93/2012 Sb. , kterým se mění nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění nařízení vlády č. 68/2010 Sb.

Schválený: 29.02.2012

93/2012 Sb.

NAŘÍZENÍ VLÁDY

ze dne 29. února 2012,

kterým se mění nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění nařízení vlády č. 68/2010 Sb.

Vláda nařizuje podle § 21 písm. a) zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), a k provedení zákoníku práce:

Čl. I

Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění nařízení vlády č. 68/2010 Sb., se mění takto:

1. V § 1 odst. 1 úvodní část ustanovení včetně poznámek pod čarou č. 1 a 21 zní: „Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropské unie¹⁾ a upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie²¹⁾

1) Směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci.

Směrnice Rady 89/654/EHS ze dne 30. listopadu 1989 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na pracovišti.

Směrnice EP a Rady 2009/148/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci.

Směrnice Rady 90/269/EHS ze dne 29. května 1990 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro ruční manipulaci s břemeny spojenou s rizikem, zejména poškození páteře, pro zaměstnance.

Směrnice Rady 90/270/EHS ze dne 29. května 1990 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro práci se zobrazovacími jednotkami.

Směrnice Rady 98/24/ES ze dne 7. dubna 1998 o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci.

Směrnice Komise 2000/39/ES ze dne 8. června 2000 o stanovení prvního seznamu směrných limitních hodnot expozice na pracovišti prováděním směrnice Rady 98/24/ES o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES ze dne 29. dubna 2004 o ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci (šestá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16. odst. 1 směrnice Rady 89/391/EHS).

Směrnice Komise 2006/15/ES ze dne 7. února 2006 o stanovení druhého seznamu směrných limitních hodnot expozice na pracovišti k provedení směrnice Rady 98/24/ES a o změně směrnic 91/322/EHS a 2000/39/ES.

Směrnice Komise 2009/161/EU ze dne 17. prosince 2009, kterou se stanoví třetí seznam směrných limitních hodnot expozice na pracovišti k provedení směrnice Rady 98/24/ES a kterou se mění směrnice Komise 2000/39/ES.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/54/ES ze dne 18. září 2000 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí biologickým činitelům při práci.

Směrnice Rady 94/33/ES ze dne 22. června 1994 o ochraně mladistvých pracovníků.

21) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006, ve znění nařízení komise (ES) č. 790/2009 a nařízení Komise (EU) č. 286/2011 ze dne 10. března 2011, kterým se pro účely přizpůsobení vědeckotechnickému pokroku mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí.“.

2. V § 1 odst. 1 písmeno a) zní:

„a) rizikové faktory pracovních podmínek, jejich členění, metody a způsob jejich zjišťování, hygienické limity,“.

3. V § 1 odst. 1 písmeno d) zní:

„d) podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků a jejich údržby při práci s olovem, chemickými látkami nebo směsmi, které se vstřebávají kůží nebo sliznicemi, a chemickými látkami, směsmi nebo prachem, které mají dráždivý účinek na kůži, karcinogeny, mutageny a látkami toxickými pro reprodukci, s azbestem, biologickými činiteli a v zátěži chladem nebo teplem,“.

4. V § 1 odst. 1 písm. g) se za slovo „látkami,“ vkládá slovo „směsmi,“.

5. V § 1 odst. 1 písm. i) se slovo „vystaveného“ nahrazuje slovem „exponovaného“ a za slovo „látce,“ se vkládá slovo „směsi“.

6. V § 1 odst. 6 se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“.

7. Nadpis části druhé zní:

„RIZIKOVÉ FAKTORY PRACOVNÍCH PODMÍNEK, JEJICH ČLENĚNÍ, ZJIŠŤOVÁNÍ, HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍHO RIZIKA A PODMÍNKY OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI“.

8. § 2 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 6 a 7 zní:

„§ 2

Základní členění

(1) Rizikové faktory mikroklimatických podmínek se člení na zátěž teplem a zátěž chladem; chemické faktory se člení na látky a směsi obecně, olovo, prach, karcinogeny, mutageny, látky toxické pro reprodukci a azbest; biologické činitele se člení na skupiny; fyzická zátěž se člení na celkovou fyzickou zátěž, lokální svalovou zátěž, pracovní polohy a ruční manipulaci s břemeny.

(2) Není-li možné při zjišťování a hodnocení rizikových faktorů pracovních podmínek postupovat podle tohoto nařízení, postupuje se podle metody obsažené v české technické normě, která tyto metody obsahuje⁶⁾, při jejímž použití se má za to, že výsledek je co do mezí stanovitelnosti, přesnosti a správnosti prokázaný. Při použití jiné metody než metody obsažené v české technické normě musí být doloženo, že použitá metoda je stejně spolehlivá.

(3) Rizikové faktory hluku, vibrací, neionizujícího záření, optického záření a ionizujícího záření, způsob jejich zjišťování a hodnocení, jejich hygienické limity a podmínky ochrany zdraví zaměstnance při práci exponovaného těmto rizikovým faktorům upravují zvláštní právní předpisy⁷⁾.

6) Například (833615) ČSN EN 14042 Ovzduší na pracovišti - Návod k aplikaci a použití postupů posuzování expozice chemickým a biologickým činitelům, (833618) ČSN P CEN/TS 15279 Expozice pracoviště - Měření expozice kůže - Principy a metody, (833631) ČSN EN 689 Ovzduší na pracovišti - Pokyny pro stanovení inhalační expozice chemickým látkám pro porovnání s limitními hodnotami a strategie měření.

7) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Nařízení vlády č. 1/2008 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením, ve znění nařízení vlády č. 106/2010 Sb.

Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.“.

9. V části druhé nadpis hlavy II zní:

„PODMÍNKY OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI S RIZIKOVÝMI FAKTORY MIKROKLIMATICKÝCH PODMÍNEK“.

10. § 3 včetně nadpisu zní:

„§ 3

Hodnocení zátěže teplem

Zátěž teplem při práci je určena množstvím metabolického tepla vznikajícího svalovou prací a faktory prostředí, kterými se rozumí teplota vzduchu (t

), výsledná teplota kulového teploměru (t

), rychlost proudění vzduchu (v

), relativní vlhkost vzduchu (R

) a stereoteplota (t

).“.

11. Za § 3 se vkládají nové § 3a a 3b, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 22 znějí:

„§ 3a

Vymezení pojmů

Pro účely hodnocení zátěže teplem podle tohoto nařízení vlády se rozumí

a) dlouhodobě přípustnou zátěží teplem zátěž limitovaná množstvím tekutin ztracených při práci z organizmu potem a dýcháním, která činí pro aklimatizovanou ženu nebo muže maximálně 2 160 g.m

-2

, což odpovídá ztrátě 3,9 litrů tekutin za osmihodinovou směnu pro standardní osobu o ploše povrchu těla 1,8 m

b) krátkodobě přípustnou zátěží teplem zátěž limitovaná množstvím akumulovaného tepla v organizmu, které nesmí překročit pro zaměstnance aklimatizovaného i neaklimatizovaného 180 kJ.m

-2

. Této hodnotě odpovídá vzestup teploty vnitřního prostředí organizmu o 0,8 °C, vzestup průměrné teploty kůže o 3,5 °C a vzestup srdeční frekvence nejvýše na 150 tepů.min

-1

c) dlouhodobě přípustnou dobou práce doba, během níž je dosažena dlouhodobě přípustná zátěž teplem,

d) krátkodobě přípustnou dobou práce doba, během níž je dosažena krátkodobě přípustná zátěž teplem,

e) metabolickým teplem množství tepla vytvářeného organizmem zaměstnance při práci, které odpovídá energetickému výdeji spojenému s touto prací,

f) stereoteplotou tst směrová radiační teplota měřená kulovým stereoteploměrem, která charakterizuje radiační účinek okolních ploch ve sledovaném prostorovém úhlu,

g) energetickým výdejem (M) výdej vyjádřený v brutto hodnotách, kterými jsou hodnoty zahrnující i bazální metabolizmus BM, přičemž jednotkou je 1 watt na 1 m

tělesného povrchu muže nebo ženy; energetický výdej se stanoví měřením nebo orientačně pomocí tabelárních hodnot podle české technické normy o ergonomii tepelného prostředí²²⁾, k orientačnímu určení energetického výdeje lze použít údaje uvedené pro příkladmé druhy prací v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulce č. 1,

h) nevenkovním pracovištěm s neudržovanou teplotou uzavřené pracoviště, přirozeně větrané nebo pracoviště, na němž je k větrání použito kombinované nebo nucené větrání,

i) nevenkovním pracovištěm s udržovanou teplotou jako technologickým požadavkem pracoviště s udržovanou teplotou nezbytnou k vytvoření a udržení standardizovaných tepelně-vlhkostních podmínek pro ochranu výroby, výrobku nebo produktu,

j) klimatizovaným pracovištěm nevenkovní pracoviště s udržovanou teplotou, na němž je k větrání použito nucené větrání zajišťující požadovanou čistotu, teplotu a vlhkost vzduchu.

§ 3b

Zátěž teplem na pracovišti

(1) Zátěž teplem při práci na pracovišti podle § 3a písm. h) nebo na pracovišti podle § 3a písm. i) se hodnotí podle průměrné operativní teploty (t

), kterou se rozumí teplota vypočtená jako časově vážený průměr za efektivní dobu práce, kterou je doba snížená o dobu trvání přestávky na jídlo a oddech a bezpečnostní přestávku nebo průměr z jednotlivých měřených časových intervalů v průběhu celé osmihodinové nebo delší směny, jde-li o pracoviště s měnícími se teplotami, z teploty vzduchu ta, výsledné teploty kulového teploměru t

, rychlosti proudění vzduchu va a stereoteploty t

. Hodnocení podle průměrné operativní teploty lze za podmínky rychlosti proudění vzduchu va rovné nebo menší než 0,2 m.s

-1

nahradit hodnocením podle výsledné teploty kulového teploměru.

(2) Zátěž teplem pro práci zařazenou do třídy I až V podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulky č. 1 vykonávanou na pracovišti uvedeném v odstavci 1 se hodnotí z hlediska dodržení přípustných hodnot upravených v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulce č. 2.

(3) Přípustné hodnoty nastavení mikroklimatických podmínek pro klimatizované pracoviště třídy I a IIa jsou upraveny v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulce č. 3. Zároveň musí být splněny požadavky na přípustnou horizontální a vertikální nerovnoměrnost teplot upravené v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulkách č. 4 a 5. Požadavky uvedené v tabulkách č. 4 a 5 musí být dodrženy i na pracovišti podle § 3a písm. h), na němž je vykonávána práce zařazená do třídy I a IIa podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulky č. 1.

(4) K průběžnému nebo opakovanému sledování úrovně zátěže teplem při práci, která již byla vyhodnocena na základě měření podle metodiky upravující měření mikroklimatických parametrů pracovního prostředí a vnitřního prostředí staveb, uveřejňované ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví, je možno použít jen měření teploty vzduchu kalibrovaným teploměrem, který splňuje požadavky zvláštního právního předpisu^7a). Měření teploty vzduchu se provádí na místech, kde bylo provedeno předchozí měření výsledné teploty podle uvedené metodiky. Ověřené výsledky se považují za validní, pokud se nezměnily podmínky určující podíl sálavé složky a podíl energetického výdeje zaměstnanců na jejich celkové tepelné zátěži. Měření kalibrovaným teploměrem se za těchto podmínek použije i pro ověření úrovně zátěže teplem pro zjištění ztráty tekutin.

(5) Zátěž teplem na venkovním pracovišti se hodnotí podle výsledné teploty kulového teploměru. Proudění vzduchu a relativní vlhkost se nezohledňují.

22) ČSN EN ISO 8996 Ergonomie tepelného prostředí - Určování metabolizmu.“.

12. § 4 včetně nadpisu zní:

„§ 4

Dlouhodobě a krátkodobě přípustná doba práce, režim práce a bezpečnostní přestávky

(1) V případě, že nejsou při práci zařazené do třídy IIb až V podle přílohy č. 1, části A, tabulky č. 1, vykonávané na pracovišti podle § 3a písm. h), § 3a písm. i) nebo na venkovním pracovišti dodrženy přípustné hodnoty zátěže teplem pro aklimatizovaného zaměstnance upravené v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulce č. 2, musí být uplatněn režim střídání práce a bezpečnostní přestávky v rámci dodržování dlouhodobě a krátkodobě přípustné doby práce ve směně. Dodržení přípustných hodnot podle tabulky č. 2 se nevyžaduje u práce zařazené do třídy I a IIa na pracovišti podle § 3a písm. h) za mimořádně teplého dne, kterým se rozumí den, kdy nejvyšší teplota venkovního vzduchu dosáhla hodnoty vyšší než 30 °C; v takovém případě musí být poskytnuta náhrada ztráty tekutin v rozsahu uvedeném v tabulce č. 6; v případě překročení teploty na pracovišti 36 °C musí být navíc uplatněn režim střídání práce a bezpečnostní přestávky stanovený podle výpočtu upraveného v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části B.

(2) Dlouhodobě a krátkodobě přípustná doba práce ve směně pro aklimatizovaného zaměstnance je upravena v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části B, tabulkách č. 1a až 2c.

