Stres, pandemie a její vliv na bezpečnost práce

Vydáno: 28 minut čtení

Stres má negativní dopad na lidské zdraví, podniky a hospodářství jednotlivých států. Stres související s prací může být způsoben špatnou organizací práce, neuspokojivými pracovními podmínkami a nedostatkem podpory ze strany kolegů a nadřízených. V současné době zde nastupuje i další významný stresor, a to je pandemie COVID-19, která může mít negativní vliv na duševní i fyzické zdraví lidí. Strach a nejistota ohledně rizika infekce můžou prohloubit pracovní tlaky na zaměstnance, což může sebou přinést i vyšší riziko pracovních úrazů.

1. Stres na pracovištích v době pandemie

Z průzkumu agentury Grafton recruitment vyplývá, že více než dvě třetiny zaměstnanců se potýkají s pracovním stresem, přičemž nejhůře jsou na tom ženy a vysokoškoláci. Stres nejčastěji pociťují z důvodu pracovního přetížení a pocitu nejistoty, který přinesla koronavirová krize. Důvodem stresu na pracovišti bývá nejčastěji přetížení, nevyhovující pracovní procesy nebo vztahy s kolegy a nadřízenými. Velkou roli hrají mezilidské vztahy na pracovišti a v současné době stále častěji i obavy o místo.

Dále tento průzkum uvádí, že pro české zaměstnance je nejdůležitější flexibilita a vstřícnost zaměstnavatele, tzn., že zaměstnanci, kteří pociťují vstřícnost svého zaměstnavatele, jsou spokojenější, v práci méně často podléhají stresu a jsou loajálnější. [1]

Pracovní stres je celosvětově uznáván jako hlavní výzva pro zaměstnavatele a jeho dopad na zdraví, bezpečnost a pohodu zaměstnanců je významný. Pracovní stres popisuje fyzickou, duševní a emocionální reakci zaměstnance (stresovou reakci), když má například pocit, že jeho pracovní nároky převyšují jeho schopnosti nebo jeho zdroje (například čas), pro výkon jeho práce.

Stresové reakce mohou přicházet z mnoha pracovních faktorů, a reakce zaměstnance na tyto faktory můžou mít pro něho pozitivní nebo negativní dopad. Zaměstnanci se často přizpůsobují dopadům těchto faktorů a jsou schopni pokračovat v plnění všech běžných pracovních povinností. Někteří zaměstnanci však mohou pociťovat pracovní stres. I když stres sám o sobě není nemoc, pokud je nadměrný a dlouhodobý, může mít škodlivé účinky na zdraví a bezpečnost zaměstnance.

Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce. Zaměstnavatel je rovněž povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům.

Zaměstnavatel tak musí poskytovat a udržovat pracovní prostředí bezpečné a bez zdravotních rizik (včetně psychického), což mimo jiné zahrnuje i zajištění bezpečného provádění prací a poskytování informací, pokynů, školení a dohledu, které jsou nezbytné k tomu, aby zaměstnanci mohli vykonávat svou práci bezpečně a bez zdravotních rizik. Dále musí zaměstnavatel monitorovat podmínky na pracovišti, sledovat zdraví zaměstnanců a konzultovat se zaměstnanci a zástupci BOZP například otázky identifikace nebezpečí a hodnocení rizik.

Pro splnění této povinnosti musí zaměstnavatel identifikovat a posoudit jakékoli organizační faktory, které mohou způsobit stres nebo k němu přispět, implementovat opatření k řízení rizik za účelem kontroly rizika a po úrazu nebo nehodě zahrnující stres vyšetřit, zda k tomu nepřispěly organizační faktory, a dále přezkoumat a revidovat tato opatření k řízení rizik.

A to vše v souladu s jeho zákonnou povinností, kdy je zaměstnavatel povinen soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje. Na základě tohoto zjištění vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění. K tomu je povinen pravidelně kontrolovat úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména stav výrobních a pracovních prostředků a vybavení pracovišť a úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek.

