.
Z výše uvedeného mj. vyplývá, že odpočet lze uplatnit pouze u poživatelů invalidního důchodu, a to jen u vybrané skupiny zaměstnavatelů. Nárok na odpočet tedy nemají žádné jiné osoby, jako zaměstnanci, za které platí pojistné stát, a ani osoby samostatně výdělečně činné.
Částka měsíčně odpočitatelná od dosaženého příjmu tak při splnění těchto podmínek představuje v roce 2018 hodnotu 7 177 Kč.
Pokud poživatel invalidního důchodu současně pracuje u dvou (případně více) zaměstnavatelů, kdy každý z těchto zaměstnavatelů zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců, může poživatel důchodu uplatnit odpočet 7 177 Kč u každého zaměstnavatele.
V následujících třech příkladech si ukážeme postup při výpočtu výše pojistného v situaci, kdy zaměstnavatel splňuje podmínky pro uplatnění odpočtu, stanovené v § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb.
Poživatel invalidního důchodu je zaměstnán na základě pracovní smlouvy na zkrácený pracovní úvazek. V měsíci červenci 2018 činil jeho příjem 7 000 Kč, v měsíci srpnu pak 8 000 Kč.
Při odvodu pojistného za jednotlivé měsíce postupuje zaměstnavatel následovně. V měsíci červenci převyšuje částka odpočtu (7 177 Kč) dosažený příjem zaměstnance, to znamená, že vyměřovací základ bude 0 Kč.
Za měsíc srpen bude pojistné odvedeno sazbou 13,5 % z částky vyměřovacího základu 823 Kč (8 000 - 7 177). Celková výše pojistného za měsíc srpen tak činí 112 Kč. Jedna třetina zaokrouhlená nahoru (38 Kč) bude sražena poživateli invalidního důchodu, rozdílovou částku 74 Kč zaplatí zaměstnavatel.
Poznámka: Obecně platí, že pro výpočet výše pojistného nemá ve zdravotním pojištění rozsah pracovního úvazku žádný význam, vždy rozhoduje zásadně výše příjmu zúčtovaná zaměstnanci za rozhodné období kalendářního měsíce.
Poživatel invalidního důchodu je zaměstnán na dohodu o pracovní činnosti. V červenci činil jeho příjem 6 000 Kč a v srpnu z důvodu nemoci pouze 2 200 Kč.
Primárně vycházíme ze zásady, že pojistné se u dohody o pracovní činnosti platí pouze tehdy, pokud příjem za rozhodné období kalendářního měsíce činí alespoň 2 500 Kč. Zaměstnavatel tak:
- za měsíc srpen neodvede zdravotní pojišťovně žádné pojistné,
- osobu jako zaměstnance odhlásí k datu 31. 7. 2018. Opětovné přihlášení zaměstnance proběhne k prvnímu dni kalendářního měsíce, ve kterém příjem na dohodu o pracovní činnosti dosáhne alespoň 2 500 Kč. Zaměstnanci ve zdravotním pojištění žádný problém nevznikne, neboť jeho pojistný vztah je řešen registrací ve „státní kategorii“.
Poživatel invalidního důchodu je zaměstnán na dohodu o provedení práce, s příjmem v rozpětí 9 000 Kč - 10 000 Kč.
Výší zúčtovaného příjmu nevzniká ve zdravotním pojištění zaměstnání, pojistné se neodvádí. Aby zaměstnavatel plnil zákonné povinnosti, musel by příjem převýšit 10 000 Kč.
Nekolidující zaměstnání
Podle ustanovení § 25 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, může uchazeč o zaměstnání, který nepobírá podporu v nezaměstnanosti, současně vykonávat závislou činnost (pracovní poměr, služební poměr, dohoda o pracovní činnosti), pokud příjem za kalendářní měsíc nepřevýší polovinu minimální mzdy. Naproti tomu není ve zdravotním pojištění u pojištěnce přípustný souběh výkonu samostatné činnosti a registrace uchazeče o zaměstnání. Minimální mzda činí v roce 2018 částku 12 200 Kč. To znamená, že maximálně přípustná výše příjmu této osoby může v takzvaném nekolidujícím zaměstnání činit nejvýše 6 100 Kč. V roce 2018 již nelze se zaměstnanci sjednávat v tomto nekolidujícím zaměstnání dohody o provedení práce.
Pokud se zaměstnavatel rozhodne zaměstnat osobu evidovanou na Úřadě práce jako uchazeče o zaměstnání, oznamuje na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele zdravotní pojišťovně kódem „P“, že se přihlašuje k platbě pojistného za tohoto zaměstnance. Současně zaměstnavatel sděluje zdravotní pojišťovně skutečnost rozhodnou pro vznik povinnosti státu platit za tohoto zaměstnance pojistné, a to kódem „I“. K ukončení evidence uchazeče o zaměstnání na Úřadě práce se pak používá kód „J“.
Odlišně se postupuje v případě, kdy zaměstnanec ukončí evidenci na Úřadě práce třeba v měsíci září a do zaměstnání nastoupí například dne 10. 10. 2018 (v tomto případě se již nejedná o tzv. nekolidující zaměstnání). V měsíci říjnu musí zaměstnavatel zajistit odvod pojistného alespoň z poměrné části minima za celkem 22 kalendářních dnů trvání zaměstnání v částce 8 658,06 Kč [(22 : 31) x 12 200]. Minimum platné pro zaměstnance nemusí být dodrženo u osob nebo situací vyjmenovaných v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.
Osoba, za kterou platí pojistné stát, jako zaměstnanec
Zaměstnávání osob, za které platí po celý kalendářní měsíc pojistné stát, má svá četná specifika, kdy zaměstnavatel musí při zaměstnávání takové osoby respektovat zejména následující skutečnosti:
- vyměřovacím základem je u těchto zaměstnanců dosažený hrubý příjem bez povinnosti dopočtu a doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu 12 200 Kč, což při příjmu nižším, než je stanovené zákonné minimum, vždy představuje finanční úlevu jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele;
- z hlediska placení pojistného představují ve zdravotním pojištění zvláštní kategorii zejména osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku. Za tyto osoby platí stát pojistné pouze v případě, že nemají v příslušném kalendářním měsíci žádný příjem ze zaměstnání ani ze samostatné výdělečné činnosti. Pokud příjem vykazují, stát za ně v daném měsíci pojistné neplatí a vyměřovacím základem je dosažený příjem;
- poskytnutí neplaceného volna anebo vykázaná neomluvená absence nemají na placení pojistného žádný vliv, vyměřovacím základem zaměstnance je vždy skutečně dosažený příjem;
- skutečnosti rozhodné pro platbu pojistného státem oznamuje zdravotní pojišťovně v zákonné osmidenní lhůtě zaměstnavatel na základě zaměstnancova sdělení - jedná se například o přiznání nebo odejmutí důchodu, nástup na mateřskou dovolenou, zahájení studia apod. Pokud zaměstnanec svému zaměstnavateli tuto důležitou skutečnost nesdělí, je povinen ji oznámit zdravotní pojišťovně sám.
Pojistný vztah
Je-li pojištěnec evidován u zdravotní pojišťovny v daném kalendářním měsíci v některé ze skupin osob, za které platí pojistné stát, po část měsíce nebo třeba i jen jeden den, nemůže být v tomto měsíci osobou bez zdanitelných příjmů.