(3) Dlouhodobě přípustná zátěž teplem se hodnotí rozdílně pro zaměstnance aklimatizovaného a neaklimatizovaného na tepelné podmínky na posuzovaném pracovišti. Za aklimatizovaného zaměstnance se považuje zaměstnanec vykonávající práci po dobu alespoň 3 týdnů od nástupu na posuzované pracoviště. U neaklimatizovaného zaměstnance vykonávajícího práci zařazenou do třídy IIb až V, pokud jsou při ní na pracovišti překračovány přípustné hodnoty zátěže teplem, uvedené v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulce č. 2, se po dobu 3 týdnů od nástupu na takové pracoviště dlouhodobě přípustná doba práce upravená v příloze č. 1 k tomto nařízení, části B, tabulkách 1a až 2c sníží o 30 %.

(4) Nejde-li při hodnocení dlouhodobě a krátkodobě přípustné zátěže teplem vycházet z tabulek 1a až 2c z důvodu jiných zadávacích parametrů, kterými jsou jiná rychlost proudění vzduchu, jiný tepelný odpor oděvu nebo je-li vlhkost vzduchu vyšší než 70 %, stanoví se dlouhodobě a krátkodobě přípustné doby práce pomocí výpočtu tepelné bilance podle české technické normy o ergonomii tepelného prostředí^7b) nebo na základě měření ztráty vody potem a dýcháním, teploty vnitřního prostředí organizmu a srdeční frekvence. Metoda měření ztráty vody potem a dýcháním, teploty vnitřního prostředí organizmu a srdeční frekvence se použije i pro stanovení dlouhodobě a krátkodobě přípustné doby práce u zaměstnance, který musí používat speciální ochranný reflexní oděv, oděv s aktivním chlazením a větráním nebo oděv nepromokavý.“.

13. § 4a včetně nadpisu zní:

„§ 4a

Ztráta tekutin

(1) Hygienický limit ztráty tekutin v zátěži teplem je 1,25 litru za osmihodinovou směnu. Náhrada ztráty tekutin a minerálních látek se uplatňuje v případě, že u práce zařazené podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulky č. 1 dojde ke ztrátě tekutin překračující hygienický limit 1,25 litru. Náhrada ztráty tekutin se poskytuje v rozsahu upraveném v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulce č. 6.

(2) Zjištění ztráty tekutin při zátěži teplem se provede měřením jen tehdy, jde-li o práci vykonávanou ve speciálním ochranném reflexním oděvu, oděvu s aktivním chlazením a větráním, v pracovním oděvu, který omezuje odpařování potu, nebo je-li práce vykonávaná v prostředí, v němž je relativní vlhkost pracovního ovzduší vyšší než 80 %.“.

14. § 5 včetně nadpisu zní:

„§ 5

Minimální opatření k ochraně zdraví a bližší požadavky na způsob organizace práce

(1) Dodržení dlouhodobě a krátkodobě přípustné doby práce se zajišťuje střídáním pracovních cyklů (c) a bezpečnostní přestávky (tp). Počet pracovních cyklů (c) a délka bezpečnostní přestávky (tp) se vypočte podle postupu upraveného v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části B.

(2) Je-li podle § 4a odst. 2 zjištěná ztráta tekutin za osmihodinovou směnu u zaměstnance rovna nebo vyšší než 3,9 litru, stanoví se dlouhodobě a krátkodobě únosná doba práce individuálním výpočtem^7b).

(3) Na pracovišti s délkou směny delší než 8 hodin nesmí ztráta tekutin potem a dýcháním v důsledku pracovní a tepelné zátěže za směnu překračovat přípustný limit ztráty tekutin 3,9 litru o více než 20 % a nesmí být překračovány krátkodobě přípustné doby práce.

(4) Při práci, při níž zaměstnanec přichází do kontaktu s povrchem pevného materiálu, jehož teploty překračují hodnoty upravené v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části E, musí být zajištěno, aby nechráněná kůže zaměstnance s ním nepřicházela do přímého styku.

(5) Dlouhodobě a krátkodobě přípustné doby práce v zátěži teplem na pracovišti hlubinných dolů a postup pro výpočet pracovních cyklů a bezpečnostní přestávky upravuje příloha č. 1 k tomuto nařízení, část C.“.

15. § 6 včetně nadpisu zní:

„§ 6

Hodnocení zátěže chladem a bližší požadavky na způsob organizace práce a pracovních postupů

(1) Zaměstnanec může být exponován zátěži chladem jen tehdy, vykonává-li práci odpovídající energetickému výdeji 106 W.m

-2

a vyššímu na nevenkovním pracovišti, na němž musí být udržována operativní nebo výsledná teplota jako technologický požadavek nižší, než je minimální teplota upravená v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulce č. 2, nebo vykonává-li práci na venkovním pracovišti s korigovanou teplotou vzduchu 4 °C a nižší, nebo v případě zdolávání mimořádných událostí.

(2) Teplota vzduchu korigovaná účinkem proudícího vzduchu je upravena v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části D.“.

16. § 7 včetně nadpisu zní:

„§ 7

Minimální opatření k ochraně zdraví, bližší hygienické požadavky na pracoviště

(1) Pokud udržovaná operativní nebo výsledná teplota jako technologický požadavek nebo korigovaná teplota vzduchu na pracovišti poklesne pod 10 °C, musí být zaměstnanec vybaven pracovním oděvem, který musí mít takové tepelně izolační vlastnosti, které postačují k zajištění tepelně neutrálních podmínek lidského organizmu vyjádřených teplotou vnitřního prostředí organizmu 36 až 37 °C. Při poklesu teploty vzduchu na pracovišti na 4 °C a nižší musí být zaměstnanec vybaven také rukavicemi a pracovní obuví chránící před chladem. Pro stanovení potřebných tepelně izolačních vlastností pracovního oděvu, postačujících k zajištění tepelně neutrálních podmínek lidského organizmu, se postupuje podle příslušné technické normy o ergonomii tepelného prostředí^7b) a normy o stanovení a interpretaci stresu z chladu pomocí potřebné izolace oděvu a místních účinků chladu⁸⁾.

(2) Při práci vykonávané po dobu delší než 2 hodiny za směnu v udržované operativní nebo výsledné teplotě jako technologickém požadavku nebo v korigované teplotě 4 °C a nižší má zaměstnanec právo na bezpečnostní přestávku v ohřívárně; ohřívárna se vybavuje zařízením pro prohřívání rukou. Bezpečnostní přestávka musí trvat nejméně 10 minut.

(3) Nejde-li u práce spojené s manipulací s materiálem, jehož teplota je 10 °C a nižší, používat rukavice proti chladu a druh práce vyžaduje přímý kontakt tepelně nechráněné kůže ruky, musí být zaměstnanci umožněna po ukončení takové práce bezpečnostní přestávka určená pro prohřátí rukou v trvání minimálně 5 minut.

(4) Při práci v udržované operativní nebo výsledné teplotě jako technologickém požadavku nebo korigované teplotě musí být práce zaměstnance upravena tak, aby doba jejího nepřetržitého trvání při teplotě od 4 do -10 °C nepřesáhla 2 hodiny, při teplotě vzduchu od -10,1 do -20 °C 1 hodinu a od -20,1 do -30 °C 30 minut.

(5) Práce musí být upravena tak, aby ji zaměstnanec nekonal na venkovním pracovišti, na kterém je korigovaná teplota vzduchu nižší než -30 °C, nejde-li o naléhavé provádění oprav, odvracení nebezpečí pro život nebo zdraví, při živelních a jiných mimořádných událostech; ochrana zdraví zaměstnanců se pro tyto účely zajišťuje střídáním zaměstnanců nebo jinou organizací práce podle konkrétních podmínek práce. Při korigované teplotě vzduchu -30 °C a nižší nesmí být nechráněná kůže exponována po dobu delší než 10 minut.

(6) Vstupy na pracoviště, na němž je práce vykonávaná po dobu 4 hodiny za směnu a delší (dále jen „trvalá práce“), které se během pracovní doby otevírají přímo do venkovního prostoru, musí být v zimním a přechodném období, kdy korigovaná teplota venkovního vzduchu je nižší než minimální teplota upravená v příloze č. 1, části A, tabulce č. 2 nebo nižší než udržovaná operativní nebo výsledná teplota jako technologický požadavek, zabezpečeny proti vnikání venkovního vzduchu.“.

17. V § 8 odstavec 1 zní:

„(1) K ochraně zdraví před účinky zátěže teplem nebo chladem se poskytuje zaměstnanci ochranný nápoj. Ochranný nápoj musí být zdravotně nezávadný a nesmí obsahovat více než 6,5 hmotnostních procent cukru, může však obsahovat látky zvyšující odolnost organizmu. Množství alkoholu v něm nesmí překročit 1 hmotnostní procento; ochranný nápoj pro mladistvého zaměstnance však nesmí obsahovat alkohol. Ochranný nápoj chránící před zátěží teplem se poskytuje v množství odpovídajícím nejméně 70 % ztráty tekutin a minerálních látek potem a dýcháním za osmihodinovou směnu. Ochranný nápoj chránící před zátěží chladem se poskytuje teplý, v množství alespoň půl litru za osmihodinovou směnu.“.

18. V § 8 se odstavec 2 zrušuje.

Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 2 až 5.

19. V § 8 odstavce 2 a 3 znějí:

„(2) V případě, že jde o práci zařazenou podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulky č. 1, do třídy I až IIIa, se jako ochranný nápoj poskytuje přírodní minerální voda slabě mineralizovaná, pramenitá voda nebo voda splňující obdobné mikrobiologické, fyzikální a chemické požadavky jako u jmenovaných vod.

(3) U práce zařazené podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulky č. 1, do třídy IIIb až V se jako ochranný nápoj poskytuje přírodní minerální voda středně mineralizovaná nebo voda s obdobnou celkovou mineralizací. Množství tohoto ochranného nápoje se omezuje na polovinu ze 70 % náhrady ztráty tekutin, druhou polovinou ochranného nápoje je ochranný nápoj podle odstavce 2.“.

20. V § 8 odstavec 5 zní:

„(5) Ochranný nápoj chránící před zátěží chladem se poskytuje při práci na

a) nevenkovním pracovišti, na němž musí být udržována operativní nebo výsledná teplota jako technologický požadavek nižší než 4 °C,

b) venkovním pracovišti, na němž je korigovaná teplota vzduchu nižší než 4 °C.“.

21. V § 9 odst. 2 větě první, § 15 odst. 1 a 3 a v § 38 odst. 1 písm. h) se slovo „vystaven“ nahrazuje slovem „exponován“.

22. V § 9 odstavec 4 zní:

„(4) Nejvyšší přípustná koncentrace je taková koncentrace chemické látky, které mohou být zaměstnanci exponováni nepřetržitě po krátkou dobu, aniž by pociťovali dráždění očí nebo dýchacích cest nebo bylo ohroženo jejich zdraví a spolehlivost výkonu práce. Při hodnocení pracovního ovzduší lze porovnávat s nejvyšší přípustnou koncentrací časově vážený průměr koncentrace této látky měřené po dobu nejvýše 15 minut. Takové 15minutové úseky s průměrnou koncentrací vyšší než hodnota přípustného expozičního limitu, ale nepřesahující nejvyšší přípustnou koncentraci, smí být během osmihodinové směny nejvýše 4 s odstupem nejméně jedné hodiny. Přitom nesmí časově vážený průměr koncentrací pro celou směnu překročit hodnotu přípustného expozičního limitu.“.

23. V § 10 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „vystaven“ nahrazuje slovem „exponován“ a za slovo „látce“ se vkládá slovo „ , směsi“.

24. V § 10 odst. 1 písm. a) a b) a v § 12 odst. 1 písm. c) a e) se za slovo „látky“ vkládá slovo „směsi“.

25. V § 10 odst. 1 písm. e) se za slovo ,,látkou“ vkládá slovo „ , směsí“.

26. V § 10 odst. 1 písm. i) se za slovo „látce“ vkládají slova „nebo směsi“.

27. V § 10 odst. 2 se za slovo „látky“ a za slovo „látce“ vkládá slovo „ , směsi“ a slovo „vystaven“ se nahrazuje slovem „exponován“.

28. V § 11 odstavec 1 zní:

„(1) U chemické látky nebo směsi, která se vstřebává kůží nebo sliznicemi, a u chemické látky, směsi nebo prachu, které mají dráždivý nebo senzibilizující účinek na kůži, je nezbytné zajistit, aby zaměstnanec byl vybaven vhodným osobním ochranným pracovním prostředkem.“.

29. V § 11 odst. 2 se za slovo „látkou“ vkládá slovo „ , směsí“, za slova „od zdroje chemické látky“ vkládá slovo „ , směsi“ a za slova „úrovně chemické látky“ vkládá slovo „ , směsi“.

30. V § 12 odst. 2 se za slovo „látce“ vkládá slovo „,směsi“ a za slovo „látku“ vkládají slova „nebo směs“.

31. V části druhé, hlavě III nadpis dílu 3 zní:

„Chemické látky a směsi klasifikované jako karcinogenní, mutagenní a toxické pro reprodukci“.

