Bezpečnost práce a výkopy

V rámci realizace projektu jsou naplánovány tři konkrétní výstupy. Jedná se o následující:

• Souhrnná výzkumná zpráva (dopadová studie) s přílohami k problematice výkonu pracovní činnosti ve výkopech.
• Návrh informační brožury pro vybrané cílové skupiny v dané problematice spolu s návrhem způsobu informování a vedení osvětové kampaně.
• Návrhy a doporučení pro změny zákonných norem a souvisejících předpisů v dané problematice.

Aktuálně probíhaly práce v terénu, zaměřené na sběr relevantních informací a dále práce na návrhu informační brožury a na návrhu změn předpisů. Zde předložené informuje o průběhu prací.

Při terénním šetření bylo možné zároveň diskutovat s vybranými zaměstnanci zhotovitelů, s projektanty a se stavbyvedoucími. V rámci terénního šetření probíhala diskuse nad některými otázkami zajištění BOZP na stavbě a nad možnými změnami vybraných právních a ostatních předpisů.

Šlo o to, že do budoucna je vhodné uvažovat o změně právních předpisů s tím, že by byly definovány minimální požadavky na zajištění BOZP, které mohou být změněny a to v případě, kdy je provedena analýza rizik a v případě výskytu rizika jsou přijata jiná opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců, kteří dané práce vykonávají.

Je zde otázkou, kdo by takovouto analýzu měl dělat. Tento přístup by umožnil definovat si vlastní podmínky práce, které by zohledňovaly specifické situace, jako je tomu například při ukládání kabelů, kde z praxe víme, že není potřebí hloubit výkopy široké, avšak v některých případech toto předpisy vyžadují. Tento příspěvek by tak rád pozvedl debatu nad touto problematikou mezi zainteresovanými subjekty.

Terénní šetření

V rámci rozhovorů s jednotlivými respondenty bylo zjiš­těno, že je mnoho rozporů mezi požadavky právních a ostatních předpisů a praxí. Všem zainteresovaným je dnes jasné, že praktické zavádění právních předpisů do praxe směřuje k významnému zvýšení organizačních nároků a také nákladů v průběhu přípravy a realizace stavby. Výsledky systematické prevence v oblasti rizik a předpokládané výrazné snížení úrazovosti to ale plně vynahradí. To řeší i další projekty v rámci výzkumné činnosti Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v. v. i. (VÚBP).

Při přípravě a následně i při realizaci stavby se v současné době projektanti, zadavatelé staveb (investoři, stavebníci, objednatelé) a zhotovitelé staveb (dodavatelé) ještě stále mnohdy potýkají s problémem, kdy se musí posoudit, zda je pro stavbu potřebný plán BOZP. To se týká především případů menších staveb a to nejen občanské, soukromé výstavby, ale i výstavby veřejné infrastruktury.

V případě zadavatelů se jich této oblasti mnoho nevěnuje. Výjimkou jsou zadavatelé s požadavkem na vysoký standard provedení stavby, kterých u nás mnoho není. Týká se to hlavně zahraničních investorů, kteří se snaží realizovat stavby, které by byly oceněny například některou z úrovní plaket BREEAM či LEED.

Z renomovaných domácích investorů máme informace, že na bezpečnost dohlíží například některé velké stavební firmy z oblasti železniční výstavby, popřípadě výstavby občanské. Ostatní stavby jsou závislé na veřejné poptávce, myšleno dohledu médií.

I tak lze předpokládat, že zvýšený důraz na oblast BOZP budou klást především ti investoři, kteří realizují své zakázky na větších stavebně-investičních akcích i v mezinárodním měřítku, kde náklady na zajištění této problematiky nepředstavují procentuelně tak velké finanční zatížení jako u malých stavebních projektů. Bohužel toto není mnohdy pravdivé.

To je možné dovodit s ohledem na malé investory a to i v případě, kdy se na stavbě pohybuje koordinátor. V takových případech je úroveň zajištění BOZP při realizaci výkopů mnohdy až žalostná.

Projektant musí správně popsat projektovanou stavbu z pohledu organizace výstavby. Má se také věnovat stanovení podmínek pro provádění stavby z hlediska BOZP, a dokonce zpracování plánu BOZP.

