Nebezpečné látky pod kontrolou. Evropská kampaň 2018-2019

1. Úvod

Některá nebezpečí, vzhledem k jejich viditelnému riziku poškození zdraví jsou zaměstnavateli a zaměstnanci vnímána zřetelněji, než jiná. Například při práci s ručním nářadím, které může způsobit řezné rány, jsme si pravděpodobně vědomi tohoto rizika více, než v případě nakládání s nebezpečnými látkami, kdy vzhledem k jejich často opožděným účinkům na lidský organismus, si riziko poškození zdraví, asi již tak silně neuvědomujeme.

Právě z důvodu možného podceňování tohoto „skrytého nebezpečí“ bude v období roku 2018 až 2019 probíhat celoevropská kampaň „Zdravé pracoviště má nebezpečné látky pod kontrolou“, pořádaná Evropskou agenturou pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA), do níž se můžou aktivně zapojit i organizace v České republice.

2. Chemický činitel versus nebezpečný chemický činitel

EU-OSHA pořádá v období 2018-2019 evropskou kampaň „Zdravé pracoviště má nebezpečné látky pod kontrolou“. Cílem kampaně je zvyšovat povědomí o nebezpečných látkách a propagovat kulturu prevence na pracovištích v celé Evropě.

Pro účely kampaně je nebezpečnou látkou na pracovišti jakákoliv látka, a to v pevné formě, plyn, kapalina, dým, výpary, včetně aerosolů, představující riziko pro bezpečnost a zdraví zaměstnanců. Mezi nebezpečné látky tak patří vyrobené chemické látky a směsi, látky vznikající při procesech, jako jsou například výfukové plyny, prach obsahující oxid křemičitý nebo látky používané v rámci výrobních procesů, jako je například moučný prach. Kampaň však nezahrnuje biologické činitele.

Nebezpečné látky ve formě kapaliny, plynu nebo pevné látky můžeme najít téměř na všech pracovištích. Důsledky působení nebezpečných látek mohou být akutní nebo dlouhodobé. U některých látek musíme vzít v úvahu i jejich kumulativní účinek. Při používání nebezpečných látek tak může docházet k otravám, alergiím, onemocněním kůže a dýchacích cest, rakovině a v neposlední řadě i k potížím s reprodukcí a vrozeným vadám. Nesmíme rovněž zapomínat na skutečnost, že zaměstnanec může být exponován chemickým látkám, které vznikají při činnostech na pracovišti. Jedná se například o výfukové plyny ze vznětových motorů, svářečské dýmy a oxid křemičitý.

Je tak důležité si uvědomit, že kampaň se zaměřuje na nebezpečné látky jako celku, tj. zahrnuje jak nebezpečné látky, které mohou být uvolněny nebo vyloučeny ve formě odpadu, jakoukoli pracovní činností (například prach s obsahem oxidu křemičitého při řezání zámkové dlažby), tak nebezpečnými chemickými látkami nebo směsmi, splňující kritéria nařízení CLP pro zařazení jako nebezpečné.

Ve směrnici Rady 98/24/ES o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci (Směrnice CAD - „Chemicals Agent Directive“) je definován pojem chemický činitel a nebezpečný chemický činitel.

„Chemickým činitelem“ se rozumí:

• každý chemický prvek nebo sloučenina, samostatné nebo ve směsi, které se vyskytují v přirozeném stavu nebo jsou vyrobeny, použity nebo uvolněny, včetně vyloučení ve formě odpadu, jakoukoli pracovní činností, bez ohledu na to, zda byly vyrobeny záměrně nebo neúmyslně a zda byly uvedeny na trh.