32. § 16 včetně nadpisu zní:

„§ 16

Karcinogeny, mutageny a látky toxické pro reprodukci

(1) Mezi chemické karcinogeny, mutageny nebo látky toxické pro reprodukci se řadí

a) látky klasifikované jako chemické karcinogeny kategorie 1 a 2, mutageny kategorie 1 a 2 a látky toxické pro reprodukci kategorie 1 a 2 podle zákona o chemických látkách,

b) látky klasifikované jako chemické karcinogeny kategorie 1A a 1B, mutageny kategorie 1A a 1B a látky toxické pro reprodukci kategorie 1A a 1B upravené podle přímo použitelného předpisu Evropské unie,

c) cytostatika a prach tvrdých dřev upravených v bodu b) vysvětlivek uvedených v příloze č. 3 k tomuto nařízení, části A, k tabulce č. 4, je-li práce s tvrdým dřevem zařazena do kategorie třetí nebo čtvrté podle zákona o ochraně veřejného zdraví.

(2) Za karcinogeny kategorie 1 a 2, mutageny kategorie 1 a 2 a látky toxické pro reprodukci kategorie 1 a 2, uvedené na trh před 1. prosincem 2010, karcinogeny kategorie 1A a 1B, mutageny kategorie 1A a 1B a látky toxické pro reprodukci kategorie 1A a 1B podle přímo použitelného předpisu Evropské unie se považují též směsi karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci kategorie 1A a 1B, jestliže obsah těchto látek je nad koncentračním limitem obecným nebo specifickým stanoveným podle přímo použitelného předpisu Evropské unie.“.

33. V § 17 odst. 1 a v § 18 odst. 3 a 4 se slova „odst. 1“ zrušují.

34. V § 18 odst. 1 a 2 se slova „chemických karcinogenů kategorie 1 nebo 2, mutagenů kategorie 1 nebo 2, látek toxických pro reprodukci kategorie 1 nebo 2 nebo prachu tvrdých dřev podle § 16 odst. 1“ nahrazují slovy „látek uvedených v § 16“.

35. V § 18 odst. 3 písmeno l) zní:

„l) viditelně označit, stanovit a kontrolovat zákaz jídla, pití a kouření na pracovišti, kde je riziko kontaminace látkami uvedenými v § 16; pro účely jídla a pití vyhradit zvláštní prostory mimo kontrolované pásmo,“.

36. V § 18 odstavce 5 až 7 znějí:

„(5) Při práci, u níž lze z její povahy usuzovat, že může být spojena s nadměrnou expozicí zaměstnance látkám uvedeným v § 16 nebo při mimořádné události spojené s nadměrnou expozicí těmto látkám, má na pracoviště přístup pouze zaměstnanec ve vyhovujícím pracovním oděvu, vybavený osobními ochrannými pracovními prostředky k ochraně dýchacího ústrojí; po dobu trvání nadměrné expozice musí být kontaminovaný prostor vymezen kontrolovaným pásmem a musí být učiněna nezbytná opatření ke zkrácení doby expozice.

(6) Kontrolované pásmo při práci s látkami uvedenými v § 16 se trvale zřizuje tehdy, jde-li o práci, při níž se zachází s chemickými karcinogeny kategorie 1, 1A, s mutageny kategorie 1, 1A, s látkami toxickými pro reprodukci kategorie 1, 1A nebo při práci s cytostatiky na pracovištích přípravy jejich roztoků.

(7) V laboratoři se trvale zřizuje kontrolované pásmo, jsou-li karcinogeny kategorie 1, 1A, mutageny kategorie 1, 1A, látky toxické pro reprodukci kategorie 1, 1A používány k jiným účelům než jako reagenční činidla nebo pro účely kalibrace.“.

37. V § 23 odstavec 2 zní:

„(2) Hygienickými limity celkové fyzické zátěže se rozumí hodnoty energetického výdeje směnové průměrné, směnové přípustné, minutové přípustné, průměrné roční a dále přípustné hodnoty srdeční frekvence v průměrné směně. Přípustnými hygienickými limity se rozumí limity, které se v průměrné směně bez ohledu na její délku nenavyšují. Za průměrnou směnu se pokládá osmihodinová směna, která probíhá za obvyklých pracovních podmínek, při níž doba výkonu práce jednotlivých pracovních operací odpovídá skutečné míře zátěže.“.

38. V § 23 odstavec 5 zní:

„(5) Jde-li o práci ve směně delší než osmihodinové, odpovídá hodnota navýšení průměrného hygienického limitu v procentech skutečné době výkonu práce; u směny dvanáctihodinové nesmí být průměrné hodnoty energetického výdeje navýšeny o více než 20 %. Procentuální navýšení průměrného hygienického limitu je posuzováno vždy v závislosti na konkrétní délce směny a činí 5 % za každou hodinu nad osmihodinovou směnu.“.

39. V § 25 odstavce 2 a 3 znějí:

„(2) Hygienickými limity lokální svalové zátěže se rozumí hodnoty vynakládaných svalových sil, hodnoty směnových počtů pohybů ruky a předloktí vztažené k průměrné směnové časově vážené hodnotě vynakládaných svalových sil a hodnoty průměrných minutových počtů pohybů drobných svalů rukou a prstů v průměrné osmihodinové směně.

(3) Přípustné hygienické limity pro průměrné směnové časově vážené hodnoty vynakládaných svalových sil vyjádřené v procentech maximální svalové síly (Fmax) jsou upraveny v příloze č. 5 k tomuto nařízení, části A, tabulce č. 5.“.

40. V § 25 odst. 6 se slova „a průměrné minutové“ zrušují.

41. V § 25 odst. 7 se věta druhá zrušuje.

42. V § 25 odstavec 8 zní:

„(8) Jde-li o práci ve směně delší než osmihodinové, odpovídá hodnota navýšení průměrného hygienického limitu v procentech skutečné době výkonu práce; u směny dvanáctihodinové nesmí být průměrný celosměnový počet vynakládaných svalových sil v rozmezí 55 až 70 % Fmax a průměrné směnové hodnoty počtu pohybů ruky a předloktí navýšeny o více než 20 %. Procentuální navýšení průměrného hygienického limitu je posuzováno vždy v závislosti na konkrétní délce směny a činí 5 % za každou hodinu nad osmihodinovou směnu.“.

43. V § 27 odst. 1 se věta první zrušuje.

44. V § 27 odstavec 3 zní:

„(3) Průměrný hygienický limit pro dobu práce v jednotlivých nepřijatelných pracovních polohách v průměrné osmihodinové směně je 30 minut. Doba trvání jednotlivých nepřijatelných pracovních poloh nesmí být delší než 1 až 8 minut v závislosti na typu pracovní polohy. Hodnocení doby trvání jednotlivých nepřijatelných pracovních poloh se provádí podle přílohy č. 5 k tomuto nařízení, části C, obrázků č. 1 až 4.“.

45. V § 27 odst. 4 se věta první nahrazuje větou „Průměrný hygienický limit pro dobu práce v jednotlivých podmíněně přijatelných pracovních polohách v průměrné osmihodinové směně je 160 minut.“.

46. V § 27 odstavec 5 zní:

„(5) Jde-li o práci ve směně delší než osmihodinové, odpovídá hodnota navýšení průměrného hygienického limitu v procentech skutečné době výkonu práce; u směny dvanáctihodinové nesmí být průměrný hygienický limit práce v podmíněně přijatelné a nepřijatelné pracovní poloze navýšen o více než 20 %. Procentuální navýšení průměrného hygienického limitu je posuzováno vždy v závislosti na konkrétní délce směny a činí 5 % za každou hodinu nad osmihodinovou směnu.“.

47. V § 27a se za slovo „poloh“ vkládají slova „po dobu“.

48. V § 29 odst. 1 se za slovo „výdeje“ vkládají slova „nebo srdeční frekvence a“ a slovo „i“ se zrušuje.

49. V § 29 se odstavec 2 zrušuje.

Dosavadní odstavce 3 až 11 se označují jako odstavce 2 až 10.

50. V § 29 odst. 6 se slovo „přerušované“ zrušuje.

51. V § 29 odst. 7 se za slovo „výdeje“ vkládají slova „nebo srdeční frekvence“ a slova „tabulce č. 1“ se nahrazují slovy „tabulkách č. 1 až 4“.

52. V § 29 odst. 9 se věta druhá zrušuje.

53. V § 29 odstavec 10 zní:

„(10) Jde-li o práci ve směně delší než osmihodinové, odpovídá hodnota navýšení průměrného hygienického limitu v procentech skutečné době výkonu práce; u směny dvanáctihodinové nesmí být průměrný hygienický limit při ruční manipulaci s břemenem navýšen o více než 20 %. Procentuální navýšení průměrného hygienického limitu je posuzováno vždy v závislosti na konkrétní délce směny a činí 5 % za každou hodinu nad osmihodinovou směnu.“.

54. V § 34 odstavec 2 zní:

„(2) Prací spojenou s náročností na rozlišení detailů se rozumí práce, při níž je vidění zaměstnance ztíženo velikostí či tvarem detailu, jeho pohybem¹⁴⁾ nebo jasovým či barevným kontrastem v místě zrakového úkolu.“.

55. V § 39 odstavec 1 zní:

„(1) Pokud je při trvalé práci, zařazené jako riziková podle zákona o ochraně veřejného zdraví, nezbytné nepřetržité používání osobních ochranných pracovních prostředků k omezení působení rizikového faktoru nebo při trvalé práci, kde musí zaměstnanec povinně používat po celou dobu směny jiné ochranné prostředky určené zaměstnavatelem a tyto ztěžují zaměstnanci pohyb, dýchání, vidění a jiné fyziologické funkce, musí být v průběhu směny zařazeny bezpečnostní přestávky, při nichž si je může zaměstnanec odložit. První přestávka při trvalé práci zařazené jako riziková se zařazuje nejpozději po 2 hodinách od započetí výkonu práce v trvání nejméně 15 minut. Následné přestávky se zařazují nejpozději po každých dalších 2 hodinách od ukončení předchozí přestávky v trvání nejméně 10 minut. Poslední přestávka v trvání nejméně 10 minut se zařazuje nejpozději 1 hodinu před ukončením směny.“.

56. § 40 se včetně nadpisu zrušuje.

57. V § 41 odst. 1 se slova „nebo nuceným“ nahrazují slovy „ , nuceným nebo kombinovaným“, slova „mikroklimatických podmínek“ se nahrazují slovem požadavků“ a číslo „3“ se nahrazuje číslem „2“.

58. V § 41 odstavec 2 zní:

„(2) Minimální množství venkovního vzduchu přiváděného na pracoviště musí být

a) 25 m

/h na jednoho zaměstnance vykonávajícího práci zařazenou do třídy I nebo IIa podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulky č. 1 na pracovišti bez přítomnosti chemických látek, prachů nebo jiných zdrojů znečištění,

b) 50 m

/h na jednoho zaměstnance vykonávajícího práci zařazenou do třídy I nebo IIa podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulky č. 1 na pracovišti s přítomností chemických látek, prachů nebo jiných zdrojů znečištění,

c) 70 m

/h na jednoho zaměstnance vykonávajícího práci zařazenou do tříd IIb, IIIa nebo IIIb podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulky č. 1,

d) 90 m

/h na jednoho zaměstnance vykonávajícího práci zařazenou do tříd IVa, IVb nebo V podle přílohy č. 1, části A, tabulky č. 1.“.

59. V § 41 odstavec 3 zní:

„(3) Minimální množství venkovního vzduchu podle odstavce 2 musí být zvýšeno při další zátěži větraného prostoru pracoviště, například teplem nebo pachy. V takovém případě se zvyšuje množství přiváděného venkovního vzduchu o 10 m

/h podle počtu přítomných zaměstnanců.“.

60. V § 42 odst. 1 se za slovo „Nucené“ vkládají slova „nebo kombinované“.

61. V § 42 odst. 2 větě první se slova „nebo aerosolu včetně prachů“ zrušují, na konci věty se doplňují slova „a prachu pod hodnotu přípustného expozičního limitu“ a ve větě páté se slova „chemické látky nebo aerosolu včetně prachů“ nahrazují slovy „chemickou látkou nebo prach“.

62. V § 42 odst. 3 větě první se slova „nebo aerosol včetně prachů,“ nahrazují slovy „a prach“, větě čtvrté se slova „plynu nebo aerosolu včetně prachů“ nahrazují slovy „chemické látky a prachu“ a ve větě páté se slova „nebo aerosolu včetně prachů“ nahrazují slovy „a prachu“.

63. V § 42 odst. 4 se slova „nebo aerosolu včetně prachů“ nahrazují slovy „a prachu“.

64. V § 45 odst. 3 a 4 úvodní části ustanovení se za slovo „tyto“ vkládá slovo „minimální“.

65. V § 45 odst. 4 písmeno a) zní:

„a) denní složka sdruženého osvětlení vyjádřená činitelem denní osvětlenosti D, minimální D

min

0,5 % a průměrná D

1 % musí být splněna ve všech případech, tedy i při bočním nebo kombinovaném osvětlení,“.

