Souhrnná efektivní sazba povinného pojistného je v Česku při mezinárodním srovnání jedna z nejvyšších na světě. Oproti řadě zemí OECD je souhrnná efektivní sazba povinného pojistného v Česku vyšší o deset a více procent. Ze zemí OECD je souhrnná efektivní sazba povinného pojistného vyšší jen ve Francii, Maďarsku, Rakousku a Slovensku.
V Česku je zaměstnanci z jeho hrubé mzdy odvedeno jeho zaměstnavatelem sociální pojištění (6,5 % z hrubé mzdy) a zdravotní pojištění (4,5 % z hrubé mzdy). Dále však sociální i zdravotní pojištění platí za zaměstnance zaměstnavatel. Na sociálním pojištění 25 % z hrubé mzdy zaměstnance a na zdravotním pojištění 9 % z hrubé mzdy zaměstnance. Sociální pojištění se pro rok 2017 platí pouze do maximálního vyměřovacího základu ve výši 1 355 136 Kč, pro platbu zdravotního pojištění není stanoven limit. Z částky nad strop neplatí sociální pojištění zaměstnavatel ani zaměstnanec. Do dosažení maximálního vyměřovacího základu činí tedy efektivní sazba souhrnného pojištění 33,6 % ze mzdových nákladů zaměstnavatele, jak si vypočítáme na praktickém příkladu.
Praktický výpočet
Paní Nováková má hrubou mzdu 30 000 Kč. Zaměstnavatel paní Novákové odvede na sociálním pojištění 7 500 Kč (25 % z 30 000 Kč) a na zdravotním pojištění 2 700 Kč (9 % z 30 000 Kč). Mzdové náklady činí 40 200 Kč (30 000 Kč + 7 500 Kč + 2 700 Kč). Paní Novákové je navíc z její hrubé mzdy sraženo jejím zaměstnavatelem sociální pojištění ve výši 1 950 Kč (6,5 % z 30 000 Kč) a zdravotní pojištění ve výši 1 350 Kč (4,5 % z 30 000 Kč). Celková částka povinného pojistného činí 13 500 Kč (7 500 Kč + 2 700 Kč + 1 950 Kč + + 1 350 Kč). Efektivní sazba souhrnného pojistného dosahuje tedy 33,6 % ze mzdových nákladů zaměstnavatele (13 500 Kč: 40 200 Kč). Obdobným způsobem jako v Česku máme vypočítánu souhrnnou efektivní sazbu povinného pojistného v ostatních členských zemích OECD.
Jak se projevuje zvýšení hrubé mzdy
Pro zaměstnavatele není nejdůležitějším údajem hrubá mzda zaměstnance, ale jeho mzdové náklady. Do mzdových nákladů je nutné zahrnout i povinné pojistné placené za zaměstnance. Zvýšení hrubé mzdy zaměstnanci o 1 000 Kč zvýší mzdové náklady zaměstnavatele o 1 340 Kč, neboť zaměstnavatel musí za zaměstnance odvést 250 Kč na sociálním pojištění a 90 Kč na zdravotním pojištění. Vysoké povinné pojistné placené zaměstnavatelem za zaměstnance zdražuje cenu práce. Za výpočet a odvod celkového sociálního a zdravotního pojištění je zodpovědný zaměstnavatel. Při výpočtu sociálního a zdravotního pojištění se přitom neuplatňují žádné daňové slevy a daňové odpočty jako při výpočtu daně z příjmu fyzických osob.
Rozdílný výpočet povinného pojistného
V jednotlivých zemích OECD se povinné pojistné vypočítává odlišně. V některých zemích je zaveden maximální vyměřovací základ pro platbu pojistného a v některých zemích nikoliv. Při zavedení stropu pro platbu pojistného se potom liší jeho nastavení. V některých zemích je zavedeno více pojistných pásem. Aby bylo možné data za jednotlivé země porovnávat, je výpočet efektivní sazby souhrnného povinného pojistného proveden u průměrné mzdy v národním hospodářství za rok 2016 dle databáze OECD.
Kde je souhrnná efektivní sazba povinného pojistného nejvyšší
V deseti členských zemích OECD dosahuje souhrnná efektivní sazba povinného pojistného placeného zaměstnancem a zaměstnavatelem dohromady více než 30 % celkových mzdových nákladů zaměstnavatele, a sice ve Francii (37,2 %), v Maďarsku (36,6 %), v Rakousku (36,4 %), na Slovensku (34,0 %), v Česku (33,6 %), v Německu (33,5 %), v Belgii (33,1 %), ve Slovinsku (32,9 %), v Řecku (32,6 %) a v Itálii (31,4 %). Vyšší souhrnná sazba než 20 % je ještě v Polsku (29,6 %), ve Švédsku (29,2 %), v Portugalsku (28,1 %), ve Španělsku (27,9 %), v Turecku (27,7 %), v Estonsku (26,5 %), ve Finsku (25,9 %), v Japonsku (25,6 %), v Lucembursku (22,3 %) a v Nizozemí (22,3 %).
V mimoevropských zemích je povinné pojistné nižší
Nejvyšší daňové rozdíly mezi vyspělými evropskými zeměmi a vyspělými mimoevropskými zeměmi jsou právě v souhrnné efektivní sazbě povinného pojistného a u DPH. Ve většině mimoevropských zemí OECD je souhrnná efektivní sazba souhrnného povinného pojistného nižší než 20 %. Nejnižší je potom na Novém Zélandu (0,0 %), v Austrálii (5,6 %), v Chile (7,0 %), v Mexiku (11,7 %), v Izraeli (12,8 %), v USA (14,7 %), v Koreji (17,0 %) a v Kanadě (17,7 %). Hlavním důvodem vyšších odvodů na povinném pojistném v členských zemích Evropské unie jsou vyšší sociální jistoty občanů. Evropská sociální síť je finančně velmi nákladná, proto je efektivní sazba souhrnného pojistného v evropských zemích citelně vyšší než v mimoevropských zemích. Nemocenské dávky, státní důchody nebo podpora v nezaměstnanosti jsou v evropských zemích vyšší, vyšší sociální jistoty jsou kompenzovány vyššími odvody na povinném pojistném.
Zdroj: OECD, OECD Tax Database, Table I.5. Average personal income tax and social security contribution rates on gross labour income