„Nebezpečným chemickým činitelem“ se rozumí:

• každý chemický činitel, který splňuje kritéria pro zařazení jako nebezpečný do některé z tříd fyzikální nebezpečnosti nebo nebezpečnosti pro zdraví stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 (nařízení CLP), bez ohledu na to, zda tento chemický činitel je či není klasifikován podle uvedeného nařízení, a dále
• každý chemický činitel, který nesplňuje kritéria pro klasifikaci jako nebezpečný v souladu s výše uvedeným odstavcem, ale který může z důvodu svých fyzikálněchemických, chemických nebo toxických vlastností a způsobu, jakým je na pracovišti používán nebo přítomen, představovat riziko pro bezpečnost a zdraví zaměstnanců, včetně všech chemických činitelů, jimž byla přidělena limitní hodnota expozice na pracovišti. [1]

Vybrané právní předpisy EU a ČR v oblasti chemických látek

• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, ... (nařízení REACH)
• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, ... (nařízení CLP)
• Směrnice Rady 98/24/ES o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci (Směrnice CAD - „Chemicals Agent Directive“)
• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci (Směrnice CMD - „Carcinogens and Mutagens Directive“)
• Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
• Zákon č. 309/2006 Sb., zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů
• Zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon)
• Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů
• Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
• Vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, ..., ve znění pozdějších předpisů

3. Nebezpečné látky součástí všech odvětví průmyslu

Možná představa, že nebezpečné látky se nacházejí pouze v chemickém průmyslu, je mylná. Nebezpečné látky se nacházejí v zemědělství, zdravotnictví nebo stavebnictví a v mnoha malých a středních podnicích. Mezi povolání vzbuzující stále větší obavy a při nichž zaměstnanci čelí vysokému riziku, že přijdou do kontaktu s nebezpečnými látkami, patří zpracování odpadů a stavebnictví. Podle evropského průzkumu ESENER-2 patří mezi odvětví s obzvlášť vysokým výskytem nebezpečných látek zemědělství, lesnictví a rybolov (62 %), dále zpracovatelský průmysl (52 %) a stavebnictví, nakládání s odpady a zásobování vodou a elektřinou (51 %). Dalšími rizikovými odvětvími jsou sociální a zdravotní péče, doprava a zpracování odpadů.

Zpráva Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) nazvaná „Odborná prognóza nově se objevujících chemických rizik souvisejících s bezpečností a ochranou zdraví při práci“ určuje hlavní skupiny látek, které by mohly představovat nová a rostoucí rizika pro zaměstnance a přispívat ke vzniku nemocí, začínající alergiemi a astmatem přes neplodnost až po rakovinu.

S rozvojem vědy a poznání získáváme podrobnější informace a údaje o rizikových faktorech spojených s nebezpečnými látkami. V oblasti BOZP se tak můžeme setkat s pojmem „nově se objevující riziko“. Je to jakékoli riziko, které je nové (dříve neexistovalo nebo vzhledem k novým poznatkům nebo vnímání je nyní považováno za riziko) nebo se zvyšuje (roste počet nebezpečí nebo pravděpodobnost expozice riziku nebo se zhoršuje dopad nebezpečí na zdraví).

Nově se objevující chemická rizika:

• částice (nanočástice, výfukové plyny dieselových motorů, umělá minerální vlákna),
• alergizující a senzibilizující látky (izokyanáty),
• karcinogeny, mutageny a látky toxické pro reprodukci (azbest, krystalický křemen, prach ze dřeva, organická rozpouštědla, persistentní organické znečišťující látky, biocidy, azobarviva a kombinovaná expozice několika karcinogenům),
• chemická rizika související s konkrétními odvětvími (stavebnictví a odvětví zpracování odpadů),
• kombinovaná rizika (kombinovaná chemická a psychosociální rizika - nedostatečná kontrola chemických rizik v malých a středních podnicích a zadávání zakázek subdodavatelům - zaměstnanci subdodavatelů méně seznámeni s chemickými riziky).

Cesty vstupu a zdravotní účinky nebezpečných látek

Cesty vstupu do organismu:

• inhalace - vdechování (nejčastější způsob),
• ingesce - požití (příjem jídlem, pitím, kouřením),
• kontaktem s kůží nebo očima.