66. V § 45 odst. 4 se na začátek písmene b) vkládá slovo „doplňující“.

67. V § 45 odst. 5 se slovo „jinou“ nahrazuje slovem „vyšší“.

68. V § 45 odstavec 7 zní:

„(7) Na pracovišti uvedeném v odstavci 6, na němž je vykonávána trvalá práce, musí být dodržena minimální hodnota celkového umělého osvětlení vyjádřeného udržovanou osvětleností E

= 300 lx; osvětlovací soustavy se zde zřizují tak, aby hodnoty udržované osvětlenosti byly nejméně takové, jako stanoví příslušná česká technická norma k osvětlování vnitřních pracovních prostorů¹⁷⁾. U udržovaných osvětleností 300 až 500 luxů včetně se však navýší osvětlenost o 1 stupeň řady osvětlenosti.“.

69. Za § 45 se vkládá nový § 45a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 23 zní:

„§ 45a

Osvětlení venkovních pracovišť

Umělé osvětlení venkovních pracovišť a spojovacích cest musí odpovídat náročnosti vykonávané práce na zrakovou činnost a ochranu zdraví v souladu s normovými hodnotami a požadavky české technické normy na osvětlení venkovních pracovních prostor²³⁾.

23) ČSN EN 124 64 - 2 Světlo a osvětlení - Osvětlení pracovních prostorů - Část 2: Venkovní pracovní prostory. ČSN EN 13201-1 až 4 Osvětlování pozemních komunikací.“.

70. V § 49 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou „Optimální výška pracovní roviny při práci muže a ženy vstoje se řídí jejich antropometrickými rozměry a zpravidla se stanoví mezi 800 až 1 000 mm.“.

71. V § 53 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou „Při práci s biologickými činiteli a s látkami a směsmi, působícími dráždění pokožky nebo senzibilizaci, s toxickými a vysoce toxickými chemickými látkami a směsmi, s látkami a směsmi, které mají přiřazenu třídu a kategorii nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1 a 2, s látkami uvedenými v § 16, s chemickými látkami nebo směsmi žíravými nebo chemickými látkami nebo směsmi podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, které mají přiřazenu třídu a kategorii nebezpečnosti žíravost kategorie 1 se standardní větou o nebezpečnosti H314, při práci ve výrobě kosmetických prostředků, v úpravnách vod a vodovodů, holičství, kadeřnictví, pedikúře, manikúře, kosmetických, masérských regeneračních a rekondičních službách, v provozovnách živností, při nichž je porušována integrita kůže nebo ve kterých se používají k péči o tělo speciální přístroje, například solária nebo myostimulátory, musí být zajištěna tekoucí pitná voda přímo na pracovišti.“.

72. V § 54 odst. 3 větě druhé se slova „karcinogeny kategorie 1 a mutageny kategorie 1,“ nahrazují slovy „azbestem a látkami uvedenými v § 16“.

73. V § 54 odst. 5 větě páté se slova „karcinogeny kategorie 1, mutageny kategorie 1“ nahrazují slovy „látkami uvedenými v § 16“.

74. V § 55 odst. 5 se věta druhá nahrazuje větou „Jde-li o práci, při níž je zvýšené riziko otrav chemickými látkami nebo směsmi, které se vstřebávají kůží, nebo o práci s chemickými látkami nebo směsmi klasifikovanými jako žíravé nebo chemickými látkami nebo směsmi podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, které mají přiřazenu třídu a kategorii nebezpečnosti žíravost kategorie 1 se standardní větou o nebezpečnosti H314, a nejsou v bezprostředním dosahu pracoviště sprchy, vybavuje se ošetřovna také sprchou.“.

75. § 55a včetně nadpisu zní:

„§ 55a

Úklid

Úklid pracoviště, sanitárních a pomocných zařízení se provádí na pracovišti s technologickým zdrojem prachu, chemických látek nebo směsí, látek uvedených v § 16 nebo jiných zdrojů znečištění jako nedílné součásti technologického procesu a na pracovišti s technologickým zdrojem prachu, chemických látek nebo směsí, látek uvedených v § 16 nebo jiných zdrojů znečištění jako sekundárních produktů z technologického procesu denně. Na pracovišti bez technologického zdroje prachu, chemických látek nebo směsí, látek uvedených v § 16 a jiných zdrojů znečištění se úklid provádí podle zpracovaného harmonogramu zaměstnavatele.“.

76. § 55b včetně nadpisu zní:

„§ 55b

Malování

(1) Obnova maleb a nátěrů povrchů vymezujících osvětlovaný prostor na pracovišti včetně spojovacích cest se provede podle plánu údržby, zpracovaného s přihlédnutím k udržovacímu činiteli, který byl pro uvedené prostory navržen při uvádění těchto prostor do trvalého užívání.

(2) Odstavec 1 se nevztahuje na pracoviště v podzemí hlubinných dolů.“.

77. V příloze č. 1, část A zní:

Část A

Třídy práce podle celkového průměrného energetického výdeje (M) vyjádřené v brutto hodnotách a ztráta tekutin za osmihodinovou směnu

Tabulka č. 1:  

-----------------------------------------------------------------------------------------
Třída             Druh práce                                                M (W.m-2)   
práce                                                                     
-----------------------------------------------------------------------------------------
 I      Práce vsedě s minimální celotělovou  pohybovou aktivitou,            <= 80    
        kancelářské administrativní práce, kontrolní činnost 
        v dozornách a velínech, psaní na stroji, práce s PC,
        laboratorní práce, sestavovaní nebo třídění drobných
        lehkých předmětů,
-----------------------------------------------------------------------------------------
IIa     Práce převážně vsedě spojená s lehkou manuální prací rukou          81 až 105
        a paží, řízení osobního vozidla, a některých drážních 
        vozidel, přesouvání lehkých břemen nebo překonávání malých 
        odporů, automatizované strojní opracovávání a montáž malých 
        lehkých dílců, kusová práce nástrojářů a mechaniků, pokladní.
-----------------------------------------------------------------------------------------
IIb     Práce spojená s řízením nákladního vozidla, traktoru,              106 až 130
        autobusu, trolejbusu, tramvaje a některých drážních vozidel 
        a práce řidičů spojená s vykládkou a nakládkou. Převažující 
        práce vstoje s trvalým zapojením obou rukou, paží a nohou - 
        dělnice v potravinářské výrobě, mechanici, strojní 
        opracování a montáž středně těžkých dílců, práce na ručním 
        lisu. Práce vstoje s trvalým zapojením obou rukou, paží 
        a nohou spojená s přenášením břemen do 10 kg prodavači, 
        lakýrníci, svařování, soustružení, strojové vrtání, dělník 
        v ocelárně, valcíř hutních materiálů, tažení nebo tlačení 
        lehkých vozíků. Práce spojená s ruční manipulací s živým 
        břemenem, práce zdravotní sestry nebo ošetřovatelky u lůžka.
-----------------------------------------------------------------------------------------
IIIa    Práce vstoje s trvalým zapojením obou horních končetin             131 až 160
        občas v předklonu nebo vkleče, chůze - údržba strojů, 
        mechanici, obsluha koksové baterie, práce ve stavebnictví - 
        ukládání panelů na stavbách pomocí mechanizace, skladníci 
        s občasným přenášením břemen do 15 kg, řezníci na jatkách, 
        zpracování masa, pekaři, malíři pokojů, operátoři 
        poloautomatických strojů, montážní práce na montážních 
        linkách v automobilovém průmyslu, výroba kabeláže pro 
        automobily, obsluha válcovacích tratí v kovoprůmyslu, 
        hutní údržba, průmyslové žehlení prádla, čištění oken, 
        ruční úklid velkých ploch, strojní výroba v dřevozpracujícím 
        průmyslu.
-----------------------------------------------------------------------------------------
IIIb    Práce vstoje s trvalým zapojením obou horních končetin,            161 až 200
        trupu, chůze, práce ve stavebnictví při tradiční výstavbě, 
        čištění menších odlitků sbíječkou a broušením, příprava 
        forem na 15 až 50 kg odlitky, foukači skla při výrobě 
        velkých kusů, obsluha gumárenských lisů, práce na lisu 
        v kovárnách, chůze po zvlněném terénu bez zátěže, 
        zahradnické práce a práce v zemědělství.
-----------------------------------------------------------------------------------------
IVa   Práce spojená s rozsáhlou činností svalstva trupu, horních         201 až 250
        i dolních končetin - práce ve stavebnictví, práce s lopatou 
        ve vzpřímené poloze, přenášení břemen o váze 25 kg, práce 
        se sbíječkou, práce v lesnictví s jednomužnou motorovou 
        pilou, svoz dřeva, práce v dole - chůze po rovině a v 
        úklonu do 15 , práce ve slévárnách, čištění a broušení 
        velkých odlitků, příprava forem pro velké odlitky, strojní 
        kování menších kusů, plnění tlakových nádob plyny. 
-----------------------------------------------------------------------------------------
IVb     Práce spojené s rozsáhlou a intenzivní činností svalstva           251 až 300
        trupu, horních i dolních končetin - práce na pracovištích 
        hlubinných dolů - ražba, těžba, doprava, práce v lomech, 
        práce v zemědělství s vysokým podílem ruční práce, strojní 
        kování větších kusů. 
-----------------------------------------------------------------------------------------
V       Práce spojené s rozsáhlou a velmi intenzivní činností              301 a více
        svalstva trupu, horních i dolních končetin- transport 
        těžkých břemen např. pytlů s cementem, výkopové práce, 
        práce sekerou při těžbě dřeva, chůze v úklonu 15 až 30 , 
        ruční kování velkých kusů, práce na pracovištích hlubinných 
        dolů s ruční ražbou v nízkých profilech důlních děl. 
-----------------------------------------------------------------------------------------

Vysvětlivka k tabulce č. 1
Práce neuvedené v tabulce se zařazují s ohledem na druh práce obdobného charakteru.

Zátěž teplem při práci na nevenkovním pracovišti s neudržovanou teplotou přirozeně větraném, na pracovišti, na němž je k větrání použito kombinované nebo nucené větrání a na pracovišti s udržovanou teplotou jako technologickým požadavkem

Tabulka č. 2:

--------------------------------------------------------------------------------------------------- 
 Třída            M             tomin
 nebo tg min
   tomax
 nebo tg max
         va           Rh
 práce          (W.m^-2)                                                     [m.s^-1]        [%] 
               (brutto)             
                                      [°C]                [°C]
--------------------------------------------------------------------------------------------------- 
I             <= 80                 20                  27             0,01 až 0,2 
--------------------------------------------------------------------------------------------------- 
IIa            81 až 105               18                  26        
--------------------------------------------------------------------------------------------------- 
IIb3)         106 až 130               14                  32             0,05 až 0,3    
--------------------------------------------------------------------------------------------------- 
IIIa          131 až 160               10                  30              
--------------------------------------------------------------------------------------------------- 
IIIb          161 až 200               10                  26                 0,1        30 až 70
--------------------------------------------------------------------------------------------------- 
IVa           201 až 250               10                  24              až 0,5  
--------------------------------------------------------------------------------------------------- 
IVb1)         251 až 300               10                  20        
--------------------------------------------------------------------------------------------------- 
V2)                   301 a více               10                  20        
--------------------------------------------------------------------------------------------------- 

   Vysvětlivka k tabulce č. 2:
   Hodnoty tomax
 nebo tgmax pro přirozeně větraná pracoviště vyžadují oblek o tepelném odporu 0,5 clo.
   Hodnoty tomin
 nebo tgmin pro přirozeně větraná pracoviště vyžadují oblek o tepelném odporu 1,0 clo.
   V případě, že va na pracovišti je <= 0,2 m.s^-1 platí, že to = tg.
     1) Práce třídy IVb není pro ženy celosměnově přípustná z hlediska hygienických limitů fyzické 
        zátěže, režimová opatření je nutno aplikovat i při to <= 10 °C. 
     2) Práce třídy V není pro ženy z hlediska hygienických limitů fyzické zátěže přípustná; pro 
        muže není celosměnově z hlediska hygienických limitů fyzické zátěže přípustná, režimová 
        opatření je nutno aplikovat i při to <= 10 °C.
     3) U prací zařazených do třídy práce IIb až V musí být současně dodrženy přípustné limity 
        pro krátkodobě a dlouhodobě přípustnou zátěž z hlediska energetické náročnosti práce.

Přípustné hodnoty nastavení mikroklimatických podmínek pro klimatizované pracoviště třídy I a IIa

Tabulka č. 3

--------------------------------------------------------------------------------------------------------- 
Třída     M       Kategorie             Klimatizované pracoviště                     va             Rh
práce  [W.m^-2]                   nastavení vytápění    nastavení chlazení          [m.s^-1]          [%]                             
                                 tepelný odpor oděvu   tepelný odpor oděvu
                                       1,0 clo               0,5 clo
                                        tomin
                 tomin
                                       (tgmin
)               (tgmin)
                                        [°C]                  [°C]           
--------------------------------------------------------------------------------------------------------- 
I      <=80         A               22    +-1,0          24,5    +-1,0              0,05
                                                                                   až 0,2    30 až 70
                      B                     +-1,5                  +1,5
                                                                  -1,0            
                      C                     +2,5                  +2,5
                                            -2,0                  -2,0          
--------------------------------------------------------------------------------------------------------- 
IIa    81-105         A               20    +-1,0          23      +-1,0            
                      B                     +-1,5                  +1,5
                                                                   1,0            
                      C                     +2,5                  +2,5
                                            -2,0                  -2,0 
--------------------------------------------------------------------------------------------------------- 

Vysvětlivka k tabulce č. 3
Kategorie A platí pro klimatizovaná pracoviště s požadovanou vysokou kvalitou prostředí, na nichž je vykonávaná práce náročná na pozornost a soustředění, například zpracování odborných stanovisek, zpracování dat a dále pro pracoviště určená pro tvůrčí práci, například práce grafiků, překladatelů.
Kategorie B platí pro klimatizovaná pracoviště s požadovanou střední kvalitou prostředí při práci vyžadující průběžnou pozornost a soustředění, například úkony spojené s vyřizováním korespondence, psaní na počítači.
Kategorie C platí pro ostatní klimatizovaná pracoviště.

