Plné znění otázky
Z obecně závazných právních přepisů plyne, že zaměstnanec má povinnost podrobit se pracovnělékařské prohlídce [§ 106 odst. 4 písm. b) ZP]. Prohlídka patří mezi důležité osobní překážky v práci a zaměstnavatel je povinen poskytnout náhradu ve výši průměrného výdělku [§ 103 ZP a příloha nařízení vlády č. 590/2006]. Pracovnělékařská prohlídka by měla proběhnout v zásadě v pracovní době [čl. 12 úmluvy o závodních zdravotních službách]. Pro účely dotazu vyjděme z toho, že nejde o pracovníka, který pracuje jen na noční směně (a není tedy objektivní překážka k provedení prohlídky mimo pracovní dobu) a dále z toho, že byť pracovnělékařská prohlídka má, resp. musí být provedena mimo pracovní dobu, zaměstnavatel se tím neřídil. Jaké právní konsekvence jsou spojeny s tím, že zaměstnavatel zaměstnanci nařídil provést pracovnělékařskou prohlídku mimo pracovní dobu (a zaměstnanec příkaz akceptoval)? a) Jakou náhradu má zaměstnavatel zaměstnanci poskytnout? Má jít o náhradu ve výši průměrného výdělku, nebo má být situace posouzena jako práce přesčas, byť z definice [§ 78 ZP] by o práci přesčas jít nemělo? b) Za jakou dobu by se měla náhrada poskytnout, tj. zda včetně doby strávené na cestě do ordinace poskytovatele pracovnělékařských služeb a zpět? c) Má zaměstnanec nárok na cestovné, resp. jízdné, jestliže jeho bydliště je mimo místa pracoviště, nemá směnu a ordinace poskytovatele pracovněprávních služeb se nachází v těsném sousedství místa výkonu práce? Měnilo by na podstatě a posouzení věci, kdyby lékařská prohlídka proběhla nikoliv na příkaz zaměstnavatele, ale na základě dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem?