Expozice karcinogenům na pracovištích

Karcinogenem se rozumí látka nebo směs látek, které vyvolávají rakovinu nebo její větší výskyt. Mutací se rozumí trvalá změna množství nebo struktury genetického materiálu v buňce. Pojem „mutagenní“ a „mutagen“ se používá pro látky vyvolávající zvýšený výskyt mutací v populacích buněk nebo organismů. Toxicita pro reprodukci zahrnuje nepříznivé účinky na sexuální funkci a plodnost u dospělých mužů a žen, jakož i vývojovou toxicitu u potomstva.

Výstražný symbol pro látky karcinogenní, mutagenní a toxické pro reprodukci kategorie 1A nebo 1B a kategorie 2

Signální slovo:

• Nebezpečí (pro kategorie 1A nebo 1B),
• Varování (pro kategorii 2).

Nebezpečí způsobené látkami toxickými pro reprodukci s účinky na nebo prostřednictvím mateřského mléka jsou komunikovány pouze prostřednictvím standardní věty.

Signální slovo

Slovo označující příslušnou úroveň závažnosti nebezpečnosti za účelem varování před možným nebezpečím, přičemž se rozlišují dvě úrovně:

• „nebezpečí“ (signální slovo označující závažnější kategorie nebezpečnosti),
• „varování“ (signální slovo označující méně závažné kategorie nebezpečnosti).

Hodnocení zdravotního rizika

Pokud může být jakákoli činnost spojena s expozicí zaměstnance látkám výše uvedeným, musí být stanoveny typ, výše a trvání této expozice, aby mohla být vyhodnocena veškerá nebezpečí pro zdraví zaměstnance a stanovena odpovídající opatření k ochraně jeho zdraví.

Při hodnocení míry rizika musí být zhodnoceny všechny způsoby expozice zaměstnance včetně vstřebávání kůží a další skutečnosti, které mohou mít vliv na zdraví zaměstnance.

Minimální opatření k ochraně zdraví při práci, bližší hygienické požadavky na pracoviště, informace k ochraně zdraví

Pokud je to technicky možné, musí být používání látek uvedených v § 16 (karcinogeny, mutageny a látky toxické pro reprodukci) na pracovišti omezeno zejména použitím látek, přípravků (směsí) nebo postupů, které nejsou rizikové nebo jsou méně rizikové pro zdraví zaměstnance (substituce).

Jestliže z výsledků hodnocení vyplyne, že používání látek uvedených v § 16 nelze z technických důvodů nahradit látkou, přípravkem, předmětem nebo postupem, které nejsou rizikové nebo jsou méně rizikové pro zdraví zaměstnance, musí zaměstnavatel zajistit, aby jejich používání nebo výroba byly prováděny, pokud je to technicky uskutečnitelné, v uzavřeném systému (technické opatření). Není-li uplatnění uzavřeného systému technicky možné, musí být snížena expozice zaměstnance na co nejnižší technicky dosažitelnou úroveň.

Kdekoliv jsou používány látky uvedené v § 16, musí zaměstnavatel provést tato ochranná opatření:

• omezit jejich množství na pracovišti,
• omezit počet exponovaných nebo pravděpodobně exponovaných zaměstnanců na co nejnižší míru,
• upravit pracovní proces tak, aby bylo možné vyloučit nebo minimalizovat únik těchto látek z pracoviště,
• zachycovat je u zdroje, zajistit místní odsávání a celkové větrání,
• zabezpečit vhodné analytické postupy pro jejich měření v pracovním ovzduší, zvláště pro včasnou detekci nadměrné expozice v důsledku mimořádné události,
• používat vhodné pracovní postupy a metody práce,
• poskytovat osobní ochranné pracovní prostředky,
• zabezpečit kontrolu funkčnosti pracovního oděvu a jeho čištění před a po každém použití,
• zabezpečit účelná hygienická opatření, zejména pravidelné čištění podlahy, stěn a povrchů pracoviště,
• vypracovat plán pro případ mimořádné události, která může mít za následek nadměrnou expozici a seznámit s ním zaměstnance,
• zajistit bezpečné skladování, uchovávání, přepravu a zacházení s nimi včetně používání těsně uzavřených kontejnerů a zařízení. Kontejnery a obaly, které obsahují látky uvedené v § 16, musí být jasně, čitelně a viditelně označeny,
• viditelně označit, stanovit a kontrolovat zákaz jídla, pití a kouření na pracovišti, kde je riziko kontaminace látkami uvedenými v § 16; pro účely jídla a pití vyhradit zvláštní prostory mimo kontrolované pásmo,
• zajistit pravidelné sledování zdravotního stavu zaměstnance.

Zaměstnavatel musí informovat zaměstnance o nadměrné expozici látkám uvedeným v § 16, o jejích příčinách a opatřeních k jejímu odstranění.

Při práci, u níž lze z její povahy usuzovat, že může být spojena s nadměrnou expozicí zaměstnance látkám uvedeným v § 16 nebo při mimořádné události spojené s nadměrnou expozicí těmto látkám, má na pracoviště přístup pouze zaměstnanec ve vyhovujícím pracovním oděvu, vybavený osobními ochrannými pracovními prostředky k ochraně dýchacího ústrojí; po dobu trvání nadměrné expozice musí být kontaminovaný prostor vymezen kontrolovaným pásmem a musí být učiněna nezbytná opatření ke zkrácení doby expozice.

Kontrolované pásmo při práci s látkami uvedenými v § 16 se trvale zřizuje tehdy, jde-li o práci, při níž se zachází s chemickými karcinogeny kategorie 1, 1A, s mutageny kategorie 1, 1A, s látkami toxickými pro reprodukci kategorie 1, 1A nebo při práci s cytostatiky na pracovištích přípravy jejich roztoků.

V laboratoři se trvale zřizuje kontrolované pásmo, jsou-li karcinogeny kategorie 1, 1A, mutageny kategorie 1, 1A, látky toxické pro reprodukci kategorie 1, 1A používány k jiným účelům než jako reagenční činidla nebo pro účely kalibrace.

Účinky na lidský organismus

Látky, jejichž účinek se projeví až po velmi dlouhé době expozice, případně po dlouhé době latence (roky, desítky let), nebo dokonce u následujících generací, se označují, jako látky s pozdím účinkem. Do této skupiny patří mutageny, karcinogeny a látky toxické pro reprodukci a vývoj plodu.

Látky karcinogenní a mutagenní: benzen, ethylenoxid, berylium, trichlorethylen, perchlorethylen, styren, vinylchlorid, akrylonitril, polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU), karbamátové insekticidy, cytostatika.

Látky toxické pro reprodukci: rtuť a její anorganické sloučeniny, aromatické heterocyklické aldehydy, oxid uhelnatý.

Látky karcinogenní, mutagenní a toxické pro reprodukci: sloučeniny olova, arzénu, kadmia.

Nebezpečné látky na pracovištích

Nebezpečné látky ve formě kapaliny, plynu nebo pevné látky můžeme najít téměř na všech pracovištích. Důsledky působení nebezpečných látek mohou být akutní nebo dlouhodobé. U některých látek musíme vzít v úvahu i jejich kumulativní účinek. Při používání nebezpečných látek tak může docházet k otravám, alergiím, onemocněním kůže a dýchacích cest, rakovině a v neposlední řadě i k potížím s reprodukcí a vrozeným radám. Nesmíme rovněž zapomínat na skutečnost, že zaměstnanec může být exponován chemickým látkám, které vznikají při činnostech na pracovišti. Jedná se například o výfukové plyny ze vznětových motorů, svářečské dýmy a oxid křemičitý.

Nařízení EU, nařízení REACH

V nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (nařízení REACH) se uvádí, že „látkou“ se rozumí chemický prvek a jeho sloučeniny v přírodním stavu nebo získané výrobním procesem, včetně všech přídatných látek nutných k uchování jeho stability a všech nečistot vznikajících v použitém procesu, avšak s vyloučením všech rozpouštědel, která lze oddělit bez ovlivnění stability látky nebo změny jejího složení.

V České republice řeší problematiku chemických látek a směsí zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon), ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie (nařízení REACH a nařízení CLP).

Směrnice EU, týkající se ochrany zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli

Směrnice Rady 98/24/ES o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci (Směrnice CAD - „Chemicals Agent Directive“),

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci (Směrnice CMD – „Carcinogens and Mutagens Directive“).

Ve směrnici Rady 98/24/ES se uvádí, že „chemickým činitelem“ se rozumí každý chemický prvek nebo sloučenina, samostatné nebo ve směsi, které se vyskytují v přirozeném stavu nebo jsou vyrobeny, použity nebo uvolněny, včetně vyloučení ve formě odpadu, jakoukoli pracovní činností, bez ohledu na to, zda byly vyrobeny záměrně nebo neúmyslně a zda byly uvedeny na trh.

Směrnice byly implementovány do nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů.

Expozice karcinogenům na pracovišti

Chemické látky jsou známými příčinami vzniku rakoviny z povolání. Zvláštní pozornost musí být věnována zranitelným skupinám, jako jsou například ženy a mladiství zaměstnanci. Práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným zaměstnankyním, zaměstnankyním, které kojí, a zaměstnankyním-matkám do konce devátého měsíce po porodu, práce a pracoviště, které jsou zakázány mladistvým zaměstnancům a podmínky, za nichž mohou mladiství zaměstnanci výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání, jsou definovány ve vyhlášce č. 180/2015 Sb., o zakázaných pracích a pracovištích.

Přehled karcinogenních činitelů souvisejících s BOZP (chemické látky)

Respirabilní krystalický oxid křemičitý

S respirabilním krystalickým oxidem křemičitým se můžeme setkat na mnoha pracovištích v různých průmyslových odvětvích. Je považován za příčinu závažných onemocnění, jako je silikóza, chronická obstruktivní plicní nemoc a rakovina plic.

Výbor vrchních inspektorů práce (SLIC) společně s nizozemským ministerstvem práce (inspektorátem práce) zveřejnili pokyny, které se zaměřují na řešení rizik u zaměstnanců vystavených respirabilnímu krystalickému oxidu křemičitému (RCS). Pokyny se přednostně zabývají odvětvím stavebnictví, s nímž je spojeno vysoké riziko potenciálního výskytu RCS a velkého počtu zaměstnanců, kteří by se s touto látkou mohli dostat do kontaktu. V pokynech jsou uvedeny základní informace o RCS, zdravotních rizicích, regulačním rámci a kontrolních opatřeních.

Zdravotní problémy vlivem expozice nebezpečným látkám na pracovišti:

• respirační onemocnění (např. astma, rinitida, azbestóza a silikóza),
• poškození vnitřních orgánů, včetně mozku a nervového systému,
• dráždivost a onemocnění kůže,
• rakovina z povolání (např. leukemie, rakovina plic, mezoteliom, rakovina dutiny nosní).

Přítomnost nebezpečných látek může, mimo jiné, vystavit zaměstnance nebezpečí požáru, výbuchu, akutní otravy a udušení.

Monitorování expozice

Z hlediska měření expozice nebezpečným chemickým látkám a směsím je důležitým právním předpisem zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, a to konkrétně ustanovení § 7.

Jestliže se na pracovištích zaměstnavatele vyskytují rizikové faktory, je zaměstnavatel povinen pravidelně, a dále bez zbytečného odkladu vždy, pokud dojde ke změně podmínek práce, měřením zjišťovat a kontrolovat jejich hodnoty a zabezpečit, aby byly vyloučeny nebo alespoň omezeny na nejmenší rozumně dosažitelnou míru.

Při zjišťování, hodnocení a přijímání opatření k dodržení nejvyšších přípustných hodnot je povinen postupovat podle prováděcího právního předpisu (nařízení vlády č. 361/2007 Sb.).

Rizikovými faktory jsou zejména faktory fyzikální (například hluk, vibrace), chemické (například karcinogeny), biologické činitele (například viry, bakterie, plísně), prach, fyzická zátěž, psychická a zraková zátěž a nepříznivé mikroklimatické podmínky (například extrémní chlad, teplo a vlhkost).

Nelze-li výskyt biologických činitelů a překročení nejvyšších přípustných hodnot rizikových faktorů vyloučit, je zaměstnavatel povinen omezovat jejich působení technickými, technologickými a jinými opatřeními, kterými jsou zejména úprava pracovních podmínek, doba výkonu práce, zřízení kontrolovaných pásem, používání vhodných osobních ochranných pracovních prostředků nebo poskytování ochranných nápojů.

Překročí-li výsledky měření rizikových faktorů stanovené nejvyšší přípustné hodnoty, je zaměstnavatel povinen zjistit příčiny tohoto stavu. Nelze-li hodnoty rizikových faktorů snížit pod stanovené nejvyšší přípustné hodnoty a odstranit tak riziko pro zaměstnance, je zaměstnavatel povinen postupovat podle § 104 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (poskytnutí OOPP).

Současně je povinen neprodleně informovat zaměstnance. Není-li možné ochranu zdraví zaměstnance zajistit výše uvedenými opatřeními, popřípadě opatřeními podle zvláštního právního předpisu, je zaměstnavatel povinen zdroj rizikového faktoru vyřadit z provozu, a není-li to možné, práci zastavit.

Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby práce s azbestem, s chemickými karcinogeny a biologickými činiteli a pracovní procesy s rizikem chemické karcinogenity byly v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem vždy prováděny v kontrolovaných pásmech, která budou označena a zajištěna tak, aby do nich nevstupovali zaměstnanci, kteří v něm nevykonávají práci, opravy, údržbu, zkoušky, revize, kontrolu nebo dozor. Do kontrolovaných pásem mohou být zaměstnavatelem zařazeny i další práce, při kterých jsou zaměstnanci vystaveni působení rizikových faktorů, pokud je toho třeba k ochraně zdraví zaměstnanců.

O kontrolovaných pásmech a zaměstnancích, kteří vstupují do kontrolovaných pásem, nebo zde konají práce výše uvedené, je zaměstnavatel povinen vést evidenci a ukládat ji po dobu stanovenou zvláštním právním předpisem (§ 39 zákona č. 258/2000 Sb.).

Evidence obsahuje:

• jméno, popřípadě jména a příjmení zaměstnance a datum narození,
• název kontrolovaného pásma, den jeho zřízení a zrušení,
• charakteristiku vykonávané práce,
• účel vstupu a dobu pobytu v kontrolovaném pásmu,
• počet odpracovaných směn,
• výčet biologických činitelů, chemických látek a přípravků, se kterými se v kontrolovaném pásmu zachází, nebo jiných rizikových faktorů,
• záznam o mimořádných situacích a změnách údajů uvedených v evidenci s datem jejich provedení.

V kontrolovaném pásmu je zakázáno jíst, pít a kouřit; pro tyto účely zaměstnavatel vyhradí zvláštní prostory. Vstupovat do kontrolovaného pásma je možné jen s osobními ochrannými pracovními prostředky určenými pro výkon práce v kontrolovaném pásmu.

V kontrolovaném pásmu nesmějí pracovat mladiství zaměstnanci, a to ani z důvodu přípravy na povolání, dále těhotné zaměstnankyně, zaměstnankyně, které kojí, a zaměstnankyně-matky do konce devátého měsíce po porodu.

Kategorizace chemických látek

Vyhláška č. č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, ve znění pozdějších předpisů, zejména příl. č. 1, bod 2 a příl. č. 2.

Zařazování prací s chemickými látkami nebo směsmi do kategorií se provádí na základě hodnocení expozice podle naměřených koncentrací těchto látek nebo směsí v pracovním ovzduší v dýchací zóně osoby a jejich srovnání s kriteriálními hodnotami uvedenými pro jednotlivé kategorie v této vyhlášce.

S ohledem na to, že dýchací ústrojí osoby nemusí být jedinou cestou vstupu chemických látek nebo směsí do organismu, neboť na expozici se může podílet i vstup zažívacím ústrojím a kůží a množství látky nebo směsi přijaté dýchacím ústrojím může výrazně kolísat zejména v závislosti na plicní ventilaci, zohledňují se při zařazování práce s nimi i výsledky vyšetření osob pomocí biologických expozičních testů a schopnost některých látek pronikat do organismu jinými cestami vstupu, například neporušenou kůží.

U prací s chemickými látkami nebo směsmi klasifikovanými jako karcinogenní kategorie 1 nebo 2, mutagenní kategorie 1 nebo 2 a toxické pro reprodukci kategorie 1 nebo 2 a dalšími podle chemického zákona označenými větami R 26, R 27, R 28 a jejich kombinacemi, větami R 39, R 42, R 43, R 45, R 46 a R 49, R 60, R 61, klasifikovanými jako karcinogenní kategorie 1A nebo 1B se standardní větou o nebezpečnosti H350, H350i, mutagenní v zárodečných buňkách kategorie 1A nebo 1B se standardní větou o nebezpečnosti H340, toxické pro reprodukci kategorie 1A a 1B se standardní větou o nebezpečnosti H360, H360F, H360D, H360FD, H360Fd, H360Df a dále se standardní větou o nebezpečnosti H300, H310, H330, H370, H334, H317 podle přímo použitelného předpisu Evropské unie se při jejich zařazování do kategorie postupuje individuálně na základě hodnocení jejich toxikologických vlastností, jejich cest vstupu do organismu a jejich míry expozice.

Práce s chemickými látkami, pro které nejsou stanoveny hodnoty PEL nebo nejvyšší přípustné koncentrace (NPK-P) v pracovním ovzduší, se zařazuje do kategorie individuálně na základě hodnocení toxikologických vlastností látek, cesty vstupu těchto látek do organismu a míry expozice osob těmto látkám.

Rizikové práce

Rizikovou prací, kterou se pro účely tohoto zákona (zákon č. 258/2000 Sb.) rozumí práce, při níž je nebezpečí vzniku nemoci z povolání nebo jiné nemoci související s prací, je práce zařazená do kategorie třetí a čtvrté a dále práce zařazená do kategorie druhé, o níž takto rozhodne příslušný orgán ochrany veřejného zdraví nebo tak stanoví zvláštní právní předpis

Měření a vyšetření pro účely zařazení prací do druhé, třetí nebo čtvrté kategorie nebo změn zařazení prací do těchto kategorií, která jsou potřebná k hodnocení rizik, může zaměstnavatel provést jen prostřednictvím držitele osvědčení o akreditaci (zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů) nebo držitele autorizace (§ 83c zákona č. 258/2000 Sb.) k příslušným měřením nebo vyšetřením, je-li pro obor měření nebo vyšetřování autorizace nebo akreditace právními předpisy upravena, pokud není sám takto kvalifikovaný.