Přípustné horizontální rozdíly mezi stereoteplotou a výslednou teplotou kulového teploměru [Delta(t

- t

)] na úrovni hlavy pro práci třídy I a IIa vykonávanou na klimatizovaném pracovišti, přirozeně větraném pracovišti a na pracovišti, na němž je k větrání použito kombinované nebo nucené větrání pro práci třídy I až V

Tabulka č. 4

--------------------------------------------------------------------------------------------------------- 
(tg)                        Přípustný horizontální rozdíl Delta(tst
- tg) na úrovní hlavy [°C]
hlava              Vůči chladnému povrchu                              Vůči teplému povrchu
            Kategorie A, B            Kategorie C            Kategorie A, B            Kategorie C
        Delta(tst
- tg
) [°C]      Delta(tst
- tg
) [°C]      Delta(tst
- tg
) [°C]      Delta(tst
- tg) [°C]    
--------------------------------------------------------------------------------------------------------- 
19          0,4                    - 0,9                      6,8                      8,1              
20          0,1                    - 1,2                      6,6                      7,9    
21        - 0,3                    - 1,6                      6,2                      7,5    
22        - 0,9                    - 2,2                      5,6                      6,9    
23        - 1,6                    - 2,9                      4,9                      6,2    
24        - 2,5                    - 3,8                      3,9                      5,3    
25        - 3,6                    - 4,9                      2,9                      4,2    
26        - 4,6                    - 6,2                      1,9                      3,2    
27        - 6,1                    - 7,4                      0,6                      1,9    
--------------------------------------------------------------------------------------------------------- 
Vysvětlivka k tabulce č. 4
Kategorie A platí pro klimatizovaná pracoviště s požadovanou vysokou kvalitou prostředí, na nichž je vykonávaná práce náročná na pozornost a soustředění, například zpracování odborných stanovisek, zpracování dat a dále pro pracoviště určená pro tvůrčí práci, například práce grafiků, překladatelů.
Kategorie B platí pro klimatizovaná pracoviště s požadovanou střední kvalitou prostředí při práci vyžadující průběžnou pozornost a soustředění, například úkony spojené s vyřizováním korespondence, psaní na počítači.
Kategorie C platí pro ostatní klimatizovaná a nuceně a přirozeně větraná pracoviště.

Přípustný horizontální rozdíl mezi teplotou kulového teploměru (t

) na úrovni hlavy a na úrovni kotníků pro klimatizovaná a přirozeně větraná nevenkovní pracoviště a pro pracoviště, na němž je k větrání použito kombinované nebo nucené větrání, na nichž je vykonávaná práce třídy práce I a IIa

Tabulka č. 5

------------------------------------------------------------
tg
 na úrovni hlavy        (tg
 hlava - tg kotník)*
[°C]                               [°C]
                   Kategorie A, B        Kategorie C
------------------------------------------------------------
 19                   0,0                   0,5
 20                   0,0                   1,0
 21                   0,0                   1,5
 22                   0,5                   2,0
 23                   1,5                   3,0
 24                   2,5                   3,5
 25                   3,5                   4,5
 26                   4,5                   5,5
 27                   5,5                   6,5
------------------------------------------------------------

Vysvětlivka k tabulce č. 5
Kategorie A platí pro klimatizovaná pracoviště s požadovanou vysokou kvalitou prostředí, na nichž je vykonávaná práce náročná na pozornost a soustředění, například zpracování odborných stanovisek, zpracování dat a dále pro pracoviště určená pro tvůrčí práci, například práce grafiků, překladatelů.
Kategorie B platí pro klimatizovaná pracoviště s požadovanou střední kvalitou prostředí při práci vyžadující průběžnou pozornost a soustředění, například úkony spojené s vyřizováním korespondence, psaní na počítači.
Kategorie C platí pro ostatní klimatizovaná a přirozeně větraná pracoviště. 
*Úroveň hlavy =1100 mm nad podlahou, úroveň kotníků = 150 mm nad podlahou.

Náhrada tekutin při práci v zátěži teplem v závislosti na teplotě to nebo tg na pracovišti za osmihodinovou směnu a maximální teplota, při níž je dosaženo maximální ztráty tekutin

Tabulka č. 6:
--------------------------------------------------------------------------------------------------------- 
 Třída          M             Náhrada tekutin za směnu při          Teplota, při níž je dosaženo
 práce        (W.m-2)         ztrátě  tekutin potem a               maximální přípustné ztráty            
                              dýcháním 1,25 litrů a více            tekutin potem a dýcháním 3,9 l/8 h 
                         --------------------------------------------------------------------------------         
                              to
 nebo tg
        (litry)++)          to
 nebo tg        náhrada vody 
                                 (°C)           (litry/1 °C)           [°C]           [litry]
--------------------------------------------------------------------------------------------------------- 
I +)            80             31 až 36          0,9 až 2,7            není
                                                 (0,36)+++)          přípustná 
-----------------------------------------------------------------------------------

IIa +)       81 až 105         27 až 34          0,9 až 3,1            není
                                                   (0,24)            přípustná    
-----------------------------------------------------------------------------------
IIb         106 až 130         24 až 32          0,9 až 2,8
                                                   (0,24)              >=33    
-----------------------------------------------------------------------------------
IIIa        131 až 160         20 až 29          0,9 až 2,8
                                                   (0,21)              >=30     
-----------------------------------------------------------------------------------         3,1
IIIb        161 až 200         16 až 27          0,9 až 2,8
                                                   (0,17)              >=28    
-----------------------------------------------------------------------------------
IVa        201 až 250          15 až 24          1,2 až 3,0
                                                   (0,2)               >=25    
-----------------------------------------------------------------------------------
IVb        251 až 300          15 až 21          1,6 až 3,0
                                                   (0,23)              >=22    
-----------------------------------------------------------------------------------
V         >= 301             15 až 17          2,2 až 3,0
                                                   (0,4)               >=18    
-----------------------------------------------------------------------------------

Vysvětlivka k tabulce č. 6
Množství poskytovaných nápojů platí pro va <= 1 m.s^-1 a Rh <= 70 %. 
  +)  tg  na neklimatizovaných pracovištích třídy práce I a IIa nesmí překročit to
 nebo tg 
      34 °C. Tato výjimka platí v případě, že venkovní teplota vzduchu je vyšší než teplota   
      přípustná uvedená v tab. č. 2 pro pracoviště kategorie I a IIa.
 ++)  Náhrada tekutin na pracovištích třídy I až IVa se stanoví interpolací v závislosti na tg,     
      t.j. na každý 1°C nad dolní hranicí rozpětí pro příslušnou třídu práce se přičte  
      k základní hodnotě náhrady vody pro danou třídu práce hodnota uvedena v závorce.
+++)  výše připočítané náhrady nad základní hodnotu náhrady tekutin.

Příklad:
Je třeba stanovit náhradu tekutin pro třídu práce IIIa a to = 27 °C 
Rozpětí ve °C pro třídu práce IIIa = 20 až 29 °C, rozdíl 9 °C 
Náhrada tekutin pro uvedené rozpětí = 0,9 až 2,8 litrů, rozdíl 1,9 litrů
1,9 : 9 = 0,21 litr/1 °C
27 - 20 = 7 °C
Náhrada tekutin za osmihodinovou směnu = 0,21 x 7 = 1,47 + 0,9 = 2,37 litrů = 2,4 litrů.".

78. V příloze č. 1, části B, větě druhé se slovo „únosné“ nahrazuje slovem „přípustné“.

79. V příloze č. 1, části B, tabulkách 1a až 1c se v názvu tabulky slovo „únosná“ nahrazuje slovem „přípustná“, slova „aklimatizovaní muži“ se nahrazují slovy „aklimatizovaný muž“, v tabulkách 2a až 2c se v názvu tabulky slovo „únosná“ nahrazuje slovem „přípustná“ a slova „aklimatizované ženy“ se nahrazují slovy „aklimatizovaná žena“.

80. V příloze č. 1, části B, vysvětlivka pod tabulkami 1a až 2c zní:

„Vysvětlivka:

- maximálně dlouhodobě přípustná doba práce za směnu (min)

max

- maximální krátkodobě přípustná doba práce za směnu (min)“.

81. V příloze č. 1 název části C zní:

„Dlouhodobě a krátkodobě přípustné doby práce na pracovištích hlubinných dolů, způsob jejich stanovení a úprava postupu výpočtu pracovních cyklů a bezpečnostní přestávky“.

82. V příloze č. 1, části C, bodech 1 až 4 a tabulkách 1 až 45 se slovo „únosná“ nahrazuje slovem „přípustná“.

83. V příloze č. 1, části C, bodech 3 a 4 se slovo „odpočinku“ nahrazuje slovy „bezpečnostní přestávky“.

84. V příloze č. 1, části C bodě 4 se slovo „únosnou“ nahrazuje slovem „přípustnou“.

85. V příloze č. 1, části C, bodě 5 se ve vzorci pro výpočet Směnové efektivní pracovní doby (PDef) slova „tPNP - podmínečně nutné přestávky v práci, např. čekacích dobách po trhacích prácích,“ nahrazují slovy „tpnp - podmínečně nutné vyloučené doby výkonu práce, např. přestávky při čekacích dobách po trhacích pracích,“, slovo „tD“ nahrazuje slovem „td“, slovo „tPNP“ nahrazuje slovem „tpnp“ a slovo „tSM“ nahrazuje slovem „tsm“.

86. V příloze č. 1, části C, bodě 6 se slovo „únosné“ nahrazuje slovem „přípustné“ a slovo „únosné“ se nahrazuje slovy „přípustné doby“.

87. V příloze č. 1, části C, bodě 7 se za slovo „jedné“ vkládá slovo „bezpečnostní“.

88. V příloze č. 1, části C, bodě 8 se za slovo „trvání“ vkládají slova „všech bezpečnostních“ a označení „Suma p“ nahrazuje označením „Suma tp“.

89. V příloze č. 1, části C, bodě 9 se slovo „přestávek“ nahrazuje slovy „bezpečnostní přestávky“, označení „rh %“ nahrazuje označením „Rh %“.

90. Příloha č. 2 zní:

„Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 361/2007 Sb.

Chemické látky, jejich hygienické limity a postup při jejich stanovení

ČÁST A

Seznam chemických látek a jejich přípustné expoziční limity (PEL) a nejvyšší přípustné koncentrace (NPK-P)