Zdravotní účinky způsobené expozicí chemickým látkám:

• akutní (objeví se okamžitě nebo za krátký čas po expozici, u některých látek možná smrt; typicky náhlá, krátkodobá vysoká koncentrace, například otrava oxidem uhelnatým),
• chronické (obvykle se vyvíjí pomalu, 15-20 let nebo více; trvalá nebo opakovaná expozice po dlouhou dobu, například rakovina plic z expozice azbestu).

Pozor na respirabilní krystalický oxid křemičitý

Křemen je přírodní minerál přítomný v mnoha přírodních nebo vyrobených stavebních materiálech. Křemen rozmělněný na jemný prach je znám jako respirabilní krystalický oxid křemičitý, který vzniká při běžné činnosti, jako je například řezání, vrtání a broušení.

Expozice respirabilnímu prachu krystalického oxidu křemičitého jsou hlavní příčinou onemocnění plic, a to konkrétně silikózy a rakoviny plic spojené s prací. Odvětví stavebnictví reprezentuje téměř 70 % všech zaměstnanců vystavených působení respirabilního prachu krystalického oxidu křemičitého.

Vdechováním respirabilního krystalického oxidu křemičitého může vzniknout následující onemocnění plic:

• silikóza (obtížnější dýchání),
• chronická obstrukční plicní nemoc (omezený průtok vzduchu v průduškách - zánětlivá reakce na škodlivé látky ve vdechovaném vzduchu),
• rakovina plic.

Pneumokoniózy:

• pneumokoniózy (silikóza, azbestóza) - vdechnutím minerálního prachu do plic; prach vyvolá reakci plícních buněk a zvýšenou produkci vaziva - plicní fibrotizace, důsledkem porucha plic a problémy s dýcháním,
• chronické onemocnění plic způsobené vdechováním respirabilního prachu; prach se usazuje v plicích, poškozuje plicní tkáň a způsobuje zjizvení; fibróza; ztížené dýchání; vazivová tkáň postupně nahrazuje normální plicní tkáň,
• profesionální nenádorová onemocnění, která vznikají inhalací anorganického (minerálního) prachu v plicích a reakcí tkáně na jeho přítomnost,
• způsobeny respirabilním prachem (částice menší než 5 mikrometrů), které pronikají až do periférie dýchacích cest, alveolů.

Podle reakce plicní tkáně na prach se pneumokoniózy dělí na:

• kolagenní,
• nekolagenní.

Mezi kolagenní pneumokoniózy (plicní fibrózy vyvolané fibrogenními prachy) patří:

• silikóza,
• uhlokopská pneumokonióza,
• azbestóza.

Mezi nekolagenní pneumokoniózy (vyvolány nefibrogenním prachem) patří například:

• sideróza a svářečské plíce (ukládání anorganických sloučenin železa v tkáni, například v plicích s následným vznikem fibrózy - oxidy železa).

Rizikové profese (silikóza):

• horníci hlubinných rudných dolů, minéři při ražení tunelů, cídiči odlitků ve slévárnách, dělníci kamenolomů a kameníci pracující s pískovcem, žulou a rudou, dělníci v keramickém průmyslu (porcelánky, šamotky), při výrobě ohnivzdorných cihel a práci s nimi (stavba a opravy pecí v hutích a sklárnách - „bílí zedníci“).

Pozor na vznik a příznaky astmatu a dermatitidy

Přírodní i syntetické materiály používané na pracovištích mohou způsobit alergické respirační nebo kožní choroby (profesní astma nebo dermatitidu), přičemž alergie jsou reakce imunitního systému organismu na danou látku.

Příznaky astmatu se většinou objeví, když jsou zaměstnanci vystaveni určité látce na pracovištích. Někdy se příznaky objeví až za několik hodin po ukončení práce a před započetím následujícího pracovního dne se obvykle stav zlepší. Mezi příznaky astmatu patří sípání, svírání na hrudi, dušnost, kašel, ucpaný nos, pálící a zanícené zarudlé oči.

