Mgr. et Mgr. Josef Senčík

V rámci Výzkumného ústavu bezpečnosti, v. v. i. probíhají práce na projektu zaměřeného na bezpečnost a ochranu zdraví při práci v případě zaměstnávání cizinců (VUS4_07_VÚBP). V rámci tohoto projektu bylo zjištěno hned několik skutečností. Vybrané poznatky jsou prezentovány v textu dále.

Předkládáme průběžně získané poznatky získané v rámci jednoho z námi řešených výzkumných úkolů. V rámci projektu je cílem zvýšit úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) při realizaci výkopových a jim podobných prací na staveništi.

V dnešním světě se v praxi setkáváme se zaměstnanci, kteří mají více než jeden pracovní úvazek. Toto sice není nic neobvyklého, avšak jedná se o problematiku, která v českém prostředí doposud nebyla řešena. Více zaměstnání je časté i v zahraničí, kde se neustále počet zaměstnanců s více než jedním zaměstnáním zvyšuje. Důvodů je několik a nemusí se jednat pouze o potřebu vyšších příjmů.

Práce spojené s výkopy patří mezi jedny z nejrizikovější činností, které se ve stavebnictví provádějí.

Za poslední tři dekády došlo k dynamickému rozvoji ve světě práce, což vedlo k rozsáhlým změnám pracovního trhu u nás i ve světě. Jak se rozvojové země industrializují, moderní západní národy se deindustrializovaly. Globalizace spolu s deindustrializací vede k rychlému nárůstu specializací pracovních činností především v odvětví služeb a k prudkému poklesu primárních výrobních procesů ve vyspělých ekonomikách. Ještě novějším a důležitějším atributem pro strategické cíle v BOZP je dramatický posun od stabilních, pevných a trvalých pracovních režimů k mnohem komplikovanějším, často „flexibilním“ a neurčitě definovaným pracovním formám, včetně mnohonásobných pracovních úvazků. V případě zaměstnanců, kteří pracují pro více zaměstnavatelů, hrozí problémy duševní, popřípadě fyzické, které jsou spojeny s možnou zvýšenou úrazovostí a to v důsledku tělesné i duševní únavy. Těmto závažným problémům je třeba se věnovat. Pracovní vyčerpání, stres, únava či zvýšená úrazovost zaměstnanců má však dopad i na samotné zaměstnavatele a to snížením produktivity práce a zvýšenými náklady na výchovu a zaškolování nových pracovních sil.

Příspěvek představuje plánovaný projekt, který se zaměřuje na problematiku BOZP při zaměstnávání cizinců z neevropských zemí. Představeny jsou související projekty a důvody potřeby řešení projektu.

Příspěvek představuje plánovaný projekt zaměřený na bezpečnost a ochranu zdraví při realizaci výkopových prací. Představeny jsou související projekty a důvody potřeby řešení projektu.

Článek se zabývá vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem pracujícím na dálku formou home office a legislativním rámcem, který podchycuje základní pravidla zásad BOZP na pracovišti.

Už několik desítek let se hovoří o ergonomii. Setkáváme se s ní v obchodech, kde se nabízí ergonomicky řešené výrobky, nářadí či náčiní s ergonomicky tvarovanými rukojeťmi a podobně. Je nasnadě otázka, zda ergonomie patří do BOZP, nebo je to nějaké samostatné odvětví a možná pro mnohé s nejasným vztahem k BOZP a s nejasnými zdravotními důsledky.

V posledních letech se stále zvyšuje podíl pracovníků ve věku 50+. Je to trend, který lze pozorovat nejen v České republice, ale v celém vyspělém světě. Někteří zaměstnavatelé se na toto již snaží reagovat investováním do vzdělávání pracovníků a také vyšším důrazem na kvalitní pracoviště s preferencí individuality, zaměstnance. To se týká především oblasti služeb. Postupně se však lze s tímto jevem setkat i v oblasti výroby. I v současnosti je však stále co zlepšovat.

Příspěvek upozorňuje na potenciální rizika nanomateriálů vůči zdraví, nebezpečí pro životní prostředí, fyzikálně-chemické nebezpečí či záměrné zneužití. Zvláštní riziko představují nanočástice ve formě aerosolů, protože vdechování aerosolů nanočástic vede k jejich ukládání v dýchacím ústrojí člověka a vzhledem k jejich velikosti se předpokládá další transport v organismu. V příspěvku jsou uvedeny příklady dílčích výsledků měření aerosolových nanočástic při běžných situacích a semi-systematického měření v klasických prašných provozech (zpracování dřeva, ocelárny, kovohutě).

Pracovní stůl je jedním z nejdůležitějších prvků ovlivňujících efektivitu práce, zdraví a komfort zaměstnanců během činnosti v kanceláři. Vhodně navržený postup výběru kvalitního produktu umožní zefektivnit proces vybavení pracoviště. Předložený příspěvek představuje základní charakteristiky, které je vhodné zohledňovat při výběru pracovního stolu. Uvedené vychází z terénních šetření a testování výrobků různé provenience.

Kancelářská židle je jedním z nejdůležitějších kusů nábytku v kanceláři. Taková židle respektuje anatomii a individuální potřeby jejího uživatele, je účelná a pohodlná pro dlouhodobé sezení. Dnešní lidé, kteří většinu času tráví vsedě (v práci, ale i doma), potřebují, aby sedadlo mělo nastavitelnou výšku, poskytovalo anatomicky správnou bederní oporu a mělo nastavitelný sedák i opěrák v celém rozsahu dané postavy. Opomenuty by neměly být ani zaoblené hrany a pozvolné přechody mezi jednotlivými použitými materiály. Nastavení výšky sedáku židle je velmi důležité proto, aby se zabránilo vzniku nepohodlí pro nohy, které je spojeno se statickým držením těla, kompresí zadní strany stehen a pánve sedadlem. Područky jsou žádoucí, ale pouze tehdy pokud jsou dostatečně nastavitelné.

1. Úvod I přesto, že se to někomu může zdát, nejsou nanočástice (NČ) v ovzduší povětšinou žádnou novinkou. Což v zásadě platí i pro pracovní ovzduší. NČ tu byly,...

Zvolit si začátek a konec pracovní doby, možnost zařídit si osobní věci v jakoukoli hodinu, ušetřit za dopravu a do kanceláře, která je vzdálená třeba jen přes chodbu v další místnosti bytu, vyběhnout v pantoflích – takové jsou výhody, které požívají tzv. teleworkeři, homeworkeři1), neboli domáčtí zaměstnanci.

Zaměstnávání Zaměstnávání je forma závislého vztahu zaměstnance na zaměstnavateli, kdy zaměstnanec provádí činnost podle pokynů zaměstnavatele v době a na místě zaměstnavatelem k tomu určeném, za předem dohodnutou odměnu...