-------------------------------------------------------------------------------------------------
         Látka                 číslo CAS         PEL     NPK-P         Poznámky       Faktor
                                                --------------                      přepočtu na
                                                   mg.m-3                 ppm
-------------------------------------------------------------------------------------------------
Acetaldehyd                     75-07-0          50        100              I        0,555
Acetanhydrid                   108-24-7           4         20              I        0,240
Aceton                          67-64-1         800       1500              I        0,421
Acetonitril                     75-05-8          70        100            D, I       0,595
Akrolein                                             viz 2-Propenal
Akrylaldehyd                                         viz 2-Propenal
Akrylonitril                                       viz 2-Propennitril
Allylalkohol                                        viz 2-Propen-1-ol
Allylglycidylether             106-92-3          25         50           D, I, S     0,214
Allylchlorid                                     viz 3-Chlor-1-propen
1-Allyloxy-2,3-epoxypropan                       viz Allylglycidylether
Aminobenzen                                           viz Anilin
2-Aminoethan-1-ol              141-43-5          2,5       7,5              I        0,401
2-Aminopyridin                 504-29-0           2         4               D        0,260
Amoniak                       7664-41-7          14        36                        1,438
Amylacetát                                          viz Pentylacetát
Amylalkohol                                           viz Pentanol
Anhydrid kyseliny octové                                    viz Acetanhydrid
Anilin                          62-53-3           5        10            D, I, P     0,263
Antimon                       7440-36-0         0,5        1,5                
Antimonu sloučeniny, jako Sb                    0,5        1,5              I
(s výjimkou oxidu antimonitého)        
Arsan                                               viz Arsenovodík
Arsen                         7440-38-2         0,1        0,4              P        
Arsenu sloučeniny, jako As                      0,1        0,4              P 
(s výjimkou arsenovodíku)   
Arsenovodík                   7784-42-1         0,1        0,2              P        0,313
Azoimid                              viz Azidovodík
Azidovodík (páry)             7782-79-8         0,2        0,3                       1,76
Azid sodný                   26628-22-8         0,1        0,3            D, I       0,376
Aziridin                                            viz Ethylenimin
Barya sloučeniny rozpustné,                     0,5        2,5 
jako Ba                 
Benzen                          71-43-2          3         10            D, I, P     0,313
Benzíny                      86290-81-5         400       1000  
(technická směs uhlovodíků)                
Benzo(a)pyren                   50-32-8        0,005      0,025           D, P       0,097
p-Benzochinon                  106-51-4         0,4        0,8              I        0,226
1,4-Benzochinon                                     viz p-Benzochinon
Benzoylperoxid                  94-36-0          5         10             I, S        
Benzylalkohol                  100-51-6         40         80                        0,226
Benzylchlorid                                     viz alfa-Chlortoluen
Berylium                      7440-41-7        0,001     0,002          I, S, P        
Berylia sloučeniny, jako Be                    0,001     0,002          I, S, P        
Bifenyl                         92-52-4          1         3              D, I       0,158
1,1'-Biphenyl                                         viz Bifenyl
Bis(2-ethylhexyl)ester                        viz Di-(2-ethylhexyl) ftalát
1,2-benzendikarboxylové kyseliny 
Bisfenol A                                 viz 2,2-Bis(4-hydroxyfenyl)propan
Bis(2-chlorethyl)ether         111-44-4          30        60               D        0,171
2,2-Bis(4-hydroxyfenyl)propan   80-05-7           2         5               I    
(prach, aerosol)             
Brom                          7726-95-6         0,7       1,4               I        0,153
Bromethan                       74-96-4          20        40             D, I       0,224
2-Brom-2-chlor-1,1,1-          151-67-7          15        30                        0,124
trifluorethan
Brommethan                      74-83-9          20        40           D, I, P      0,257
Bromovodík                   10035-10-6           1         6              I         0,302
Bromtrifluormethan                               viz Trifluorbrommethan
1,3-Butadien                   106-99-0          10         20             P         0,425
Buta-1,3-dien                                      viz 1,3-Butadien
Butanol (všechny isomery)       71-36-3
                                78-92-2
                                78-83-1
                                75-65-0         300       600               I        0,330
2-Butanon                       78-93-3         600       900               I        0,339
Butanthiol                     109-79-5         1,5         3                        0,271
2-Butenal                     4170-30-3
                               123-73-9           1         4             D, I       0,349
2-Butoxyethan-1-ol             111-76-2         100       200             D, I       0,207
2-Butoxyethanol acetát                           viz 2-Butoxyethylacetát
2-(2-Butoxyethoxy)-ethanol     112-34-5          70        100              I        0,151
2-Butoxyethylacetát            112-07-2         130        300              D        0,153
1-Butoxypropan-2-ol           5131-66-8         270        550            D, I       0,185
Butylacetát                    123-86-4
                               110-19-0
                               540-88-5
                               105-46-4         950       1200                       0,211
n-Butylakrylát                 141-32-2          10         20            I, S       0,191
Butylalkohol                                          viz Butanol
Butylcelosolv                                     viz 2-Butoxyethanol
Butylcelosolvacetát                             viz 2-Butoxyethylacetát
Butyldiglykol                                viz 2-(2-Butoxyethoxy)ethanol
Butylester 2-propenové kyseliny                    viz n-Butylakrylát
Butylmerkaptan                                       viz Butanthiol
terc-Butylmethylether         1634-04-4         100        200              I        0,277
n-Butylmethylketon                                   viz 2-Hexanon
iso-Butylmethylketon                           viz 4-Methyl-2-pentanon
Butyl 2-propenoát                                 viz n-Butylakrylát
Celosolvacetát                                  viz 2-Ethoxyethylacetát
Cínu anorganické sloučeniny,                      2         4               I        
jako Sn                    
Cínu sloučeniny organické,                      0,1        0,2            D, I   
jako Sn      
Cyklohexan                     110-82-7         700       2000              I        0,290
Cyklohexanamin                                    viz Cyklohexylamin
Cyklohexanol                   108-93-0         200        400            D, I       0,244
Cyklohexanon                   108-94-1          40         80              D        0,249
Cyklohexen                     110-83-8        1000       1300                       0,298
Cyklohexylamin                 108-91-8          20         40              I        0,247
Dekahydronaftalen               91-17-8          50        100                       0,151
Desfluran                    57041-67-5          15         30                       0,146
Diacetonalkohol                123-42-2         200        300              I        0,210
4,4'-Diamino-difenylmethan     101-77-9         0,1        0,2           D, S, P        
1,2-Diaminoethan               107-15-3          25         50            I, S       0,407
Diazomethan                    334-88-3         0,3        0,6              P        0,582
Dibenzoylperoxid                                  viz Benzoylperoxid
Diboran                      19287-45-7         0,1        0,2                       0,837
Dibromdifluormethan             75-61-6         800        1300                      0,116
1,2-Dibromethan                106-93-4           1          2           D, I, P     0,182
Dibutylester 1,2-benzen-                          viz Dibutylftalát
dikarboxylové kyseliny
Dibutylftalát                   84-74-2           5         10              I        
Dicyklopentadien                77-73-6           3          6              I        0,185
Diethanolamin                  111-42-2           5         10            I, P       0,232
Diethylamin                    109-89-7          15         30              I        0,334
2-(Diethylamino)ethanol        100-37-8          50        100            D, I       0,208
Diethylenglykol monomethylether             viz 2-(2-Methoxyethoxy)ethanol
Diethylentriamin               111-40-0           4          8              I        0,237
N,N-Diethylethanamin                                viz Triethylamin
Diethylether                    60-29-7         300        600                       0,330
Di-(2-ethylhexyl) ftalát       117-81-7           5         10                
Difenylamin                    122-39-4          10         20            D, P        
Difenylether                   101-84-8           5         10                       0,144
Difenylmethan-4,4'-diisokyanát 101-68-8        0,05        0,1            I, S       0,098
Difenyloxid                                         viz Difenylether
Difluormethan                   75-10-5        2000       5000                       0,470
Dihydrogenselenid                                   viz Selenovodík
1,3-Dihydroxybenzen            108-46-3          45        90              I        
1,4-Dihydroxybenzen            123-31-9           2          4           D, I, S        
1,2-Dichlorbenzen               95-50-1         100        200             D, I      0,166
1,4-Dichlorbenzen              106-46-7         100        200             D, I      0,166
2,2'-Dichlordiethylether                       viz Bis(2-chlorethyl)ether
Dichlordifluormethan            75-71-8        3000       5000                       0,202
1,1-Dichlorethan                75-34-3         400        800             D, I      0,247
1,2-Dichlorethan               107-06-2          10         20           D, I, P     0,247
1,1-Dichlorethen                75-35-4           8         16                       0,252
1,2-Dichlorethen               540-59-0         800       1600                       0,252
1,1-Dichlorethylen                                viz 1,1-Dichlorethen
1,2-Dichlorethylen                                viz 1,2-Dichlorethen
Dichlorid kys. uhličité                                viz Fosgen
Dichlorfluormethan              75-43-4          40         80                       0,238
Dichlormethan                   75-09-2         200        500              D        0,288
1,2-Dichlor-1,1,2,2-            76-14-2        3000       5000                       0,143
tetrafluorethan 
Diisokyanatohexan                             viz Hexamethylendiisokyanát
2,4-Diisokyanáttoluen                         viz Toluylen-2,4-diisokyanát
2,6-Diisokyanáttoluen                         viz Toluylen-2,6-diisokyanát
Diisononylftalát             28553-12-0           3         10                       0,058
N,N-Dimethylacetamid           127-19-5          30         60              D        0,281
Dimethylamin                   124-40-3           4          9              I        0,542
N,N-Dimethylanilin             121-69-7                  25         50              D        0,202
N,N-Dimethylbenzenamin                            viz N,N-Dimethylanilin
N,N-Dimethylcyklohexylamin      98-94-2           5         10              D        0,192
Dimethylether                  115-10-6        1000       2000                       0,531
Dimethylethylamin              598-56-1          10         20              I        0,334
1-(1,1-Dimethylethyl)-                           viz p-(terc-Butyl)toluen
4-methylbenzen   
N,N-Dimethylformamid            68-12-2          15         30           D, I, P     0,335
1,1-Dimethylhydrazin            57-14-7       0,025       0,05          D, I, S, P   0,407
1,2-Dimethylhydrazin           540-73-8       0,025       0,05           D, S, P     0,407
Dimethylisopropylamin          996-35-0          10         20                       0,280
2,2-Dimethylpropan             463-82-1        3000       4500              *        0,339
Dimethylsulfát                  77-78-1         0,1        0,2          D, I, P      0,194
N,N-Dimethyl-p-toluidin         99-97-8           5         10                       0,181
Dinitrobenzen 
(technická směs isomerů)     25154-54-5           1          2            D, P       0,145
Dinitroglykol                                    viz Ethylenglykoldinitrát
Dinitrochlorbenzen                             viz 1-Chlor-2,4-dinitrobenzen
4,6-Dinitro-o-kresol           534-52-1         0,2        0,4            D, I       
Dinitrotoluen 
(technická směs isomerů)     25321-14-6        0,75        1,5            D, P       0,134
1,4-Dioxan                     123-91-1          70        140            D, I       0,277
Enfluran                     13838-16-9          15         30                       0,132
Epichlorhydrin                                  viz 1-Chlor-2,3-epoxypropan
Ethanal                                               viz Acetaldehyd
1,2-Ethandiamin                                    viz 1,2-Diaminoethan
Ethanamin                                             viz Ethylamin
Ethan-1,2-diol                                      viz Ethylenglykol
1,2-Ethandioldinitrát                          viz Ethylenglykoldinitrát
Ethanol                         64-17-5         1000      3000                       0,532
Ethanolamin                                      viz 2-Aminoethan-1-ol
Ethenon                                               viz Keten
Ethenylbenzen                                         viz Styren
Ethenylester kys. octové                           viz Vinylacetát
2-Ethoxyethan-1-ol             110-80-5           8         40            D, P       0,271
2-Ethoxyethyl-acetát           111-15-9          11         50            D, P       0,185
1-Ethoxypropan-2-ol           1569-02-4         270        550                       0,235
Ethylacetát                    141-78-6         700        900              I        0,278
Ethylakrylát                   140-88-5          20         40            I, S       0,244
Ethylalkohol                                          viz Ethanol
Ethylamin                       75-04-7           9         20              I        0,542
Ethylbenzen                    100-41-4         200        500              D        0,230
Ethylbromid                                          viz Bromethan
Ethylcelosolv                                     viz 2-Ethoxyethanol
Ethylendiamin                                    viz 1,2-Diaminoethan
Ethylendibromid                                  viz 1,2-Dibromethan
Ethylendichlorid                                 viz 1,2-Dichlorethan
Ethylendinitrát                               viz Ethylenglykoldinitrát
Ethylenglykol                  107-21-1          50        100              D        0,394
Ethylenglykoldinitrát          628-96-6         0,5          1              D        0,161
Ethylenglykolmonobutylether                      viz 2-Butoxyethanol
Ethylenglykolmonobutylether-acetát              viz 2-Butoxyethylacetát
Ethylenglykolmonoethylether                       viz 2-Ethoxyethanol
Ethylenglykolmonoethylether-acetát              viz 2-Ethoxyethylacetát
Ethylenglykolmonomethylether                     viz 2-Methoxyethanol
Ethylenglykolmonomethylether-acetát             viz 2-Methoxyetylacetát
Ethylenchlorhydrin                                 viz 2-Chlorethanol
Ethylenimin                    151-56-4           1          2          D, I, P      0,567
Ethylenoxid                     75-21-8           1          3          D, I, P      0,556
Ethylester kyseliny 2-propenové                    viz Ethylakrylát
N-Ethylethanamin                                   viz Diethylamin
Ethylether                                         viz Diethylether
Ethyl-3-ethoxypropionát        763-69-9         150        500                       0,167
Ethylformiát                   109-94-4         300        450              I        0,330
Ethylchlorid                                        viz Chlorethan
Ethyl-2-kyanakrylát           7085-85-0           1          2              I        0,195
Ethyl-2-kyanprop-2-enoát                       viz Ethyl-2-kyanakrylát
Ethyl-2-propenoat                                  viz Ethylakrylát
Fenol                          108-95-2         7,5         15             D, I      0,260
N-Fenylbenzenamin                                   viz Difenylamin
Fenylethylen                                           viz Styren
Fenylhydrazin                  100-63-0           1          2           D, I, S     0,225
2-Fenylpropen                   98-83-9         250        500              I        0,207
Fluor                         7782-41-4         1,5          3              I        0,643
Fluoridy anorganické, jako F                    2,5          5              I        
Fluorovodík                   7664-39-3         1,5        2,5              I        1,223
Formaldehyd                     50-00-0         0,5          1            I, S       0,814
Fosfan                                              viz Fosforovodík
Fosfin                                              viz Fosforovodík
Fosfor (bílý, žlutý)          7723-14-0         0,1        0,3                       0,197
Fosforovodík                  7803-51-2         0,1        0,2              I        0,719
Fosforoxychlorid                               viz Oxychlorid fosforečný
Fosforpentachlorid                               viz Chlorid fosforečný
Fosfortrichlorid                                 viz Chlorid fosforitý
Fosgen                                            viz Karbonylchlorid
Freon 11                                        viz Trichlorfluormethan
Freon 12                                        viz Dichlordifluormethan
Freon 12B2                                      viz Dibromdifluormethan
Freon 13                                        viz Chlortrifluormethan
Freon 13B1                                      viz Trifluorbrommethan
Freon 21                                        viz Dichlorfluormethan
Freon 114                              viz 1,2-Dichlor-1,1,2,2-tetrafluorethan
Ftalanhydrid                    85-44-9           5         10            I, S       0,165
2,5-Furandion                                     viz Maleinanhydrid
2-Furankarboxaldehyd                                 viz Furfural
2-Furanmethanol                                  viz 2-Furylmethanol
Furfural                        98-01-1          10         20             D, I      0,255
Furfurylalkohol                                  viz 2-Furylmethanol
Furylmethanal                                        viz Furfural
2-Furylmethanol                 98-00-0           20        40            D, I       0,249
Glutaraldehyd                                     viz 1,5-Pentandial
Glycerol, mlha                  56-81-5           10        15                       0,244
Glyceroltrinitrát               55-63-0          0,5         1              D        0,108
Halotan                                 viz 2-Brom-2-chlor-1,1,1-trifluorethan
n-Heptan                       142-82-5         1000      2000              I        0,244
Heptan (technická směs      426260-76-6         1000      2000              I        0,244
isomerů) 
Heptan-2-on                    110-43-0          150       300             D, I      0,214
Heptan-3-on                    106-35-4           95       300              I        0,214
Hexachlorbenzen                118-74-1         0,02       0,1             D, P      0,086
1,1,2,3,4,4-Hexachlor-1,3-      87-68-3         0,25       0,5              D        0,115
butadien 
Hexachlorethan                  67-72-1          10         20            D, I       0,103
Hexachlornaftalen             1335-87-1         0,2        0,6              D        
Hexamethylen-1,6-diisokyanát   822-06-0       0,035       0,07            I, S       0,145
n-Hexan                        110-54-3          70        200           I, D, P     0,284
Hexan isomery 
(s výjimkou n-Hexanu)                          1000       2000              I        0,284
2-Hexanon                      591-78-6          20         40             D, P      0,244
Hydrazin                       302-01-2        0,05        0,1         D, I, S, P    0,763
Hydrid lithný                 7580-67-8       0,025      0,075               
Hydrochinon                                     viz 1,4-Dihydroxybenzen
Hydroxid draselný             1310-58-3           1          2                I        
Hydroxid sodný                1310-73-2           1          2                I        
Hydroxid vápenatý             1305-62-0           2          4               
2-Hydroxymethylfurfural                           viz 2-Furylmethanol
Chlor                         7782-50-5         0,5        1,5                I      0,344
Chloracetaldehyd               107-20-0           1          3                I      0,311
Chlorbenzen                    108-90-7          25         70                       0,217
2-Chlor-1,3-butadien           126-99-8          10         20            D, I       0,276
Chlordifluormethan              75-45-6        3600          -                       0,283
1-Chlor-2,4-dinitrobenzen       97-00-7         0,5          1                 D, I, P, S    0,121
1-Chlor-2,3-epoxypropan        106-89-8           1          2         D, I, S, P    0,266
Chlorethan                      75-00-3         260        540                       0,378
2-Chlorethanol                 107-07-3           1         3               D        0,304
Chlorethen                                         viz Vinylchlorid
Chlorid amonný (dýmy)        12125-02-9           5        10               I        
Chlorid fosforečný           10026-13-8           1        2               I, P      0,117