Mezi rané příznaky dermatitidy patří suchost, zarudlost a svědění kůže. Kůže může i opuchnout, praskat, šupinatět a mohou se vytvořit puchýře, záleží jak často a jak dlouho dochází ke kontaktu s látkou.

Astma

Astma (celým názvem astma bronchiale) je chronický zánět dýchacích cest. Před rozvinutím choroby musí dojít k opakované expozici. Pokud se však u osoby vyvine senzibilizace na danou látku, stačí i velmi malá množství látky schopné vyvolat příznaky astmatu. Pokud astma vzniklo v dětství a projeví se až po dlouhodobé latenci při práci na pracovišti, jedná se o astma zhoršované prací, nejedná se o profesní astma. Rovněž je tomu tak i v případě, když dojde u existujícího astmatu vlivem pracovních podmínek k jeho zhoršení.

Profesní astma lze rozdělit do dvou hlavních skupin:

• iritační (neimunologické) - vyvolané působením látek s iritačním účinkem po jednorázové nebo opakované expozici, přičemž se zpravidla objevuje již po jedné expozici vysoké koncentrace dráždivých látek, bez období latence; jedná se o nealergický typ astmatu, kdy při vdechnutí látky dojde k podráždění dýchacích cest, které vyvolá příznaky astmatu (například při úniku čpavku, kyselin, chlóru),
• alergické (imunologické) - senzibilizací navozené astma, kdy osoby jsou alergické na alergeny s obdobím latence do nástupu symptomů; alergeny způsobují změny v dýchacích cestách (respirační senzibilizující látky, jako jsou například izokyanáty nebo přísady v pekárnách).

Respirační senzibilizující materiály (respirační choroby)

Jako respirační senzibilizující materiály jsou označovány chemické látky a směsi a materiály biologického původu, které mohou u lidí vyvolat alergické respirační choroby. Profesní respirační problémy způsobuje reakce v dýchacích cestách a plících. Odezva lidského imunitního systému na chemické látky a biologické materiály, se může projevit jako alergická reakce v dýchacích cestách. Mezi příznaky se řadí kašel, dušné dýchání, sípání a dýchavičnost, kýchání, odkapávání z nosu, pálící a zanícené zarudlé oči. Přírodní i syntetické materiály mohou způsobit alergické respirační choroby, profesní astma, rhinitidu nebo alveolitidu.

Příklady respiračních senzibilizujících materiálů přírodního původu:

• pryskyřice - kalafuna (páječi),
• potraviny, rostliny - mouka, prach ze zrn, koření (pekaři, zemědělci, kuchaři),
• plísně (zemědělci),
• některé druhy prachu ze dřeva (pracovníci na pilách).

Příklady respiračních senzibilizujících chemických látek a směsí:

• pryskyřice, lepidla a nátěrové hmoty, tmely a tužidla do barev, polyuretanové pěny - formaldehyd, izokyanáty (lakýrníci, stavební dělníci),
• potravinářské přísady, detergenty - enzymy, účinné látky syntetických pracích a čisticích prostředků (pekaři, laboratorní pracovníci),
• svařovací plyny a kovy - kovové výpary (svářeči),
• barvy na laky (kadeřníci).

Dermatitida

Lidský imunitní systém je vybudován tak, aby chránil tělo před infekcemi a dalšími škodlivými vnějšími vlivy. Přecitlivělost je specifická forma imunitní reakce, tato hyperaktivita se nazývá alergie s kožními projevy (kožní senzibilizující materiály - chemické látky a směsi a bílkoviny z přírodních materiálů). Chemická alergie se rozvíjí v určitém časovém období, alergie na bílkovinu se může objevit velmi rychle.

