Ergonomické zásady uplatňované v rámci pracovního systému, jak je ukázáno v článku, se prosazují postupem založeným na analýze ergonomických rizikových faktorů a posléze jejích eliminací s cílem dosáhnout komfortu v pracovní činnosti člověka Všeobecné ergonomické zásady jsou stanoveny rámcově v českých technických normách ergonomické povahy (třídy 83 35...) a právně ošetřeny legislativně.
Pod pojmem „zásada“ se rozumí pravidlo, které je nutno vždy dodržovat, přičemž nelze připouštět jakékoli kompromisy. V případě pojmu „doporučení“, neboli dobře míněné rady, jde v podstatě o nezávazné pravidlo, jehož užití je závislé na libovůli uživatele.
Ergonomickými zásadami se rozumí jimi osvědčené zkušenosti z teorie a praxe týkající se přizpůsobení práce, pracovního vybavení, prostředí a úpravy pracovních podmínek s ohledem na člověka – na jeho anatomické, antropometrické, fyziologické, psychofyziologické a psychické vlastnosti, resp. schopnosti. Snahou je, aby ve výsledku jejich aplikace (v daných pracovních podmínkách) byla zajištěna ochrana zdraví, bezpečnost, pohoda a optimální výkonnost pracujícího člověka. Přitom nelze opomenout všechny komponenty pracovního systému (viz ČSN EN 614-1+A1) a projevy ergonomických rizikových faktorů, které se podílí na jeho funkčnosti. Ergonomický rizikový faktor umožňuje posouzení míry překročení limitů fyziologické a psychické zátěže, které jsou příčinou narušení pracovní způsobilosti člověka.
Ergonomické zásady, obsažené v českých technických normách a legislativních ustanovení,se uplatňují při řešení (navrhování) strojů (strojních zařízení) a ve vytváření optimálních pracovních podmínek v rámci pracovního systému. Pracovní systém je v celé složitosti popsán v základních normách (ČSN EN ISO 614-1+A1; ČSN EN ISO 6385). Předmětem legislativy jsou závazná ustanovení, ve kterých se zohledňují technické a humánní požadavky na výrobní zařízení a při jejich obsluze zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví lidí při práci.
1. Všeobecně k uplatňování ergonomických zásad
Při předpokládaných podmínkách používání pracovního vybavení (strojů, nástrojů apod.) musí být fyzická a psychická zátěž, nepohodlí a únava, snížena na nejmenší míru, přičemž se berou úvahu tyto ergonomické zásady:
- umožnit přizpůsobení se tělesným rozměrům, síle svalstva a výdrži obsluhy,
- poskytnout dostatečný prostor pro pohyb všech částí těla obsluhy,
- vyhnout se tempu práce, které udává stroj,
- vylučovat kontrolní činnosti, kdy se vyžaduje dlouhodobé pozornosti,
- přizpůsobit rozhraní člověk – stroj předvídatelným schopnostem a omezením obsluhy.
Ergonomické zásady, při organizaci a řízení pracovní činnosti, se uplatňují na:
- optimální dělbu práce a kooperace,
- dodržování předepsaných pracovních postupů a metod,
- eliminaci nevhodné organizace práce,
- respektování potřeb pracovníků při výkonu práce.
Uvedené zásady jsou sice zaměřeny na průmyslové činnosti, lze jich však využít pro jakoukoliv lidskou činnost.
Následující kapitoly popisují ergonomické zásady z hlediska jejich účelu s charakteristickými požadavky. V jednotlivých kapitolách jsou odkazy na ergonomické normy nebo jiné normy související. Užité legislativy se uvádí v textu nebo přehledně v závěru „Doporučená literatura“.