Podle § 105 ZP je zaměstnavatel povinen vést v knize úrazů evidenci o všech úrazech, i když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo byla způsobena pracovní neschopnost nepřesahující 3 kalendářní dny.
Jak správně vyšetřit pracovní úrazy
JUDr.
Eva
Dandová
Evidence pracovních úrazů je výsledkem šetření pracovních úrazů. V okamžiku, kdy vznikne škoda – zejména škoda na zdraví zaměstnance – je nedílnou součástí posouzení celkové situace a všech okolností, zjištění toho, jak byly dodrženy všechny zásady BOZP. A právě porušení základních principů BOZP bývá v praxi nejčastějším důvodem vzniku škody.
Základem právní úpravy šetření příčin a okolností pracovních úrazů je § 105 ZP, který ve shodě s článkem 9 odst. 1 písm. c) Směrnice Rady 89/391/EHS upravuje evidenci pracovních úrazů v souladu s evropskou legislativou. Prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu.
Význam této právní úpravy pro praxi je patrný z následujících údajů. Ze zprávy SÚIP o pracovní úrazovosti v ČR v roce 2022 vyplývá, že SÚIP spolu s ČBÚ zaevidoval v roce 2022 celkem 36 117 pracovních úrazů, z tohoto počtu bylo 88 smrtelných pracovních úrazů, 797 závažných pracovních úrazů a 35 232 ostatních pracovních úrazů.
Orgány inspekce práce provedly celkem 536 kontrol šetření příčin a okolností vzniku pracovních úrazů, přičemž se jednalo o 53 kontrol v souvislosti se smrtelnými pracovními úrazy, 469 kontrol závažných pracovních úrazů a 14 kontrol ostatních pracovních úrazů. Při těchto kontrolách šetření příčin a okolností vzniku smrtelných, závažných a ostatních pracovních úrazů inspektoři odhalili celkem 770 porušení právních předpisů.
Z kontrolní praxe orgánů inspekce práce však také vyplývá, že někteří zaměstnavatelé si ne vždy zcela uvědomují povinnost evidovat v knize úrazů všechny úrazy, tzn. ne pouze ty pracovní. V některých případech zaevidované pracovní úrazy neobsahují všechny údaje v rozsahu požadovaném nařízením vlády č. 201/2010 Sb. Mezi další zjištěné nedostatky zaměstnavatelů patří i opožděná zasílání záznamů o úrazech na příslušné orgány inspekce práce, případně i následných záznamů o úrazech – hlášení změn.
K definici pojmu „pracovní úraz“
Podle definice pojmu „pracovní úraz“ obsažené v ustanovení § 271k odst. 1 a 2 ZP je pracovním úrazem poškození zdraví zaměstnance, k němuž došlo nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním a úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů. Za pracovní úraz se považuje i úraz utrpěný pro plnění pracovních úkolů.
Tato definice vychází z konstantní judikatury, která charakterizuje úraz jako poruchu na zdraví, která byla zaměstnanci způsobena nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.
Pro vlastní úrazový děj je typická jeho neočekávanost. K úrazu dochází buď náhlým působením zevních sil (např. pádem břemena na zaměstnance) nebo působením vlastní tělesné síly (např. zakopnutí, upadnutí apod.). Za pracovní úraz se považuje i poškození zdraví způsobené chemickými riziky (poleptání kyselinou, akutní otrava kouřovými zplodinami apod.). Dále jde o poškození zdr