Příspěvek představuje plánovaný projekt zaměřený na bezpečnost a ochranu zdraví při realizaci výkopových prací. Představeny jsou související projekty a důvody potřeby řešení projektu.
Úvod
Uvedený příspěvek představuje úvod do právě zahájeného řešení projektu BETA2 MPSV0011 zaměřeného na zvyšování ochrany zaměstnanců při pracovní činnosti ve výkopech, který řeší Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i.
Statistika
Jak dokazují statistiky je u nás oblast stavebnictví jednou z nejrizikovějších ekonomických činností. Například v roce 2014 bylo v oblasti stavebnictví zaměstnáno cca 5,5 zaměstnanců (pojištěnců). Na tuto oblast však připadá cca 7 % pracovních úrazů a zároveň 26 % smrtelných pracovních úrazů. I přesto, že se v posledních letech situace v oblasti BOZP ve stavebnictví zlepšuje, nejen díky institutu koordinátora BOZP, je tato oblast stále velmi problematická. To je dáno nejen neustále se měnícími podmínkami na pracovišti, ale také neustále se měnícím pracovním kolektivem, který není tvořen pouze kolektivem jednoho zaměstnavatele, ale většinou je tvořen osobami pracujícími pro více zaměstnavatelů, popřípadě OSVČ.
Práce spojená s výkopy je pak také vysoce riziková. Jen v roce 2017 bylo ve stavebnictví zaznamenáno cca 2 500 pracovních úrazů ve výkopech se pak odehrálo cca 140 těchto pracovních úrazů, mnoho z těchto úrazů bylo smrtelných, popřípadě s vážnými následky.
Jak ukazuje praxe je potřeba se zaměřit nejen na oblast přípravy stavby, kdy tato oblast je poměrně dobře řešena, ale také na oblast vlastní realizace a vzdělávání osob, které vykonávají konkrétní práci. To navazuje také na již realizované projekty řešené v rámci VUBP, v. v. i. Jednalo se například o projekt „Pracovní pohoda a spolehlivost člověka v pracovním systém“, v rámci kterého vznikla publikace „Stavebnictví - Prevencí proti úrazům“, o projekt „Model systému celoživotního vzdělávání v oblasti BOZP,“ v rámci kterého vznikla certifikovaná metodiky zaměřená na celoživotní systém vzdělávání v oblasti BOZP a o projekt „Analýza a vyhodnocení právní úpravy institutu koordinátora BOZP na staveništi v České republice a v ostatních státech Evropské unie ve vztahu k právu ES a stanovení národních standardů pro jeho vzdělávání a činnost“, v rámci kterého byly zpracovány podpůrné materiály pro změnu v oblasti vzdělávání ve stavebnictví s ohledem na BOZP.
Plánované výstupy
V rámci chystaného projektu bude zpracována souhrnná výzkumná zpráva (dopadová studie) s přílohami k problematice výkonu pracovní činnosti ve výkopech. Dále budou zpracovány informační brožury pro vybrané cílové skupiny v dané problematice spolu s návrhem způsobu informování a vedení osvětové kampaně a návrhy a doporučení pro změny zákonných norem a souvisejících předpisů v dané problematice.
Připravena je spolupráce se stavebními firmami a jednotlivými odborníky jak se soukromé, tak akademické sféry. Výše uvedené bude vycházet jak z národních zdrojů, tak z mezinárodních zkušeností.
Možný výhled
V dané oblasti je potřeba si uvědomit, že s přibývající výkonností české ekonomiky a nedostatkem pracovních sil budou kladeny zvýšené nároky na osoby provádějící stavební práce. S tím bude souviset tlak na eliminaci zásad BOZP. Toto bude v budoucnu z části nahrazeno novými stavebními postupy a technologiemi, které souvisí s průmyslem 4.0, avšak v reálu lze změny související s průmyslem 4.0 očekávat nejdříve v průběhu příštího či přespříštího desetiletí.
Reflexe stávající praxe
V oblasti výkopových prací se sice oproti minulosti situace zlepšila, a však neustále hrozí významná rizika. Problematické jsou především veřejné stavby a dále pak stavby velkého rozsahu. Průměrně velké stavby se, dle dostupných údajů, které doposud nebyly podrobně zpracovány a jsou k dispozici v interní podobě na pracovišti VUBP, v. v. i., zdají být z pohledu rizikovosti výkopových prací bezpečnější, než stavby malého rozsahu, jako je například individuální výstavba rodinných domů, kde se jednotlivý stavebníci snaží eliminovat své náklady a volí si zhotovitele, kteří ve většině případů nedodržují požadavky BOZP.
V poslední době byla takovým případem realizace stavby, v rámci které nebyly dostatečně zapaženy hrany obnaženého svahu, který se, po provedení prací na jeho vrchní části a vlivem meteorologických podmínek, utrhl a zavalil dvě osoby. V průběhu šetření bylo zjištěno, že provedená bezpečnostní opatření byla zcela nedostačující. Do určité míry sehrály svou roli také neznalosti vlastních zaměstnanců, kteří nepoznali, že pracoviště, které pro ně jiný zhotovitel připravil, není dostatečně zabezpečeno, což potvrdil jedna z přeživších osob, která se podílela na realizaci prací. Na tomto pracovišti tak přišly o život dvě osoby a to zcela zbytečně.
Ve stávajících statistikách z oblasti stavebnictví je bohužel velmi omezený počet údajů. To se týká skoronehod, pracovních úrazů i smrtelných pracovních úrazů. Důvodem je velké množství OSVČ, které se ve stavebnictví pohybují a také podceňování BOZP jako takového. U osob, které se stavebnictví věnují, především v menších podnicích a jako OSVČ s několika zaměstnanci, popřípadě bez zaměstnanců, je BOZP vnímáno jako nepotřebná represe ze strany státu. A to i tehdy, kdy si mnoho osob na stavbě uvědomuje, že je potřeba dodržovat některé zásady BOZP. Bohužel však mnohdy žijí v milných představách toho, že některá, po domácku řešená opatření, jsou dostačující.
Závěr
Plánované řešení ke zvýšení bezpečnosti ve stavebnictví, resp. při realizaci výkopových prací je pouze dílčím úkolem, který musí a bude navazovat na systém celoživotního vzdělávání, tak jak je uvažován v metodice, kterou certifikovalo MPSV v loňském roce.