Evidence rizikových prací

Zaměstnavatel, na jehož pracovištích jsou vykonávány rizikové práce, je povinen:

• u každého zaměstnance ode dne přidělení rizikové práce vést evidenci (o jménu, příjmení a rodném čísle, o počtu směn odpracovaných při rizikové práci, s výjimkou rizika infekčního onemocnění; o datech a druzích provedených lékařských preventivních prohlídek a jejich závěrech, o zvláštních očkováních souvisejících s činností na pracovišti zaměstnavatele nebo o imunitě (odolnosti) k nákaze; údajů o výsledcích sledování zátěže organismu zaměstnanců faktory pracovních podmínek a naměřených hodnotách intenzit a koncentrací faktorů pracovních podmínek a druhu a typu biologického činitele, s výjimkou údajů o zdravotním stavu zaměstnanců),
• ukládat výše uvedenou evidenci po dobu 10 let od ukončení expozice,
• a jde-li o práce s chemickými karcinogeny nebo mutageny stanovenými zvláštním právním předpisem; s azbestem, v riziku fibrogenního prachu, a s biologickými činiteli, které mohou vyvolat latentní onemocnění, onemocnění, která mají velmi dlouhou inkubační dobu nebo způsobují onemocnění, která se opakovaně projevují remisemi či mohou mít závažné následky, po dobu 40 let od ukončení expozice.

Nemoci z povolání

Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů, se odškodňuje podle tří kapitol: kapitola I – nemoci způsobené chemickými látkami (chemické karcinogeny), kapitola II – nemoci z povolání způsobené fyzikálními faktory (ionizující záření) a kapitola III – nemoci z povolání týkající se dýchacích cest (prach, chemické látky, ionizující záření).

Posuzování nemocí z povolání

Vyhláška č. 104/2012 Sb., o stanovení bližších požadavků na postup při posuzování a uznávání nemocí z povolání a okruh osob, kterým se předává lékařský posudek o nemoci z povolání, podmínky, za nichž nemoc nelze nadále uznat za nemoc z povolání, a náležitosti lékařského posudku (vyhláška o posuzování nemocí z povolání).

[1] až [6]

3. Závěr

Expozice karcinogenním látkám na pracovištích musí být zcela eliminována nebo alespoň snížena na nejnižší rozumně dosažitelnou míru. Tato předběžná opatrnost je důležitá z hlediska stálého vývoje poznání v oblasti způsobů ochrany zdraví zaměstnanců a účinků jednotlivých rizikových faktorů na lidský organismus.

Například vliv a účinky azbestu na lidské zdraví v minulosti nebyly ve světě tak silně vnímány, jako dnes. Je proto zapotřebí se karcinogenům na pracovištích intenzívně věnovat, aby se v budoucnosti neprojevili dopady nežádoucích účinků těchto látek na zdraví v současnosti exponovaných osob mnohem razantněji.

POUŽITÁ LITERATURA:

[1] Karcinogeny a rakovina z povolání, Dostupné na: https://healthy-workplaces.eu/cs/carcinogens-and-work-related-cancer.

[2] Lepší ochrana proti rakovině související s výkonem povolání, 28. 3. 2019, Dostupné na: https://www.europarl.europa.eu/news/cs/headlines/society/20171023STO86602/lepsi-ochrana-proti-rakovine-souvisejici-s-vykonem-povolani.

[3] Karcinogeny na pracovišti: lepší ochrana před nebezpečnými látkami, 4. 12. 2018, Dostupné na: https://multimedia.europarl.europa.eu/cs/carcinogens-at-work-better-protection-from-harmful-substances_N01-PUB-181204-CARC_ev.

[4] ŠPLÍCHALOVÁ, Anna. Karcinogeny, mutageny a látky toxické pro reprodukci, 2. 4. 2015, Dostupné na: https://www.bozpprofi.cz/33/karcinogeny-mutageny-a-latky-toxicke-pro-reprodukci-uniqueidmRRWSbk196FNf8-jVUh4Ep_FUjZLTuw82XMWprlgE_I/.

[5] Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o strategickém rámci EU pro ochranu zdraví a bezpečnosti při práci na období 2014-2020, Evropská komise 2014.

[6] Expozice karcinogenům a rakovina z povolání, Přezkum metod hodnocení, Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, 2014.