Projektant bude konzultovat zásady organizace výstavby s koordinátorem BOZP, pokud je na stavbě povinnost ho ustavit a zadavatel stavby ho již určil. Stále však platí, že plán BOZP může vypracovat pouze koordinátor BOZP, protože se jedná o vysoce specializovanou činnost. Toto si mnoho zainteresovaných stále neuvědomuje.

V rámci autorského dozoru je potom projektant oprávněn ze své pozice dohlížet na dodržování zásad organizace výstavby, což ne vždy činí. Toto je zarážející hlavně u architektů, kde se předpokládá, že má zájem o kvalitní provedení jeho díla. Dál jeho pravomoc a kvalifikace zpravidla nesahá.

Plán BOZP přiložený k projektové dokumentaci stavby nemůže obsahovat případné změny projektu a změny technologií, které se objeví později. Proto je potřeba, aby byl v průběhu realizace stavby plán BOZP průběžně aktualizován. Děje se tak ve spolupráci se zhotoviteli a se zadavatelem stavby. Tato spolupráce u velkých staveb funguje poměrně dobře. Neznamená to však, že je tomu tak vždy.

V plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi je nutné nezapomenout uvést potřebná opatření z hlediska časové potřeby a způsobu provedení. Důležité je aby byl plán BOZP vždy přizpůsoben skutečnému stavu a podstatným následným změnám, které nastanou během realizace stavby.

V případě projekční přípravy staveb máme k dispozici údaje z velkých staveb a pak ze staveb menších. V případě velkých staveb je prostor BOZP při realizaci výkopů věnován na poměrně vysoké úrovni. Při realizaci malých staveb je však tato problematika významně opomíjena. Vždy je však prostor pro zlepšení.

To se netýká pouze výkopů, ale především okolních vlivů, které mají vliv na způsob práce ve výkopech či u svahů. Je zřejmé, že zde by měl být věnován prostor osvětě, protože někteří projektanti si tato svá pochybení neuvědomují. To může vést až k fatálním následkům.

Tak se tomu stalo i v případě dvojnásobného smrtelného úrazu, kdy dva zaměstnanci (dokonce otec a syn) zemřeli při sesutí zeminy svahu. Své povinnosti sice porušili i tito zaměstnanci, avšak jedna z prvotních příčin byla na straně projektanta, který opomněl spočítat stabilitu svahu. Obecně, výpočet sklonu svahu, popřípadě svahování je řešeno nedostatečně.

Na straně realizační je situaci možné rozdělit do několika skupin. V případě, kdy je na stavbě přítomen kvalitní koordinátor BOZP je vysoká pravděpodobnost plnění příslušných požadavků. Pokud koordinátor přítomen není, je tato oblast často opomíjena, resp. záměrně obcházena. Kvalitních koordinátorů je však nedostatek.

Je až zarážející, že jsou zjišťovány nedostatky i u akcí, které jsou hrazeny z veřejných rozpočtů, jako jsou například výstavby obecních kanalizací. V těchto případech si jsou svých prohřešků zhotovitelé vědomi, avšak nevěnují tomu mnoho pozornosti. Zdá se, že jsou si příliš jisti tím, že žádné riziko nehrozí.

V jednom ze zde řešených případů byly zjištěné nedostatky konzultovány s inženýrským geologem a geotechnikem, a oba došli k závěru, že práce prováděné na předmětné akci byly prováděny vysoce rizikově. Bohužel sám stavbyvedoucí si toto riziko nepřipouští a pokládá to za zcela normální.

Mimo jiné, po bližším rozhovoru s tímto stavbyvedoucím bylo zjištěno, že uvedené problémy nepovažuje za podstatné. Bohužel nám však nebylo dovoleno, abychom se o věci bavili i s osobami, které vlastní výkopové práce prováděly. Lze však předpokládat že si tito lidé toto ohrožení neuvědomují. Na stavbě figurovali jak kmenoví zaměstnanci zhotovitele, kterých byla většina, tak zaměstnanci agenturní, především z Ukrajiny, kterých bylo několik. Zaměstnanci z Ukrajiny se na místě zároveň střídali. Po celou dobu stavby tak na místě nepracovali stejní zaměstnanci. Pro tuto stavbu byl určen i koordinátor.