Chlorid fosforitý             7719-12-2           1        3               I, P      0,178
Chlorid vápenatý             10043-52-4           2        4                I        
Chlorid zinečnatý             7646-85-7           1        2                I        
Chlormethan                     74-87-3         100      200               D, P      0,484
Chlormethoxymethan                            viz Chlormethylmethylether
Chlormethylbenzen                                 viz alfaChlortoluen
Chlormethylmethylether         107-30-2       0,003      0,006             D, P      0,304
1-Chlor-4-nitrobenzen          100-00-5           1          2             D, P        
Chloroform                                        viz Trichlormethan
Chloropren                                     viz 2-Chlor-1,3-butadien
Chlorované bifenyly                          viz Polychlorované bifenyly
Chlorovodík                   7647-01-0           8         15              I        0,679
3-Chlor-1-propen               107-05-1           3          6              I        0,320
alfa-Chlortoluen               100-44-7           5         10              I        0,193
Chlortrifluormethan             75-72-9        4000       6000                       0,2734
Chrom a sloučeniny chromu                       0,5        1,5              I
(II, III) jako Cr     
Chromu (VI) sloučeniny, jako Cr                0,05        0,1           I, S, P    
2,2-Iminobis(ethanol)                              viz Diethanolamin
1,3-Isobenzofurandion                              viz Ftalanhydrid
Isofluran                    26675-46-7          15         30                       0,133
iso-Pentan                                     viz Pentan a iso-Pentan
Iso-Pentyl-acetát                                 viz Pentyl-acetát
Isophoron                       78-59-1           5         10              I        0,177
iso-Propyl- acetát                              viz iso-Propyl-acetát
iso-Propylbenzen                                     viz Kumen
iso-Propylglykol                             viz 2-iso-Propoxyethan-1-ol
Jod                           7553-56-2         0,1          1              I        0,093
Jodmethan                       74-88-4           2          8             D, I      0,172
Kadmium a jeho                7440-43-9        0,05        0,1              D
sloučeniny, jako Cd         
Kalafuna - prach, dým         8050-09-7           1                         S    
epsilon-Kaprolaktam (prach)    105-60-2           1          3              I        
epsilon-Kaprolaktam (páry)     105-60-2          10         40              I        0,216
Karbonitril                                          viz Kyanamid
Karbonylchlorid                 75-44-5        0,08        0,4              I        0,247
Keten                          463-51-4           1          2                       0,581
Kobalt a jeho sloučeniny,     7440-48-4        0,05        0,1              S     
jako Co    
Kresol (technická směs        1319-77-3          20         40            D, I       0,226
isomerů)
Krotonaldehyd                                        viz 2-Butenal
Kumen                           98-82-8         100        250            D, I       0,203
Kyanamid                       420-04-2           1          5           D, I, S     0,581
Kyanid, jako CN                 57-12-5           3         10              D        
Kyanovodík                      74-90-8           3         10              D        0,905
Kyselina dusičná              7697-37-2           1        2,5              I        0,388
Kyselina ethanová                                 viz Kyselina octová
Kyselina ethandiová                              viz Kyselina šťavelová
Kyselina fosforečná           7664-38-2           1          2              I        
Kyselina chloristá            7601-90-3           1          2              I        0,243
Kyselina methanová                               viz Kyselina mravenčí
Kyselina mravenčí               64-18-6           9         18              I        0,531
Kyselina octová                 64-19-7          25         35              I        0,408
Kyselina peroxyoctová           79-21-0         0,6        1,2              I        0,321
Kyselina pikrová                88-89-1         0,1        0,5           D, I, S        
Kyselina propanová                              viz Kyselina propionová
Kyselina propionová             79-09-4          30         60              I        0,330
Kyselina sírová (mlha         7664-93-9        0,05          -              I
koncentrované kyseliny)        
Kyselina sírová, jako SO3     7664-93-9           1          2              I        
Kyselina šťavelová             144-62-7           1          5              I        
Maleinanhydrid                 108-31-6           1          2            I, S       0,249
Mangan                        7439-96-5           1          2                
Mangan - jeho sloučeniny,                         1          2 
jako Mn                
Měď (prach)                   7440-50-8           1          2            
Měď (dýmy)                    7440-50-8         0,1        0,2              
Mesitylen                                      viz 1,3,5-Trimethylbenzen
Methanal                                            viz Formaldehyd
Methanamin                                          viz Methylamin
Methanol                        67-56-1         250       1000              D        0,754
3-Methoxy-n-butylacetát        435-53-4         100        200                       0,167
2-Methoxyethan-1-ol            109-86-4           3         30            D, P       0,321
2-(2-Methoxyethoxy)ethanol     111-77-3          50        100              D        0,203
2-Methoxyethyl-acetát          110-49-6           5         50            D, P       0,207
3-Methoxy-3-methylbutan      56539-66-3         100        200                       0,207
-1-ol
2-Methoxy-1-                   108-65-6         270        550            D, I       0,185
methylethylacetát
1-Methoxy-2-propanol           107-98-2         270        550              D        0,271
2-Methoxy-1-propylacetát      0657-70-4         270        550              D        0,185
(2-Methoxymethylethoxy)-     34590-94-8         270        550              D        0,165
propanol (technická směs isomerů)
Methylacetát                    79-20-9         600        800              I        0,330
Methylakrylát                   96-33-3          20         40            I, S       0,284
Methylalkohol                                         viz Methanol
Methylamin                      74-89-5          10         20              I        0,787
4-Methylanilin                                       viz p-Toluidin
N-Methylanilin                 100-61-8           2          4            D, P       0,228
Methylbenzen                                          viz Toluen
 N-Methylbenzenamin                               viz N-Methylanilin
Methylbromid                                        viz Brommethan
3-Methyl-1-butanol                                 viz Amylalkohol
1-Methyl-n-butylacetát                             viz Pentylacetát
Methylcelosolv                                   viz 2-Methoxyethanol
Methylcelosolvacetát                           viz 2-Methoxyethylacetát
Methylcyklohexan               108-87-2        1500       2000              I        0,249
Methylcyklohexanol
(technická směs isomerů)     25639-42-3         200        400                       0,214
2-Methylcyklohexanon           583-60-8         150        300              D        0,218
Methyldinitrobenzen                                viz Dinitrotoluen
2-Methyl-4,6-dinitrofenol                      viz 4,6-Dinitro-o-kresol
1,1'-Methylenbis(4-isokyanatobenzen)     viz Difenylmethan-4,4'-diisokyanát
4,4'-Methylendianilin                      viz 4,4'-Diaminodifenylmethan
Methylenchlorid                                   viz Dichlormethan
Methylester 2-methyl-2-propenové                 viz Methylmetakrylát
kyseliny 
Methylethylketon                                    viz 2-Butanon
5-Methylheptan-3-on           541-85-5           50        100              I        0,191
5-Methylhexan-2-on            110-12-3           95        200                       0,214
Methylhydrazin                 60-34-4         0,02       0,04            I, S       0,530
Methylchlorid                                      viz Chlormethan
Methylisokyanát               624-83-9        0,025       0,05            D, I       0,428
Methyljodid                                         viz Jodmethan
Methylkyanid                                       viz Acetonitril
Methylmetakrylát               80-62-6           50        150            I, S       0,244
N-Methylmethanamin                                viz Dimethylamin
4-Methyl-2-pentanon           108-10-1           80        200            D, I       0,244
1-Methyl-2-pyrrolidin-2-on    872-50-4           40         80            D, I       0,247
Minerální oleje                                  viz Oleje minerální
Molybden                     7439-98-7            5         25                
Molybdenu sloučeniny, jako Mo                     5         25              I        
Monochlormethylmethyleter                    viz Chlormethylmethylether
Morfolin                      110-91-8           35         70              I        0,280
Nafta solventní                 200            1000                
Naftalen                       91-20-3           50        100                       0,191
Neopentan                                              viz 2,2-Dimethylpropan
Nikl                         7440-02-0          0,5          1              S        
Niklu sloučeniny, jako Ni                      0,05       0,25              S    
(s výjimkou nikltetrakarbonylu)    
Nikltetrakarbonyl           13463-39-3         0,01       0,02           D, I, P     0,143
Nikotin                        54-11-5          0,5        2,5              D        0,151
Nitrobenzen                    98-95-3            1          2              D        0,199
Nitroglycerin                                  viz Glyceroltrinitrát
Nitroglykol                                  viz Ethylenglykoldinitrát
p-Nitrochlorbenzen                           viz 1-Chlor-4-nitrobenzen
Nitrosní plyny (NOx),        11104-93-1          10         20              I
oxidy dusíku s výjimkou 
oxidu dusného        
Nitrotoluen 
(technická směs isomerů)      1321-12-6          10         20              D        0,179
Oleje minerální (aerosol)                         5         10                
Olovo                         7439-92-1        0,05        0,2              P*        
Olova sloučeniny, jako Pb 
(kromě alkylsloučenin)                         0,05        0,2              P*        
1,1'-Oxybis(benzen)                                 viz Difenylether
1,1-Oxybis(ethan)                                   viz Diethylether
Oxid antimonitý, jako Sb      1309-64-4         0,1        0,2               
Oxid dusičitý                10102-44-0           2          3              I        0,531
Oxid dusnatý                 10102-43-9          10         15              I        0,815
Oxid dusný                   10024-97-2         180        360                       0,555
Oxid fosforečný               1314-56-3           1          2              I        
Oxid hořečnatý                1309-48-4           5         10                
Oxid osmičelý, jako Os       20816-12-0       0,002      0,004              I        0,096
Oxid sírový                   7446-11-9           1          2                       0,306
Oxid siřičitý                 7446-09-5         1,5          5              I        0,382
Oxid uhelnatý                  630-08-0          30        150              P        0,873
Oxid uhličitý                  124-38-9        9000      45000                       0,556
Oxid vanadičný                1314-62-1        0,05        0,1            I, P   
(prach, dýmy)     
Oxid vápenatý                 1305-78-8           2          4                
Oxid zinečnatý, jako Z        1314-13-2           2          5                
Oxiran                                             viz Ethylenoxid
1,1'-Oxybis(2-chloroethan)                    viz bis(2-chlorethyl)ether
Oxychlorid fosforečný        10025-87-3         0,5          1              I        0,159
Ozon                         10028-15-6         0,1        0,2                       0,509
Pentafluoroethan               354-33-6        5000          -                       0,204
Pentachlorfenol                 87-86-5         0,5        1,5            D, I        
Pentakarbonyl železa,        13463-40-6         0,2        0,5                       0,125
jako Fe  
Pentan a isopentan             109-66-0
                                78-78-4         3000      4500              *        0,339
1,5-Pentandial                 111-30-8         0,2        0,4            I, S       0,244
Pentanol
všechny isoméry a směsi      30899-19-5         300        600              I        0,278
isomerů
Pentylacetát 
všechny isoméry a směsi      84145-37-9         270        540                       0,188
isomerů
Pentylester kyseliny octové                         viz Pentylacetát
Perchlorethylen                                  viz Tetrachlorethylen
Peroxid vodíku                7722-84-1           1          2              I        0,719
Piperazin                      110-85-0         0,1        0,3              I        
Platina (kov) a               7440-06-4         0,5          1        
nerozpustné sloučeniny         
Platiny rozpustné                             0,001        0,002          I, S   
sloučeniny (jako Pt)      
Polychlorované bifenyly       1336-36-3         0,5          1            D, P 
(technické)       
2-Propanamin                                       viz iso-Propylamin
Propan-butan (LPG)           68476-85-7        1800       4000              *        0,339
iso-Propanol                    67-63-0         500       1000              I        0,407
n-Propanol                      71-23-8         500       1000              I        0,407
1-Propanol                                          viz n-Propanol
2-Propanol                                         viz iso-Propanol
2-Propanon                                           viz Aceton
1,2,3-Propantrioltrinitrát                      viz Glycerintrinitrát
2-Propenal                     107-02-8        0,25        0,5              I        0,436
2-Propen-1-ol                  107-18-6           4         10            D, I       0,422
2-Propennitril                 107-13-1           2          6         D, I, P, S    0,461
beta-Propiolakton               57-57-8           1          2             I, P        
2-iso-Propoxyethan-1-ol        109-59-1          50        100              I        0,235
2-iso-Propoxyethylacetát     19234-20-9          65        130              I        0,167
n-Propylacetát                 109-60-4        800        1000              I        0,240
Iso-Propylacetát               108-21-4        800        1000              I        0,240
iso-Propylalkohol                                  viz iso-Propanol
n-Propylalkohol                                    viz n-Propanol
iso-Propylamin                  75-31-0          10         20              I        0,413
Pseudokumen                                   viz 1,2,4-Trimethylbenzen
Pyrethrum                     8003-34-7           1         2             D, I, S        
Pyridin                        110-86-1           5        10               D        0,309
Resorcin                                       viz 1,3-Dihydroxybenzen
Rtuť                          7439-97-6        0,02       0,15             D, P      0,122
Rtuti (dvojmocné) anorganické                  0,02       0,15             D, P  
sloučeniny, jako Hg       
Rtuti alkyl-sloučeniny,                        0,01       0,03             D, P   
jako Hg     
Selan                                               viz Selenovodík
Selen                         7782-49-2         0,1        0,2                
Selenu sloučeniny, jako Se
(kromě selenovodíku)                            0,1        0,2                
Selenovodík                   7783-07-5        0,07       0,17                       0,302
Sevofluran                   28523-86-6          15         30                       0,122
Sirník fosforečný                                viz Sulfid fosforečný
Sirouhlík                       75-15-0          10         20             D, I      0,322
Sirovodík                     7783-06-4           7         14                       0,719
Solventní nafta                                   viz Nafta solventní
Stříbro                       7440-22-4         0,1        0,3                
Stříbra rozpustné                              0,01       0,03       
sloučeniny, jako Ag         
Styren                         100-42-5         100        400              I        0,235
Sulfan                                              viz Sirovodík
Sulfid fosforečný             1314-80-3           1        2                
Sulfotep (ISO)                3689-24-5         0,1        0,2              D        0,076
Tellur a jeho                13494-80-9         0,1        0,5     
sloučeniny, jako Te           
Terpentýn - páry              8006-64-2         300        800              I        0,180
Tetraethylester kyseliny                        viz Tetraethylsilikát
křemičité
Tetraethylolovo, jako Pb        78-00-2        0,05        0,1            D, P*      0,076
Tetraethylsilikát               78-10-4          50        200              I        0,117
Tetraethoxysilan                                viz Tetraethylsilikát
O,O,O',O'-Tetraethyl-
dithiopyrofosfát                                  viz Sulfotep (ISO)
O,O,O',O'- 
Tetraethyldifosforodithiolát     
Tetrafosfor                                   viz Fosfor (bílý, žlutý)
Tetrahydrofuran                109-99-9          150       300            D, I       0,339
Tetrahydro-1,4-oxazin                              viz Morfolin        
Tetrachlorethen                127-18-4          250       750              D        0,147
Tetrachlorethylen                               viz Tetrachlorethen
Tetrachlormethan                56-23-5           10        20            D, P       0,159
Tetrakarbonyl niklu                            viz Nikltetrakarbonyl
Tetramethylolovo, jako Pb       75-74-1         0,05       0,1            D, P*      0,091
Thallium                      7440-28-0          0,1       0,5              P        
Thallia sloučeniny                               0,1       0,5           D, P, S     
rozpustné, jako Tl    
Toluen                         108-88-3         200        500            D, I       0,266
m-Toluidin                     108-44-1           5         10            D, P       0,228
o-Toluidin                      95-53-4           5         10          D, I, P      0,228
p-Toluidin                     106-49-0           5         10         D, I, P, S    0,228
2,4-Toluylendiisokyanát        584-84-9        0,05        0,1            I, S       0,141
2,6-Toluylendiisokyanát         91-08-7        0,05        0,1            I, S       0,140
Triethanolamin                 102-71-6           5         10              D        0,164
Triethylamin                   121-44-8           8         12              I        0,242
Trifluorbrommethan              75-63-8        4000       6000                       0,164
1,2,4-Trichlorbenzen           120-82-1          15         35             D, I      0,135
1,1,1-Trichlorethan             71-55-6         500       1000              I        0,184
1,1,2-Trichlorethan                     79-00-5          50        100              D        0,183
Trichlorethen                   79-01-6         250        750             D, I      0,186
Trichlorethylen                                    viz Trichlorethen
Trichlorfluormethan             75-69-4        3000        4500                0,178
Trichlorid-oxid fosforečný                     viz Oxychlorid fosforečný
Trichlormethan                  67-66-3          10         20          D, I, P      0,205
Trimethylamin                   75-50-3          10         20              I        0,413
1,2,3-Trimethylbenzen          526-73-8         100        250              I        0,203
1,2,4-Trimethylbenzen           95-63-6         100        250              I        0,203
1,3,5-Trimethylbenzen          108-67-8         100        250              I        0,203
2,4,6-Trinitrofenol                              viz Kyselina pikrová
2,4,6-Trinitrotoluen           118-96-7         0,3        0,5             D, P      0,108
Uhličitany a                                      5         10              I 
hydrogenuhličitany sodný 
a draselný   
Vanad (prach)                 7440-62-2        0,05       0,15                
Vinylacetát                    108-05-4          18         36                        0,284
Vinylbenzen                                           viz Styren
Vinylchlorid                    75-01-4         7,5         15               P        0,391
Vinylidenchlorid                                 viz 1,1-Dichlorethen
Xylen technická směs          1330-20-7
isomerů a všechny isomery 
                                95-47-6
                               106-42-3
                               108-38-3         200        400            D, I       0,230
2,4-Xylidin                     95-68-1           5         10            D, P       0,202
Xylidin (technická            1300-73-8          10         20            D, P       0,202
směs isomerů)
-------------------------------------------------------------------------------------------------
Vysvětlivka k tabulce:
Kolona 2: 
          číslo CAS - registrační číslo látky používané v Chemical Abstracts
Kolona 3. a 4.
          Pro aerosoly látek s výrazným dráždivým účinkem na dýchací cesty a oči nelze obecně 
          používat hodnoty hygienických limitů stanovené pro páry; ochranu pracovníků je třeba 
          řešit s ohledem na konkrétní podmínky.
Kolona 5: 
          D - při expozici se významně uplatňuje pronikání látky  kůží
          S - látka má senzibilizační účinek
          P - u látky nelze vyloučit závažné pozdní účinky
          P* - pro hodnocení expozice je rozhodující výsledek vyšetření plumbemie
          * -  u NPK-P je brán zřetel na fyzikálně-chemické vlastnosti (např. výbušnost)
Kolona 6: 
          Faktor přepočtu z údaje v mg.m-3 na údaj ppm platí za podmínky teploty 25 °C 
          a tlaku 100 kPa.
    
