Mezi ergonomicky posuzované prostředí, které pozitivně nebo negativně ovlivňuje člověka, patří také počasí. Článek zohledňuje vliv meteorologických faktorů, postihujících meteorosenzibilitu, a to v důsledcích na aktivitu, pohodu a zdraví člověka. Článek je obohacen řadou užitečných tabulek.
Již od počátků lidské civilizace je člověk a lidská společnost, a nejen ona, ale veškeré živé organismy, ovlivňován meteorologickými vlivy, jež jsou součástí zemské atmosféry, ve které se odehrává veškeré dění na Zemi a bez níž by nebylo života. Počasí nás obklopuje tak moc, že už je často ani pořádně nevnímáme, pokud nás neovlivní svými rozmary. Vertikální členění atmosféry uvádí tabulka 1.
Tabulka 1. Vertikální členění atmosféry
|
Název výšky |
Přibližná výška (km) |
Významné jevy |
|
Exosféra |
nad 500–700 |
Meteorologické družice s polární drahou. |
|
Termosféra |
80–500 |
Výrazný vertikální růst teploty. |
|
Mezosféra |
50–80 |
Noční svítící oblaky u její horní hranice. |
|
Stratosféra |
10–50 |
Součástí je ozonosféra. Vysoká koncentrace ozonu. |
|
Troposféra |
0–10 |
Prakticky všechny děje počasí. |
Počasím rozumíme stav atmosféry charakterizovaný souhrnem hodnot všech meteorologických prvků a atmosférickými jevy v určitém místě a času. Počasí se vyjadřuje souborem okamžitých nebo krátkodobě proměnných meteorologických stavů vyjádřené ve formě teploty vzduchu, tlaku vzduchu, vlhkosti vzduchu, oblačností, atmosférických srážek s možností bouřek, směru a rychlosti větru, slunečním svitem apod. Pro počasí je charakteristická velká časová a prostorová proměnlivost.
Naproti tomu klima (podnebí) označuje se dlouhodobějším („zprůměrovaným“) režimem počasí typický pro určitou oblast nebo místo. Věda, která se zabývá studiem atmosféry se nazývá meteorologie.
Zaměříme-li se z pohledu počasí na jeho vliv na zdravotní stav člověka nelze přehlédnout jak změny meteorologických faktorů více či méně ovlivňují život člověka. Účinkem počasí na lidský organismus se zabývá vědní obor bioklimatologie.
1. Člověk a jeho vnímání počasí
Počasí hraje jednu významnou roli v životě nás každého. Je jisté, že každý člověk vnímá počasí a jeho změnu odlišně. Například jinak reagují lidé žijící na venkově či ve městech. Zaleží také na pohlaví, věku, rase a na mnoha dalších faktorech. Hovoříme zde proto o tzv. vnímavosti na počasí neboli meteorosenzibilitě.
Meteorosenzibilitou se rozumí schopnost organismu reagovat na stav a změny atmosférického prostředí. Přičemž existuje několik stupňů vnímavosti. Někteří jedinci jsou zcela necitliví. Když pomineme tuto skupinu jedinců, tak se tyto změny v nižším stupni citlivost na počasí projevují ve formě únavy, malátnosti, nechutenství, deprese, neklidného spánku a ve vyšším stupni pak převážně lokálními projevy, jako tzv. bolest z počasí. Nejzávažnějším projevem vnímavosti na počasí je meteorotropní choroba.
Meteorotropní choroba je patologický děj organismu, na jehož vzniku nebo průběhu se podílejí meteorologické faktory. Jde například o nemoci alergické, revmatické, nádorového bujení pokožky a plic, zejména nemoci dýchacích cest a srdečně cévní choroby.
Meteorologické jevy většinou onemocnění přímo nevyvolávají, ale přispívají k zesílení projevů chorob a mohou zhoršit jejich průběh.
Lidské tělo, které je nedílnou součástí přírody, přirozeně reaguje na všechny děje, které se dějí v troposféře. Organismus v mladém věku, kdy je plný síly, se snadno s těmito přírodními vlivy vyrovná. Ve vyšším věku přibývá chorob a imunita se snižuje. Organismus se nestačí s prudkými výkyvy počasí vyrovnat a reaguje zhoršením zdravotního stavu. Nejcitlivějšími jsou kardiaci, lidé, kteří prodělali vážnější úraz, astmatici, revmatici a další oslabení jedinci. V seniorském věku počet meteorosenzitivních prudce roste. Bolesti kloubů, zad, migrény, závratě, únava, potíže s dýcháním, deprese, nespavost, nervozita, ale i srdeční potíže jsou nejčastější projevy meteorosenzibility.
Vliv počasí se navíc ještě může zvýraznit, působí-li i jiné faktory (znečišťující prostředí aj.) či zátěže (nervové vypětí, stres) nebo vlivem momentálního (zdravotního) stavu jedince. Proto na počasí reagují více nemocní a staří lidé s již nedostatečně pružnými adaptačními mechanismy. Zátěž počasí na člověka může vyvolat bouřlivější reakci lidského organismu vedoucí až i k úmrtí. Dále se ještě epidemiologickými studiemi zjistilo, že lidí více citlivých na počasí přibývá. Příčinou může být zchoulostivění člověka vlivem moderního způsobu života. Z odborných výsledků výzkumu bylo zjištěno, že citlivě na počasí reaguje 40–60 % lidí. Například dny, které vnímáme jako parné či dusné, dny mrazivé, výrazného poklesu tlaku, náhlé změny teploty, ty pak mohou vyvolat zjevné zdravotní problémy u každého člověka.
Nejlepší způsob, jak snížit citlivost na počasí, je posilovat termoregulační schopnosti a obranyschopnost organizmu, a to:
- pravidelným pohybem na čerstvém vzduchu;
- otužováním;
- stravováním;
- oblékáním a péčí o pleť
- vyhýbáním se dlouhodobému stresu a dopřáváním si oddechu dostatečným odpočinkem.
2. Meteorotropní choroby
Definice meteorotropní choroby byla již zmíněna. Jde o nemoci, jejichž vznik nebo průběh je spjat s komplexem meteorologických faktorů, k nimž patří