Ze zjištěného lze vyvodit, že zde koordinátor sehrál pouze formální roli. Z rozhovorů se stavbyvedoucím vyplynulo, že se na stavbě koordinátor vyskytoval pouze na předem hlášených návštěvách a ve stavebním deníku nebylo zaznamenáno mnoho nedostatků.

Zaznamenány byly rovněž i pozitivní případy, kdy byly požadavky BOZP více méně dodržovány. To se týkalo komerčních akcí, které se snaží získat certifikát BREEAM v nejvyšší třídě. Zde na věc dohlíží sám zadavatel stavby. Obdobně to platilo i v případě velkých stavebních firem, kde se tématu BOZP věnují celé týmy.

Mnoho zhotovitelů však tento přístup nechápe a vnímá požadavek na dodržování zásad BOZP na staveništi jako „buzeraci“. Z toho je zřejmé, že kultura BOZP na staveništi u nás je stále ještě na začátku svého vývoje. Vše tedy začíná a končí u kultury bezpečnosti.

Právo

Z doposud provedených prací je zřejmé, že by se změny předpisů měly týkat minimálně dvou hlavních oblastí. Jedná se v prvé řadě o změny ve stávajících parametrech rozměrů výkopů, kam vstupují fyzické osoby a v řadě druhé změny v zodpovědnosti za dodržování BOZP na staveništi.

Minimální rozměrové parametry výkopů

V prvním případě je možné se inspirovat například v předpise DIN 4124, který je již často citován v českých studijních materiálech zaměřených na oblast BOZP ve stavebnictví.

Na rozdíl od současného požadavku NV 591/2006 Sb., příloha č. 3, část V., písm. 5, kde je uvedeno:

Nejmenší světlá šířka výkopů se svislými stěnami, do kterých vstupují fyzické osoby, činí 0,8 m. Rozměry výkopů musí být voleny tak, aby umožňovaly bezpečné provedení všech návazných montážních prací spojených zejména s uložením potrubí, osazením tvarovek a armatur, napojením přípojek, provedením spojů nebo svařováním.

by bylo dobré uvažovat o doplnění v následujícím smyslu:

Rozměry výkopů musí být voleny tak, aby umožňovaly bezpečné provedení všech návazných montážních prací spojených zejména s uložením potrubí, osazením tvarovek a armatur, napojením přípojek, provedením spojů nebo svařováním. Při stanovení šířky výkopu se zohledňuje druh prací, šířka předmětů, se kterými je ve výkopu manipulováno, hloubka výkopu, technologie prováděných prací, způsob pažení a sklon svahovaných výkopů.

Nejmenší světlá šířka výkopů se svislými stěnami, do kterých vstupují fyzické osoby, se stanovuje dle následující tabulky:

Zodpovědnost za dodržování BOZP při realizaci výkopů

V druhém případě je zřejmé, že nedodržování zásad BOZP související s výkopy leží na bedrech všech zainteresovaných stran. V praxi není tato problematika dostatečně řešena v žádné z úrovní přípravy a realizace projektů.

V této souvislosti je vhodné upozornit také na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 11. 1994 sp. zn. 6 A 211/93, Vrchní soud judikoval: „Povinnosti dodržovat podmínky stanovené živnostenským zákonem nebo zvláštními předpisy, jejichž porušení může být stíháno sankcí, není podnikatel zproštěn tím, že si ustanovil odpovědného zástupce.“ Tento závěr je přenositelný i na zde řešenou oblast. Skutečnost, že zadavatel stavby přenesl plnění svých veřejnoprávních povinností na jiný subjekt - např. architekta, či projektanta, není pro oblastní inspektorát práce relevantní.