1) Oxid a chlorid rtuťnatý spadají pod anorganické sloučeniny dvojmocné rtuti. U ostatních látek 
v seznamu 3 jsou hodnoty platné v ČR stejné nebo nižší než navrhované směrné hodnoty s výjimkou 
mlhy kyseliny sírové, jejíž limitace by měla být řešena separátně.".

91. V příloze č. 3, tabulka č. 5 včetně vysvětlivky zní:

Tabulka č. 5 - Minerální vláknité prachy
------------------------------- ------------------------------------
Látka                            PEL
                                ------------------------------------
                                       početní koncentrace
                                 (počet respirabilních vláken.cm-3)
------------------------------- ------------------------------------                                                
azbestová vlákna všech azbestů                 0,1
------------------------------- ------------------------------------
keramická vlákna                               0,3
------------------------------- ------------------------------------
umělá minerální vlákna                         1,0
(např. čedičová,skleněná,
strusková)
------------------------------- ------------------------------------
                                      hmotnostní koncentrace
                                             (mg/m3)
------------------------------- ------------------------------------
umělá minerální vlákna a)                       4
(vlákna všech rozměrů)
------------------------------- ------------------------------------
Vysvětlivka k tabulce č. 5:
a) Pro  umělá  minerální vlákna musí být  dodrženy  současně
   přípustné hodnoty početní i hmotnostní koncentrace.

92. V příloze č. 5, části A, tabulce č. 6 ve sloupci označeném „Počet pohybů za průměrnou osmihodinovou směnu“ se číslo „14 000“ nahrazuje číslem „14 400“ a ve sloupci označeném „Průměrný minutový počet pohybů za průměrnou osmihodinovou směnu“ se číslo „28“ nahrazuje číslem „29“.

93. V příloze č. 5, části B v odstavci ,,Hodnocení lokální svalové zátěže“ bodě 2 písmeno c) zní:

„c) celosměnová četnost pohybů v průměrné osmihodinové směně v závislosti na průměrné směnové časově vážené hodnotě vynakládaných svalových sil nepřekračuje dané limitní hodnoty.“.

94. V příloze č. 5, části C, v tabulce pod obrázkem č. 1 označené „Nepřijatelná poloha“ v řádku označeném „Dynamická poloha trupu“ za větu první se vkládá věta „Záklon trupu při frekvenci větší nebo rovné 2/min.“.

95. V příloze č. 5, části C, v tabulce pod obrázkem č. 3 označené „Podmíněně přijatelná poloha“ v řádku označeném „Dynamická poloha“ větě první se slova „A, B“ nahrazují slovem „2A“.

96. V příloze č. 5, části C, v tabulce pod obrázkem č. 4 označené „Nepřijatelné polohy“ se v řádku označeném „Statické polohy“ za větu první vkládá věta „Extrémní polohy kloubů dolních končetin, jejichž rozsah se blíží maximálnímu rozpětí (např. extrémní flexe kolene, extrémní dorzální a palmární flexe v kotníku, vnitřní nebo zevní rotace kloubů dolních končetin).“.

97. V příloze č. 5, části C, v tabulce pod obrázkem č. 4 označené „Nepřijatelné polohy“ se v řádku označeném „Dynamické polohy“ za větu první vkládá věta „Vnitřní a zevní a rotace kloubů dolních končetin spojená s frekvencí pohybů větší nebo rovné 2/min.“.

98. V příloze č. 5, části C, v tabulce označené „OSTATNÍ ČÁSTI TĚLA“ se v řádku označeném „Krok 2“ slova „B) Nepřijatelné, je-li stroj používán po dobu delší než polovinu pracovní doby.“ nahrazují slovy „Nepřijatelné, je-li stroj používán po dobu delší než 4 hodiny.“.

Čl. II

Účinnost

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2012, s výjimkou čl. I bodu 90, který nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Předseda vlády:

RNDr. Nečas v. r.

Ministr zdravotnictví:

doc. MUDr. Heger, CSc., v. r.

Související dokumenty

Související články

Vliv počasí z pohledu ergonomie na aktivitu a zdraví člověka

Evropa a její boj s rakovinou z povolání