Dermatitida vzniká při kontaktu kůže s látkou používanou na pracovištích. V závislosti na druhu látky může dojít k:

• akutní iritační kontaktní dermatitidě - nevyžaduje předchozí senzibilizaci kůže, vznik prostým podrážděním kůže nebo přímým poškozením kůže v místě svého působení (detergenty, motorové oleje, rozpouštědla, kyseliny),
• alergické kontaktní dermatitidě - dochází k senzibilizaci na danou látku (alergická reakce), obvykle po měsících až rocích expozice; vzniká dlouhodobým opakovaným působením látek s nízkým iritačním účinkem.

Vnější vrstva kůže je barierou proti škodlivým látkám. Pokud tyto látky odstraní tuky a oleje z kůže, dojde k narušení přirozené obranné funkce kožní bariéry, škodlivé látky tak pronikají hlouběji a můžou vyvolat alergickou reakci.

Kožní senzibilizující materiály (kožní choroby)

Profesní kožní problémy jsou způsobeny kontaktem s určitými materiály při práci a přinutí mnoho zaměstnanců, aby změnili svou profesi. Rané příznaky zahrnují suchost, zarudlost a svědění kůže, kůže může i opuchnout, praskat, šupinatět. Nejohroženější jsou pracovníci, kteří jsou pravidelně vystaveni působení kapalin a používají vodu, která může narušit přirozenou obrannou funkci kožní bariéry

Lidský imunitní systém je vybudován tak, aby chránil tělo před infekcemi a dalšími škodlivými vlivy. Přecitlivělost je specifická forma imunitní reakce, tato hyperaktivita se nazývá alergií. Materiály, které způsobují alergie s kožními projevy, jsou označovány jako kožní alergeny. Existují dva různé druhy kožních senzibilizujících materiálů, chemické látky a směsi a bílkoviny z přírodních materiálů.

Příklady kožních senzibilizujících materiálů přírodního původu:

• bílkoviny z přírodního latexu v ochranných rukavicích (zdravotnictví, kadeřnictví),
• mouka, koření (pekaři, kuchaři).

Příklady kožních senzibilizujících chemických látek a směsí:

• nikl - pájení, předměty s obsahem niklu, jako jsou nůžky a mince (páječi, kadeřníci, pokladní),
• chróm v cementu, kovech (stavební dělníci),
• epoxydové pryskyřice v nátěrových hmotách (lakýrníci),
• izokyanáty v izolačních pěnách, barvách a lacích (stavební dělníci),
• konzervační prostředky v řezných kapalinách (pracovníci v kovoprůmyslu),
• rozpouštědla v nátěrových hmotách a čisticích prostředcích (lakýrníci, tiskaři, mechanici).

Epoxydové pryskyřice:

• používají se k výrobě lepidel, barev a nátěrů a jsou považovány za jednu z příčin vzniku alergické kontaktní dermatitidy na pracovišti, mezi další spojené obtíže patří senzibilizace kůže, podráždění očí a dýchacího ústrojí a astma.

Izokyanáty:

• jsou používány při výrobě pěnových hmot, izolačních materiálů pro stavebnictví, nátěrů a laků, jsou silnými senzibilizujícími látkami vyvolávajícími astma a dráždění sliznice, přímý kontakt s kůží může způsobit silný zánět a dermatitidu. [2], [3], [4], [5], [6], [7]

4. Nedostatečné hodnocení a řízení rizik

V rámci hodnocení a řízení rizik dochází k těmto nedostatkům:

• oblast plánování hodnocení rizik (nejsou stanoveni zaměstnanci odpovědní za provedení vlastního hodnocení rizik, hodnotitelům nejsou poskytnuty potřebné informace, školení, zdroje, čas a podpora),
• oblast určení rizik a ohrožených osob (jsou opomíjeny některé kategorie rizik, např. faktory psychosociálních rizik, nevěnuje se dostatečná pozornost rizikům způsobeným dlouhodobým vystavením nebezpečným látkám nebo směsím, do hodnocení rizik nejsou dostatečně zapojováni vlastní zaměstnanci, nejsou zahrnuty činnosti, jako je údržba nebo úklid, chybí pokryti externích zaměstnanců nebo osob, nezohledňují se rizikové skupiny, např. těhotné ženy nebo mladší zaměstnanci),
• oblast vyhodnocení rizik a seřazení podle jejich priorit (nezohledňují se dlouhodobé účinky rizik, vyhodnocením rizika může dojít k pocitu, že je riziko z pracoviště odstraněno nebo je kontrolováno, rizika nejsou řazena podle priorit v souladu s hodnocením),
• oblast rozhodnutí o preventivním opatření (nedodržují se základní zásady prevence, tj. rizikům předejít nebo je odstranit, rizika se přenášejí, tj. kontrola jednoho rizika způsobuje rizika jiná, při rozhodování o preventivních opatřeních nejsou konzultováni či zapojeni zaměstnanci),
• oblast přijetí opatření (provádění preventivních opatření není řazeno podle priorit, není zaveden akční plán, v němž se mimo jiné uvádí opatření, která mají být provedena, kdo co kdy dělá, kdy má být opatření dokončeno, opatření nejsou kontrolována, nejsou konzultováni nebo zapojeni zaměstnanci),
• oblast sledování a přezkumu (nejsou stanovena opatření pro přezkum a revizi hodnocení rizik, není zajištěno, aby preventivní a ochranná opatření zohledňovala výsledky hodnocení rizik, nesledují se opatření, která byla provedena, aby se zajistilo zachování jejich účinnosti, zaměstnanci a/nebo jejich zástupci nejsou informováni o výsledcích hodnocení rizik a o zavedených opatřeních, hodnocení rizik se považuje za jednorázovou povinnost a neprovádí se jeho pravidelný přezkum, aby se zajistila jeho aktuálnost),
• oblast dokumentace (hodnocení rizik není dokumentováno, neposkytuje se přehled nebezpečí a rizik, ohrožených osob, zavedených preventivních opatření, podrobnosti zavádění opatření, dokumentace se nevyužívá k informování dotčených osob (zaměstnanců) ani ke sledování provádění preventivních a ochranných opatření).

Registr nebezpečných chemických látek

Zaměstnavatel musí mít podrobný přehled o chemických látkách a směsích vyskytujících se na jeho pracovištích. Z uvedeného důvodu je zapotřebí, aby si zaměstnavatel vytvořil registr těchto látek a směsí. Tento registr je pak klíčový pro řádné řízení rizik a napomáhá zaměstnavateli v jeho zákonné povinnosti zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce, tak jak je uvedeno v § 101 odst. 1 zákoníku práce.

Nákup nebezpečných chemických látek

V mnohých případech však zajišťuje nákup těchto produktů pouze úsek nákupu, a to bez spoluúčasti osob zajišťujících bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců a ochranu životního prostředí. Zaměstnanci nákupu pak můžou klást větší důraz na finanční stránku věci. Avšak často ten nejlevnější produkt nemusí být ten nejvýhodnější. Při koupi levnějšího produktu něco ušetříme, ale v dalším kroku při ochraně zdraví zaměstnanců mnohonásobně utratíme.

Z toho plyne, že již ve fázi nakupování chemické látky a směsi by měli spolupracovat, jak zaměstnanci nákupu, tak zaměstnanci zajišťující ochranu zdraví a životního prostředí. Dalším společným krokem ke kvalitnímu řízení rizik je vytvoření registru látek a směsí.

Povinnosti zaměstnavatele

Zaměstnavatel by si měl zkontrolovat následující:

• existuje seznam nebezpečných látek, které se používají či vznikají v průběhu pracovního postupu,
• existují bezpečnostní listy a obdobné dokumenty pro každou používanou nebezpečnou látku,
• vypracovávají se pracovní pokyny na základě informací o nebezpečných látkách,
• zásobníky nebezpečných látek jsou jasně označeny,
• informuje se o výsledcích hodnocení rizik,
• zaměstnanci jsou pravidelně dotazováni na případné zdravotní problémy a problémy s bezpečností,
• zaměstnancům se poskytují všechny důležité informace, pokyny a školení o nebezpečných látkách přítomných na pracovišti.