V jistém minimálním rozsahu tak stále hrozí trestní odpovědnost zadavatele stavby. To vyplývá z usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 4 Tdo 1401/2016. V tomto případě šlo o trestní odpovědnost jednatele a jediného společníka společnosti, která byla zhotovitelem, nikoliv zadavatelem, stavby. Jednalo se o případ, kdy se zhroutilo schodiště a došlo k úmrtí na životě dělníka a k těžké újmě na zdraví u druhého dělníka. Bezprostřední příčinou smrti a újmy na zdraví bylo fatální porušení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Toto usnesení je návodné (v rovině trestní odpovědnosti) pro posouzení povinností zadavatel stavby, pokud jde o plnění jeho veřejnoprávních povinností. Nejvyšší soud tedy konstatoval, že: „Z přílohy je pak zřejmé, že odbornou způsobilost nemůže osoba nabýt pouhou praxí bez určitého vzdělání.“ (...) „Pokud jde o nedbalostní zavinění takové osoby za citované přečiny, je třeba v případě, že pověřila jinou osobu odborným vedením stavby, se zabývat i tím, zda vzhledem k předchozím zkušenostem mohla důvodně předpokládat, že odborné znalosti pověřené osoby jsou pro zajištění vedení předmětné stavby dostatečné. Přitom je nutné zkoumat, zda stavbyvedoucí vynaložil potřebnou míru opatrnosti a zda v průběhu stavby mohl zjistit, že způsob provádění stavby může ohrozit život a zdraví zde přítomných osob.“

Zodpovědnost je tak stále jednak jak na straně zadavatelů, kteří se domnívají, že BOZP jde zcela mimo ně, jednak na straně projektantů, kteří si mnohdy rizika neuvědomují a jednak na straně zhotovitelů.

Zaměstnavatel má za své zaměstnance tzv. objektivní zodpovědnost, které se nemůže zprostit. K tomu mu zákon ukládá, aby posoudil činnosti svých zaměstnanců a sám si pak stanovil četnost školení, jejich obsah, způsob ověřování znalostí a vedení dokumentace o tomto školení. Školení je činností, kdy se zaměstnanec učí bezpečným návykům a provádění činností. Koordinátor nemá právo ani povinnost v tomto činit úkony za zaměstnavatele.

Povinnost seznamovat resp. informovat zhotovitele o rizicích vznikajících v souvislosti s postupem výstavby, je přímo právním předpisem uloženou povinností koordinátorovi.

Do značné míry je sice tato problematika ošetřena v podobě koordinátora BOZP, ale ani v tomto případě to není dostatečné. To bylo zjištěno i u velkých staveb, kde je zcela běžné nedodržování zásad BOZP souvisejících s výkopy.

Mimo uvedené osoby je důležitý také konec řetězce zodpovědnosti za zajištěné BOZP při realizaci výkopů. Na konci tohoto řetězce je jednak fyzická osoba přímo provádějící výkopové práce, jednak na něj dohlížející nadřízený zaměstnanec, který by měl být pod drobnohledem stavbyvedoucího. Je tedy vhodné se zaměřit i na tyto koncové články. A to v rámci kontroly BOZP na staveništi v případě fyzických osob provádějících výkopy, jednak v podobě sankcí směřujících na přímo jim nadřízené osoby, včetně stavbyvedoucího.

Jinak by se nemohlo nikdy v praxi stát, že pomocný dělník byl téměř celý zavalen padající zeminou, když pokládal potrubí ve 4 metry hluboké rýze. Na místě byl sice upevněn ochranný rám, ale dělník pracoval pod ním. Jednalo se o hrubé porušení pravidel BOZP.

V souvislosti s tímto je pak vhodné uvažovat o doplnění NV 591/2006 Sb., příloha č. 3, část IV. v následujícím smyslu:

Vstupovat do výkopů a dohlížet na práce ve výkopech mohou jen fyzické osoby, které jsou prokazatelně obeznámeny s riziky ohrožení života a zdraví souvisejícími s jimi prováděnými pracemi. Fyzická osoba (např. stavbyvedoucí) dohlížející na prováděné práce je zodpovědná za dodržení zásad ochrany života a zdraví stanovených tímto předpisem. Minimální požadavky na ochranu života a zdraví stanovených tímto předpisem nemusí být dodrženy v případě, kdy je v technologickém předpise prokazatelně zhodnocena nepotřebnost dodržování těchto minimálních zásad. Technologický předpis pak stanovuje individuální minimální požadavky na zajištění ochrany života a zdraví.

Uvedené je stále ve fázi diskusí. Aktuálně probíhá diskuse se zástupci několika stavebních firem.