Není-li možné rizika odstranit, je zaměstnavatel povinen je vyhodnotit a přijmout opatření k omezení jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno.

Život je plný stresu. Je důležité umět s ním zacházet, umět ho odhadnout a vhodně na něj reagovat. Stres je legitimní otázkou bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců. Ovlivňuje nové i zkušené zaměstnance, muže i ženy, a to ve všech průmyslových odvětvích. Někteří pracovníci přenášejí stres z domova do z

Související dokumenty

Související pracovní situace

Doprovod do zdravotnického zařízení
Pohřeb spoluzaměstnance
Úmrtí blízké osoby
Vyhledání nového zaměstnání
Trest vyhoštění cizince
Určení daňové rezidence
Zrušení povolení k pobytu cizince
Povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta, modrá karta
Určení daňové rezidence dle zákona o daních z příjmů – rezident
Určení daňové rezidence dle zákona o daních z příjmů – nerezident
Dovolená za kalendářní rok
Poměrná část dovolené
Dovolená za odpracované dny
Výměra dovolené
Výkon práce pro účely dovolené
Dovolená při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby
Dovolená při změně rozvržení pracovní doby
Čerpání dovolené
Rozvrh čerpání dovolené
Určení doby čerpání dovolené zaměstnavatelem

Související články

Přizpůsobení pracoviště po pandemii COVID-19 a ochrana pracovníků před šířením onemocnění
Doba covidová, aneb evoluce BOZP u zaměstnavatele
Jak čelit pracovnímu stresu
Stres a šikana jsou na pracovištích stále přehlíženy
Předcházení stresu na pracovištích
Špatné pracovní podmínky - vznik stresu na pracovišti
Stres, pandemie a její vliv na bezpečnost práce
Pandemie, globální výzva pro resilientní systémy BOZP
Několik poznámek k ochranným prostředkům
Pracovnělékařské prohlídky po skončení nouzového stavu v souvislosti s onemocněním COVID-19 - Otázky
Sedmá novela nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci
Šikana, nerovné zacházení a diskriminace na pracovišti
Syndrom vyhoření - fenomén 21. století
Pracovnělékařské prohlídky v nouzovém stavu, verze "leden 2021"
Máme veliké štěstí - zamyšlení u příležitosti zahájení diskuse o podstatě bezpečnosti práce
Zdravotní způsobilost zaměstnance k práci v době pandemie
Kam kráčíš BOZP?
Náhrada škody za nemoc covid-19 a úrazy při home office
BOZP v digitalizovaném světě
Vybavování zaměstnanců osobními ochrannými pracovními prostředky pohledem jejich ochrany před infekčními onemocněními
Poskytování OOPP v době pandemické pohotovosti
Celoživotní vzdělávání a dovednosti pro 21. století
Zásady tvorby vnitřních předpisů zaměstnavatele v oblasti BOZP

Související otázky a odpovědi

BOZP pro společnost přeprodávající pouze zboží
Externí vedoucí pracovník
Smluvní pokuta za porušení BOZP
Náhrada za ztrátu příjmu po skončení pracovní neschopnosti
Práce ve výšce za nepříznivého počasí na zahraničním pracovišti
Praní pracovních oděvů
Školení první pomoci
Pracovní úraz
Učitel na lyžařském kurzu
Rovnoměrný třísměnný provoz - změna střídání směn
Odškodnění zaměstnanců po zaviněné dopravní nehodě
Krácení dovolené, pracovní úraz
Kamerový systém na pracovišti a GDPR
Náhrada za ztrátu na výdělku a srážky ze mzdy
Délka pracovní doby
Pojištění odpovědnosti zaměstnavatele
Povinnost společnosti mít závodního lékaře
Použití vlastního vozidla při služební cestě
Zdravotní pojištění a překážky na straně zaměstnance
Práce ve ztíženém prostředí