Zaměstnanci přicházející do styku s nebezpečnými látkami a směsi by měli být minimálně informováni:

• o zjištěních z hodnocení rizik,
• o rizicích, jimž jsou vystaveni,
• o tom, jak mohou být postiženi,
• o tom, co mají dělat, aby zajistili bezpečnost sobě i ostatním,
• o tom, co mají dělat v případě úrazu nebo když není všechno v pořádku,
• o tom, jak poznat, že není všechno v pořádku,
• o tom, komu by měli všechny problémy hlásit,
• o tom, jak postupovat v případě údržby,
• o výsledcích monitorování expozice nebo sledování zdravotního stavu.

Bezpečnostní list a scénáře expozice jako základ hodnocení rizik

Pokud používáte nebezpečné látky registrované podle nařízení REACH, musí vám vaši dodavatelé ve většině případů poskytnout nový, rozšířený bezpečnostní list, který obsahuje scénáře expozice. Je to jedna z hlavních novinek nařízení REACH, která umožňuje, abyste používali tyto látky bezpečně.

Scénářem expozice je soubor podmínek, včetně provozních podmínek a opatření k řízení rizik, které popisují, jak je látka vyráběna nebo používána během svého životního cyklu a jak výrobce nebo dovozce kontroluje nebo doporučuje následnému uživateli kontrolovat expozici člověka a životního prostředí. Tyto scénáře expozice mohou zahrnovat jeden konkrétní proces nebo jedno konkrétní použití anebo více procesů nebo použití.

Následným uživatelem je fyzická nebo právnická osoba usazená ve Společenství jiná než výrobce nebo dovozce, která používá látku samotnou nebo obsaženou ve směsi při své průmyslové nebo profesionální činnosti. Následným uživatelem není distributor ani spotřebitel

Rozšířený bezpečnostní list tak shrnuje hlavní informace z posouzení chemické bezpečnosti, které provedla společnost vašeho dodavatelského řetězce v souladu s nařízením REACH. Ve scénáři expozice naleznete, na která použití se vztahuje. Pokud se vztahuje na vaše použití, měl by vám scénář expozice poskytnout informace o příslušných podmínkách bezpečného použití („provozní podmínky a nezbytná opatření k řízení rizik“). [8]

5. Závěr

V Evropské unii je ročně přibližně 167 000 úmrtí připisovaných pracovním úrazům a nemocem spojených s prací. Z toho, 160 000 úmrtí následkem nemocí spojených s prací (téměř z 50 % se jedná o expozici nebezpečným látkám, včetně azbestu) a 7 000 úmrtí následkem pracovních úrazů. I vzhledem k těmto evropským statistikám, proaktivní organizace, jejichž cílem je ochrana zdraví zaměstnanců, činí v rámci svých činností takové kroky, aby byly v souladu s názvem této kampaně, tj. „Zdravé pracoviště má nebezpečné látky pod kontrolou“.

POUŽITÁ LITERATURA

(1) Healthy Workplaces Campaign 2018-2019, dostupné z https://healthy-workplaces.eu/

(2) Guidelines On Occupational Asthma, published in July 2008 by the Health and Safety Authority, HSA 0289

(3) Respirační senzibilizující materiály, Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, 2003, FAKTA 39, ISSN 1681-2123

(4) Guidelines on Occupational Dermatitis, HSA 0316, ISBN 978-1-84496-109-2

(5) Kožní senzibilizující materiály, Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, 2003, FAKTA 40, ISSN 1681-2123

(6) Control of exposure to silica dust, A guide for employees, published by the Health and safety Executive, 2014, INDG463

(7) Construction dust, Construction Infomation Sheet No 36 (Revision 2), published by the Health and safety Executive, 2013

(8) Kampaně Zdravé pracoviště, dostupné z https://healthyworkplaces.eu/